ČTVRTÝ TÝDEN

„Sestoupil do pekel“

První nazí rá ní č tvrté ho tý dne zač í ná př edehrou: „Př í pravou je tato udá lost: Když Kristus zemř el na kř í ž i a tě lo zů stalo oddě leno od duš e, ale bož ství s ní m zů stalo spojené, blaž ená duš e sestoupila do pekel“. * Poznamenejme, ž e „Sestup do pekel“ je první obraz vzkř í š ení. Tuto skuteč nost vyzná vá me v Credu a je vysvě tlová na v mnoha ká zá ní ch Otců i zobrazena ikonami a starý mi malbami té ž na zá padě. Teologický m podkladem té to pravdy je první zá sada z nauky o vykoupení: to, co nebylo Kristem př ijato, není spaseno. Aby mohlo bý t naš e lidství posvě ceno, Slovo Bož í př ijalo naš i př irozenost: narodilo se jako č lově k, který pracoval, namá hal se a nakonec, aby ná s osvobodil od zloby smrti, byl ukř iž ová n a pohř ben. Tak smrtí znič il smrt.

Semitskou mluvou ř eč eno „sestoupil do pekel“ znamená, ž e on vstoupil do krá lovství smrti. Ikony př edstavují Krista jak prolamuje brá ny pekel; jako nový, duchovní Adam, natahuje ruku k Adamu první mu, pozemské mu, stojí cí mu uprostř ed krá lů a proroků Staré ho zá kona. A vedle se zvedá Eva s radostný m vý kř ikem: „Koneč ně jsem matka ž ivý ch (srov. Gen 3, 20); až doposud jsem rodila ty, kteř í umí rají “.

Dojí mavé jsou homilie syrský ch Otců, kteř í v setká ní osoby, Ž ivota, s mrtvý mi popisují zdrcení ď á bla, „lstivé ho, který se nechal př elstí t“ tí m, ž e pohnal Ž idy k zabití Krista. Pro Syř any byly semitské obrazy daleko vý mluvně jš í a bliž š í. Ř ekové jsou o mnoho stř í dmě jš í ve svý ch popisech, ale uchovali zá kladní dogma: sestoupení do pekel je osvobození mrtvý ch. Je jasné, ž e zobrazení tohoto setká ní nemů ž e bý t př edstaveno jinak než symbolický m způ sobem.

„Ú ř ad tě š itele“

Ve č tvrté m tý dnu ‑ pí š e Igná c ‑ je potř eba „dí vat se na ú ř ad tě š itele, který Kristus, ná š Pá n vykoná vá. Pomů ž eme si tí m, ž e si př edstaví me jak si dodá vají navzá jem ú tě chy dva př á telé “. * Ú loha Krista tě š itele jakoby zeslabovala pravdu o vzkř í š ení, neboť ji př ená š í do oblasti psychologické a k duš evní mu stavu apoš tolů. Kř esť anské uč ení, zvlá š tě apologetické, vyzná valo „objektivní “, „fyzickou“ realitu vzkř í š ení. Kristů v prá zdný hrob o tom svě dč il Ž idů m i pohanů m. Bez toho, ž e by chtě la bý t ví ra oslabová na, moderní exegeze vyná š í na svě tlo dalš í aspekt nazý vaný „subjektivní “. Vzkř í š ení Kristovo je pravdivé, ale oslavené tě lo Kristovo jen tak jednoduš e nepř í sluš í k realitě tohoto stá le ješ tě neoslavené ho svě ta. Zbož né ž eny, ani apoš tolé ho nevidě li a Magdalena ho nepoznala (Jan 20, 14). Když se jim Jež í š zjevoval, bylo potř eba, aby jim pro sebe otevř el oč i.

Naš e situace po vzkř í š ení Krista, ř í ká Pseudo‑ Makarius, je zvlá š tní: ž ijeme mezi svě tlem a tmou. * V liturgii maronitské cí rkve se př iklá dá velká dů lež itost „tajemství Bí lé soboty“: ví tě zství Kristovo je již skuteč né, ale neprojevuje se ješ tě v plné m svě tle. * P. Evdokimov to vysvě tluje moderní mi termí ny: fenomenologický ř á d, tedy onen pozorovatelný je velmi opož dě ný vzhledem k ř á du ontologické mu. Tak např. naš e tě la po kř tu a př ijetí eucharistie jsou ontologicky již vzkř í š ena, i když fenomenologicky smrt stojí ješ tě př ed ná mi. *

Jde o stejnou situaci v ní ž byli apoš tolé po vzkř í š ení Krista? V zá kladě ano, ale s tí m rozdí lem, ž e my ž ijeme ve ví ř e, zatí mco oni vidě li, dostali potvrzení své ví ry. Svatý Petr ná m př ipomí ná, ž e se to na okamž ik udá lo ješ tě př ed utrpení m Jež í š e, ve vidě ní na hoř e Tá bor (2Pt 1, 16nn). Není ná hodou, ž e kontemplativní lidé kř esť anské ho Vý chodu se snaž ily bý t tomuto „tá borské mu svě tlu“ ně jaký m způ sobem př í tomni, vidě t svě t jaký je, „ontologicky“ promě ně n ví tě zství m Krista. To je skuteč ně podstata duchovní ch ú tě ch. Tichon Zadonský, který prož il temná ú dobí vnitř ní ch utrpení, rá d popisuje stavy své duš e. Mluví s mimoř á dnou plastič ností o vš ech eschatologický ch zkuš enostech, o svě tle bož ské slá vy a tě le posvě cené m budoucí m svě tlem; slyš í me zde zní t ozvě nu skuteč ný ch mystický ch zkuš eností ‑ otevř ené nebe, nepopsatelné svě tlo, hrají cí ků ry. Mnohdy je jeho popis plný tak malebný ch, př í rodou inspirovaný ch podrobností, ž e jako u svaté ho Františ ka Saleské ho i toto se zdá bý t proniknuto ohně m nebeské ho svě tla. Př i popisu vzkř í š ení mrtvý ch si pomá há obrazy jara a rozví jí toto té ma alegorický mi a ú č inný mi př irovná ní mi.

„Tak jako na jař e vidí me jak se vš e ukazuje nové, tak se to stane př i vzkř í š ení mrtvý ch. Na jař e se vš echno stvoř ení na zemi obnovuje; a tak bude toto vš e obnoveno ve vzkř í š ení. Na jař e kaž dé sté blo a kaž dá rostlina vyrů stá z klí nu země. To samé se stane v poslední den: mrtví vyjdou ze svý ch hrobů... V zimě se vš echny rostliny a stromy zdají uschlé, ale na jař e, hle, vš e vidí me puč et a nabý vat ž ivotodá rnou mí zou. Tak i mrtví se tě m, co vzkř í š ení nechá pou, zdají bý t ztraceni. Svleč ené stromy i rostliny se pokrý vají listy a kvě ty [... ] v momentu vzkř í š ení nastane to samé pro mrtvé... tě la budou promě ně na; stanou se prů zrač ný mi a krá sný mi, hodný mi kontemplace [... ]. “

Jistě to ukazuje na jeho zbož nost a zaní cení pro tajemství Promě ně ní. „Př esvaté tě lo promě ně né na hoř e Tá bor ‑ ř í ká val ‑ ná s naplň uje dů vě rou a dá vá ná m nadě ji, ž e Bož í vyvolení budou ve vě č né m ž ivotě ú č astni stejné slá vy“. A dodá val: „V rozporech a smutku (tyto stavy duš e jsou mu dů vě rně zná my) obracej své myš lenky tam, kde tvá ř Kristova zá ř í jako slunce, tam, kde se spravedliví skví jako hvě zdy“. Co je ná m vlastně v tajemství Promě ně ní zjeveno? Co je nové ho, nezná mé ho v té hoř e Tá bor? Co tato hora, ona země, to nebe a ti Kristovi apoš tolé vlastně vidě li? Opravdové zjevení Ducha svaté ho, který zaplavil Krista a promě nil v ně m vš echno stvoř ení. Byla to manifestace Krá sy. „Š lo o anticipované zjevení „nové ho nebe“ a „nové země “, promě ně né ho a krá sou zá ř í cí ho svě ta“. *

⇐ Предыдущая 46 47 48 49 505152 53 54 55 Следующая ⇒