ČLOVĚK JE STVOŘEN

Č LOVĚ K JE STVOŘ EN

Č lově k jako teofanie

„Č lově k je stvoř en, aby chvá lil Boha, naš eho Pá na, vzdá val mu ú ctu a slouž il mu, a takto spasil svou duš i. “*

„Č lově k... “. Bý vá namí tá no, ž e ignaciá nská metoda je má lo teocentrická. Neobrací na poč á tku pohled př í mo na Boha, ale na samé ho č lově ka. Př ipomí ná me tento pseudo-problé m, neboť to byli prá vě vý chodní autoř i, kteř í se ve velké mí ř e postarali o to, dá t ná m odpově ď. Vý chodní spiritualita je typicky „antropologická “. * A nemů ž e bý t jiná, poznamená vá V. Losskij, neboť vychá zí ze zjevení Bož í ho, který stvoř il č lově ka ke své mu obrazu a své podobě (Gen 1, 2 - 27). * Ruský myslitel V. I. Nesmě lov pochybuje, ž e by mohlo existovat jiné, stejně hodnotné pozná ní Boha než to, které vychá zí z pozná ní č lově ka. *

Je zná mo, ž e stař í Ř ekové nachá zeli Boha kontemplací krá sy kosmu. Hebreové ho poznali v rozjí má ní svý ch dě jin. * Avš ak pro vý chodní mnichy je stř edem kosmu i dě jin lidské srdce. Dá vej pozor na sebe sama, upozorň uje svatý Bazil; toto pozná ní „tě př ivede k př ipomí ná ní si Boha. “* A to vlastně ř í ká prorok: „Obdivuhodné je pozná ní jež jsem o sobě zí skal“(Ž 138, 6) to je: „V pozná ní sebe, jsem se nauč il nekoneč né moudrosti, která je v tobě “. *

Pozná vat Boha z jeho obrazu je kontemplace, která mů ž e bý t nazvá na estetickou v nejlepš í m slova smyslu. A opravdu mnozí ji rozví její v termí nech vlastní ch umě ní. Krá sné, podle V. Solově va je to, co nepř itahuje pozornost na sebe sama, ale dá vá v sobě vidě t druhé ho. Pomá há si př itom př í kladem uhlí a diamantu. Chemicky se jedná o tu samou hmotu. Avš ak v ú lomku uhlí nevidí me nic jiné ho než temnotu jež se skrý vá v hlubině země; diamant ale vyzař uje cosi z paprsků nebes. * Stejně tak se jeden č lově k liš í od druhé ho podle mí ry v jaké odrá ž í Boha.

Není pochyb, ž e v tomto smyslu nejkrá sně jš í m mezi lidský mi syny bude Kristus. On sá m to dosvě dč uje když ř í ká: „Kdo vidí mne, vidí Otce“ (Jan 14, 9). V ně m je mož né viditelně nazí rat neviditelné ho Boha (srov. vá noč ní prefaci). Proto ř eč tí Otcové poklá dají Krista za „prvorozené ho ze vš eho stvoř ení “ (Kol 1, 15), prototyp vš ech ostatní ch obrazů. Když mluví o stvoř ení č lově ka, neř í kají, ž e byl stvoř en jako „obraz Bož í “, ale drž í se ř ecké ho textu (a té ž Vulgá ty) a č tou zde, ž e č lově k byl stvoř en podle „obrazu Bož í ho“, to znamená, ž e je napodobení m prvotní ho obrazu, Krista. * Jestliž e tedy rozjí má me o č lově ku, jsme př ivedeni do oblasti teologie - do kristologie. Když pak č lově ka vidí me v té to perspektivě, pozná vá me jeho krá su i jeho velikost. U svaté ho Bazila č teme: „Velká vě c je č lově k! Který jiný tvor obý vají cí zemi, byl uč ině n k obrazu Stvoř itele? “*

⇐ Предыдущая 6 7 8 9 101112 13 14 15 Следующая ⇒