Sjednocovat život

Dě jiny mniš ství byly v poslední době př edmě tem mnoha studií. Snaž ily se vyjmenovat rů zné motivy, které podní tily tak velké množ ství lidí vš ech ž ivotní ch stavů, aby „zalidnili pouš ť “. Mezi mnohý mi je zde jeden, který bý vá snadno zapomenut, ale který př itom byl jední m z motivů hlavní ch. „Teolog pouš tě “ Evagrius Pontský ho také opravdu klade na první mí sto: mniš ský ž ivot je monó tropos, sjednocují cí. * Lidé vychová vaní ve staré ř ecké kultuř e mě li vytř í bený smysl pro harmonii. Velmi bolestně proto pociť ovali zmatek (thorybos), který ve svě tě vlá dne. Vý chodní lidé zase poukazují na ú ž asný rozdí l mezi pravidelný mi pohyby hvě zd a nahodilostmi, č asto katastrofický mi, které rozviř ují lidský ž ivot. To vedlo k rozví jení astrologie, ve starově ku tak velmi zná mé mu ú silí upravit lidská rozhodová ní podle postavení nebeský ch tě les. * Ve svě tě ř ecké m se ují mal podobný princip: vš echny zá kony př í rody formují vesmí r, harmonickou krá su. Co tedy by mě l dě lat č lově k, když ne „uspoř á dat“ svů j ž ivot v souladu s př í rodou, „ž í t podle př irozenosti“? *

Tento způ sob je pak př ijat i cí rkevní mi Otci. Pochopitelně, ž e s podstatnou ú pravou: př irozenost k ní ž se touž il vrá tit svatý opat Antoní n pomocí asketické ho ž ivota je ta, jež byla na poč á tku stvoř ena Bohem: př irozenost zbož š tě ná a pokoj rajský. * Tě mito pojmy je č asto uvá dě n hlavní ú č el „andě lské ho ž ivota“ mnichů. * Podobný ideá l inspiruje Igná ce. Př edstavuje ho vý razem, který se pro ně j stal př í znač ný m a který mnohokrá t opakuje: „uspoř á dat vlastní ž ivot“. „Duchovní mi cvič ení mi se nazý vají vš echny způ soby př í pravy a disponová ní duš e pomá hají cí ke zbavení neuspoř á daný ch ná klonností. “* Zů stá vá ale problé m jak a který mi prostř edky samotá ř v Manrese chce tento cí l uskuteč nit.

⇐ Предыдущая 3 4 5 6 789 10 11 12 Следующая ⇒