IGNÁC Z LOYOLY. A SPIRITUALITA VÝCHODU

Tomá š Š pidlí k

IGNÁ C Z LOYOLY

A SPIRITUALITA VÝ CHODU

Prů vodce pro č etbu Duchovní ch cvič ení

Ú V O D

Pro studium jak biblický ch tak patristický ch č i profá nní ch textů je velmi dů lež ité umě t odpově dě t na otá zku: co chtě l autor skuteč ně ř í ci? Dě jiny spirituality se nesnaž í o nic menš í ho, než ř eš it ješ tě dalš í nezná mou: jak byl urč itý text č ten a vyklá dá n tě mi, kteř í se snaž ili si ho př ivlastnit a podle ně j ž í t? V př í padě textů biblický ch mluví me o tradici cí rkve. Ta je citlivá na veš keré dě ní a tvoř ivá neboť je ž ivá. Ale existují ješ tě jiné tradice. Jedna z nich, stará již č tyř i století se tý ká Duchovní ch cvič ení svaté ho Igná ce z Loyoly. Už mnoho komentá torů vysvě tlovalo text originá lu a mnoho odborní ků se pokouš elo rů zný mi př í klady a citá ty ilustrovat myš lení svě tce se snahou př izpů sobit ho rů zný m prostř edí m.

Pojem „př izpů sobení “ není sympatický. Vyvolá vá podezř ení, ž e se jedná o podbí zivé a povrchní snahy. Na druhé straně zů stá vá pravda, ž e duchovní pojedná ní jsme schopni č í st jen tehdy, když zrcadlí ně co z naš í vlastní duš e a když mů ž eme konstatovat, ž e ladí s naš í povahou. Je to „př izpů sobení “, ale mů ž e bý t znač eno jako „existenciá lní “. Neč iní pů vodní mu textu nijakou kř ivdu, prostě ho zachycuje jako ž ivý. Z toho dů vodu té ž se meditace o ignaciá nský ch Exercicií ch musí podobat rostlině, která kvete dle klimatický ch podmí nek země, do ní ž byla př esazena. Př í klad ná m slouž í k př iblí ž ení ú č elu té to knihy. Kdo se vě nuje studiu spirituality kř esť anské ho Vý chodu, nemů ž e svaté ho Igná ce č í st bez oč í navyklý ch na svě tlo uč ení Otců pouš tě, velký ch duchovní ch mistrů ř ecký ch, syrský ch, ruský ch... Proto se trvale ptá, jak moc se Poutní k z Loyoly př iř azuje k onomu staletí mi krá č ejí cí mu zá stupu tradice Otců. Igná c, obvykle považ ovaný za typické ho př edstavitele Zá padu, je tentokrá te nahlí ž en oč ima vý chodní ma. Kř ivdí se mu?

Je zná mo z dě jin, ž e prá vě duchovní knihy vž dy př ekrač ovat barié ry mezi oddě lený mi kř esť any. Tak např. teatin L. Scupoli př elož ený do ř eč tiny od Nikodé ma Hagiorita a vzá pě tí Teofanem Zatvornikem do ruš tiny, se stal vyhledá vanou literaturou ř ecký ch klá š terů. Avš ak tento Nikodé m př elož il té ž Igná covy Duchovní cvič ení vyklá dané P. Pinamontim. * A dnes jsme př i opač né m jevu: Filokalie Nikodé ma, nejslavně jš í vý bor pojedná ní o modlitbě dle vý chodní hesychastické tradice, je př eklá dá na a č tena na latinské m Zá padě. *

Mezi jezuity, pro ně ž kní ž eč ka Exercicií zů stá vá první inspirací jejich spirituality, jsou dnes č etní, kteř í pochá zejí z kř esť anské ho Vý chodu a chtě jí zů stat ryzí mi syny své cí rkve. Setká ní nač rtnuté v ná sledují cí ch strá nká ch, pomě ř uje problé m jejich ná bož enské identity. A pro druhé? Př á li bychom si, aby se stala př í lež itostí dobrý ch podně tů v duchu kř esť anské ho universalismu.

⇐ Предыдущая 1 2 3 4 567 8 9 10 Следующая ⇒