Ignác, učitel modlitby

Duchovní proud vyrostlý na Vý chodě, jehož stř edem pozornosti byla apá theia, se jmenuje hesychasmus. Stač í si projí t vě cný seznam slavné Filokalie, abychom zjistili kolik ú vah na té ma apá theia je zde shromá ž dě no. Nakonec slovo hesychí a, z ně hož hesychasmus odvozuje své jmé no, znamená prakticky tu samou vě c: vnitř ní mí r. Hesychasmus je proto č asto definová n jako duchovní metoda, jak tento mí r dosá hnout. Je to sprá vné, ale ne ú plné vystiž ení podstaty. Kř esť ané hledají vnitř ní pokoj ne jednoduš e pro tě š ení se z ně ho samé ho, ale jako podmí nku pro mož nost, co nejlé pe se modlit. A dokonalá modlitba př ivá dí k nejlepš í mu způ sobu prož í vá ní toho, co Bů h vyž aduje od toho, kdo se oddal upř í mné mu dialogu s ní m. Od toho, k ně muž Bů h mluví, je vyž adová no, aby dle pož adavků tohoto slova š el uspoř á dat svů j ž ivot. To je také cí l ignaciá nský ch exercicií: nejsou ideologický m kursem s moralistický mi cí ly, ale jde o č as, v ně mž se č lově k s ú plnou indiferencí dá vá do pozice pozorné ho naslouchá ní bož ský ch vnuknutí, které pak pohnou k uvedení ž ivota, do souladu s vů li Bož í.

Igná c je tedy oprá vně ně považ ová n za jednoho z velký ch uč itelů vnitř ní ho ž ivota i když se jeho uč ení př edklá dá ve formě jednoduchý ch pozná mek č i té mě ř jen heslovitý ch rč ení. Stejně jako Otcové pouš tě i Igná c je zcela mimo teoretické rá mová ní ž ivota. Vž dy dá vá jen praktické rady zrozené z osobní zkuš enosti.

Necí tí potř ebu, jako např. svatý Augustin, dokazovat proti pelagiá nů m nutnost modlitby. Jeho obrá cení bylo objevem vnitř ní ho svě ta, který jak se uká zalo, byl již od poč á tku zamě ř en na osobu Krista. Dialogický aspekt duchovní ho ž ivota je tedy př ijat jako př irozená zá kladna kaž dé ho dalš í ho postupu.

A oč ividně se nejedná o ně jaký abstraktní dialog. Vyplý vá z ně j, jak bylo ř eč eno usilí o „uspoř á dá ní vlastní ho ž ivota“. Ale jestliž e toto ú silí prová zí modlitba, mů ž e se v jiné m slova smyslu ř í ci, ž e vlastně př ichá zí jako postulá t. Starokř esť anš tí mniš i byli př esvě dč eni, ž e podmí nkou theorie, dosaž ení kontemplace Boha, je praxis. * A tato praxis ve smyslu kř esť anské m je pojem velmi š iroký: obsahuje v sobě oč istě ní od hř í chů a od nezř í zený ch vá š ní, hledá ní vů le Bož í, ná sledová ní Krista v pě stová ní ctností, zvlá š tě lá sky, * neboť ctnosti jsou „klí č em“ pro otevř ení dveř í k vyš š í modlitbě. *

Ve stavu, v ně mž se nachá zí me, ovlivně ni hř í chem, praxis pro ná s znamená ná mahu (pó nos). Té není zbavena ani modlitba, která je mnohdy dost „pracná “, jak poznamená vá Teofan Zatvornik*, dokud nedospě jeme k duchovní modlitbě srdce. Jako pomoc k tomuto př echodu bý vají dá vá ny rů zné rady a dokonce jisté „metody“.

Ignaciá nská modlitba se vztahuje k té to tradici. Š iroká zkuš enost ná sledně uká zala, ž e se jedná opravdu o „metodu“ ú plnou a ú č innou. Ignaciá nská meditace se stala cvič ení m kaž dodenní zbož nosti u ř eholní ků, klé ru a té ž mnohý ch laiků. Bý vala velmi č asto vyklá dá na a popisová na do nejmenš í ch podrobností: vysoko bý valy kladeny psychologické vý hody kratič ký ch pozná mek, které si jí v exercicií ch vš í mají. Př itom vš e bý valo obč as zař azeno do ně jaké ho teoretické ho rá mce. Tí m se ale samozř ejmě riskuje, ž e se sché ma stane statické. Ustanoví se stereotypní forma „klasické “ meditace a ztratí se mož nost brá t v ú vahu pokrok v modlitbě jednotlivé ho č lově ka, tedy aspekt, který byl Igná ci tolik drahý. Jinak vzniká dojem, ž e jen toto je ideá lní způ sob Igná ce. A zvlá š tě jeho „tř i způ soby modlitby“ bý vají podhodnoceny a chá pá ny jen jako ná vod má lo dů lež itý pro jednotlivé zač á teč ní ky. Mimoto jen nemnozí uvá dí, ž e Igná c se vlastně př ipojuje k př edlouhé tradici kř esť anské modlitby a př idá vá se domně ní, ž e „meditace“ byla př ivedena na scé nu kř esť anství teprve jí m. Jde tedy o dů lež itou otá zku: rozjí mali starokř esť anš tí mniš i? A jaký m způ sobem?

⇐ Предыдущая 14 15 16 17 181920 21 22 23 Следующая ⇒