Seznam hlavních amerických intervencí, tajných operací a různých válečných zločinů - GOD SAVE THE US! 6 страница

1995 - Chorvatsko. Bombardová ní letiš ť Srbské Krajiny př ed postupem Chorvatů.

1996 - 17. č ervence 1996 Let 800 letecké společ ností TWA explodoval na noč ní obloze nedaleko Long Islandu a spadl do Atlantské ho oceá nu - vš ech 230 lidí na palubě zahynulo. Existuje dů kaz, ž e Boeing byl sestř elen raketou USA. Motivace tohoto ú toku nebyla stanovena, jednou z hlavní ch verzí je chyba př i tré ninku a odstraně ní než á doucí ch osob na palubě letadla.

1996 - Rwanda. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/twa800. htm) 6 000 civilistů bylo zabito vlá dní mi jednotkami, které jsou vyš koleny a financová ny Amerikou a Již ní Afrikou. V zá padní ch mé dií ch byla tato udá lost ignorová na.

1996 - Kongo. Americké ministerstvo obrany se tajně ú č astnilo vá lky v Demokratické republice Kongo (DRK). Do tajné operace Washingtonu v Konž ské demokratické republice byly zapojeny i americké společ nosti, jedna z nich je spojena s bý valý m americký m prezidentem Georgem HW Bushem. Mě li tam ekonomické zá jmy v tě ž ební m sektoru Konž ské demokratické republiky. Pro zachová ní dů vě rnosti použ í vali soukromé vojenské personalisty. Washington pomohl Rwandě a Konž ský m povstalců m svrhnout diktá tora Mobutu. Pak Američ ané podpoř ili rebely, kteř í zahá jili vá lku proti zesnulé mu prezidentovi Laurent-Desire Kabilovi, jelikož „v roce 1998, rež im Kabila zač al suž ovat zá jmy americký ch tě ž ební ch společ ností “. Když Kabila zí skal podporu jiný ch africký ch zemí, Spojené stá ty změ nily svou taktiku. Američ tí speciá lní agenti zač ali tré novat jako odpů rce Kabila - Rwanď any, Uganď any a Burundianď any a jejich stoupence - Zimbabwany a Namibijce.

1997 - Američ ané uspoř á dali sé rii bombový ch ú toků v kubá nský ch hotelech.

1998 - Sú dá n. Američ ané znič ili raketový m ú derem farmaceutickou tová rnu, když prohlá sili, ž e ta vytvá ř í nervový plyn. Protož e tato tová rna vyrá bě la 90 % lé ků v zemi, a import ze zahranič í Američ ané samozř ejmě zaká zali, vý sledkem raketové ho ú toku byla smrt desí tek tisí c lidí. Prostě je nebylo č í m lé č it.

1998- 4 dny aktivní ho bombardová ní Irá ku poté, co inspektoř i hlá sili, ž e Irá k nebyl dostateč ně kooperativní.

1998 - Afghá nistá n. Ú tok na bý valé vý cvikové tá bory CIA, které použ í valy islá mské fundamentalistické skupiny.

1999 - Jugoslá vie. (Ví ce zde: http: //www. usinfo. ru/jugoslavijaindex. htm) Př es pohrdá ní pravidly meziná rodní ho prá va, obchá zení OSN a Rady bezpeč nosti, USA silami NATO zahá jily kampaň 78denní ho bombardová ní suveré nní ho stá tu Jugoslá vie. Agrese proti Jugoslá vii, která probě hla pod zá minkou „zabrá ně ní humanitá rní katastrofě “, způ sobila nejvě tš í humanitá rní katastrofu v Evropě od druhé svě tové vá lky. Ví ce než 32 000 bojový ch vzletů, byly použ ity bomby o hmotnosti 21 tisí c tun, což odpoví dá č tyř ná sobku sí le atomové bomby na Hiroš imu. Ví ce než 2 000 civilistů bylo zabito, 6 000 zraně ný ch a zmrzač ený ch, ví ce než milion zů stalo bez př í stř eš í a 2 miliony bez zdroje př í jmů. Bombardová ní ochrnulo vý robní kapacitu a infrastrukturu kaž dodenní ho ž ivota Jugoslá vie, což vedlo ke zvý š ení nezamě stnanosti na 33 % a hodilo 20 % obyvatel pod hranici chudoby, způ sobilo př í mé ekonomické ztrá ty ve vý š i 600 miliard dolarů. Jugoslá vie, stejně jako celá Evropa utrpě la dlouhotrvají cí š kody na ekologické m prostř edí. Z dů kazů shromá ž dě ný ch Meziná rodní m tribuná lem pro vyš etř ová ní americký ch vá leč ný ch zloč inů v Jugoslá vii, které př edsedal bý valý americký generá lní prokurá tor Ramsey Clark, je zř ejmé, ž e CIA vyzbrojila a financovala gangy Albá nský ch teroristů (tzv. Kosovská osvobozenecká armá da, KLA) v Jugoslá vii. Za ú č elem financová ní bojovní ků KLA CIA vytvoř ilo dobř e organizovanou kriminá lní strukturu pro obchod s drogami v Evropě. Př ed zač á tkem bombardová ní Srbska vlá da poskytla NATO mapu Jugoslá vie, kde byly vyznač eny objekty nepodlé hají cí bombardovaní, jelikož to způ sobí ekologickou katastrofu. Američ ané s jim vlastní m cynismem zač ali bombardovat prá vě ty objekty, které byly uvedeny na srbské mapě. Např í klad ropnou rafiné rii Panč evo bombardovaly 6 krá t. V dů sledku toho se do ž ivotní ho prostř edí uvolnilo velké množ ství toxické ho plynu fosgenu, 1 200 t monomerů vinylchloridu, 3 000 t hydroxidu sodné ho, 800 t kyseliny chlorovodí kové, 2 350 t kapalné ho amoniaku a 8 t rtuti. Tohle vš echno š lo do země. Pů da byla otrá vena. Podzemní vody, zejmé na v centru mě sta Novi Sad, obsahují rtuť. Jako vý sledek bomb NATO s uranový m já drem zač ala nemoc tzv. „Gulf syndrom“, dě ti se rodí jako zrů dy. Ekologové Zá padu, př edevš í m Greenpeace, zcela mlč í o zvě rstvech americké armá dy v Srbsku.

2000 - Př evrat v Bě lehradě. Američ ané nakonec svrhli nená vidě né ho Miloš evič e.

2001 - Invaze do Afghá nistá nu. (V ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/afgan. htm) Typický program Američ anů: muč ení, zaká zané zbraně, hromadné zabí jení civilistů, ujiš tě ní o blí ž í cí se rekonstrukci země, použ í vá ní ochuzené ho uranu, a nakonec vycucaný z prstu „dů kaz“ o angaž ovanosti bin Lá dina v teroristický ch ú tocí ch 11. zá ř í 2001, který je založ en na pochybné m videu se š patný m zvukový m signá lem a zcela odliš ný m č lově kem od bin Lá dina.

2001 - Američ ané se honí po celé Makedonii za albá nský mi teroristy z Kosovské osvobozenecké armá dy, kteř í byli vyš koleni a vyzbrojeni samotný mi Američ any v boji proti Srbů m.

2002 - Američ ane zavá dí vojska na Filipí ny, jelikož mají strach z obč anský ch nepokojů.

2002 - 2004 - Venezuela. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/2003venesuela. htm) V roce 2002 se tam uskuteč nil proamerický stá tní př evrat, opozice nelegá lně svrhla populá rní ho prezidenta Huga Chá veze. Hned dalš í den zač alo lidové povstá ní na podporu prezidenta, Chá vez byl zachrá ně n z vě zení a vrá til se na svů j post. Nyní tam probí há boj mezi opozicí, podporované Američ any a vlá dou. Venezuela je bohatá na ropu. Naví c není tajemství m, ž e Hugo Chá vez byl nejlepš í m př í telem kubá nské ho vů dce Fidela Castra. A Venezuela je jednou z má la zemí, která otevř eně kritizovala americkou zahranič ní politiku. Např í klad v dubnu 2004, ve své m projevu na shromá ž dě ní u př í lež itosti vý roč í vojenské ho př evratu v zemi, Chá vez ř ekl, ž e moc ve Washingtonu zachytila imperialistická vlá da, která v zá jmu dosaž ení svý ch cí lů je př ipravena zabí jet ž eny a dě ti.

2003 – „Protiteroristická operace“ na Filipí ná ch.

2003 - Irá k. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/iraq. htm)

2003 - Libé rie. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/2003liberia. htm)

2003 - Sý rie. Jak už to tak bý vá v zá chvatu vá š ně, USA zač ne nič it obě tní zemi (v tomto př í padě, Irá k), ale také okolní země. 24. č ervna Pentagon ozná mil, ž e mož ná znič ili Saddá ma Husajna nebo jeho nejstarš í ho syna Udaye. Podle vedoucí ho americké armá dy, dron Predator zasá hl podezř elou konvoj. Jak se uká zalo, př i honbě za př edstavitelem bý valé ho irá cké ho rež imu, americká armá da pů sobila v Sý rii. Americká vojenská jednotka uznala stř et se syrskou pohranič ní strá ž í. Byli použ iti paraš utisté. Ze vzduchu kryla př istá ní speciá lní ch sil letadla a vrtulní ky.

2003 - Př evrat v Gruzii. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/2003gruzija. htm) Př í mou pomoc gruzí nské opozici poskytoval americký velvyslanec v Tbilisi, Richard Miles, to znamená, ž e to bylo provedeno se souhlasem Bí lé ho domu. Mimochodem, Miles byl už dlouho nechvalně zná mý jako hrobní k rež imů: byl velvyslancem v Á zerbajdž á nu když k moci př iš el Hejdar Alijev, byl v Jugoslá vii př i bombardová ní a př i svrž ení Slobodana Miloš evič e, byl v Bulharsku, když parlamentní volby vyhrá l dě dic trů nu Simeon Saxe-Coburg Gotha, který zů stal v č ele vlá dy. Kromě politické podpory, Američ ané podporovali opozici i finanč ně. Např í klad Sorosova nadace př idě lila 500 000 dolarů radiká lní opozič ní organizaci „Kmara“ („dost“). Ten taky financoval oblí benou opozič ní televizní stanici, která hrá la klí č ovou roli v podpoř e „rů ž ové revoluce“ a ř í ká se, ž e poskytoval finanč ní podporu mlá dež nické organizaci, zodpově dné za poulič ní protesty. Kromě toho, podle „Globe and Mail“ prá vě za pení ze Sorosový ch organizací do Tbilisi na speciá lní ch autobusech z rů zný ch mě st svá ž eli opozič ní ky, a uprostř ed ná mě stí př ed parlamentem byla postavena obrovská obrazovka, př ed kterou se shromaž ď ovali odpů rci Š evarnadze. Podle dokumentu byli př ed svrž ení m Š evarnadze v Tbilisi speciá lně studované metody organizová ní masový ch protestů v Jugoslá vii, které vedly k rezignaci Miloš evič e. Podle „Globe and Mail“, prezident Gruzie Michail Saakaš vili, který zí skal prá vnický titul v New Yorku, osobně podporuje vř elé vztahy se Sorosem. Č eč enš tí rebelové, př ijatí do služ by gruzí nské armá dy zí ská vají od Sorose bonus k platu.

2004 - Haiti (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/2004gaiti. htm) Protivlá dní protesty pokrač ovaly na Haiti bě hem ně kolika tý dnů. Povstalci obsadili hlavní mě sto Haiti. Prezident Jean-Bertrand Aristide uprchl. Ú tok na hlavní mě sto Port-au-Prince bylo odlož eno na ž á dost Spojený ch stá tů. Amerika zavá dí armá du.

2004 - Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/2004gvineja. htm. Pokus o př evrat v Rovní kové Guineji, kde jsou sluš né zá soby ropy. Britská zpravodajská služ ba MI6, CIA a š paně lské tajné služ by se snaž ily propaš ovat do té to země 70 ž oldá ků, kteř í mě li svrhnout rež im prezidenta Theodore Nguema Mbasogo Obisango s podporou mí stní ch zrá dců. Ž oldá ci byli zadrž eni a jejich vů dce, Mark Thatcher (mimochodem, syn samotné Margaret Thatcherové! ) naš el ú toč iš tě ve Spojený ch stá tech.

2004 - Proamerický př evrat na Ukrajině (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/2004ukraina. htm).

1) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina. htm

2) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina2. htm
3) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina3. htm
4) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina4. htm
5) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina5. htm
6) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina6. htm
7) http: //www. usinfo. ru/2004ukraina7. htm
8) http: //www. usinfo. ru/c3.files/2004ukraina8. htm
9) http: //www. usinfo. ru/c3.files/2004ukraina9. htm
10) http: //www. usinfo. ru/c3.files/2004ukraina10. htm
11) http: //www. usinfo. ru/c3.files/2004ukraina11. htm

2008 - Rusko-gruzí nská vá lka. (Ví ce v ruš tině zde: http: //politica100. narod. ru/12_2. html)

2011 – Tunis.

2011 – Egypt.

2011 - Libye. Ná lety NATO uvrhly tuto kdysi podle africký ch standardů prosperují cí zemi zpě t do stř edově ku, a co hů ř, ponoř ily ji do obč anské vá lky. Zá pad použ il vojenské sí ly, aby tu instaloval posluš ný, leč nepopulá rní rež im neschopný si poradit se zakoř eně ný mi ná bož enský mi a kmenový mi rozepř emi, které zemi trhají na kusy. Libyjská ropa a plyn byly hlavní m cí lem vojenské intervence NATO ve jmé nu uš lechtilé ho cí le osvobození obyč ejný ch Libyjců od diktatury plukovní ka Kaddá fí ho (ví ce zde: http: //www. vlastnihlavou. cz/libye/ )

2011 - Arabské jaro.

2011- Souč asnost. Sý rie (ví ce zde: http: //www. jinezpravy. blogspot. cz/search/label/Sý rie, www. vlastnihlavou. cz/syrie-pravda-o-syrii-syrska-opozice/ )

Na ú zemí USA se boje prakticky nikdy vedly. Skoro nikdo nikdy Ameriku nenapadl. Slavný Pearl Harbor (Hawai), který byl napaden Japonci bě hem druhé svě tové vá lky, bylo obsazené ú zemí, které Američ ané sami zdevastovali o kousek dř í v. Jediný m ú tokem dalš í země na Spojené stá ty byla vá lka za nezá vislost na Britá nii na konci 18. století a britský ú tok na Washington v roce 1814. Od té doby veš kerý teror pochá zí ze Spojený ch stá tů a nebyl nikdy potrestá n.

⇐ Предыдущая 1 2 3 4 56