Seznam hlavních amerických intervencí, tajných operací a různých válečných zločinů - GOD SAVE THE US! 2 страница

⇐ ПредыдущаяСтр 2 из 6Следующая ⇒

1903 - Invaze do Hondurasu, Dominiká nské republiky a Sý rie.

1904 - Vyslá ní vojsk do Koreje, Maroka a Dominiká nské republiky.

1904 - 1905 - Američ tí vojá ci zasahují do rusko-japonské vá lky.

1905 - Američ tí vojá ci zasahují do revoluce v Hondurasu.

1905 - Vyslá ní vojsk do Mexika (pomohla diktá torovi Porfirio Dí azovi potlač it povstá ní ).

1905 - Vyslá ní vojsk do Koreje.

1906 - Invaze na Filipí ny, potlač ení osvobozenecké ho hnutí.

1906 - 1909 - Američ tí vojá ci jsou na Kubě bě hem voleb. V roce 1906 probě hla vzpoura liberá lů protestují cí ch proti bezprá ví spá chané ho vlá dou prezidenta E. Palmy. Palma ž á dá USA, aby vyslaly vojá ky, ale americká vlá da vyš le na Kubu zprostř edkovatele. Po odstoupení prezidenta E. Palmy, USA ozná mily vytvoř ení prozatí mní vlá dy v zemi, která bude u moci tak dlouho, dokud v zemí nebude obnoven poř á dek. 10. ú nora 1906 - ví tě zství liberá lů ve volbá ch. H. Gomes zvolen prezidentem Kuby.

1907 - Američ tí vojá ci prosazují protektorá t „dolarové diplomacie“ v Nikaragui.

1907 - Američ tí vojá ci zasahují do revoluce v Dominiká nské republice.

1907 - Američ tí vojá ci se ú č astní vá lky Hondurasu a Nikaragui.

1908 - Američ tí vojá ci jsou v Panamě bě hem voleb.

1910 - Nikaragua. Američ tí vojá ci napadnou př í stav Corinto a Bluefields. USA poslaly vojenské jednotky do Nikaragui a organizovaly protivlá dní spiknutí (1909), po které m byl Zelaya nucen uprchnout ze země. V roce 1910 byla vytvoř ena junta z pro-americký ch generá lů: X. Estrada, E. Chamorro a zamě stnance americké tě ž ební společ nosti A. Diaze. Ve stejné m roce se stal prezidentem Estrada, ale poté byl vymě ně n A. Diazem, který byl podporovaný americký mi vojsky (ví ce zde: http: //www. usinfo. ru/19091912nikaragua. htm).

1911 - Američ ané se vylodili v Hondurasu kvů li podpoř e povstá ní pod vedení m bý valé ho prezidenta Manuela Bonnily proti legitimně zvolené mu prezidentovi Miguelovi Davilouvi.

1911 - Potlač ení protiamerické ho povstá ní na Filipí ná ch.

1911 - Zavedení vojsk do Č í ny.

1912 - Američ tí vojá ci vchá zejí do Havany (Kuba). (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1912kuba. htm)

1912 - Američ tí vojá ci jsou v Panamě bě hem voleb.

1912 - Invaze vojsk USA do Hondurasu.

1912 - 1933 - Okupace Nikaragui, neustá lý boj s partyzá ny. Nikaragua se stala monopolní kolonii „United Fruit Company“ a dalš í ch americký ch společ nosti. V roce 1914 byla ve Washingtonu podepsá na dohoda, podle které Spojené stá ty mě ly prá vo vybudovat mezi oceá nský kaná l v Nikaragui. V roce 1917 se stal prezidentem E. Chamorro, který uzavř el se Spojený mi stá ty ř adu nový ch dohod což vedlo k ješ tě vě tš í mu zotroč ení země. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1912nikaragua. htm)

1914 - Američ tí vojá ci vstupují do Dominiká nské republiky, boj s rebely o Santa Domingo.

1914 - 1918 - sé rie invazí do Mexika. V roce 1910 zač alo silné rolnické hnutí Francisca Pancho Villa a Emiliana Zapata proti loutce USA a Anglie, diktá torovi Porfirio Diazovi. V roce 1911 Diaz uprchl ze země a mí sto ně j př iš el liberá l Francisco Madero. Ale ani on nevyhovoval Američ anů m, a v roce 1913 opě t pro-americký generá l Victoriano Huerta svrhl Madera a zabil jej. Zapata a Villa př itlač ili, a na konci roku 1914 obsadili hlavní mě sto Mexico City. Junta Huerta se zhroutila a Spojené stá ty př eš ly k př í mé intervenci. Už v dubnu 1914 se v mexické m př í stavu Veracruz vylodili američ tí vojá ci, kteř í tam zů stali až do ř í jna. Prezidentem Mexika se mezití m stal ostř í lený politik a hlavní vlastní k pů dy V. Carranza. Porazil Villa, ale oponoval imperialistické politice Spojený ch stá tů a slí bil prové st pozemkovou reformu. V bř eznu 1916 americká armá da pod velení m Pershinga př ekroč ila mexickou hranici, ale nebyla to pro ně zrovna prochá zka rů ž ový m sadem. Vlá dní vojá ci a partyzá nské armá dy P. A. Villy a Zapaty doč asně zapomně li na obč anské nepokoje a sjednotili se proti Pershingovi a vyhodili ho ze země. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/19101917mexika. htm)

1914 - 1934 - Haiti. Po č etný ch povstá ní ch Amerika zavá dí svá vojska, okupace trvá 19 let. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/19141934gaiti. htm)

1916 - 1924 - 8letá okupace Dominiká nské republiky. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/19161924dominikanskajarka. htm)

1917 - 1933 - Vojenská okupace Kuby, ekonomický protektorá t.

1917 - 1918 - Ú č ast v první svě tové vá lce. Nejprve Amerika „udrž ovala neutralitu“, tj. prodá vala zbraně za astronomické č á stky a nekontrolovatelně bohatla, vstoupila do vá lky až v roce 1917, tj. na konci, ztratila pouze 40 000 lidí (Rusové např í klad – 200 000), ale po vá lce se považ ovala za nejvě tš í ho ví tě ze. Jak ví me, ú plně stejně bojovala ve druhé svě tové vá lce. USA bojovaly v Evropě v první svě tové vá lce, aby změ nily pravidla „hry“, ale ne pro zajiš tě ní „vý razně jš í rovnosti mož nosti“, ale kvů li zajiš tě ní budoucí absolutní nerovnosti ve prospě ch Spojený ch stá tů. Do Evropy Amerika nepř iš la kvů li Evropě, ale kvů li zá jmů m Ameriky. Zá moř ský kapitá l chystal tuto vá lku a vyhrá l ji. Po skonč ení vá lky cestou rů zný ch machinací ostatní ch spojenců uspě li v zotroč ení Ně mecka, dí ky č emuž se vá lkou oslabená země dostala do absolutní ho chaosu, kde se zrodil i faš ismus. Faš ismus se také mimochodem vyví jel s aktivní pomocí Ameriky, která mu pomá hala až do konce druhé svě tové vá lky. Stá ty, kromě USA se po vá lce ocitly v dluhu u meziná rodní ch finanč ní ch skupin a monopolu, kde kapitá l USA už hrá l první, ale ne jediné housle. To, o co se snaž ily Spojené stá ty, toho i dosá hly - jak v Pař í ž i v roce 1919, tak i v roce 1929. Stá ty si nezajistily mandá ty a kolonie, ale prá vo a schopnost kontrolovat situaci ve svě tě, tak jak to chtě ly oni nebo spí š e americký kapitá l. Samozř ejmě, ž e ne vš echny plá ny se podař ilo uskuteč nit a nejvě tš í m a nejbolestivě jš í m omylem bylo nezá vislé sově tské Rusko mí sto burž oazní ho zá vislé ho Ruska. S tí m se zatí m muselo poč kat, ale zbytek Evropy byl „v podstatě monopolem Yankees a co“. Př ibý vá dů kazů, ž e Spojené stá ty a Britá nie jsou hlavní mi viní ky vypuknutí první svě tové vá lky. Ví ce si o tom mů ž ete př eč í st v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/stravit. htm.

1917 - Američ tí magná ti rá di financovali socialistickou revoluci v Rusku a doufali, ž e to vyvolá obč anskou vá lku, chaos a celkovou likvidaci té to země. Př ipomeň me, ž e ve stejné době se Rusko ú č astnilo první svě tové vá lky, která mu to ješ tě zhorš ovala. Zde jsou konkré tní jmé na sponzorů: Jacob Schiff, Felix a Paul Wartburg, Otto Kahn, Mortimer Schiff, Guggenheim, Isaac Seligman. Když obč anská vá lka opravdu zač ala, Američ ané pustili své sí ly na urychlení znič ení Rusů. Zvlá š ť velké nadě je se upnuly na Trocké ho, proto se velmi naš tvaly, když Stalin rozpoznal její ch plá ny a odstranil nepř í tele. Po revoluci v roce 1917, americký prezident Woodrow Wilson nastí nil americkou politiku, pokud jde o Rusko takto: Celá bě logvardě jská vlá da v Rusku by mě la dostat pomoc a uzná ní Trojdohody. Kavkaz je souč á stí problé mu turecké ř í š e, Stř ední Asie by se mě la stá t protektorá tem Anglo-Sasů, Sibiř by mě la mí t oddě lenou vlá du a VelkoRusko novou vlá du (tj., ne sově tskou). Po ví tě zství nad „rudý m“ moř em Wilson plá noval vyslat do Ruska vojska z kř esť anské ho sdruž ení mladý ch lidí „pro morá lní vzdě lá vá ní a ř í zení ruské ho lidu“. V roce 1918 američ tí vojá ci vstoupili do Vladivostoku a ú plně vyhnat je z ruské ho ú zemí se podař ilo až v roce 1922. Dá le 23. prosince 1917 Clemenceau, Pichon a Foch z Francie a lordové Milner a Cecil z Anglie uzavř eli tajnou ú mluvu o rozdě lení sfé r vlivu v Rusku: Pro Anglii Kavkaz, Kubaň a Don a pro Francii Besará bie, Ukrajina a Krym. USA se oficiá lně ú mluvy neú č astnily, i když ve skuteč nosti drž ely v rukou vš echny nitě, a zejmé na si dě laly ná rok na Sibiř a Dá lný vý chod... Geografická mapa, kterou př ipravilo ministerstvo zahranič í Spojený ch stá tů pro americkou delegaci na pař í ž ské mí rové konferenci to velmi př esně ukazovala: Ruský stá t na té mapě byl pouze na Stř edoruské vysoč ině. Pobaltí, Bě lorusko, Ukrajina, Kavkaz, Sibiř a Stř ední Asie na té mapě byly „samostatný mi“, „nezá vislý mi“ stá ty. Na tento plá n se muselo ješ tě pá r desí tek let poč kat. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1917rossija. htm. )

1918 - 1922 - Intervence do Ruska. Celkem se jí ú č astnilo 14 zemí. Američ ané si př ivlastnili hodně ruský ch zlatý ch rezerv, když je vzali admiralovi Kolč akovi kvů li slibu o dodá vce zbraní. Slib vš ak nesplnili. Tohle zlato je zachrá nilo bě hem Velké hospodá ř ské krize, kdy se vlá da rozhodla vypoř á dat s obrovskou nezamě stnaností najmutí m na civilní služ bu. Pro zaplacení za tuto neplá novanou prá ci bylo potř eba obrovské množ ství peně z, a tehdy se ukradené zlato hodilo. Tohle vš ak není jediná ztracené m zlatě (vice o tom zde: http: //jinezpravy. blogspot. cz/2012/08/teorie-o-vzniku-banky-ceskoslovenskych. html ) Fotogalerie zde: http: //www. usinfo. ru/c4.files/1917russiagallery. htm.

1918 - 1920 - Panama. Po volbá ch se do země posí lají vojá ci k potlač ení nepokojů.

1919 - Kostarika. Povstá ní proti rež imu prezidenta Tinoco. Pod tlakem USA Tinoco odstoupil, avš ak nepokoje v zemi se nezastavily. Probě hlo vylodě ní americký ch vojá ků pro „ochranu americký ch zá jmů “. Prezidentem byl zvolen D. Garcia. V zemi byl obnoven demokratický systé m.

1919 - Američ tí vojá ci bojují cí na straně Itá lie proti Srbů m v Dalmá cii.

1919 - Američ tí vojá ci jsou v Hondurasu bě hem voleb.

1920 - Guatemala. Dvoutý denní intervence.

1921 - Americká podpora rebelů, kteř í bojovali za svrž ení guatemalské ho prezidenta Carlose Herrera ve prospě ch „United Fruit Company“.

1922 - Intervence v Turecku.

1922 - 1927 - Americké sí ly v Č í ně bě hem lidové ho povstá ní.

1924 - 1925 - Honduras. Vojá ci vtrhli do země bě hem voleb.

1925 - Panama. Americké sí ly rozehnaly generá lní stá vku.

1926 - Nikaragua. Invaze. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/19261933nikaragua. htm)

1927 - 1934 - V celé Č í ně jsou američ tí vojá ci.

1932 - El Salvador invaze od moř e. V té době tam byla vzpoura.

1936 - Š paně lsko. Zavedení vojá ků bě hem obč anské vá lky.

1937 - Jeden vojenský stř et s Japonskem.

1937 - Nikaragua. S pomocí americký ch vojá ků se Somoza dostal k moci, když svrhl legitimní vlá du Hamí da Sacasa. Somoza byl diktá torem a jeho rodina vlá dla v zemi př í š tí ch 40 let.

1939 - Zavedení vojsk do Č í ny.

1941 - Jugoslá vie. Př evrat v noci z 26. na 27. bř ezna 1941, který provedly anglo-americké zpravodajské služ by, v dů sledku stá tní ho př evratu byla svrž ena vlá da Cvetković e-Matcheka.

1941 - 1945 - Zatí mco sově tská vojska bojovala s nacistickou armá dou, Američ ané a Britové dě lali to, co dě lají obvykle - teror. Systematicky nič ili civilní obyvatelstvo Ně mecka, č í mž uká zali, ž e nejsou o nic lepš í než nacisté. Toto bylo dě lá no ze vzduchu pomocí kobercové ho bombardová ní mě st, která nemě la nic společ né ho s vá lkou a vá leč nou vý robou: Drá ž ď any, Hamburk. V Drá ž ď anech bylo bě hem jedné noci zabito př ibliž ně 120 000 – 250 000 civilistů, vě tš ina z nich byli uprchlí ci. (O Lend Lease si mů ž ete v ruš tině př eč í st zde: http: //www. usinfo. ru/lendlease. htm. ) Struč ně ř eč eno: 1) Pomá hat SSSR zač ali až v roce 1943, př edtí m byla podpora jen symbolická, 2) vý š e podpory byla malá a za obrovské ceny (stá le se to splá cí ), zá roveň je př itom š pehovali (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/lendleaseshpiony. htm) a 3) souč asně Amerika tajně pomá hala nacistů m, i když se o tom teď př í mo nemluví (v ruš tině o tom např. zde: http: //www. usinfo. ru/ibm. htm a zde: http: //www. usinfo. ru/fashysty. htm). Obchod je obchod. Mimochodem, Bushů v dě deč ek Prescott Bush se na tomto př í mo podí lel. Obecně zloč iny Spojený ch stá tů bě hem druhé svě tové vá lky jsou nevyč í slitelné. Např í klad podporovali extré mně ná silnické chorvatské faš isty, kteř í se pak aktivně zapojili do protisově tské ho boje. Jakoby ná hodně ú toč ili na sově tské vojá ky v nadě ji zastraš it je svou palebnou silou. Dohodli se s Hitlerem, ž e maximá lní poč et vojá ků byl hozen do boje proti Sově tů m a Američ ané pochodovali ví tě zně od mě sta k mě stu, aniž by se setkali s jaký mkoliv odporem. Až pak nasní mali hrdinské filmy, kde si př ipisovali hrdinské č iny sově tský ch vojá ků. Jední m z nejstraš ně jš í ch zloč inů je samozř ejmě tajné sponzorová ní nelidský ch experimentů na lidech americký mi fondy v nacistický ch koncentrač ní ch tá borech. Kvů li finanč ní pomoci mě la Amerika neomezený př í stup k vý sledků m vý zkumu. Po vá lce byly vš echny ně meč tí a japonš tí odborní ci př evezeni do Spojený ch stá tů, kde pokrač ovali ve své m vý zkumu na vě zní ch, obyvatelí ch domovů pro seniory, př istě hovalcí ch, lidech v Latinské Americe atd.

1945 - Dvě atomové bomby svrž ené na vyč erpané Japonsko (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/c3.files/2mirovaja3. htm), což mě lo za ná sledek smrt asi 200 tisí c (podle jiný ch zdrojů 0, 5 milionu) lidí, vě tš inou ž en a dě tí. Š iroce rozš í ř ená domně nka o tom, ž e bomby byly shozeny pro zá chranu ž ivotů Američ anů není pravdivá. Bomby byly shozeny za ú č elem zastraš ení nové ho nepř í tele, Stalina, když Japonsko se již snaž ilo vyjednat kapitulaci. Vedoucí velitelé druhé svě tové vá lky, vč etně Dwighta D. Eisenhowera, Chestera Nimitze a Curtise Lemaye, vš ichni neschvalovali použ ití atomový ch bomb proti poraž ené mu nepř í teli. Kromě toho byly bomby shozeny navzdory zá kazu Haagské ú mluvy z roku 1907 – „neexistuje ž á dná omluva pro neomezené nič ení nebo ú toky na civilisty a civilní objekty jako takové “. Nagasaki byl ná moř ní zá kladnou... Po okupaci Japonska americký mi vojsky zemř elo hladem 10 milionů lidí. Také, jako obvykle, Američ ané plně proká zali svou „civilizovanost“: dobrou tradicí bylo noš ení „suvený rů “, vytvoř ený ch z kostí a jiný ch č á stí tě la mrtvý ch Japonců.

1945 - 1991 - SSSR. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/sssrindex. htm. ) Samozř ejmě, ž e vš echny protisově tské sabotá ž e, teroristické č iny, provokace není mož né uvé st. Mě li bychom zvlá š tě zmí nit angloamerický plá n „Nemyslitelné “, který byl odtajně n př ed ně kolika lety, a nezpů sobil ž á dný zá jem v „demokratický ch“ mé dií ch. Toto není př ekvapují cí, jelikož plá nem bylo zaú toč it společ ný mi faš istický mi, britský mi a americký mi vojsky na Sově tský svaz už v lé tě 1945. Jaký demokrat se tohle odvá ž í ř í ct? Zajatí Ně mci se neodzbrojovali sově tský mi „spojenci“, nikdo tu armá du nerozpouš tě l, vá leč ní zloč inci nebyli potrestá ni. Naopak, nacisté byli shromá ž dě ni do stotisí cové armá dy, která jen č ekala na rozkaz zopakovat svů j blitzkrieg. Naš tě stí, Stalinovi se podař ilo př esunout sově tské vojá ky a tí m neutralizovat američ ano-faš isty a ti se neodvá ž ili na „demokratizaci“. Nicmé ně, př á telství Američ anů s nacisty pokrač ovalo. Prakticky ž á dný vá leč ný zloč inec v zá padní m Ně mecku nebyl potrestá n, mnozí slouž ili v NATO a na nejvyš š í ch pozicí ch ve vlá dě. V té době Spojené stá ty, které mě ly monopol na jaderné zbraně, se zač aly př ipravovat na preventivní vá lku, která mě la bý t zahá jena v roce 1948. Za první ch 30 dnů bylo naplá nová no shození 133 atomový ch bomb na 70 sově tský ch mě st, z nichž 8 na Moskvu a 7 na Leningrad a pozdě ji se plá novalo shození dalš í ch 200 atomový ch bomb. Nicmé ně, kontrolní vý poč ty uká zaly, ž e americké strategické letectví v letech 1949 - 1950 stá le nemohlo zasadit smrtelný ú der Sově tské mu svazu, tak aby nebyl schopen odporu (plá n „Dropshot“), takž e „demokratizace“ byla odlož ena. Amerika se snaž ila vš emi prostř edky podní tit etnické konflikty, prodat vadné zař í zení (které, mimochodem, kdysi vedlo k nejvě tš í mu vý buchu v Sově tské m svazu vů bec - v roce 1982 vybouchl plynovod s americký m zař í zení m na Sibiř i). Pokud to bylo mož né, tak proti Sově tské mu svazu byly použ ity i biologické zbraně. Např í klad shazová ní z letadel Mandelinky bramborové, č í mž způ sobili obrovské š kody na ú rodě brambor. Na Ukrajině je stá le v ně který ch oblastech rozš í ř en vě dě nezná mý kř í ž enec mezi kobylkou a cvrč kem. Je zř ejmé, ž e byl pů vodně urč en k rozš í ř ení ně jaké infekce. (Američ ané zajali bě hem druhé svě tové vá lky vš echny japonské odborní ky na biologické zbraně a aktivně využ í vali jejich odborné znalosti ve vš ech ví cemé ně vě tš í ch vá lká ch, i na Kubě, rozš í ř ení epidemie pomocí hmyzu bylo vyvinuto prá vě Japonci). V celé historii Sově tské ho svazu ž á dný bojový letoun nezasá hl do vzduš né ho prostoru Spojený ch stá tů, nedě lal př elety nad touto zemí a neprová dě l v ně m letecké bitvy. Za padesá t let konfrontace se Sově tský m svazem bylo sestř eleno kolem tř iceti bojový ch a prů zkumný ch letadel USA. Ve vzduš né m boji nad Sově tský m svazem sově ti ztratili pě t bojový ch letadel, Američ any byli sestř eleno ně kolik sově tský ch transportní ch civilní ch letadel. Celkem bylo zaznamená no pě t tisí c poruš ení sově tský ch hranic americký mi letadly. Za stejné období v Sově tské m svazu bylo identifiková no a zatč eno ví ce než sto č tyř icet paraš utistů - saboté rů s konkré tní ú lohou o vedení sabotá ž e na sově tské m ú zemí. CIA aktivně tisklo sově tské pení ze a dodá valo je vš emi mož ný mi způ soby do SSSR kvů li způ sobení inflace. Zá padní vě dci urychleně rozví jeli ně které vě decké teorie o př í rodní m ruské m sklonu k ná silí a otroctví, o podvě domě př edprogramované chuti obsadit celou Zemi. Dnes je již veř ejně zná mo mnoho plá nů na rozpoutá ní jaderné vá lky se Sově tský m svazem a ostatní mi socialistický mi země mi, „Chariotir“, „Tró jan“, „Bravo“, „Offtekl“. Američ ané byli dokonce ochotni zahá zet atomový mi bombami své evropské spojence, aby poslední Rusové nemě li kam bě ž et od jaderný mi zbraně mi znič ené ho Sově tské ho svazu. Nejvá ž ně jš í obavy ze strany tehdejš í ho Sově tské ho svazu byly, jak se uká zalo pozdě ji, zcela rozumné. V 70. letech byl odtajně n plá n, který byl navrž en rozvě dkou už 3. listopadu 1945, podle které ho byl schvá len atomový ú tok zá roveň na 20 mě st v SSSR. Byl naplá nová n „nejen v př í padě nadchá zejí cí ho ú toku SSSR, ale i když ú roveň vě decké ho a prů myslové ho rozvoje země dá soupeř i př í lež itost k ú toku na Spojené stá ty nebo na obranu proti naš emu ú toku“... Ale hrdinské ú silí sově tské ho lidu, neuvě ř itelné totá lní ú silí pracovní ků a intelektuá lů dovolilo ekonomický zá zrak a zcela neč ekaný vý voj jaderné zbraně pro USA. Američ ané, které promarnili sprá vný okamž ik k ú toku ješ tě mnohokrá t chtě li zasadit preventivní ú der pozdě ji v 50. letech, ale byli po celou dobu zastaveni strachem z odpově dí. Podle CIA Amerika utratila na znič ení SSSR celkem 13 bilionů dolarů.

1946 - Jugoslá vie. Američ tí vojá ci se mstí za sestř elení letadla.

1946 - 1949 - USA bombardovaly Č í nu a poskytovaly jaký koli odpor vů č i komunistů m. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/c4.files/1946kitaj. htm)

1947 - Itá lie. Za ú č elem boje proti komunismu byly financová ny proamerické sí ly ve volbá ch, CIA masově zabí jelo komunisty a prová dě lo protisově tskou kampaň v mé dií ch. Nakonec na americké pení ze byly zfalš ová ny vý sledky voleb a samozř ejmě komunisté prohrá li.

1947 - 1948 - Francie. Za ú č elem boje proti komunismu a re-kolonizaci Vietnamu jsou financová ny pro-americké sí ly ve volbá ch a je poskytnuta vojenská podpora. Byly zabity tisí ce civilistů.

1947 - 1949 - Ř ecko. Američ tí vojá ci jsou zapojeni do obč anské vá lky, kde podporují faš isty. Pod zá minkou „ochrany demokracie“ USA zasahují do koná ní první ch vš eobecný ch voleb v Itá lii a zavá dí bojové lodě 6. flotily do italský ch př í stavů, aby se zabrá nilo komunistické straně dostat se k moci mí rovou cestou. Bě hem ně kolika desí tek let po vá lce, CIA a americké korporace nadá le zasahují do voleb v Itá lii a utrá cí stovky milionů dolarů za zabloková ní volební kampaně komunistů. Popularita komunistů byla založ ena na jejich aktivní ú č asti v protifaš istické m hnutí, když vedly vš echny sí ly odporu.

⇐ Предыдущая 123 4 5 6 Следующая ⇒