Seznam hlavních amerických intervencí, tajných operací a různých válečných zločinů - GOD SAVE THE US! 1 страница

„Vě ř í m, ž e vš ichni ti, kteř í tě ž í z vá lky a př ispí vají k její mu vzniku, by mě li bý t zastř eleni hned první den obč any své země. “ - Ernest Hemingway

Jen v letech 1661-1774 byl z Afriky do USA dovezen asi jeden milion ž ivý ch otroků a ví ce než devě t milionů zemř elo po cestě. Př í jmy otroká ř ů z té to operace v cená ch poloviny 18. století byly nejmé ně 2 miliardy dolarů, což na tu dobu byla astronomická č á stka.

1622 - Americké vá lky zač í nají první m ú tokem na indiá ny v roce 1622 v Jamestownu, poté ná sledovala vá lka s indiá ny (Algonquini) v Nové Anglii v letech 1635-1636 a vá lka v letech 1675-1676, která skonč ila znič ení m té mě ř poloviny mě st v Massachusetts. Dalš í vá lky a potyč ky s indiá ny pokrač ovaly až do roku 1900. Američ ané znič ili asi 100 milió nů indiá nů, což se dá plnoprá vně považ ovat za genocidu, vý razně př evyš ují cí masové vraž dě ní ž idů Hitlerem (4 - 6 milionů obě tí ).

Od roku 1689 do roku 1763 probě hly č tyř i hlavní imperiá lní vá lky, do nichž byla zapojena Anglie a její severoamerické kolonie, stejně jako francouzská, š paně lská a holandská ř í š e. Od roku 1641 do roku 1759 bylo 40 vzpour a 18 vnitř ní ch konfliktů mezi osadní ky, pě t z nich dosá hlo ú rovně povstá ní. V roce 1776 zač ala vá lka za nezá vislost, která skonč ila v roce 1783. Druhá vá lka proti Anglii v letech 1812-1815 posí lila nezá vislost, zatí mco 40 vá lek s indiá ny v letech 1622 - 1900 vyú stilo v zí ská ní milionů akrů pů dy.

1792 - Američ ané vá lč í s indiá ny o Kentucky

1796 - Američ ané vá lč í s indiá ny o Tennessee

1797 - Ochlazení vztahů s Francií poté, co loď US Delaware ú toč í na civilní loď Croyable; vá leč né stř ety pokrač ují až do roku 1800.

1800 - Otrocká vzpoura vedená Gabrielem Prosserem ve Virginii. Asi tisí c lidí bylo pově š eno, vč etně samotné ho Prossera. Sami otroci nezabili jediné ho č lově ka.

1803 - Američ ané vá lč í s indiá ny o Ohio

1803 - Louisiana. V roce 1800, Š paně lsko podle tajné smlouvy odevzdá Francii bý valou (až do roku 1763) francouzskou kolonii Louisianu. Namí sto toho se Napoleon zavá zal š paně lské mu krá li Karlovi IV. odevzdat jeho synovci krá lovství v Itá lii. Francouzš tí vojá ci nebyli schopni dobý t Louisianu, kde se usadili Američ ané.

1805 - 1815 - USA vedly první vá lku v Africe, na pobř ež í Stř edozemní ho moř e. V té době obchodní ci Americké republiky rozvinuli vý znamný obchod s Osmanskou ř í š í, kde nakupovali opium za cenu kolem 3 $ za libru a prodá valy ho do č í nské ho př í stavu Cantonu (Guangzhou) za 7 - 10 dolarů. Mnoho opia také prodá vali do Indoné sie a Indie. V první tř etině 19. století USA zí skaly od sultá na stejná prá va a vý sady v obchodová ní v Osmanské ř í š i, jako u evropský ch mocností: Britá nie, Ruska a Francie. Ná sledně Spojené stá ty vstoupily s Britá nií do boje za kontrolu opiový m trhem vý chodní ho Stř edomoř í. Po sé rii vá lek, v roce 1815, USA uvalily na severoafrické země zatě ž ují cí smlouvy a zajistily svý m obchodní ků m velké peně ž ní př í jmy. Pozdě ji, ve 30. letech, se Spojené stá ty snaž ily zí skat od Neapolské ho krá lovství Syrakus, jako zá kladnu, ač koli tyto pož adavky byly neú spě š né.

1806 - Pokus o americkou invazi do Rio Grande, tj. na ú zemí patř í cí Š paně lsku. Vů dce, americký kapitá n H. Pike, byl zajat Š paně ly a intervence se nezdař ila.

1810 - Guverné r Louisiany Claiborne napadl na rozkaz prezidenta Spojený ch stá tů š paně lské ú zemí zá padní Floridy. Š paně lé se stá hli bez boje a oblast dostala Amerika.

1811 - Otrocká vzpoura vedená Charlesem (př í jmení otroci č asto nedostá vali, stejně jako je nedostá vají psi). 500 otroků se vydalo do New Orleans a osvobozovalo po cestě dalš í. Američ tí vojá ci zabili na mí stě nebo pově sili pozdě ji té mě ř vš echny ú č astní ky povstá ní.

1812 - 1814 - Vá lka s Anglií. Invaze do Kanady. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1812anglija. htm) „Hoř í m touhou př ipojit nejen Floridu na jihu, ale i Kanadu (horní a dolní ) na severu naš í země, “ ř ekl jeden z č lenů Sně movny reprezentantů, Felix Grundy. „Stvoř itel svě ta stanovil naš e hranice na jihu u Mexické ho zá livu a na severu v oblasti vě č né ho chladu, “ ozval se dalš í sená tor Harpera. Brzy po př í jezdu obrovské ho anglické ho loď stva Yankees byli nuceni opustit Kanadu. V roce 1814 se Anglii dokonce podař ilo znič it mnoho vlá dní ch budov ve Washingtonu, DC.

1812 - Americký prezident Madison nař í dil generá lovi Georgovi Matthewsovi obsadit č á st š paně lské Floridy - ostrov Amelia a ně které dalš í oblasti. Matthews se projevil nebý valou krutostí tak, ž e se prezident snaž il ná sledně popř í t spoluú č ast.

1813 - Američ tí vojá ci obsazují bez boje š paně lský zá liv Mobile, š paně lš tí vojá ci se vzdá vají. Kromě toho obsadili Američ ané Marké zy, okupace trvala až do roku 1814.

1814 - Ná jezd americké ho generá la Andrew Jacksona na š paně lskou Floridu, kde obsadil Pensacolu.

1816 - Ú tok Americký ch sil na Fort Nichols ve š paně lské Floridě. Fort nepatř il ani Š paně lů m, ale uprchlý m otroků m a indiá nů m z kmene Seminole, kteř í byli pozabí jeni v poč tu 270.

1817 - 1819 - USA zač aly jedná ní se Š paně lskem, oslabený m ztrá tou ř ady kolonií, o koupi vý chodní Floridy. 6. ledna 1818, generá l Andrew Jackson, který mě l obrovské plantá ž e, v dopise prezidentovi Jamesovi Monroe př edlož il ná vrh na dobytí Floridy, a sliboval jej prové st do 60 dnů. Brzy, aniž by se č ekalo na dokonč ení jedná ní se Š paně lskem a bez zí ská ní její ho souhlasu, americké sí ly pod vedení m generá la Jacksona př ekroč ily již ní hranici Spojený ch stá tů a zmocnily se Floridy. Zá minkou pro invazi na Floridu bylo proná sledová ní indiá nské ho kmene Seminole, který poskytoval ú toč iš tě prchají cí m č ernoš ský m otroků m z plantá ž í (dva indiá nské vů dce kmene Seminole generá l Jackson oklamal a nalá kal je na americký dě lový č lun, když na ně j vyvě sil anglickou vlajku a poté je brutá lně popravil). Skuteč ný m dů vodem pro americkou invazi bylo zachycení plantá ž ní ky ú rodné pů dy na Floridě z jihu USA, což bylo odtajně no v debatě v Kongresu v lednu 1819 ve zprá vě zá stupce vojenské komise Johnsona o vá lce na Floridě.

1824 - Invaze dvou set Američ anů v č ele s Davidem Porterem do Puerto Ricoské ho mě sta Fajardo. Dů vodem bylo to, ž e krá tce př ed tí m tam ně kdo urazil americké ho dů stojní ka. Př edstavitelé mě sta byli nuceni oficiá lně se omluvil za š patné chová ní svý ch obyvatel.

1824 - Vylodě ní americký ch vojá ků na Kubě, která byla tehdy š paně lskou kolonií.

1831 - Povstá ní otroků ve Virginii pod vedení m kně ze Nata Turnera. 80 otroků zabilo své otroká ř e a č leny jejich rodin (60 osob), poté bylo povstá ní potlač eno. Kromě toho otroká ř i se rozhodli o „preventivní m ú deru“, aby se zabrá nilo dalš í mu povstá ní a zabili stovky nevinný ch otroků v okolní ch regionech.

1833 - Invaze do Argentiny, kde v té době doš lo k povstá ní.

1835 - Mexico. USA, které se snaž ily zmocnit se ú zemí Mexika, využ ily nestabilní politickou situaci. Po spuš tě ní kolonizace Texasu z poč á tku 20. let, zinscenovaly v roce 1835 povstá ní texaský ch kolonistů, které brzy vyú stilo oddě lení m Texasu od Mexika a vyhlá š ení m „nezá vislosti“.

1835 - Invaze do Peru, kde v té době probí haly silné nepokoje.

1836 - Dalš í invaze do Peru.

1840 - Invaze Američ anů na Fidž i, bylo znič eno ně kolik vesnic.

1841 - Po atentá tu na Američ ana na ostrově Drummond (tehdy se nazý val Upolu), tam Američ ané znič ili mnoho vesnic.

1842 - Jedineč ný př í pad. Ně jaký T. Jones si usmyslil, ž e Amerika je ve vá lce s Mexikem, a napadl se svý mi vojá ky poloostrov Monterey v Kalifornii. Po zjiš tě ní, ž e vá lka ve skuteč nosti neprobí há, se stá hl.

1843 - Americká invaze do Č í ny.

1844 - Dalš í invaze Č í ny, potlač ení anti-imperialistické ho povstá ní.

1846 - Mexič ané byli uraž eni kvů li ztrá tě Texasu, jehož obyvatelé se rozhodli př ipojit se ke Spojený m stá tů m v roce 1845. Hranič ní spory a finanč ní neshody zvý š ily napě tí. Mnoho Američ anů vě ř ilo, ž e pro USA je „př edurč eno“ natá hnout se př es celý kontinent od Atlantiku až k Tiché mu oceá nu. Vzhledem k tomu, ž e Mexiko nechtě lo prodat ú zemí, ně kteř í američ tí př edstavitelé ho chtě li dobý t. Prezident USA James K. Polk poslal vojá ky do Texasu na jař e roku 1846. V př í š tí ch dvou letech boje probí haly v Mexiku, Texasu, Kalifornii a Nové m Mexiku. Americké ozbrojené sí ly byly lé pe vyš koleny, mě ly ví ce nový ch zbraní a ú č inně jš í vedení, a tak bylo Mexiko poraž eno. Na poč á tku roku 1847 byla Kalifornie pod kontrolou Spojený ch stá tů. V zá ř í padlo Mexico City pod ú toky americké armá dy. 2. ú nora 1848 Spojené stá ty a Mexiko podepsali mí rovou dohodu. V té to smlouvě se Mexiko dohodlo s USA na prodeji ú zemí o rozloze 500 000 č tvereč ní ch mil za 15 milionů dolarů. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1846california. htm)

1846 - Agrese proti Nové Granadě (Kolumbie).

1849 - Americké ná moř nictvo se vyskytovalo poblí ž Smyrny, aby př inutilo rakouskou vlá du propustit zatč ené ho Američ ana.

1849 - Ostř elová ní Indoč í ny.

1851 - Americká vojska se vylodila na ostrově Johanna, aby potrestala mí stní vlá du za zatč ení kapitá na americké lodi.

1852 - Americká invaze do Argentiny bě hem lidový ch nepokojů.

1852 - Japonsko. Ansejské dohody - nerovné smlouvy uzavř ené v 1854-1858 USA a dalš í mi mocnostmi s Japonskem v době Ansei [celý oficiá lní ná zev panová ní (1854-1860) cí sař e Komei]. Tyto dohody ukonč ily ví ce než dvě století japonské izolace od vně jš í ho svě ta. V roce 1852 poslala americká vlá da do Japonska eskadru M. Perry, který pomocí vyhrů ž ek uzavř el 31. bř ezna 1854 v Kanagawa první americko-japonskou smlouvu, která otevř ela americký m lodí m př í stavy Shimoda a Hakodate bez ná roku na obchodová ní. 14. ř í jna 1854 byla Japonskem podepsá na podobná dohoda s Anglií a 7. ú nora 1855 s Ruskem. Americký generá lní konzul T. Harris, který př ijel do Japonska v roce 1856 pomocí hrozeb a vydí rá ní uč inil uzavř ení nové, lukrativní smlouvy pro USA 17. č ervna 1857, a o rok pozdě ji 29. č ervence 1858 nové otrocké obchodní dohody pro Japonsko. Podle modelu americko-japonské obchodní dohody byla v roce 1858 podepsá na smlouva s Ruskem (19. srpna 1858), Velkou Britá nii (26. srpna 1858) a Francií (9. ř í jna 1858). Ansejské dohody umož nily volný obchod zahranič ní ch obchodní ků s Japonskem a zač lenily ho do sfé ry svě tové ho obchodu, neboť umož nily cizinců m prá vo exteritoriality a konzulá rní jurisdikce, zbavily Japonsko celní samostatnosti a ulož ily ní zká dovozní cla.

1853 - 1856 - Anglo-americká invaze do Č í ny, kde si pomocí ozbrojený ch konfliktů vybojovaly vý hodné obchodní podmí nky. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/c4.files/tajpinskoevosstanie. htm)

1853 - Invaze do Argentiny a Nikaragui bě hem obč anský ch nepokojů.

1853 - Americká vojenská loď př iplouvá do Japonska, aby ho donutila otevř í t své př í stavy pro meziná rodní obchod.

1854 - Američ ané znič ili nikaragujské mě sto San Juan del Norte (Greytown), tí m pomstily urá ž ku Američ ana.

1854 - Spojené stá ty se pokusily dobý t Havajské ostrovy. Dobytí Tygř í ho ostrova v panamské š í ji.

1855 - Č eta Američ anů pod vedení m Williama Walkera napadla Nikaraguu. Ten se s podporou své vlá dy prohlá sil v roce 1856 prezidentem Nikaragui. Americký dobrodruh se snaž il př ipojit Stř ední Ameriku ke Spojený m stá tů m a promě nit ji v otrockou zá kladnu pro americké plantá ž ní ky. Nicmé ně, Spojené armá dy Guatemaly, Salvadoru a Hondurasu vyhnaly Walkera z Nikaragui. Pozdě ji byl zajat a popraven v Hondurasu.

1855 - Invaze Američ anů na Fidž i a Uruguay.

1856 - Invaze do Panamy. Vzhledem k enormní roli panamské š í je, Spojené krá lovství a Spojené stá ty bojovaly o její ovlá dnutí, nebo alespoň o kontrolu. Britá nie, která vlastnila ř adu ostrovů v Karibiku, stejně jako č á st Pobř ež í moskytů, se snaž ila udrž et si svů j vliv ve Stř ední Americe. Spojené stá ty v roce 1846 prosadily u nové Granady smlouvu o př á telství, obchodu a plavbá ch po moř í, ve které se zavá zaly zaruč it suverenitu nové Granady nad panamskou š í jí a zá roveň zí skaly rovná prá va na použ ití jaké koliv trasy př es š í ji a koncesi na vybudová ní ž eleznice př es ni. Ž eleznice, její ž vý stavba byla dokonč ena v roce 1855, př inesla posí lení americké ho vlivu v panamské š í ji. Pomocí smlouvy z roku 1846, Spojené stá ty systematicky zasahovaly do vnitř ní ch zá lež itostí nové Granady a opakovaně se uchylovaly k př í mé vojenské intervenci (1856, 1860 atd. ). Smlouvy mezi Spojený mi stá ty a Velkou Britá nií - Clayton-Bulwerská smlouva (1850) a Smlouva Haye-Paunsfota (1901) ješ tě ví ce posí lily pozici USA v Nové Granadě.

1857 - Dvě invaze do Nikaragui.

1858 - Intervence na Fidž i, kde byla provedena represivní operace za zabití dvou Američ anů.

1858 - Invaze na Uruguay.

1859 - Ú tok na japonský Fort Taku.

1859 - Invaze do Angoly bě hem obč anský ch nepokojů.

1860 - Invaze do Panamy.

1861 - 1865 - Obč anská vá lka. Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Tennessee a Severní Karolí na se odtrhly od zbytku stá tu a prohlá sily se za nezá vislé stá ty. Sever zaú toč í jakoby kvů li osvobození otroků. Ve skuteč nosti š lo jako vž dy o pení ze - v podstatě se pohá daly kvů li podmí nká m obchodová ní s Anglií. Naví c se naš ly sí ly, které zabrá nily rozpadu země do ně kolika malý ch, ale velmi separatistický ch kolonií.

1862 - Vyhná ní vš ech ž idů z Tennessee s konfiskací majetku.

1863 - Trestná vý prava na Shimonoseki (Japonsko), kde byla „uraž ena americká vlajka“.

1864 - Vojenská expedice do Japonska pro dosá hnutí vý hodný ch obchodní ch podmí nek.

1865 - Paraguay. Uruguay s neomezenou vojenskou pomocí Spojený ch stá tů, Britá nie, Francie, atd. napadla Paraguay a znič ila 85 % obyvatel té to tehdy bohaté země. Od té doby se Paraguay nikdy nevzpamatovala. Monstró zní masakr byl otevř eně hrazen meziná rodní m bankovní m domem Rothschildů, který je ú zce spojen se slavnou britskou bankou „Baring Brothers“ a dalš í mi finanč ní mi institucemi, kde tradič ně vedoucí roli hrá li Rothschildové. Zvlá š tní cynismus genocidě dodá vá to, ž e se konala pod heslem osvobození paraguayské ho lidu z područ í diktatury a obnovení demokracie v zemi. Po ztrá tě poloviny ú zemí a vykrvá cení se stá t stal ubohou anglo-americkou polokolonií, kde je dnes jedna z nejniž š í ch ž ivotní ch ú rovní, kvetoucí drogová mafie, obrovský vně jš í dluh, policejní teror a korupce ú ř ední ků. Rolní ků m vzali pů du a dali ji skupině statká ř ů, kteř í se objevili pod zá š titou okupantů. Ná sledně vytvoř ili stranu „Colorado“, která do dneš ka vlá dne zemi v zá jmech dolaru a strý č ka Sama. Demokracie zví tě zila. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1865paragvaj. htm)

1865 - Zavedení vojsk do Panamy v prů bě hu stá tní ho př evratu.

1866 - Nevyprovokovaný ú tok na Mexiko.

1866 - Trestná vý prava do Č í ny kvů li ú toku na americké ho konzula.

1867 - Trestná vý prava do Č í ny za vraž du ně kolika americký ch ná moř ní ků.

1867 - Ú tok na ostrovy Midway.

1868 - Ví cená sobná invaze do Japonska bě hem japonské obč anské vá lky.

1868 - Invaze do Uruguaye a Kolumbie.

1874 - Invaze do Č í ny a na Havaj.

1876 ​ ​ - Invaze do Mexika.

1878 - Ú tok na ostrovy Samoa.

1882 - Invaze do Egypta.

1888 - Ú tok na Koreu.

1889 - Trestná vý prava na Havaj.

1890 - Zavedení vojsk na Haiti.

1890 - Argentina. Zavedení vojsk pro ochranu zá jmů Buenos Aires.

1891 - Chile. Stř ety americký ch vojsk s povstalci.

1891 - Haiti. Potlač ení vzpoury č erný ch dě lní ků na ostrově Navassa, který podle americký ch ú dajů patř il pod USA.

1893 - Zavedení vojsk na Havaji, invaze do Č í ny.

1894 - Nikaragua. V prů bě hu mě sí ce vojska okupují Bluefields.

1894 - 1896 - Invaze do Koreje.

1894 - 1895 - Č í na. Američ tí vojá ci se podí lejí na sino-japonské vá lce.

1895 - Panama. Američ tí vojá ci napadnou kolumbijskou provincii.

1896 - Nikaragua. Američ tí vojá ci napadli Corinto.

1898 - Š paně lsko-americká vá lka. (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1898isp. htm) Američ tí vojá ci vybojují Filipí ny u Š paně lska, 600 000 Filipí nců je zabito. Americký prezident William McKinley prohlá sil, ž e mu Bů h př iká zal, aby dobyl Filipí nské ostrovy, konvertoval jejich obyvatele ke kř esť anství a př ivedl je do civilizace. McKinley ř ekl, ž e mluvil s Bohem, když se o pů lnoci prochá zel po jedné z chodeb Bí lé ho domu. Zají mavý dů vod použ itý Amerikou pro vyvolá ní té to vá lky: 15. ú nora 1898 doš lo k vý buchu na bitevní lodi „Maine“, ta se potopila a bylo zabito 266 č lenů posá dky. Americká vlá da okamž itě obviní Š paně lsko. Po 100 letech byla loď zvednuta ze dna, a bylo zjiš tě no, ž e loď byla vyhozena do pově tř í zevnitř. Je mož né, ž e se Amerika rozhodla, ž e nebude č ekat na př í lež itost k ú toku na Š paně lsko a rozhodla se vě ci urychlit tí m, ž e obě tuje ně kolik set ž ivotů. Kubu vybojují u Š paně lska a doteď je tam americká vojenská zá kladna. Ta stejná, kde se nachá zí nechvalně zná ma muč í rna pro vš echny proslulé teroristy Guantá namo. 22. 6. 1898 - Bě hem š paně lsko-americké vá lky se na Kubě vylodili američ tí vojá ci, kteř í mě li podporu kubá nský ch partyzá nů, kteř í vedli boj proti š paně lský m kolonizá torů m už od roku 1895. V prosinci roku 1898 americké sí ly zač aly „pacifikač ní “ operaci proti kubá nský m povstalců m, kteř í nechtě li slož it zbraně. 20. kvě tna 1901 bylo ukonč eno americké vojenské velení na Kubě. Nicmé ně američ tí vojá ci zů stanou na ostrově. Je schvá lena nová ú stava pro Kubu, podle které Spojené stá ty mají zvlá š tní prá va v té to zemi. Ve skuteč nosti byl nad Kubou stanoven americký protektorá t (ví ce zde: http: //www. usinfo. ru/kubaprotektorat. htm). S pomocí majetný ch tř í d je kapitá l ze Spojený ch stá tů aktivně vš tě pová n do kubá nské ekonomiky. V prosinci roku 1901 se konaly první prezidentské volby, ve který ch se prezidentem stal T. Estrada Palma spojený s vlá dnoucí mi kruhy v USA. 20. kvě tna 1902 byl oficiá lně vyhlá š en vznik kubá nské republiky a v Havaně byla vyzdviž ena ná rodní vlajka (mí sto americké vlajky), zač ala evakuace americký ch vojá ků. Amerika si vyhradila prá vo zasahovat do vnitř ní ch zá lež itostí Kuby.

1898 - Portoriko a Guam byly vybojová ny u Š paně lska.

1898 - Americké sí ly napadnou př í stav San Juan del Sur v Nikaragui.

1898 - Havaj. Obsazení ostrova americký mi vojá ky.

1899 - 1901 - Americko-filipí nská vá lka (ví ce zde: http: //www. usinfo. ru/1898filip. htm)

1899 - Nikaragua. Američ tí vojá ci napadnou př í stav Bluefields.

1901 - Vyslá ní vojsk do Kolumbie.

1902 - Invaze do Panamy.

1903 - USA poslaly k panamské š í ji vá leč né lodě za ú č elem izolace kolumbijské armá dy. 3. listopadu byla vyhlá š ena politická nezá vislost Panamské republiky. Ve stejné m mě sí ci Panama, která byla doslova zá vislá na USA, byla nucena podepsat smlouvu se Spojený mi stá ty, podle nichž ú zemí pro vý stavbu kaná lu bylo poskytnuto natrvalo pro už í vá ní USA. Stá ty mě ly mož nost v urč ité oblasti postavit a pak provozovat kaná l, mí t tam ozbrojené sí ly, atd. V roce 1904 byla schvá lena Panamská ú stava, Spojený m stá tů m bylo udě leno prá vo vylodit vojska v které koli č á sti země, což bylo opakovaně využ ito vlá dou USA k potlač ení anti-imperialistický ch projevů. Prezidentské volby v roce 1908, 1912, 1918 se konaly pod dohledem americký ch vojá ků.