Seznam hlavních amerických intervencí, tajných operací a různých válečných zločinů - GOD SAVE THE US! 4 страница

1966 - Guatemala. Američ ané dosazují svoji loutku Julia Cesara Mendeze Montenegro do vlá dy. Američ tí vojá ci vstoupili do země, byly uspoř á dá ny hromadné masakry indiá nů, kteř í se považ ovali za potenciá lní povstalce. Byly znič eny celé vesnice, proti poklidný m země dě lců m se aktivně použ í val napalm. Po celé m stá tě mizí lidi, aktivně se použ í vá muč ení, ke které mu američ tí experti vyš kolili mí stní policii

1966 - Vojenská pomoc proamerické vlá dě Indoné sie a Filipí n. Navzdory krutosti represivní ho rež imu Ferdinanda Marcose na Filipí ná ch (60 000 osob bylo zatč eno z politický ch dů vodů, vlá da oficiá lně zamě stná vala 88 expertů na muč ení ), George Bush Sr. o ně kolik let pozdě ji pochvá lil Marcose za „dodrž ová ní demokratický ch zá sad“.

1967 - Když Američ ane vidě li, ž e ve volbá ch v Ř ecku mů ž e vyhrá t pro ně nevhodný George Popandreous, tak podpoř ili vojenský př evrat, který na 6 let ponoř il stá t do terorismu. Aktivně se využ í vala muč ení, vraž dy politický ch oponentů Georgiose Papadopulose (který byl mimochodem agentem CIA a př edtí m nacista). Hned první mě sí c své vlá dy nechal popravit 8 000 lidí. USA se př iznaly k podpoř e tohoto faš istické ho rež imu až v roce 1999.

1968 - Bolí vie. Lov na slavnou revoluč ní gardu Che Guevary. Američ ané ho chtě li naž ivu, ale bolivijská vlá da se tak bá la meziná rodní ho protestu (Che Guevara se ješ tě bě hem své ho ž ivota stal kultovní postavou), ž e se rozhodla ho zabí t rychle.

1970 - Uruguay. Američ tí experti na muč ení uč í své dovednosti použ í vat mí stní obhá jce demokracie proti protiamerické opozici.

1971 - 1973 - Bombardová ní Laosu (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/laos. htm). Na tuto zemi bylo shozeno ví ce bomb než na nacistické Ně mecko. Na zač á tku ú nora 1971 americko-saigonské jednotky (30 000), př i podpoř e americký ch letadel z Již ní ho Vietnamu napadly ú zemí v již ní m Laosu. Eliminace populá rní ho vlá dce stá tu - Prince Sahouneka, který byl nahrazen americkou loutkou Lol Noloyem, který okamž itě poslal vojá ky do Vietnamu.

1971 - Americká vojenská pomoc př i revoluci v Bolí vii. Prezident Juan Torres byl nahrazen diktá torem Hugo Banzerem, který jako první ze vš eho poslal na bolestivou smrt 2 000 jeho politický ch oponentů.

1972 - Nikaragua. Americké sí ly vstupují do země kvů li podpoř e vlá dy, př í znivé pro Washington.

1973 – Chile (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1973chili. htm). CIA zař í dí př evrat v Chile, aby se zbavila prokomunistické ho prezidenta. Allende byl jední m z nejvý znamně jš í ch chilský ch socialistů a snaž il se prové st v zemi ekonomické reformy. Zač al proces zná rodně ní klí č ový ch odvě tví ekonomiky, zavedl vysoké daně na č innost nadná rodní ch korporací a ulož il moratorium na zaplacení veř ejné ho dluhu. Dů sledkem bylo, ž e se to vá ž ně dotklo zá jmů americký ch společ ností (ITT, Anaconda, Kennecot a dalš í ). Poslední kapkou pro USA byla ná vš tě va Chile Fidelem Castrem. V dů sledku toho CIA dostala rozkaz uspoř á dat svrž ení Allendeho. Je ironií, ž e pravdě podobně poprvé v historii, CIA financovala komunistickou stranu (chilš tí komunisté byli mezi hlavní mi politický mi konkurenty Allendeho strany). V roce 1973, chilská armá da, kterou vedl generá l Pinochet uspoř á dala stá tní př evrat. Junta pozastavila ú stavu, rozpustila Ná rodní kongres, zaká zala politické strany a masové organizace. Způ sobila krvavý teror (v kobká ch junty bylo zabito 30 000 chilský ch vlastenců a 2 500 se pohř eš uje). Junta zruš ila sociá lní a ekonomické ú spě chy ná roda, země se vrá tila k latifundistas, podniky k jejich bý valý m majitelů m, nahradila š kody zahranič ní m monopolů m, atd. Byly zruš eny vztahy se SSSR a jiný mi socialistický mi stá ty. V prosinci roku 1974 byl Augusto Pinochet prohlá š en prezidentem Chile. Antiná rodní a antilidová politika junty vedla k prudké mu zhorš ení situace v zemi, zbí dač ení dě lní ků, vý razně se zvý š ily ná klady na bydlení. V zahranič ní politice vojensko-faš istická vlá da ná sledovala vedení USA.

1973 - Jomkipurská vá lka (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1973israel. htm). Sý rie a Egypt proti Izraeli. Amerika pomá há Izraeli zbraně mi.

1973 - Uruguay. Americká vojenská pomoc př i př evratu, který vedl k totá lní mu teroru po celé zemi.

1974 - Zair. Vlá dě byla zamí tnuta vojenská podpora, cí lem USA bylo obsazení př í rodní ch zdrojů. Americe nevadí, ž e vš echny pení ze (1 400 000) si př ivlastnil Mobutu Sese Seko, vů dce země, také jí nevadí, ž e se aktivně podí lí na muč ení, vě zně ní oponentů bez soudu, okrá dá hladově jí cí obyvatelstvo atd.

1974 - Portugalsko. Finanč ní podpora pro-americký ch sil ve volbá ch, a to kvů li zamezení dekolonizace země, kde po dobu 48 let vlá dl faš istický rež im loajá lní USA. Na pobř ež í Portugalska se prová dí cvič ení NATO ve velké m mě ř í tku s cí lem zastraš it soupeř e.

1974 - Kypr. Američ ané podporují vojenský př evrat, který mě l vyné st k moci agenta CIA Nikose Sampsona. Ten se vš ak nepovedl, ale toho doč asné ho chaosu využ ili Turci a napadli Kypr, doposud jsou stá le tam.

1975 - Maroko okupuje Zá padní Saharu za podpory americké armá dy, i př es odsouzení meziná rodní ho společ enství. Odmě nou je, ž e Americe je povoleno umí stit vojenské zá kladny v zemi.

1975 - Austrá lie. Američ ané pomá hají nahradit demokraticky zvolené ho premié ra Edwarda Vitlema.

1975 - Kambodž a (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/c3.files/1975kambodzha. htm). Dvoudenní ú tok na Kambodž i, kde vlá da zadrž ela americkou obchodní loď. Neoficiá lní př í bě h: Američ ané se rozhodli v zá jmu obnovení image nepř emož itelné velmoci uskuteč nit „reklamní vá lku“, i když byla posá dka bezpeč ně propuš tě na po kontrole. Př itom odvá ž né americké jednotky skoro znič ily loď, kterou zachraň ovaly, ztratily ně kolik desí tek vojá ků a ně kolik vrtulní ků. Ztrá ty ze strany Kambodž e nejsou zná mé.

1975 - 2002 (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1975angola. htm) - Pro-sově tská vlá da Angoly č elí rostoucí opozici z hnutí „Unita“, které je podporované Již ní Afrikou a tajný mi služ bami USA. SSSR poskytl vojenskou, politickou a ekonomickou podporu v organizaci zá sahů kubá nský ch vojá ků v Angole, poskytl angolské armá dě velké množ ství moderní ch zbraní a odeslal do té to země ně kolik stovek vojenský ch poradců. V roce 1989 kubá nské jednotky opustily Angolu, ale obč anská vá lka pokrač ovala až do roku 1991. Konflikt v Angole skonč il až v roce 2002, po smrti trvalé ho vů dce „Unita“ Jonase Savimbi.

1975 - 2003 - Vý chodní Timor. V prosinci 1975, den po odchodu americké ho prezidenta Forda z Indoné sie, který se stal nejcenně jš í m ná strojem Spojený ch stá tů v jihový chodní Asii, vojá ci Suharto s pož ehná ní m USA napadli ostrov a použ í vali zbraně USA v té to agresi. V roce 1989 indoné ské jednotky, sledují cí cí l ná silné anexe Timoru, znič ily 200 tisí c z jeho 600 tisí cové ho obyvatelstva. Amerika podporuje tuto agresi a zamlč uje krveprolití na ostrově.

1978 - Guatemala. Vojenská a ekonomická pomoc proamerické mu diktá torovi Lucasovi Garcia, který zavedl jeden z nejví ce represivní ch rež imů v zemi. Ví ce než 20 000 civilistů bylo zabito př i finanč ní pomoci USA.

1979 - 1981. Sé rie vojenský ch př evratů na Seychelá ch - malé zemi vedle vý chodní ho pobř ež í Afriky. Př í pravy puč e a invaze ž oldné ř ů se zú č astnila Francie, Již ní Afrika a americká rozvě dka.

1979 - Stř ední Afrika. Ví ce než 100 dě tí bylo zabito, když uspoř á dali protest proti povinnosti ná kupu š kolní uniformy vý hradně v obchodech patř í cí ch prezidentovi. Meziná rodní společ enství odsoudilo zabí jení a vyví jelo tlak na zemi. V tě ž ký ch dobá ch stř ední Africe př iš ly na pomoc Spojené stá ty, pro které byla vý hodná tato pro-americká vlá da.

1979 - Jemen. Amerika poskytuje vojenskou pomoc povstalců m, aby se zavdě č ila Saú dské Ará bii.

1979 - 1989 - Sově tská invaze do Afghá nistá nu (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1979afganistan. htm). Po č etný ch ú tocí ch mudž ahedí nů na ú zemí Sově tské ho svazu, vyprovokovaný ch a zaplacený ch Amerikou, se Sově tský svaz rozhodl poslat vojá ky do Afghá nistá nu a udrž et tam pro-sově tskou vlá du. Mudž ahedí ny bojují cí s oficiá lní vlá dou Ká bulu, k nimž patř il jeden z dobrovolní ku ze Saú dské Ará bie, Usá ma bin Lá din, podporuje Amerika. Dá se ř í ci, ž e vá lč ili rukama afghá nský ch povstalců. V roce 1989 sově tš tí vojá ci opustili Afghá nistá n, kde pokrač ovala obč anská vá lka mezi znepř á telený mi frakcemi mudž ahedí nů a kmenový mi sdruž ení mi.

1980 - 1992 - El Salvador. Pod zá minkou zhorš ují cí se vnitř ní situace v zemi, která by mohla př erů st do obč anské vá lky, Spojené stá ty zpoč á tku rozš í ř ily svou vojenskou př í tomnost v Salvadoru skrze nasazení poradců a poté zač aly i provedení speciá lní ch operací s využ ití m vojensko-š pioná ž ní ho potenciá lu Pentagonu a Langley na trvalé m zá kladě. Dů kazem toho je fakt, ž e asi 20 Američ anů bylo zabito nebo zraně no př i nehodá ch vrtulní ků a letadel bě hem prová dě ní prů zkumný ch nebo jiný ch misí nad bojiš tě m. Existují také dů kazy americké angaž ovanosti v pozemní m bojí. Vá lka oficiá lně skonč ila v roce 1992. Ta stá la Salvador 75 000 mrtvý ch civilistů a americké ministerstvo financí 6 miliard dolarů, odebraný ch z kapes daň ový ch poplatní ků. Od té doby ž á dné sociá lní změ ny v zemi nenastaly. Hrstka bohatý ch stá le vlastní a ř í dí zemi, chudí se stali ješ tě chudš í mi, opozice se potlač uje „eskadrami smrti“. Např í klad ž eny byly zavě š eny na stromech za jejich vlastní vlasy, byla jí m useknutá prsa, vystř iž en vnitř ek genitá lní oblasti a nasazen jim na tvá ř. Muž ů m byl uř í znut penis a strč en jim do pusy, dě ti byly roztrhá ny ostnatý m drá tem př í mo př ed jejich rodič i. To vš e bylo provedeno ve jmé nu demokracie americký mi odborní ky a tak kaž dý rok umí ralo ně kolik tisí c lidí. Aktivně se na vraž dá ch podí leli američ tí absolventi Graduate School of the Americas (School of the Americas), (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/schooloftheameicas. htm), která je zná má pro její vý cvik muč ení a teroristické aktivity.

80. lé ta - V Hondurasu fungují vojenská komanda smrti, vycvič ená a zaplacená USA. Poč et obě tí zabitý ch v té to zemi se odhaduje na desí tky tisí c. Mnozí dů stojní ci z tý mu smrti byli vyš koleni ve Spojený ch stá tech. Honduras se promě nil na vojenskou zá kladnu pro boj USA proti Salvadoru a Nikaragui.

1980 - Vojenská pomoc Irá ku kvů li destabilizaci nové ho protiamerické ho rež imu Í rá nu. Vá lka trvala 10 let a poč et obě tí se odhaduje na jeden milion. Amerika protestuje, když OSN se snaž í odsoudit irá ckou agresi. Naví c Spojené stá ty odstraní Irá k ze seznamu „zemí, které podporují terorismus“. Souč asně Amerika tajně posí lá Í rá nu zbraně př es Izrael v nadě ji, ž e se uskuteč ní pro-americký př evrat.

1980 - Kambodž a. Pod tlakem USA organizace „World Food Program“ vysí lá Thajsku potraviny za cenu ve vý š i 12 milionů dolaru, tyto potraviny dostanou Rudí Khmeř í, tj. př edchozí vlá da Kambodž i, která je zodpově dná za zabití 2, 5 milionu lidí za 4 roky vlá dy. Kromě toho, Amerika, Zá padní Ně mecko a Š vé dsko poskytují stoupenců m Pol Pota zbraně př es Singapur, gangy Rudý ch Khmerů terorizují Kambodž i ješ tě 10 let po pá du rež imu.

1980 - Itá lie. V rá mci „Operace Gladio“ Amerika zprostř edkuje vý buch na ná draž í v Bologna, je zabito 86 lidí. Cí lem bylo zdiskreditovat komunisty v nadchá zejí cí ch volbá ch.

1980 - Již ní Korea. S podporou Američ anů bylo zabito tisí ce demonstrantů ve mě stě Kwangju. Protest byl namí ř en proti použ í vá ní muč ení, masové mu zatý ká ní, zmanipulovaní voleb a osobně proti americké loutce Chun Doo Hwanovi. O ně kolik let pozdě ji mu Ronald Reagan ř ekl, ž e „udě lal hodně pro udrž ení 5 000 let staré tradici oddanosti svobodě “.

1981 - Zambie. Americe se velmi nelí bila vlá da té to země, jelikož nepodporovala Amerikou hodně milovaný apartheid v Již ní Africe. Takž e se Američ ané snaž ili zorganizovat př evrat, který mě li prové st zambijš tí disidenti s podporou jihoafrický ch vojsk. Pokus o př evrat se nezdař il.

1981 - USA sestř elují dva libyjské letouny. Ú tok byl zamě ř en na destabilizaci antiamerické vlá dy M. Kaddá fí ho. Souč asně byly provedeny uká zkové mané vry u pobř ež í Libye. Kaddá fí podpoř il Palestince v jejich boji za nezá vislost a svrhl př edchozí pro-americkou vlá du.

1981 - 1990 - Nikaragua. (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1981nikaragua. htm) CIA ř í dí invazi do země povstalců a poklá dá ní min. Po pá du diktatury Somozy a př í chodu k moci Sandinistů v roce 1978, Spojený m stá tů m bylo jasné, ž e v Latinské Americe mů ž e vzniknout „dalš í Kuba“. Prezident Carter se uchyloval k sabotá ž i revoluce v diplomatické a ekonomické formě. Jeho ná stupce Reagan vsadil na sí lu. V té době byla Nikaragua nejchudš í mezi nejchudš í mi země mi na svě tě, bylo tam jen pě t vý tahů a jeden eskalá tor, a i ten nefungoval. Ale Reagan prohlá sil, ž e Nikaragua př edstavuje hrozné nebezpeč í, a když proná š el svou ř eč, tak se v televizi ukazovala mapa USA, která se plnila č ervenou barvou, jako by př edstavují cí jdoucí nebezpeč í z Nikaragui. Bě hem 8 let byli lidé z Nikaragui napadá ni Contras, vytvoř ený ch USA ze zbytků Somozové strá ž e a ostatní ch př í znivců diktá tora. Byla zahá jena totá lní vá lka proti vš em progresivní m sociá lní m a ekonomický m programů m vlá dy. Reaganovi „bojovní ci za svobodu“ pá lili š koly a kliniky, byli zapojeni do ná silí a muč ení, bombardová ní a stř elby do nevinný ch lidí, což vedlo k porá ž ce revoluce. V roce 1990 se konaly volby, bě hem který ch Amerika utratila 9 milionů dolarů na podporu proamerické strany (National Opposition union) a vydí rá ní lidí, který m ř ekli, ž e když strana zí ská moc, ná jezdy Contras financovaný ch z USA př estanou a mí sto toho bude zemi zajiš tě na masivní pomoc. Sandinisté opravdu prohrá li. Bě hem 10 let „svobody a demokracie“ ž á dná pomoc do Nikaragui nebyla nikdy doruč ena, ale ekonomika byla znič ena, země zbí dač ená, vznikla negramotnost a sociá lní služ by, které byly př ed př í chodem USA nejlepš í mi ve stř ední Americe byly znič eny.

1982 - Vlá da Jihoafrické republiky Surinam zač ala prová dě t socialistické reformy a pozvala kubá nské poradce. Americké zpravodajské služ by podporovaly demokratické a pracovní organizace. V roce 1984 pro-socialistická vlá da odstoupí jako vý sledek dobř e organizovaný ch obč anský ch nepokojů.

1982 - 1983 - Teroristický ú tok 800 americký ch mariň á ků proti Libanonu. Opě t mnoho obě tí.

1982 - Guatemala. Amerika pomá há dostat se k moci generá lovi Efrain Rios Monttovi. Po 17 mě sí cí ch ve funkci znič il 400 indiá nský ch vesnic.

1983 - Vojenská intervence v Grenadě, asi 2 000 mariň á ků. (ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1983grenada. htm) Znič ení stovek ž ivotů. V Grenadě probě hla revoluce, která př ivedla k moci skupiny levicové orientace. Nová vlá da té to malé ostrovní země se snaž ila prová dě t ekonomické reformy s pomocí Kuby a Sově tské ho svazu. Spojené stá ty se obá valy „exportu“ kubá nské revoluce. Navzdory skuteč nosti, ž e vů dce grenadský ch marxistů Maurice Bishop byl zabit ostatní mi č leny strany, Spojené stá ty se stejně rozhodly napadnout Grenadu. Formá lní verdikt o použ ití vojenské sí ly byl vyhlá š en „Organization of Eastern Caribbean States“, dů vodem pro zahá jení vojenské operace byly američ tí studenti jako rukojmí. Americký prezident Ronald Reagan ř ekl, ž e se př ipravuje kubá nsko-sově tská okupace Grenady, a ž e v Grenadě jsou sklady zbraní, které mohou bý t použ ity meziná rodní mi teroristy. Po dobytí ostrova (1983) bylo zjiš tě no, ž e studenti nejsou drž eni jako rukojmí a sklady byly plné starý ch sově tský ch zbraní. Př ed invazí USA ozná mily, ž e na ostrově je 1 200 kubá nský ch commandos. Poté, vyš lo najevo, ž e Kubá nců na ostrově nebylo ví ce než 200, z nichž tř etina byli civilní specialisté. Č lenové revoluč ní vlá dy byli zatč eni a př edá ní americký mi vojá ky kumpá nů m USA. Soud, jmenovaný novou vlá dou, je odsoudil k trestů m vě zení. Shromá ž dě ní OSN podstatnou vě tš inou odsoudilo tuto akci. Prezident Reagan k tomu ř ekl: „Tohle ani nenaruš ilo mou sní dani. “

1983 - Destabilizač ní č innost v Angole: podpora ozbrojený ch protivlá dní ch sil, teroristické ú toky a sabotá ž e v podnicí ch.

1984 - Američ ané sestř elili dvě í rá nská letadla.

1984 - Amerika nadá le financuje protivlá dní povstalce v Nikaragui. Když kongres oficiá lně zaká zal př evá dě t pení ze do rukou teroristů, CIA jednoduš e klasifikuje finanč ní prostř edky jako tajné. Kromě peně z, „Contras“ zí ská vali i ú č inně jš í pomoc: Nikaragujci chytili Američ any jak poklá dají miny ve 3 zá livech, to znamená, ž e vedli typickou teroristickou č innost. Vě c byla projedná na u Meziná rodní ho soudní ho dvora, Amerika byla odsouzena k zaplacení 18 miliard dolarů, ale nevě novala tomu pozornost.

1985 - Č ad. Vlá da vedená prezidentem Habré, podporovaná Američ any a Francouzi. Tento represivní rež im použ í val nejstraš ně jš í muč ení, pá lení lidí zaž iva a jiné techniky zastraš ová ní obyvatel: elektrické š oky, vlož ení vý fukové ho potrubí vozidla č lově ku do ú st, drž ení v jedné cele s hnijí cí mi mrtvolami a hladomor. Je dolož eno znič ení stovek země dě lců na jihu. Vý cvik a financová ní rež imu bylo na Američ anech.

1985 - Honduras. USA vysí lají odborní ky na muč ení a vojenské poradce pro nikaragujské Contras, kteř í jsou zná mí pro své brutá lní a sofistikované muč ení. Spoluprá ce Ameriky s vlivný mi obchodní ky s drogami. Jako kompenzaci honduraská vlá da dostane 231 milionů dolarů.

1986 - Ú tok na Libyi. Bombardová ní Tripolisu a Benghá zí. Mnoho obě tí. Dů vodem byl teroristický ú tok, který spá chaly agenti libyjský ch tajný ch služ eb na diskoté ce v Zá padní m Berlí ně, populá rní mezi americký mi vojá ky. V kvě tnu 1986 bě hem cvič ení americké flotily byly potopeny dvě libyjské vá leč né lodě, dalš í byla poš kozena. Na otá zku noviná ř ů, zda vá lka zač ala, mluvč í Bí lé ho domu ř ekl, ž e probě hly „pokojné moř ské mané vry v meziná rodní ch vodá ch“. Dalš í komentá ř nesledoval.

1986 - 1987 – „Vá lka tankerů “ mezi Irá kem a Í rá nem. - Ú toky letectva a ná moř ní ch sil vá lč í cí ch stran na ropná pole a tankery. Spojené stá ty vytvoř ily meziná rodní mi sí ly k ochraně komunikace v Perské m zá livu. Tohle bylo zač á tkem stá lé př í tomnosti americké ho ná moř nictva v Perské m zá livu. Nevyprovokovaný ú tok USA na í rá nskou loď v meziná rodní ch vodá ch, znič ení í rá nský ch ropný ch ploš in.

1986 - Kolumbie. Americká podpora proamerické ho rež imu „v boji proti drogá m“. Do Kolumbie bylo př evezeno velké množ ství vojenské ho materiá lu, poté co kolumbijská vlá da proká zala svou loajalitu k USA: v „sociá lní ch č istká ch“, tj. znič ení odborový ch př edá ků a č lenů ně jaký ch ví ce č i mé ně vý znamný ch hnutí a organizací, země dě lců a nevý hodný ch politiků pro „oč iš tě ní “ země od protiamerický ch a protivlá dní ch elementů. Aktivně se použ í vala brutá lní muč ení, např í klad v letech 1986-1988. Centrum Pracovní ků ztratilo 230 lidí, té mě ř vš ichni byli nalezeni umuč ení k smrti. Za pouhý ch š est mě sí ců, „č iš tě ní m“ (1988) bylo zabito ví ce než 3 000 lidí, pak Amerika ř ekla, ž e „Kolumbie má demokratickou formu vlá dy a vý znamně neporuš uje stupeň meziná rodně uzná vaný ch lidský ch prá v“. Od roku 1988 do roku 1992 bylo z politický ch dů vodů zabito kolem 9 500 lidí (vč etně 1 000 č lenů jediné nezá vislé politické strany „Vlastenecký svaz“), do toho není zahrnuto 313 mrtvý ch rolní ků a 830 politický ch aktivistů se pohř eš ovalo. Do roku 1994 se poč et usmrcený ch osob z politický ch dů vodů již rozrostl na 20 000. Ná sledují cí př í pady zač lenit do „boje proti drogá m“ urč itě nejde. V roce 2001 se kmen indiá nů snaž il pomocí pokojný ch protestů nedopustit tě ž bu ropy na své m ú zemí americkou firmou „Occidental Petroleum“. Firma se samozř ejmě neptala na povolení a poslala vlá dní sí ly na civilisty. Vý sledkem bylo napadení dvou vesnic v regionu Valle del Cauca, bylo zabito 18 lidí, z toho 9 dě tí. Podobný incident se stal v roce 1998 v Santa Domingu. Př i pokusu př ehradit cestu byli zabiti 3 dě ti a desí tky lidí byly zraně ny. 25 % kolumbijský ch vojá ků chrá ní zahranič ní ropné společ nosti.

⇐ Предыдущая 1 2 345 6 Следующая ⇒