Seznam hlavních amerických intervencí, tajných operací a různých válečných zločinů - GOD SAVE THE US! 3 страница

1948 - 1953 - Vojenská akce na Filipí ná ch. Rozhodují cí role v represivní ch operací ch proti filipí nský m lidem. Smrt tisí ců Filipí nců. Americká armá da zahá jila kampaň proti levý m silá m v zemi ješ tě v době, kdy ti bojovali proti japonský m ú toč ní ků m. Po vá lce Spojené stá ty př ivedly k moci ř adu loutek, vč etně prezidenta, diktá tora Marcose. V roce 1947 byly finanč ně podporová ny pro-americké sí ly kvů li otevř ení americký ch vojenský ch zá kladen na Filipí ná ch.

1948 - Peru. Vojenský př evrat provedený Amerikou. K moci se dostal Manuel Odria. Nedemokratická vlá da se v budoucnu vyzbrojovala a byla podporová na Amerikou, dalš í volby se konaly až v roce 1980.

1948 - Nikaragua: vojenská podpora kvů li kontrole nad vlá dou. O diktá torovi Anastasio Somozovi americký prezident Roosevelt ř ekl: „Je to sice hajzl, ale je to ná š hajzl. “ Diktá tor byl zabit v roce 1956, ale jeho dynastie zů stala u moci.

1948 - Kostarika. Amerika podporuje vojenský př evrat vedený José Figueresem Ferrerem.

1949 - 1953 - Albá nie. Spojené stá ty a Velká Britá nie uskuteč nily ně kolik neú spě š ný ch pokusů o svrž ení „komunistické ho rež imu“ a nahrazení ho prozá padní vlá dou z ř ad faš istický ch kolaborantů a monarchistů.

1950 - Povstá ní v Portoriku potlač eno americký mi vojsky. V té době tam pokrač oval boj za nezá vislost.

1950 - 1953 - Ozbrojený zá sah v Koreji př ibliž ně milionu americký ch vojá ků. Smrt stovek tisí c Korejců. V roce 2000 vyš lo najevo hromadné vraž dě ní desí tek tisí c politický ch vě zň ů armá dou a policií Soulské ho rež imu, které ho se dopustil bě hem korejské vá lky. Toto bylo dě lá no na př í kaz Ameriky, která se obá vala, ž e vě zň ové, kteř í byli zadrž eni za své politické př esvě dč ení mů ž ou bý t zachrá ně ni armá dou KLDR. Američ ané aktivně použ í vali chemické a biologické zbraně vyrobené pro ně nacistický mi zloč inci a testovaný mi na vě zní ch. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/koreja. htm, 2. č á st zde: http: //www. usinfo. ru/koreja2. htm)

1950 - Poč á tek americké vojenské pomoci Francouzů m ve Vietnamu. Dodá vka zbraní a vojenské poradenství, zaplacení poloviny vojenský ch vý dajů Francie.

1951 - Americká vojenská pomoc č í nský m povstalců m.

1953 - 1964 - Britská Guyana. Bě hem 11 let se USA a Velká Britá nie tř ikrá t snaž ily zabrá nit př í chodu k moci demokraticky zvolené ho vů dce Dzhegena, který prová dě l neutrá lní a nezá vislou politiku. Ta by podle Spojený ch stá tů mohla vé st k budová ní společ nosti alternativní ke kapitalismu. Pomocí rů zný ch ná strojů od stá vek až po terorismus, Spojené stá ty zař í dily jeho odchod z politické scé ny v roce 1964, vý sledkem bylo, ž e Guyana, jedna z nejlepš í ch zemí v regionu se zač á tkem roku 1980 stala jednou z nejchudš í ch.

1953 - Í rá n. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1953iran. htm) Populá rní politik Mosaddek se rozhodl zná rodnit ropný prů mysl Í rá nu (1951), který kontrolovala anglo-irá nská naftař ská společ nost. Tak ekonomické zá jmy Velké Britá nie byly poruš eny. Pokusy Spojené ho Krá lovství „ovlivnit“ Mosaddeka s pomocí hlavy stá tu Š á ha selhaly. Mosaddek provedl referendum, v ně mž zí skal 99, 9 % hlasů a dostal mimoř á dnou pravomoc, př evzal velení ozbrojený ch sil, a nakonec sesadil Š á ha a poslal ho do vyhnanství. Britá nii a Spojené stá ty vydě silo, ž e Mosaddek se neopí ral pouze na nacionalisty a kleriky, ale i na komunistickou stranu Í rá nu. Ve Washingtonu a v Londý ně se rozhodli, ž e Mosaddek př ipravuje „sově tizaci“ Í rá nu, takž e CIA a britská zpravodajská služ ba MI5 provedla operaci na svrž ení Mosaddeka. V Í rá nu zač aly nepokoje, kde se stř etli monarchisté podporovaní USA a Britá nií a př í znivci Mosaddeka, probě hl stá tní př evrat organizovaný armá dou. Š á h se vrá til do Teherá nu a na oficiá lní schů zce s hlavou CIA na Blí zké m vý chodě ř ekl: „Zí skal jsem tento trů n dí ky Allá hovi, ná rodu, armá dě a tobě. “ Mosaddek byl zatč en, souzen í rá nský m soudem a odsouzen k dlouhé mu trestu odně tí svobody a zbytek své ho ž ivota strá vil v domá cí m vě zení. Š á h zruš il rozhodnutí o zná rodně ní ropné ho prů myslu Í rá nu. Š á h Pahlavi se na č tvrt století stal ž alá ř ní kem pro í rá nský lid.

1953 - Nucená deportace Inuitů (Gró nsko), která skonč ila degradací tohoto ná roda. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1953grenlandia. htm)

1954 - Guatemala. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1954gvatemala. htm) Guatemalský prezident Jacobo Arbenz Guzman vedl zemi v letech 1951-1954 a pokusil se dostat obchod se země dě lský mi produkty (hlavní vý vozní artikl) pod kontrolu stá tu. Tí m ovlivnil zá jmy americké společ nosti „United Fruit“, na kterou př ipadalo 90 % vý vozu Guatemaly. Arbenz byl obvině n, ž e je tajný č len komunistické strany a chce vybudovat komunismus v Guatemale (což byla lež ). „United Fruit“ apeloval na pomoc americké vlá dy. CIA najala ně kolik stovek guatemalský ch vojá ků, kteř í vtrhli do Guatemaly ze sousední ho Hondurasu. Armá da, podplacena CIA, odmí tla Arbenze poslouchat, a ten uprchl do Mexika, kde zemř el o 20 let pozdě ji. K moci v Guatemale se dostal velitel ozbrojený ch sil. Spojené stá ty uví taly změ nu vlá dy a vyzvaly novou guatemalskou vlá du, aby se nemstila Arbenzovi. Poté tam Amerika rozmí stí své bombardé ry. Roku 1999 americký prezident Bill Clinton př iznal zapojení zpravodajský ch služ eb USA v poruš ová ní zá kona v nedá vno ukonč ené m vnitř ní m ozbrojené m konfliktu v Guatemale. Š é f Bí lé ho domu to ř ekl v guatemalské m hlavní m mě stě, kde byl v prů bě hu jeho cesty po stř ední Americe. Podpora zpravodajský mi služ bami USA guatemalské armá dy podí lejí cí se na „brutá lní a trvalé represi byla chybou ze strany Spojený ch stá tů, která by se nemě la opakovat, “ ř ekl Clinton. Clinton uč inil takové prohlá š ení v reakci na opakované vý zvy guatemalský ch obrá nců lidský ch prá v s cí lem otevř í t př í stup do tajný ch archivů americký ch tajný ch služ eb, který by se definoval rolí Washingtonu a guatemalské armá dy ve „š pinavé vá lce“, která byla doprová zena vnitř ní m ozbrojený m konfliktem v Guatemale. V nedá vno zveř ejně né zprá vě z guatemalské „Komise Pravdy“ se uvá dí, ž e USA opakovaně zasahovaly do vnitř ní ch zá lež itostí Guatemaly bě hem konfliktu. Takž e CIA „př í mo č i nepř í mo podporovala ně které nezá konné operace“ vlá dy proti povstalecký m silá m. Až do poloviny 80. let, „americká vlá da vyví jela tlak na guatemalské orgá ny, aby zachrá nily nespravedlivou sociá lní a ekonomickou strukturu v zemi. Podle „Komise pravdy“, v prů bě hu 36leté obč anské vá lky v Guatemale, která skonč ila v roce 1996 podepsá ní m mí rové dohody mezi vlá dou a povstalci bylo zabito nebo se pohř eš uje ví ce než 200 tisí c lidí. V prů bě hu ozbrojené ho konfliktu existovala celá ř ada zá važ ný ch poruš ení zá kona, z nichž za vě tš inu je zodpově dná armá da a zpravodajské služ by.

1956 - Zahá jení americké vojenské pomoci tibetský m povstalců m proti Č í ně. Militanti se cvič ili v zá moř ský ch zá kladná ch CIA, taky jim byly dodá vá ny zbraně a vybavení.

1957 - 1958 - Indoné sie. Stejně jako Nasser, Sukarno byl jední m z vů dců „tř etí ho svě ta“ a udrž oval neutralitu v období studené vá lky, ně kolikrá t navš tí vil SSSR a Č í nu, zná rodnil holandský majetek, odmí tl zaká zat komunistickou stranu a rychle rozš iř oval svů j vliv mezi volič i. To vš e, podle Spojený ch stá tů, slouž ilo jako „š patný př í klad“ pro ostatní rozvojové země. Aby se zabrá nilo „š í ř ení š patný ch myš lenek v zemí ch tř etí ho svě ta“, CIA zač alo vyhazoval hodně peně z za volby, byl vytvoř en plá n na atentá t na Sukarna, byl vydí rá n vykonstruovaný m sex filmem a pomocí opozič ní ch dů stojní ků byla zahá jena vá lka proti v Sukarnově vlá dě, která nebyla ú spě š ná.

1958 - Libanon. Okupace země, boj proti rebelů m.

1958 - konfrontace s Panamou.

1958 - Americká vojenská pomoc rebelů m na ostrově Quemoy v boji s Č í nou.

1958 - V Indoné sii zač í ná povstá ní, které CIA př ipravovalo už od roku 1957. Američ ané poskytovali protivlá dní m rebelů m vojenskou pomoc bombardová ní m a poradenství m. Po tom, co bylo sestř eleno americké letadlo se CIA stá hlo a povstá ní se nezdař ilo.

1959 - Amerika napadne Laos, zač í nají první stř ety americký ch vojá ků ve Vietnamu.

1959 - Haiti. Potlač ení lidové ho povstá ní proti proamerické vlá dě.

1960 - Ekvá dor. Poté, co Jose Maria Velasco byl zvolen prezidentem Ekvá doru a odmí tl se podrobit americký m pož adavků m na př eruš ení vš ech vztahů s Kubou, Američ ané uskuteč nili ně kolik vojenský ch operací. Podporují se vš echny protivlá dní organizace, př ijde i na krvavé provokace, které jsou pak př ipsá ny vlá dě. Nakonec Američ ané zorganizovali př evrat a k moci př ijde agent CIA Carlos Arosemana. Amerika si brzy uvě domí, ž e prezident není dostateč ně př á telský Washingtonu a snaž ila se prové st dalš í př evrat. V zemi zač aly nepokoje, které byly potlač eny pod americký m vedení m. K moci se dostala vojenská junta, která zač ala teror v zemi, volby byly zruš eny, zač alo proná sledová ní politický ch odpů rců a samozř ejmě, př edevš í m komunistů. USA zů staly spokojeni.

1960 - Americké sí ly vchá zí do Guatemaly, aby se zabrá nilo svrž ení loutkové vlá dy USA. Pokus o př evrat se nezdař il.

1960 - Podpora vojenské ho př evratu v Salvadoru.

1960 - 1965 - Kongo / Zair. V č ervnu 1960 Lumumba se stal první m premié rem Konga od zí ská ní nezá vislosti. Belgie si ale ponechala kontrolu nad nerostný m bohatství m v Katanga, a vý znamní ú ř ední ci Eisenhowerovy sprá vy finanč ní zá jmy a spojení v té to provincii. Na slavnostní m ceremoniá lu u př í lež itosti Dne nezá vislosti, Lumumba vyzval lidi k ekonomické mu a politické mu osvobození. Po 11 dnech Katanga vystoupila ze země. Brzy byl Lumumba svrž en ze své ho postu s pomocí Spojený ch stá tů, a v lednu 1961 se stal obě tí teroristické ho ú toku. Po ně kolika letech obč anské vá lky se k moci dostal Mobutu spojený s CIA, který vlá dl zemi po ví ce než 30 let a stal se miliardá ř em. Bě hem té to doby se mí ra korupce a chudoby v té to zemi bohaté na suroviny dosá hl takový ch rozmě rů, ž e dokonce zará ž el i jeho velitele z CIA.

1961 - 1964 - Brazí lie. Po př í chodu prezidenta Goularta k moci byla země na cestě k nezá vislé zahranič ní politice, obnovila vztahy se socialistický mi země mi, vystoupila proti bloká dě Kuby, omezila př í jmy z vý vozu TNC, zná rodnila dceř iné společ nosti ITT a pokrač ovala v prová dě ní ekonomický ch a sociá lní ch reforem. Navzdory skuteč nosti, ž e Goulart byl velký statká ř, Spojené stá ty jej obvinily z „dominance komunistů ve vlá dě “ a byl sesazen ve vojenské m př evratu. V př í š tí ch 15 letech vlá dne vojenská diktatura, kongres byl uzavř en, politická opozice je roztrouš ena, v soudnictví vlá dne tyranie, kritika prezidenta je nezá konná. Odbory byly kontrolová ny vlá dou, protesty byly potlač eny policií a armá dou. Zmizení lidí, „eskadry smrti“, kult neř estí a divoká muč ení se stala nedí lnou souč á stí vlá dní ho programu „morá lní rehabilitace“. Brazí lie př eruš ila vztahy s Kubou a stala se jední m z nejspolehlivě jš í ch spojenců USA v Latinské Americe.

1961 - Američ ané zabí její prezidenta Dominiká nské republiky Rafaela Trujillo, které ho sami př ivedli k moci ve 30. letech. Brutá lní diktá tor nebyl zabit pro otevř ené loupení země (60 % př í jmu země š lo př í mo do jeho kapsy), ale za to, ž e jeho dravá politika způ sobila př í liš mnoho š kody americký m společ nostem.

1961 - Kuba. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1961kuba. htm) V roce 1961, CIA mě la k dispozici rozpoč et (560 milionu dolarů ), který š el na financová ní zvlá š tní skupiny „Mongoose“, která zorganizovala bombardová ní kubá nský ch hotelů a dalš í ch objektů, napadala dobytek a země dě lské pě stová ní, př idá vala toxické chemiká lie do vyvezené ho cukru z Kuby atd. Na zač á tku roku 1961 Spojené stá ty zruš ily diplomatické vztahy s Kubou a vyhlá sily ekonomickou bloká du. V dubnu zorganizovaly ozbrojený ú tok kubá nský ch kontrarevolucioná ř ů v Zá toce sviní.

1962 - Guatemalský diktá tor Miguel Ydigoras Fuentes potlač í s pomocí Američ anů lidové povstá ní, stovky lidí se pohř eš uje, je š iroce rozš í ř ené muč ení a zabí jení, země se ponoř ila do teroru. Američ any vyš kolení absolventi nechvalně zná mé „School of the Americas“ byli dobř í zejmé na v muč ení a masový ch vraž dá ch civilistů.

1963 - El Salvador. Znič ení disidentů s protiamerický mi ná zory.

1963 - 1966 - Dominiká nská republika. V roce 1963 byl demokraticky zvolen nový prezident Bosch. Vyzval zemi k pozemkové reformě, zajiš tě ní lidí levný m bydlení m, umí rně né mu zná rodně ní podniků a omezení nadmě rné ho využ í vá ní země zahranič ní mi investory. Boschovy plá ny byly považ ová ny za „vplí ž ení do socialismu“ a rozhně valy Spojené stá ty, tisk v USA ozná mil, ž e je „rudý “. V zá ř í 1963 byl Bosch svrž en ve vojenské m př evratu, se souhlasem Spojený ch stá tů. Když po 19 mě sí cí ch v zemi vypuklo povstá ní a vytvoř ila se hrozba ná vratu Bosche k moci, Spojené stá ty poslaly na pomoc pro potlač ení povstá ní 23 000 vojá ků.

1963 - Američ ané aktivně pomá hají straně v Irá ku znič it vš echny komunisty v zemi. Mimochodem, s pomocí CIA se Saddá m Husajn dostal k moci a pak bojoval s Amerikou nená vidě ný m Í rá nem.

1964 - Krvavé potlač ení panamský ch ná rodní ch sil, které pož adovaly vrá cení prá v k Panamské mu prů plavu.

1964 - Amerika podporuje vojenský př evrat v Brazí lii, vojenská junta svrhla zvolené ho prezidenta Joao Goularta. Rež im Generá la Castelo Branco je považ ová n za jeden z nejkrvavě jš í ch v dě jiná ch lidstva. Eskadry smrti vycvič ené CIA muč ily a vraž dily kaž dé ho, kdo byl považ ová n za politické ho soupeř e Branco, př edevš í m komunisty.

1964 - Kongo (Zair). Amerika podporuje př í chod k moci diktá tora Mobutu Sese Seko, který se pozdě ji stal zná mý m svou krutostí a ukradl zbí dač ené zemi miliardy dolarů.

1964 - 1974 - Ř ecko. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/c4.files/1967grecija. htm) Dva dny př ed volbami, v srpnu 1967, byl v zemi proveden vojenský př evrat, aby se zabrá nilo opě tovné mu př í chodu k moci premié ra George Papandreou. Intriky proti ně mu ze strany americké armá dy a CIA, které se nachá zely v Ř ecku, zač aly hned po jeho zvolení do funkce v dubnu 1964. Po př evratu bylo zavedeno stanné prá vo a zavedena cenzura, zač ala zatý ká ní, muč ení a vraž dy. Poč et obě tí v prů bě hu první ho mě sí ce panová ní „č erný ch plukovní ků “ pod zá minkou zá chrany ná roda od „komunistické ho př evratu“ dosá hl 8 tisí c lidí.

V roce 1965, kdy probě hlo zná rodně ní ropy v Indoné sii, Washington a Londý n opě t reagovaly provedení m př evratu, př i ně mž byl dosazen diktá tor generá l Suharto. Diktatura hromady kostí - pů l milionu lidí. V roce 1975 Suharto obsadil Vý chodní Timor a znič il tř etinu populace, a udě lal z ostrova obř í hř bitov. „New York Times“ pojmenoval tuto tragé dii „jední m z nejví ce divoký ch masakrů v moderní ch politický ch dě jiná ch“. Na tato zvě rstva si už ani nikdo nevzpomí ná.

1965 - Vojenská pomoc proamerický m vlá dá m Thajska a Peru.

1965 - 1973 - Vá leč ná agrese proti Vietnamu. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/vjetnambse. htm) Bě hem vá lky bylo zabito 250 000 dě tí, 750 000 bylo zraně no a zmrzač eno. Bylo shozeno 14 000 000 tun bomb a min, což se rovná ekvivalentu 700 hiroš imský ch atomový ch bomb a je tř ikrá t vě tš í než toná ž bomb, použ itý ch v druhé svě tové vá lce. Vietnamská vá lka stá la ž ivot 58 000 americký ch vojá ků, vě tš inou branců, zraně ný ch bylo 300 000. Desí tky tisí c lidí spá chali sebevraž du v nadchá zejí cí ch letech, nebo byli duš evně a morá lně znič eni svou vojenskou zkuš eností. V roce 1995, 20 let po porá ž ce americké ho imperialismu, vietnamská vlá da ozná mila obrovské množ ství zabitý ch lidí ve vá lce – 4 000 000 vietnamský ch civilistů a 1 100 000 vojá ků. Souč asně se prová dě la „vynucená urbanizace“, vč etně vyhná ní rolní ků z pů dy bombardová ní m a chemickou defoliací dž ungle. V nechvalně slavné m masakru v My Lai v roce 1968, američ tí vojá ci zabili 500 civilistů (ví ce zde: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Masakr_v_My_Lai). Mezi kvě tnem a listopadem 1967 se č eta, zná ma jako „Tiger Force“ (ví ce zde: http: //en. wikipedia. org/wiki/Tiger_Force) př ehnala př es centrum Vietnamu a př itom umuč ila a pozabí jela nezná mý poč et civilistů. Ve Vietnamu byly provedeny krvavé vojenské operace jako „operace Phoenix“, která dosá hla vrcholu v roce 1969, kdy bylo té mě ř 20 000 vietnamský ch partyzá nů a jejich př í znivců zabito eskadrami smrti, organizovaný mi Spojený mi stá ty. Č eta proš la ví ce než 40 vesnic, mimo jiné, spá chala ú tok na 10 starý ch farmá ř ů v ú dolí Song dne 28. č ervence 1967, a vyhá zela graná ty na ž eny a dě ti do tř í podzemní ch ú krytů v okolí Chu Lai (http: //en. wikipedia. org/wiki/Chu_Lai_International_Airport) v srpnu 1967. Vě zni byli muč eni a popravová ni, jejich uš i a ků ž e byly drž eny jako suvený ry. Jeden vojá k z „Tiger Force“ usekl hlavu dí tě ti, aby si vzal ná hrdelní k z krku a lidi byli zabí jeni kvů li svý m zlatý m zubní m korunká m. Bý valý velitel č ety, serž ant William Doyle, vzpomí ná: „Zabili jsme vš echny, koho jsme potkali. Bez ohledu na to, ž e to byli civilisté. Nemě ly tam bý t. “ Rolní ci byli zabí jeni, když odmí tali jí t do tranzitní ho centra, které americké ministerstvo zahranič í kritizovalo v roce 1967 pro nedostatek potravin a př í stř eš í. Obklopené betonový mi zdmi a ostnatý m drá tem, tyto tá bory byly v podstatě vě znice. Když bý valý hlavní lé kař č ety Larry Kottinghem popisoval extré mní krutost, která se projevovala vů č i rolní ků m, tak ř ekl: „To bylo tehdy, když vš ichni na sobě nosili ná hrdelní k z odř ezaný ch uš í. “ Armá dní vyš etř ová ní, které trvalo č tyř i roky a zač alo v roce 1971 (nejdelš í za dobu té to vá lky) z 30 obvině ní ze zloč inů proti meziná rodní mu prá vu, vč etně naruš ení Ž enevské ú mluvy z roku 1949, ani jeden z tě chto lidí nebyl dokonce ani obvině n. Jediný m potrestaný m byl serž ant, kvů li které mu vyš etř ová ní zač alo, kvů li jeho zprá vě o stě tí hlavy dí tě ti. Až do dneš ní ho dne, USA odmí tá odtajnit tisí ce zprá v, které by mohly vysvě tlit, co se stalo a proč byl př í pad uzavř en. 11. zá ř í 1967 armá da USA zahá jila operaci “Wheeler“ (ví ce zde: http: //en. wikipedia. org/wiki/Operation_Wheeler/Wallowa). Pod velení m podplukovní ka Geralda Morse, „Tiger Force“ a dalš í tř í divize napadly desí tky vesnic v provincii Quang Nam. Ú spě ch operace byl mě ř en poč tem usmrcený ch Vietnamců. Harold Fisher, bý valý zdravotní k vzpomí ná: „Š li jsme do vesnice a prostě stř í leli do kaž dé ho. Nepotř ebovali jsme ně jakou vý mluvu. Pokud tu byli, tak zemř eli. “ Na konci kampaně č lá nek ve vojenský ch noviná ch „Stars and Stripes“ chvá lil Sama Ibarra z „Tiger Force“ za tisí ce zabitý ch bě hem operace „Wheeler“. Té mě ř pů l milionu veterá nů z Vietnamu bylo lé č eno na posttraumatické stresové poruchy. Jeden vojá k z „Tiger Force“, Douglas Teeters, už í val antidepresiva a prá š ky na spaní kvů li denní m a noč ní m mů rá m, protož e nemohl vymazat obraz zastř elený ch rolní ků, zatí mco ti má vali letá ky shozený mi americký mi letadly a zajiš ť ují cí jim bezpeč nost. Tohle nebyli jedineč né př í pady, ale kaž dodenní zloč iny, př i plné m vě domí velitelů na vš ech ú rovní ch. Veterá ni vyprá vě li o tom, jak oni osobně zná silň ovali, ř ezali uš i, hlavy, svazovali pohlavní orgá ny drá ty od polní ch telefonů a pouš tě li proud, vyhazovali lidi do vzduchu, pá lili bez rozdí lu na civilisty, srovná vali vesnice se zemí v duchu Chinggiskhana, zabí jeli zví ř ata a psy pro zá bavu, otrá vili zá soby potravin a obecně pustoš ili krajinu již ní ho Vietnamu, když nebudeme poč í tat obvyklá zvě rstva vá lky a devastaci způ sobenou bombardová ní m. Prů mě rný vě k americké ho vojá ka ve Vietnamu byl 19 let. Masakr v My Lai. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/vietnam2. htm)

⇐ Предыдущая 1 234 5 6 Следующая ⇒