Seznam hlavních amerických intervencí, tajných operací a různých válečných zločinů - GOD SAVE THE US! 5 страница

1986 - 2000 - Nepokoje na Haiti. Bě hem 30. let zde USA podporovaly diktaturu rodiny Duvalierů dokud proti ní nevystoupil smý š lejí cí kně z Aristide. Mezití m CIA tajně pracovala s „eskadrami smrti“ a obchodní ky s drogami. Bí lý dů m př edstí ral, ž e podporuje ná vrat Aristide k moci po jeho svrž ení v roce 1991. Po ví ce než dvou letech prodlení americká armá da obnovila jeho vlá du. Ale až poté, co dostala zá ruku, ž e nebude pomá hat chudý m na ú kor bohatý ch a bude ná sledovat principy „trž ní ekonomiky“.

1987 - 1988 - USA pomá hají Irá ku v jeho vá lce proti Í rá nu nejen zbraně mi, ale i bombardová ní m. Naví c Spojené stá ty a Britá nie poskytly Irá ku zbraně hromadné ho nič ení, vč etně smrtí cí ho plynu, který m bylo otrá veno 6 000 civilistů v kurdské vesnici Halabja. Prá vě tento př í pad citoval Bush v př edvá leč né ré torice v ospravedlně ní americké agrese v roce 2003. O skuteč nosti, ž e chemické zbraně byly poskytnuty Amerikou, která chtě la změ nit antiamerický rež im v Í rá nu se samozř ejmě ně jak „zapomně l“ zmí nit. Zde mů ž ete prohlé dnout fotky z obě tí plynové ho ú toku (http: //www. usinfo. ru/pics/democracy_iraq_halabja.jpg)

1988 - Turecko. Vojenská podpora země bě hem masový ch represí vů č i nespokojený m s proamerickou vlá dou. Š iroce rozš í ř ené použ í vá ní muč ení, vč etně muč ení dě tí, tisí ce obě tí. Kvů li tomu má Turecko tř etí mí sto ve vý š i finanč ní pomoci USA. 80 % turecký ch zbraní se kupuje ve Spojený ch stá tech a USA mají v zemi vojenské zá kladny. Tolik prospě š ná spoluprá ce umož ň uje turecké vlá dě, aby pá chala trestné č iny, bez obav, ž e „meziná rodní společ enství “ př ijme protiopatř ení. Např í klad v roce 1995 byla zahá jena kampaň proti kurdské menš ině: 3 500 vesnic bylo znič eno, 3 miliony lidí zů staly bez domova a bylo zabito ně kolik desí tek tisí c. Ani „svě tové společ enství “, natož Spojené stá ty se vů bec neobtě ž ovaly zabý vat touto skuteč ností.

1988 - CIA zajiš ť uje vý buch letadla „Pan Am“, které letě lo př es Skotsko a byly zabity stovky Američ anů. Tento incident byl př ič í tá n arabský m teroristů m. Uká zalo se, ž e tyto pojistky se vyrá bí v Americe a jsou prodá vá ny vý hradně CIA a ne Libyi. Spojené stá ty ně kolik let tlač ily na Libyi ekonomické sankce (a př itom č as od č asu prová dě la nená padné bombardová ní mě st), ž e ta se nakonec rozhodla „př iznat“ svou vinu v roce 2003. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1988livia. htm)

1988 - Invaze vojsk USA do Hondurasu kvů li ochraně teroristické ho hnutí „Contras“, které po mnoho let ú toč ilo odtud na Nikaraguu. Vojska jsou v Hondurasu dodnes.

1988 - Loď USS „Vincennes“, která v Perské m zá livu sestř elila raketou í rá nské letadlo s 290 cestují cí mi na palubě, vč etně 57 dě tí. Letadlo prá vě vzlé tlo a nebylo ani v meziná rodní m prostoru, ale nad í rá nský mi teritoriá lní mi vodami. Když se loď „Vincennes“ vrá tila na zá kladnu v Kalifornii, obrovský já sají cí dav ji př iví tal s transparenty a baló nky, orchestrem a pochodem, a ze samotné lodě z hlasitý ch reproduktorů zně la bravurní hudba. Hrdiny ví tali dě lostř eleckou palbou. „Kara-Murza“ pí š e o obsahu č lá nků publikovaný ch v americký ch noviná ch vě novaný ch sestř elené mu í rá nské mu letadlu: „Když č teš tyto č lá nky, tak hlava jde kolem. Letadlo bylo sestř eleno z dobrý ch ú myslů a cestují cí „nezemř eli nadarmo“, protož e Í rá n se mů ž e zamyslet... “ Namí sto omluvy Bush starš í ř ekl: „Nikdy se nebudu omlouvat za Spojené stá ty. Nezají mají mě fakta. “ Kapitá n kř iž ní ku „Vincennes“ byl oceně n medailí za stateč nost. Pozdě jš í vlá da USA plně uznala svou chybu a nelidské jedná ní. Nicmé ně, do dneš ní ho dne USA nesplnily své povinnosti na ná hradu morá lní a materiá lní š kody př í buzný m obě tí v dů sledku tohoto bezprecedentní ho č inu. Naví c v letoš ní m roce USA bombardovaly í rá nské ropné rafiné rie.

1989 - Ozbrojený zá sah v Panamě, zajetí prezidenta Noriega, který je doteď v americké m vě zení. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/1989panama. htm) Byly zabity tisí ce lidí, v ú ř ední ch dokumentech byl jejich poč et sní ž en na 560. Rada bezpeč nosti OSN byla té mě ř jednomyslně proti okupaci. Spojené stá ty vetovaly rezoluci Rady bezpeč nosti, a zač aly plá novat jejich dalš í „zá chranné operace“. Rozpad sově tské ho protizá važ í, vů č i vš em oč eká vá ní m, ž e tato situace uš etř í USA nutnosti uká zat bojovnost, vedl k tomu, ž e „poprvé po mnoha letech se Spojené stá ty mohly uchý lit k sí le bez obav o ruskou reakci“, jak ř ekl po invazi do Panamy jeden ze zá stupců americké ho ministerstva zahranič í. Uká zalo se, ž e navrhovaný rozpoč et Pentagonu po skonč ení studené vá lky ze strany Bushovy administrace, již bez vý mluvy „ruské hrozby“ byl ješ tě vě tš í než př edtí m.

1989 - Američ ané sestř elili dva libyjské letouny.

1989 - Rumunsko. CIA se podí lí na svrž ení a vraž dě Ceausesca. Zpoč á tku s ní m Amerika zachá zela velmi vlí dně, protož e vypadal jako skuteč ný konfident v socialistické m tá boř e: nepodporoval vstup sově tský ch vojsk do Afghá nistá nu a bojkot olympijský ch her v roce 1984 v Los Angeles, trval na souč asné m rozpuš tě ní NATO a Varš avské smlouvy. Ale na konci 80. let, se uká zalo, ž e nepů jde cestou zrá dce socialismu, jako Gorbač ov. Naví c tomu př eká ž ely č í m dá l vě tš í odhalení oportunismu a zrady komunismu, zně jí cí z Bukureš ti. V Langley bylo rozhodnuto, ž e Ceauş escu musí byt odstraně n (samozř ejmě bez souhlasu Moskvy to tehdy neš lo... ) Operací byl pově ř en vedoucí oddě lení CIA pro vý chodní Evropu, Milton Borden. Nyní uzná vá, ž e akce na svrž ení socialistické ho rež imu a odstraně ní Ceausesca byla naplá novaná americkou vlá dou. Nejdř í ve bylo zpracované svě tové veř ejné mí ně ní. Prostř ednictví m agentur byly do zá padní ch mé dií puš tě ny negativní informace o diktá torovi a rozhovor s rumunský mi disidenty, kteř í uprchli do zahranič í. Leitmotivem tě chto publikací bylo: Ceauş escu muč í lidi, krade veř ejné pení ze a nerozví jí ekonomiku. Informace na Zá padě mě la velký ú spě ch. Soubě ž ně s tí m probě hl piar nejví ce pravdě podobné ho ná stupce Ceausescu, do role které ho byl zvolen Ion Iliescu. Tato nominace nakonec vyhovovala i Washingtonu i Moskvě. Př es již „č isté “ Maď arsko od socialismu se rumunské opozici tiš e dodá valy zbraně. A nakonec, souč asně v ně kolika svě tový ch televizní ch kaná lech byl odvysí lá n př í bě h o vraž dá ch civilistů tajný mi agenty rumunské tajné služ by „Securitate“ ve mě stě Timisoara, „hlavní m mě stě “ rumunský ch Maď arů. CIA nyní př izná vá, ž e to byla skvě lá montá ž. Vš echny obě ti vlastně zemř ely př irozenou smrtí, a mrtvoly byly speciá lně př ivezeny na mí sto z mí stní má rnice, jelikož nebylo tě ž ké podplatit lidi ze sanitky. Př ed 15 lety byla poprava bý valé ho generá lní ho tajemní ka Rumunské komunistické strany a jeho manž elky Eleny prezentová na jako projev vů le lidu, kteř í svrhli nená vidě ný komunistický rež im. Nyní je vš ak jasné, ž e to byla dalš í operace CIA, která byla pouze kryta fí kový m listem „boje s totalitarismem“.

1989 - Filipí ny. Vlá dě pro boj proti př evratu je poskytnuta letecká podpora.

1989 - Američ tí vojá ci potlač ují nepokoje v Panenský ch ostrovech.

1990 - Vojenská pomoc guatemalské proamerické vlá dě „v boji proti komunismu“. V praxi se to odrá ž í na masový ch masakrech, do roku 1998 obě ť mi stř etů se stalo 200 000 lidí, pouze 1 % zabitý ch civilistů je „zá sluhou“ protivlá dní ch rebelů. Je znič eno ví ce než 440 vesnic, desí tky tisí c lidí uprchly do Mexika, ví ce než milion uprchlí ků je uvnitř země. V zemi se rychle š í ř í chudoba (1990 – 75 % populace), desetitisí ce umí rají hladem, oteví rají se farmy na vý robu dě tí, které pak rozř ež ou na orgá ny pro bohaté americké a izraelské klienty. Na americký ch ká vový ch plantá ž í ch lidé ž ijí a pracují za podmí nek jako v koncentrač ní m tá boř e.

1990 - Podpora vojenské ho př evratu na Haiti. Populá rní a legitimně zvolený prezident Jean-Bertrand Aristide byl svrž en, ale lidé ho zač ali aktivně pož adovat zpě t. Poté Američ ané spustili dezinformač ní kampaň, ž e je duš evně nemocný. Amerikou dosazený generá l Prosper Anvil byl nucen uprchnout na Floridu v roce 1990, kde nyní ž ije v př epychu za ukradené pení ze.

1990 - Zač í ná ná moř ní bloká da Irá ku.

1990 - Bulharsko. Amerika utrá cí 1 500 000 dolarů na financová ní soupeř ů Bulharské socialistické strany bě hem voleb. Nicmé ně BSS vyhrá vá. Amerika i nadá le financuje opozici, což vede k brzké mu odstoupení socialistické vlá dy a nastolení kapitalistické ho rež imu. Vý sledek: kolonizace země, zbí dač ová ní lidí, č á steč né znič ení ekonomiky.

1991 - Rozsá hlé vojenské akce proti Irá ku, na které se podí lí 450 000 vojá ků a ně kolik tisí c kusů moderní techniky. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/iraq. htm) Bylo zabito nejmé ně 150 tisí c civilistů. Ú myslné bombardová ní civilní ch objektů pro zastraš ení obyvatelstva Irá ku. Pro první invazi do Irá ku Amerika použ ila ná sledují cí vý mluvy:

Tvrzení vlá dy USA:

1) Irá k napadl nezá vislý stá t Kuvajt
2) Husajn vyrá bí jaderné zbraně použ ije ho proti Americe
3) Irá k nechtě l zač í t mí rové rozhovory a stá hnout vojá ky
4) zvě rstva irá cké armá dy v Kuvajtu
5) použ ití zbraní hromadné ho nič ení irá ckou armá dou
6) Irá k se chystal zaú toč it na Saú dskou Ará bii
7) V Irá ku není demokracie

Pravda:

1) Kuvajt byl po staletí č á sti Irá ku a britš tí imperialisté ho odtrhli pomocí sí ly ve 20. letech 20. století kvů li politice „rozdě l a panuj“. Ž á dná země v regionu neuznala tento stá t.
2) Plá ny na vý robu jaderný ch zbraní byly v poč á teč ní fá zi, pod touto zá minkou mů ž eme bombardovat vě tš inu svě ta. Jeho zá mě r zaú toč it na Ameriku byl samozř ejmě č irý m vý myslem.
3) Když Amerika napadla Irá k, mí rová jedná ní byla již v plné m proudu a irá cká armá da opouš tě la Kuvajt.
4) Nejhorš í zvě rstva typu vraž d novorozeň at popsaný ch vý š e byla vymý š lená americkou propagandou.
5) Amerika sama poskytla Husajnovi tyto zbraně.
6) Dů kazy doposud nejsou.
7) Američ ané sami dosadili Husajna k moci.

1991 - Kuvajt. Schytal to i Kuvajt, který Američ ané „osvobodili“: stá t byl bombardová n, byli zavedeni vojá ci.

1992 - 1994 - Okupace Somá lska. Ozbrojené ná silí proti civilní mu obyvatelstvu, vraž dě ní civilistů. V roce 1991 byl sesazen prezident Somá lska Mohammad Siad Barre. Od té doby je jeho země skuteč ně rozdě lena na klanová ú zemí. Ú stř ední vlá da neovlá dá celou zemi. Američ tí př edstavitelé nazvali Somá lsko „ideá lní m mí stem pro teroristy“. Nicmé ně, ně kteř í vů dci klanů, jako je Mohammed Farah Aidid spolupracovali s mí rový mi jednotkami OSN v roce 1992. Ale ne na dlouho. O rok pozdě ji už s nimi bojoval. Vedoucí př edstavitelé somá lský ch klanů mě li vlastní malou, ale velmi pohyblivou a dobř e vyzbrojenou armá dou. Ale Američ ané s tě mito armá dami nebojovali, ale pouze vyhlazovali civilní obyvatelstvo (které bylo jako schvá lně ozbrojeno zač í nalo se brá nit). Yankees ztratili dvě bojové helikopté ry, ně kolik obrně ný ch „Hummerů “, 18 lidí bylo zabito a 73 zraně no (speciá lní sí ly tý mu „Delta“ a piloti vrtulní ku), znič ili ně kolik mě stský ch bloků a zabili podle rů zný ch odhadů 1-10 000 lidí (vč etně ž en a dě tí ). V roce 1994, po dvou letech neú spě š ný ch pokusů o „obnovení poř á dku“ v zemi, té mě ř 30 tisí c vojá ků z americké armá dy bylo nuceno evakuovat. Aidid tehdy nebyl chycen, byl zabit až v roce 1995 a diplomatické vztahy mezi Somá lskem a Spojený mi stá ty neexistují doteď (2005). Američ ané natoč ili film „Black Hawk Down“, kde se př edstavili jako hrdinš tí osvoboditelé Somá lců, kteř í bojují proti teroristů m a tí m to skonč ilo.

Američ ané v Somá lsku. Po znič ení tisí ců civilistů americký mi hrdloř ezy, Somá lci proká zali svou „vdě č nost“ za „pomoc“ Strý č kovi Samovi a tá hli jednoho zabité ho okupanta ulicemi mě sta. Dosaž ený ú č inek byl ohromují cí: po vysí lá ní tě chto zá bě rů v americké televizi ve Spojený ch stá tech zač al velký kravá l (proč jim pomá há me, když to jsou takoví barbař i? ), ž e vojá ci museli bý t evakuová ni pod tlakem veř ejnosti. Vyvodí me patř ič né zá vě ry.

1992 - Angola. V nadě ji, ž e zí ská bohaté zdroje ropy a diamantů Amerika financuje své ho prezidentské ho kandidá ta Jonasa Savimbiho. Ten prohrá vá. Př ed a po tě chto volbá ch mu Spojené stá ty poskytují vojenskou pomoc pro boj s legitimní vlá dou. Bě hem konfliktu zemř elo asi 650 000 lidí. Oficiá lní př í č ina podpory rebelů je boj proti komunistické vlá dě. V roce 2002 Amerika zí skala pož adované vý hodné podmí nky pro své firmy a ze Savimbiho se stala př í tě ž. USA po ně m chtě ly aby zastavil boje, ale on odmí tl. V té to souvislosti ř ekl jeden americký diplomat ná sledují cí vě c: „Problé m s loutkami je ten, ž e ne vž dy š kubnou, když tahá te za nitku“. Na tip od americké zpravodajské služ by byla „loutka“ nalezena a znič ena vlá dou Angoly.

1992 - V Irá ku se nezdař il proamerický př evrat, který mě l nahradit Husajna americký m obč anem Sa'd Salih jabr.

1993 - Rusko. Američ ané pomá hali Jelcinovi zastř elit ně kolik set lidí př i ú toku na Nejvyš š í radu. Trvale kolují nepotvrzené zvě sti o americký ch odstř elovač í ch, kteř í pomá hali v boji proti „č erveno - faš istické mu př evratu“. Kromě toho, Američ ané se postarali o ví tě zství Jelcina v př í š tí ch volbá ch, i když pá r mě sí ců př ed tí m ho podporovalo pouze 6 % Rusů.

1993 - 1995 - Bosna. Hlí dky bě hem obč anské vá lky v bezletový ch zó ná ch, sestř elená letadla, bombardová ní Srbů.

1994 - 1996 - Irá k. Pokus svrž ení Husajna pomocí destabilizace země. Ani na den se nezastavilo bombardová ní, lidé umí rali hladem a nemocemi kvů li sankcí m, stá le probí haly vý buchy na veř ejný ch mí stech. Za tí mto ú č elem Američ ane použ í vali teroristickou organizaci Irá cký ná rodní kongres (INA). Dochá zelo dokonce k ozbrojený m stř etů m se silami Husajna, jelikož Američ ané slí bili podporu Ná rodní mu kongresu ze vzduchu. Nicmé ně podpora nepř iš la. Teroristické ú toky byly namí ř eny proti civilistů m, Američ ané doufali, ž e tí m vyvolá vají hně v lidí na rež im Saddá ma Husajna, který umož ň uje vš e. Rež im to vš ak dlouho netrpě l a v roce 1996 byla znič ena vě tš ina INA. Do nové irá cké vlá dy INA také nikdo nepustil.

1994 - 1996 - Haiti. Bloká da smě ř ují cí proti vojenské vlá dě, vojá ci obnovují prezidentskou funkci pro Aristida 3 roky po př evratu.

1994 - Rwanda. Př í bě h je temný, hodně se teprve uvidí, ale nyní mů ž eme ř í ci ná sledují cí. Pod vedení m agenta CIA Jonase Savimbiho bylo v zemi zabito cca. 800 000 lidí. Zpoč á tku byly hlá š eny tř i miliony, ale v prů bě hu let se poč et sniž uje. Ř eč je o etnické č istce - znič ení ná roda Hú tu. Velmi dobř e ozbrojený kontingent OSN, který se nachá zel v zemi neudě lal nic. Nakolik je v tom namoč ena Amerika a jaké cí le sledovala zatí m není jasné. Je zná mo, ž e armá da Rwandy, která se zabý vala zabí jení m civilní ho obyvatelstva existuje na pení ze z USA a je vyš kolená instruktory z USA. Je zná mo, ž e prezident Rwandy, Paul Kagame, př i které m doš lo k hromadný m vraž dá m, zí skal vojenský vý cvik ve Spojený ch stá tech. Kagame urč itě navá zal skvě lé vztahy nejen s americkou armá dou, ale také s americkou rozvě dkou. Nicmé ně, ž á dnou zř etelnou vý hodu Američ ané z genocidy nezí skali. Mož ná, ž e je to jen lá ska k umě ní?

1994 - Rusko. První a druhá č eč enská kampaň. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/usazachechnju. htm) Již v roce 1995 se objevily zprá vy, ž e ně kteř í Dudajevovi militanti byli š koleni ve vý cvikový ch tá borech CIA v Pá kistá nu a Turecku. USA, jak je zná mo, ozná mily ropná bohatství Kaspické ho moř e zó nou svý ch ž ivotní ch zá jmů a nič ily stabilitu na Blí zké m vý chodě. Př es prostř ední ky v té to oblasti USA pomá haly ž ivit myš lenku oddě lení severní ho Kavkazu od Ruska. Jim blí zcí lidé s velký mi pytli peně z podně covali Basajevů v gang na „dž ihá d“ v Dagestá nu a dalš í ch oblastech, kde ž ijí zcela normá lní a klidní muslimové. Kromě toho, v USA, podle ú dajů uvedený ch na internetový ch strá nká ch „Federá lní agentury pro vyš etř ová ní “, se nachá zí 16 č eč enský ch a pro-č eč enský ch organizací. A tady je citá t z dopisu dá nský m orgá nů m od pana Zbigniewa Brzezinskiho (jedna z klí č ový ch postav studené vá lky, absolutní rusofob, Alexandera M. Haiga (bý valý americký ministr zahranič ní ch vě cí ) a Maxe M. Kampelmana (bý valý americký velvyslanec na konferenci o bezpeč nosti a spoluprá ci v Evropě ). Navrhli dá nské vlá dě, aby se zdrž ela od vydá ní Zakayeva Rusku. V dopise se pí š e: „Zná me pana Zakayeva a pracovali jsme s ní m... Vydá ní pana Zakayeva by vá ž ně ohrozilo rozhodují cí pokus zastavit vá lku“. Podí vejte se, kolik ď á blů bylo vyš koleno ve Spojený ch stá tech: Chattab, bin Lá din, „Američ an“ Chitigov a mnoho dalš í ch. Urč itě se tam neuč ili malová ní. Je zná m skandá l s britskou organizací „Helo-Trust“. Teoreticky „Helo-Trust“, která byla vytvoř ena ve Velké Britá nii na konci 80. let jako charitativní nezisková organizace, mě la poskytovat pomoc př i odminová ní oblastí zasaž ený ch ozbrojený m konfliktem. Podle svě dectví zadrž ený ch č eč enský ch povstalců, které poskytli FSB, instruktoř i „Helo-Trust“ od roku 1997 vyš kolili ví ce než sto specialistů na miny a vý buchy. Je zná mo, ž e financová ní „Helo-Trust“ prová dí Britské ministerstvo pro meziná rodní rozvoj, Ministerstvo zahranič í Spojený ch stá tů, Evropská unie, vlá dy Ně mecka, Irska, Kanady, Japonska, Finska a soukromé osoby. Naví c ruská agentura kontrarozvě dky zjistila, ž e zamě stnanci „Helo-Trust“ se aktivně podí leli na shromaž ď ová ní zpravodajský ch informací na ú zemí Č eč enska v oblasti sociá lně -politický ch, ekonomický ch a vojenský ch zá lež itostí. Jak ví te, americký systé m GPS je použ í vá n ruskou armá dou kvů li nedostatku financová ní svý ch vlastní ch obdobný ch projektů. Signá l byl bě hem vá lky v Č eč ensku ú myslně vypnut, což zabrá nilo ruský m vojá ků m znič it vů dce rebelů pomocí tohoto systé mu. Je taky zná m př í pad, ž e vý š e uvedený Brzezinski veř ejně prohlá sil v mé dií ch, ž e Rusko se chystá použ í t chemické zbraně proti č eč enský m civilistů m. Zá roveň ruš tí vojá ci zachytili vysí laní č eč enský ch rebelů, které se zmocnili velký ch zá sob chló ru a byli př ipraveni je použ í t proti vlastní m civilistů m a hodit pak tento zloč in na ruskou armá du. Spojitost je jasná. Mimochodem, prá vě Brzezinski vymyslel jak vtá hnout Sově tský svaz do Afghá nistá nu, prá vě on sponzoroval bin Lá dina, prá vě on se proslavil vý roky, ž e pravoslaví je hlavní m nepř í telem Ameriky a Rusko je zbyteč ná země. Takž e pokaž dé, když Č eč enci berou jako rukojmí ruské dě tí nebo nechají vybuchnout vlak, není pochyb o tom, kdo za tí m vš í m je.

1995 - Mexiko. Americká vlá da sponzoruje kampaň proti Zapatistů m. Pod rouš kou „boje proti drogá m“ jde boj o ú zemí, která jsou atraktivní pro americké společ nosti. Pro znič ení mí stní ch lidí se použ í vají vrtulní ky s kulomety, rakety a bomby. Gangy vycvič ené CIA zabijí populaci a š iroce použ í vají muč ení. Vš echno to zač alo tí mto způ sobem. Ně kolik dní př ed zač á tkem roku 1994 ně které indiá nské komunity varovaly mexické orgá ny, ž e v první ch dnech, kdy vstoupí v platnost smlouva NAFTA zorganizují povstá ní. Vlá da jim nevě ř ila. Na Silvestra stovky indiá nů v č erný ch maská ch se starý mi puš kami obsadily hlavní mě sto Chiapas, okamž itě zajaly telegraf a př edstavily se svě tu jako Zapatistská armá da ná rodní ho osvobození (EZLN). Jejich vojenský m velitelem, který mluvil k tisku, byl ně jaký subkomandant Marcos. Bě hem první ch dnů vá lky, indiá ni po celé zemi vyš li do ulic a pož adovali nechat povstalecký stá t na pokoji. Podporu indiá nů m vyjá dř ily také nejvě tš í veř ejné organizace na svě tě. Vlá da ozná mila př í mě ř í a touhu jednat s rebely. Po celou dobu se jedná ní buď vedla nebo se př eruš ovala, ale vzbouř ení indiá ni poř ad zů stali v hlavní m mě stě, ně kolika velký ch mě stech a na ně který ch dalš í ch ú zemí ch v sousední ch stá tech. Jejich hlavní m pož adavkem bylo poskytnutí indiá nů m legitimní š irokou regioná lní autonomii. Zapatistské komunity jsou nejen v Chiapas, ale ve č tyř ech sousední ch stá tech.

⇐ Предыдущая 1 2 3 456 Следующая ⇒