Příklad kysličníku 4 страница

3. Slož ené z mnoha molekul cukrů jednoduchý ch: š krob a celuló za

Š krob je slož en z mnoha molekul glukó zy. Je v semenech a v hlí zá ch rostlin (pš enice, rý ž e, brambory atd. ). Za studena je nerozpustný. V horké vodě se mě ní ve š krobový maz. Jó dem se zbarvuje modř e. Zahř í vá ní m na 200 °C se mě ní š krob v dextrí n (lepidlo). Vař ení m s H₂S0₄ vzniká glukó za.

Bunič ina (celuló za) je té ž vysokomolekulá rní cukr. Tvoř í stě ny rostlinný ch buně k (dř evo, slá ma, len apod. ). Ve vodě je nerozpustná. Je to potrava pro bý lo-ž ravce, pro č lově ka nestravitelná. Slouž í jako surovina k vý robě umě lé ho hedvá bí, celuloidu a jiný ch už iteč ný ch hmot. Ú č inkem HNO₃ (nitrací ) se mě ní celuló za v nitroceluló zu (stř elná bavlna).

III. Alkoholy jsou jednoduché odvozeniny uhlovodí ků, v nichž jeden atom vodí ku je nahrazen hydroxylem OH‘.

Z metanu vznikne metanol (metylalkohol). Je to takzvaný dř evný lí h. Vyrá bí se destilací dř eva. Je prudce jedovatý.

Z etanu vzniká etanol (etylalkohol). Vyrá bí se lihový m kvaš ení m cukerný chroztoků (melasy a š krobu) ú č inkem enzymů kvasinek. Př i tom vzniká CO₂. Synteticky se vyrá bí z etylé nu. Použ í vá se ho jako kapalné ho paliva (denaturovaný lí h) a jako suroviny k vý robě lé ků a plastický ch hmot.

IV. Tuky jsou slouč eniny mastný ch kyselin (palmitové, stearové, olejové atd. ) s glycerí nem.

Podle pů vodu je dě lí me na rostlinné a ž ivoč iš né. Rostlinné tuky zí ská vá me lisová ní m semen ř epky, má ku, oliv, sluneč nice, Inu, bavlní ku, podzemnice olejné, kokosu aj. Ž ivoč iš né tuky jsou sá dlo, má slo, lů j, rybí tuk.

Rozkladem tuků vzniká glycerí n. Pů sobení m HNO₃ (nitrací ) mě ní se glycerí n v nitroglycerí n (vý buš nina).

Vař ení m tuků s louhy vznikají mý dla. Jsou to vlastně soli mastný ch kyselin, vzniklé neutralizací. Vař ení m tuku s louhem sodný m (NaOH) vzniká mý dlo sodné, tuhé. Vař ení m s louhem draselný m (KOH) vzniká mý dlo draselné, mazlavé.

V. Bí lkoviny jsou organické slouč eniny slož ené z prvků C, H, O, N. Ně kdy obsahují ješ tě S a P. Mají velké molekuly, slož ené z tisí ců atomů (vysokomoleku-lá rní lá tky). Teplem se jejich vlastnosti trvale mě ní.

Nejzná mě jš í bí lkoviny jsou:

Albumin (ve vají č ká ch a v krvi), hemoglobin (č ervené krevní barvivo), kasein (tvarohovina z mlé ka), kolagen (vazivo kostí a chrupavek) a lepek (v obilí ).

VI. Plastické hmoty jsou umě lé organické vysokomolekulá rní slouč eniny. Vyrá bě jí se z uhlovodí ků (acetylé nu, etylé nu), z lihu, z dehtu a z jiný ch organický ch lá tek polymerací.

Mezi ně patř í celuloid, bakelit, syntetický kauč uk, organické sklo (plexisklo), silon, nylon, PVC (igelit) apod.

Nahrazují plně př irozené suroviny a mnohý mi vlastnostmi je vysoko př edč í.

PŘ EHLED NĚ KTERÝ CH TECHNICKÝ CH LÁ TEK

Jmé no	Chemický ná zev	Chemický vzorec
Aceton	dimetylketon	CH₃COCH₃
Anilí n	fenylamin	C₆H₅NH₂
Bě loba zinková	kyslič ní k zineč natý	ZnO
Borax	tetraboritan sodný	Na₂B₄O₇. 10H₂O
Cyanká li	kyanid draselný	KCN
Č ervená krevní sů l	ferikyanid draselný	K₃Fe(CN)₆
Ekrazit	trinitrokresolá t amonný	C₆HO(CH₃). (NO₂)₃NH₄
É ter	dietylé ter	C₂H₅OC₂H₅
Formalí n	formaldehyd	HCHO
Glauberova sů l	sí ran sodný	Na₂SO₄. 10H₂O
Glycerí n	trihydroxypropan	CHOH(CH₂OH)₂
Hypermangan	manganistan draselný	KMnO₄
Kamenec hlinitodraselný	sí ran hlinitodraselný	KAl(SO₄)₂. 12H₂O
Karbid	karbid vá pní ku	CaC₂
Karbolové vá pno	fenolá t vá penatý	(C₆H₆O)₂Ca
Karborundum	karbid kř emí ku	SiC
Klejt	kyslič ní k olovnatý	PbO
Ledek obecný (salnitr)	dusič nan draselný	KNO₃
Lí h	etylalkohol	C₂H₅OH
Lí h dř evný	metylalkohol	CH₃OH
Magné zie pá lená	kyslič ní k hoř eč natý	MgO
Minium (suř í k)	ortoolovič itan olovnatý	Pb₂PbO
Modř berlí nská	kyanož eleznatan ž eleznatý	Fe₄(FeCN₆)₃
Potaš	uhlič itan draselný	K₂CO₃
Sá dra	sí ran vá penatý	CaSO₄
Salmiak	chlorid amonný	NH₄Cl
Skalice bí lá	sí ran zineč natý	ZnSO₄. 7 H₂O
Skalice modrá	sí ran mě dnatý	CuSO₄. 5 H₂O
Skalice zelená	sí ran ž eleznatý	FeSO₄. 7 H₂O
Soda	uhlič itan sodný	Na₂CO₃. 10 H₂O
Soda jedlá	kyselý uhlič itan sodný	NaHCO₃
Tritol	trinitrotoluol	CH₃C₆H₂(NO₂)₃
Vá pno	hydroxid vá penatý	Ca(OH)₂
Ž lutá krevní sů l	ferokyanld draselný	K₄Fe(CN)₆

ABECEDNÍ SEZNAM PRVKŮ

Prvek	Znač ka	At. č í slo	Atomová hmotnost	Mě rná hmota	Mocenství
Aktinium	Ac
Americium	Am
Antimon*	Sb		121, 75	6, 69	III-V
Argon	Ar		39, 948	1, 783
Arzé n	As		74, 9216	4, 71-5, 96	III-V
Astat	At			5, 72
Baryum*	Ba		137, 34	3, 6	II
Berkelium	Bk
Berylium	Be		9, 0122	1, 84	II
Bó r	B		10, 811	2, 54	III
Bró m	Br		79, 909	3, 14	I-III-V-VII
Cer*	Ce		140, 12	6, 8	III-IV
Cesium*	Cs		132, 905	1, 87	I
Cí n*	Sn		118, 69	5, 75-7, 31	IV-II
Curium	Cm
Draslí k*	K		39, 102	0, 86	I
Dusí k	N		14, 0067	0, 00125	III-V
Dysprosium	Dy		162, 5		III
Einsteinium	Es
Erbium	Er		167, 26	4, 77	III
Europium	Eu		151, 96		II-III
Fermium	Fm				II-III
Fluó r	F		18, 9984	1, 71	I
Fosfor	P		30, 9738	1, 83	III-V
Francium	Fr
Gadolinium	Gd		157, 25		III
Galium*	Ga		69, 72	5, 9	II-III
Germanium*	Ge		72, 59	5, 36	IV
Hafnium*	Hf		178, 49	13, 3	IV
Hanium	Ha
Hé lium	He		4, 0026	0, 0001785
Hliní k*	Al		26, 9815	2, 69	III
Holmium	Ho		164, 93		III
Hoř č í k*	Mg		24, 312	1, 74	II
Chló r	Cl		35, 453	0, 00322	I-III-V-VII
Chró m*	Cr		51, 996	7, 1	III-II-VI
Indium*	In		114, 82	7, 31	III
Iridium	Ir		192, 2	22, 42	IV-III
Jó d	I		126, 9044	4, 94	I-III-V-VII
Kadmium*	Cd		112, 4	8, 64	II
Kalifornium	Cf
Kobalt*	Co		58, 9332	8, 8	II-III
Krypton	Kr		83, 8	3, 743
Kř emí k	Si		28, 086	2, 33	IV
Kurč atovium	Ku
Kyslí k	O		15, 9994	0, 001429	II
Lanthan*	La		138, 91	6, 15	III
Lawrencium	Lw
Lithium*	Li		6, 939	0, 534	I
Lutecium	Lu		174, 97		III
Mangan*	Mn		54, 9381	7, 3	II-III-IV-VI-VII
Mě ď *	Cu		63, 54	8, 93	II-I
Mendě lejevium	Md
Molybden*	Mo		95, 94	10, 2	VI-III-IV
Neodym	Nd		144, 24	6, 95	III
Neó n	Ne		20, 183	0, 8999
Neptunium	Np
Nikl*	Ni		58, 71	8, 8	III-III
Niob*	Nb		92, 906	12, 7	V-III
Nobelium	No
Olovo*	Pb		207, 19	11, 34	II-IV
Osmium*	Os		190, 2	22, 48	II-III-IV-VI-VIII
Paladium*	Pd		106, 4	11, 5	II-IV
Platina*	Pt		195, 09	21, 4	II-IV
Plutonium	Pu
Polonium	Po
Prazeodym	Pr		140, 907	6, 6	III
Promethium	Pm
Protaktinium	Pa
Rá dium*	Ra				II
Radon	Rn			9, 73
Rhenium*	Re		186, 2	21, 2
Rhodium*	Rh		102, 905	12, 3	III
Rtuť *	Hg		200, 59	13, 595	II-I
Rubidium*	Rb		85, 47	1, 52	I
Ruthenium	Ru		101, 07	12, 28	IV-III-VI-VIII
Samarium*	Sm		150, 35	7, 7	III
Selen	Se		78, 96	4, 8	II-IV-VI
Sí ra	S		32, 064	2, 07	II-IV-VI
Skandium	Sc		44, 956	2, 5	III
Sodí k*	Na		22, 9898	0, 971	I
Stroncium	Sr		87, 62	2, 6	II
Stř í bro*	Ag		107, 87	10, 5	I
Tantal*	Ta		180, 948	16, 6	V
Technecium	Tc	-43
Telur	Te		127, 6	6, 25	II-IV-VI
Terbium	Tb		158, 924		III
Thalium*	Tl		204, 37	11, 85	I-III
Thoriun*	Th		232, 038	11, 5	IV
Thulium	Tm		168, 934	11, 85	III
Titan*	Ti		47, 9	4, 5	IV-III
Uhlí k	C		12, 01115	1, 88	IV-II
Uran*	U		238, 03	18, 68	VI-IV
Vanad*	V		50, 942	5, 7	V-III
Vá pní k*	Ca		40, 08	1, 55	II
Vizmut*	Bi		208, 98	9, 8	III-V
Vodí k	H		1, 00797	0, 00008987	I
Wolfram*	W		183, 85	19, 1	II-III-IV-V-VI
Xenon	Xe		131, 3	5, 89
Ytrium	Y		88, 905	4, 57	III
Ytterbium	Yb		173, 04		III
Zinek*	Zn		65, 37	7, 14	II
Zirkonium*	Zr		91, 22	6, 53	IV
Zlato*	Au		196, 967	19, 32	III-I
Ž elezo*	Fe		55, 847	7, 85-7, 88	II-III

Hvě zdič kou označ ené prvky jsou kovy, ostatní nekovy.

Atomové č í slo udá vá poř adí prvku v tabulce prvků seř azený ch podle atomový ch hmotností.

Mě rná hmota je hmotnost 1 cm³ hmoty.

Ze země pisu

(č í selné ú daje v země pisné č á sti jsou podle pramenů z r. 1973, pokud uvedeno jinak)

ZÁ KLADNÍ Ú DAJE O ZEMI

Polá rní prů mě r Země: 12713726 m

Rovní kový prů mě r Země: 12 756 490 m

Obvod jednoho z polední ků: 40 008 548 m

Obvod rovní ku: 40 075 704 m

Povrch Země: 510 083 000 km²

Plocha vod: 361 455 000 km²

Plocha souš e 148 628 000 km²

Objem Země: 1 083 319 780 000 km³

Hmotnost Země: 5 978 000 000 000 000 000 000 tun

(skoro 6 triliard tun) Hustota Země: 5, 5 g/cm³

Ze Slunce dolé tne svě tlo na Zemi za: 8 minut a 19, 34 sekundy

Doba obě hu Země kolem Slunce: 365 dní, 5 hodin, 48 minut, 45, 695 sekundy

Doba otoč ení Země kolem osy: 23 hodin, 56 minut, 4, 091 sekundy

NĚ KTERÉ ZEMĚ PISNÉ REKORDY

Nejvě tš í stá t: SSSR, 22 402 200 km²

Stá t s nejvě tš í m poč tem obyvatel: Č í nská LR, 800 720 000 obyv. r. 1972

Stá t s nejvě tš í hustotou obyvatel (mezi stá ty o velikosti nad 10 000 km²) Bangladé š, 425 obyv. /km²

Nejvě tš í oceá n: Tichý, 179 679 000 km²

Mí sto nejvě tš í ho př í livu: Zá liv Fundy, Nové Skotsko, Kanada, 18 m

Nejvyš š í hora: Mount Everest (Č umulangma), Himá laj, 8847 m

Nejvě tš í moř ská hlubina: Mariá nský př í kop, 11 034 m

Nejhlubš í prolá klina: Mrtvé moř e, 394 m pod hladinou moř e

Nejvě tš í ostrov: Gró nsko, 2175 000 km²

Nejvě tš í pouš ť: Sahara, 7 750 000 km²

Nejdelš í ř eka: Amazonka-Ucayali-Apurí mac, 7025 km

Nejvě tš í jezero: Kaspické moř e, 371 000 km²

Nejhlubš í jezero: Bajkalské, 1620 m

Nejvyš š í prů mě rná roč ní teplota: Lugh Ganane, Somá lsko, 31 °C

Nejniž š í prů mě rná roč ní teplota: Framheim, Antarktis, –25, 8 °C

Nejdelš í ž eleznice: Sibiř ská magistrá la, 9336 km

Nejdelš í horský systé m: Kordillery, 15 000 km

Nejvyš š í ž eleznice: Bolí vie, 4880 m n. m.

Nejdelš í tunel: Hustington Lake, Kalifornie, USA, 21 800 m

Nejvyš š í obydlené mí sto: Misti, Peru, 5850 m n. m.

⇐ Предыдущая 13 14 15 16 171819 20 21 22 Следующая ⇒