Главная

Контакты

Случайная статья

• Автоматизация
• Антропология
• Археология
• Архитектура
• Биология
• Ботаника
• Бухгалтерия
• Военная наука
• Генетика
• География
• Геология
• Демография
• Деревообработка
• Журналистика
• Зоология
• Изобретательство
• Информатика
• Искусство
• История
• Кинематография
• Компьютеризация
• Косметика
• Кулинария
• Культура
• Лексикология
• Лингвистика
• Литература
• Логика
• Маркетинг
• Математика
• Материаловедение
• Медицина
• Менеджмент
• Металлургия
• Метрология
• Механика
• Музыка
• Науковедение
• Образование
• Охрана Труда
• Педагогика
• Полиграфия
• Политология
• Право
• Предпринимательство
• Приборостроение
• Программирование
• Производство
• Промышленность
• Психология
• Радиосвязь
• Религия
• Риторика
• Социология
• Спорт
• Стандартизация
• Статистика
• Строительство
• Технологии
• Торговля
• Транспорт
• Фармакология
• Физика
• Физиология
• Философия
• Финансы
• Химия
• Хозяйство
• Черчение
• Экология
• Экономика
• Электроника
• Электротехника
• Энергетика

Česká vysočina 1 страница

Č eská vysoč ina

Č eskomoravská vrchovina: Devě t skal 836 m; Javoř ice 836 m

Stř edoč eská pahorkatina: Javorová ská la 729 m

Š umava: Plechý 1378 m

Novohradské hory: Kamenec 1072 m

Č eský les: Č erchov 1042 m

Chodská pahorkatina: Č erná hora 662 m

Smrč iny: Há j 758 m

Kruš né hory: Klí novec 1244 m

Dě č í nské stě ny: Dě č í nský Sně ž ní k 726 m

Doupovské vrchy: Hradiš tě 934 m

Slavkovský les: Lesný 983 m

Č eské stř edohoř í: Mileš ovka 837 m

Jizerské hory: Smrk 1124 m

Krkonoš e: Sně ž ka 1601 m

Luž ické hory: Luž 793 m

Ješ tě dský hř bet: Ješ tě d 1011 m

Broumovská vrchovina: Ruprechtický Š pič á k 880 m

Orlické hory: Velká Deš tná 1115 m

Kralický Sně ž ní k: Kralický Sně ž ní k 1423 m

Rychlebské hory: Smrk 1125 m

Hrubý Jesení k: Pradě d 1491 m

Ní zký Jesení k: Sluneč ná 800 m

Plzeň ská pahorkatina: Korá b 773 m

Brdská vrchovina: Praha, Tok 865 m

Hř ebeny: Brdo 603 m

Drahanská vrchovina: Skalky 734 m

Karpaty

Pavlovské vrchy: Dě ví n 550 m

Bí lé Karpaty: Veí ká javorina 970 m

Javorní ky: Velký Javorní k 1071 m

Hostý nské vrchy: Kelč ský Javorní k 865 m

Vsetí nské vrchy: Vysoká 1024 m

Moravskoslezské Beskydy: Lysá hora 1324 m

Slovenské Beskydy: Babia hora 1725 m

Kysucké vrchy: Ladonhora 1000 m

Oravská Magura: Minč ol 1396 m

Skoruš inské pohorie: Skoruš ina 1314 m

Spiš ská Magura: Repisko 1259 m

Č erchov: Minč ol 1156 m

Levoč ské vrchy: Č ierna hora 1290 m

Ní zké Beskydy: Strub 1020 m

Malé Karpaty: Ostrý vrch (Zá ruby) 768 m

Považ ský Inovec: Inovec 1042 m

Strá ž ovské vrchy: Strá ž ov 1214 m

Malá Fatra: Vel‘. Krivá ň 1709 m

Trí beč: Velký Trí beč 829 m

Ž iar: Sokol 1011 m

Veiká Fatra: Ostredok 1592 m

Ní zké Tatry: Ď umbier 2043 m

Choč ské vrchy: Velký Choč 1611 m

Zá padně Tatry: Bystrá 2248 m

Vysoké Tatry: Gerlachovský š tí t 2655 m

Belanské Tatry: Havran 2152 m

Slovenské rudohorie: Stolica 1477 m

Vtá č nik: Vtá č nik 1346 m

Kremnické vrchy: Flochová 1318 m

Pohronský Inovec: Velký Inovec 901 m

Š tiavnické vrchy: Sitno 1009 m

Javorie: Javorie 1044 m

Polá na: Polá na 1458 m

Slá nské vrchy: Tri chotá re 1025 m

Vihorlat: Vihorlat 1076 m

Poprič ný: Poprič ný 1024 m

JAK SE PÍ Š E „Č ESKOSLOVENSKO“ V NĚ KTERÝ CH CIZÍ CH JAZYCÍ CH

Albá nsky – Cekosllovakí

Anglicky –Czechoslovakia

Bulharsky –č echoslovasko

Dá nsky – Tjekkoslovakiet

Dolnoluž icky – Č eskostowakska

Esperantem – Č ehoslovakio

Finsky – Tshekkoslovakia

Francouzsky –Tché coslovaquie

Islandsky – Tjé kkó sló vakia

Italsky – Cecoslovacchia

Holandsky – Tsjechoslovakije

Hornoluž icky – Č ě skosí owakska

Indoné sky – Tjekoslovakia

Litevsky – Cekoslovakija

Lotyš sky – Č ehoslovakia

Madarsky – Csehszlová kia

Makedonsky – č echoslobacia

Ně mecky –Tschechoslowakei

Norsky – Tsjekkoslovakia

Polsky – Czechoslowacja

Portugalsky – Tchecoslová quia

Rumunsky – Cehoslovacia

Rusky – č echoslobakija

Ř ecky – Tsechoslobachia

Slovinsky – Č ehoslovaš ka

Srbochorvatsky – Cehoslovač ka

Š paně lsky –Checoslovaquia

Š vé dsky – Tjeckoslovakien

Turecky – Cekoslovakya

Vietnamsky – Tié p-khá c

ADMINISTRATIVNÍ ROZDĚ LENÍ Č SSR

Č SR

Praha – hlavní mě sto Č SSR a Č SR

I STŘ EDOČ ESKÝ KRAJ

1 Beneš ov

2 Beroun

3 Kladno

4 Kolí n

5 Kutná Hora

6 Mě lní k

7 Mladá Boleslav

8 Nymburk

9 Praha-vý chod

10 Praha-zá pad

11 Př í bram

12 Rakovní k

II JIHOČ ESKÝ KRAJ

1 Č eské Budě jovice

2 Č eský Krumlov

3 Jindř ichů v Hradec

4 Pelhř imov

5 Pí sek

6 Prachatice

7 Strakonice

8 Tá bor

III ZÁ PADOČ ESKÝ KRAJ

1 Domaž lice

2 Cheb

3 Karlovy Vary

4 Klatovy

5 Plzeň -mě sto

6 Plzeň -jí h

7 Plzeň -sever

8 Rokycany

9 Sokolov 10 Tachov

IV SEVEROČ ESKÝ KRAJ

1 Č eská Lí pa

2 Dě č í n

3 Chomutov

4 jablonec nad Nisou

5 Liberec

6 Litomě ř ice

7 Louny

8 Most

9 Teplice

10 Ú stí nad Labem

V VÝ CHODOČ ESKÝ KRAJ

1 Havlí č ků v Brod

2 Hradec Krá lové

3 Chrudim

4 Jič í n

5 Ná chod

6 Pardubice

7 Rychnov nad Kně ž nou

8 Semily

9 Svitavy

10 Trutnov

11 Ú stí nad Orlicí

VI JIHOMORAVSKÝ KRAJ

1 Blansko

2 Brno-mě sto

3 Brno-venkov

4 Bř eclav

5 Gottwaldov

6 Hodoní n

7 Jihlava

8 Kromě ř í ž

9 Prostě jov

10 Tř ebí č

11 Uherské Hradiš tě

12 Vyš kov

13 Znojmo

14 Ž ď á r nad Sá zavou

VII SEVEROMORAVSKÝ KRAJ

1 Bruntá l

2 Frý dek-Mí stek

3 Karviná

4 Nový Jič í n

5 Olomouc

6 Opava

7 Ostrava-mě sto

8 Př erov

9 Š umperk

10 Vsetí n

SSR

I ZÁ PADOSLOVENSKÝ KRAJ

1 Bratislava – hlavní mě sto SSR

2 Bratislava-vidiek

3 Dunajská Stř eda

4 Galanta

5 Komá rno

6 Levice

7 Nitra

8 Nové Zá mky

9 Senica

10 Topofč any

11 Trenč í n 12 Trnava

II STREDOSLOVENSKÝ KRAJ

1 Banská Bystrica

2 Č adca

3 Dolný Kubí n

4 Liptovský Mikulá š

5 Luč enec

6 Martin

7 Považ ská Bystrica

8 Prievidza

9 Rimavská Sobota

10 Velký Kř tí š

11 Zvolen

12 Ž iar nad Hronom

13 Ž ilina

III VÝ CHODOSLOVENSKÝ KRAJ

1 Bardejov

2 Humenné

3 Koš ice-mesto

4 Koš ice-vidiek

5 Michalovce

6 Poprad

7 Preš ov

8 Rož ň ava

9 Spiš ská Nová Ves

10 Stará Lubovň a

11 Svidní k

12 Trebiš ov

13 Vranov

NAŠ E MAPOVÉ ZNAČ KY

Na turistický ch mapá ch jsou č á sti teré nu a teré nní objekty znač eny smluvený mi znač kami. Nauč te se je zná t!

Nauč te se zná t mapové znač ky, procvič ujte se v orientaci v teré nu, nauč te se použ í vat i kompasu nebo busoly. S dobrou mapou a s busolou se mů ž ete pustit do kaž dé nezná mé krajiny.

Vš imně te si vž dy dobř e mě ř í tka vaš í mapy a zvykejte si odmě ř ovat na ní vzdá lenosti v kilometrech. Kupte si tř eba i odmě ř ovač kilometrů se stupnicí upravenou pro mě ř í tka vš ech map u ná s použ í vaný ch. Č eskoslovenské stá tní mapy použ í vají mě ř í tek 1: 5000, 1: 10000, 1: 25000, 1: 50 000, 1: 100 000, 1: 200 000. Pro speciá lní ú č ely (projekty, geolog, mapová n apod. ) se použ í vá map mnohem podrobně jš í ch. Ně které turistické mapy se Kreslí v mě ř í tku 1: 75 000. Znamená to, ž e 1 cm na mapě odpoví dá tř em č tvrtiná m kilometru v teré nu.

Př i podrobně jš í ch prací ch s mapou se neobejdete bez dobré ho kompasu. Kompas př izpů sobený prá ci s mapou se jmenuje busola. Ta je nezbytná př i orientaci v nezná mé m teré nu, př i pochodu v mlze nebo v noci, př i urč ová ní pochodové ho smě ru ke vzdá lený m cí lů m atd. Ale tohle vš echno se dozví te ze zvlá š tní ch př í ruč ek o prá ci s busolou.

Z dopravy

Ž ELEZNIČ NÍ DOPRAVA

TAJEMSTVÍ PÍ SMEN A Č Í SEL NA LOKOMOTIVÁ CH A VAGÓ NECH

Na naš ich lokomotivá ch mů ž ete vidě t tabulky se sedmi č í slicemi. V nich je skryto ně kolik ú dajů. První č í slice velké ho č í sla znač í poč et taž ný ch ná prav. Př lpoč tete-li ke druhé č í slici 3 a souč et ná sobí te deseti, dostanete nejvyš š í rychlost lokomotivy v kilometrech za hodinu. Př ipoč tete-li ke tř etí č í slici 10, dostanete tlak na jednu ná pravu. Zná sobí te-li tento tlak poč tem ná prav, doví te se vá hu lokomotivy.

Když tedy spatř í te tř eba na motorové lokomotivě toto č í slo:

znamená to, ž e je to dieselová lokomotiva (urč ena pí smenem T) se č tyř mi taž ný mi ná pravami, ž e jezdí rychlostí 100 km/hod a vá ž í 72 tun.

Menš í č í slo (3) je ř adové č í slo vý robní sé rie. Nejmenš í č í slo pak označ uje poř adí vyrobené lokomotivy. Naš e lokomotiva je tedy stá dvacá tá devá tá z jedné sé rie.

T 478 3 129

Elektrické lokomotivy na stejnosmě rný proud mají př ed č í slem pí smeno E, na stř í davý proud S. Motorové vlaky M, pantografové jednotky na stejnosmě rný proud EM, na stř í davý proud SM. Parní lokomotivy nemají př ed č í slem pí smeno ž á dné.

Podle podvozku se lokomotivy označ ují jinak. Označ ení zá visí na poč tu spř a-ž ený ch ná prav pohá ně ný ch motorem nebo parní m strojem (na obrá zcí ch č erveně ) a na poč tu nosný ch ná prav, který m ř í ká me bě houny (na obrá zku č erně ).

Poč et spř až ený ch ná prav se znač í velký mi pí smeny: A – jedna ná prava, B – dvě ná pravy, C – tř i, D – č tyř i, E – pě t ná prav. Poč et bě hounů se označ uje arabskou č í slicí. Je-li za pí smenem ješ tě př ipojena malá nula, znamená to, ž e kaž dá hnací ná prava je pohá ně na samostatně. Jsou-li dvě pí smena vedle sebe, prozrazuje ná m to, ž e lokomotiva má dva podvozky. Tak tř eba označ ení Bo Bo vyjadř uje, ž e jde o lokomotivu se dvě ma podvozky, z nichž kaž dý má dvě samostatně pohá ně né ná pravy, bě houny zde nejsou. 2 E 1 znač í lokomotivu s pě ti samostatně pohá ně ný mi ná pravami na jednom podvozku se dvě ma bě houny vpř edu a jední m vzadu pod kabinou strojvedoucí ho, neboť v tomto př í padě jde o lokomotivu parní.

Osobní vagó ny jsou označ eny velký mi a malý mi pí smeny. Zapamatujte si, co ona pí smena znač í!

A – vů z 1. tř í dy; B – vů z 2. tř í dy; D – služ ební vů z; F – poš tovní vů z a M – vů z motorový.

Malá pí smena prozrazují ú pravu vozu: a – č tyř ná pravový; e – dvojná pravový s oddě lení mi a chodbič kou po straně; i – vů z bez oddě lení, s ulič kou uprostř edmezi sedadly; I – lehký vů z; m – vů z pro motorovou soupravu. Tedy vidí te-li vů z s označ ení m např í klad Balm, znamená to, ž e je to vů z 2. tř í dy, č tyř ná pravový, lehký, urč ený pro motorovou dopravu.

U ná kladní ch vozů Č SD je to nyní slož itě jš í. K pů vodní mu č eskoslovenské mu označ ení druhu, urč ení a vybavení vozu velký mi a malý mi pí smeny př ibylo v roce 1966 ješ tě označ ení dvaná ctimí stný m č í slem. Bylo to nutné, neboť se v celé Evropě zavedlo strojové zpracová ní evidence ž eleznič ní ch vozů. V poslední době se vš ak opě t meziná rodně zavedlo označ ová ní vozů ješ tě velký mi a malý mi pí smeny, ale zcela jiný mi, než jsme mě li u ná s pů vodně. Takž e teď má me na ná kladní ch vozech tř i druhy označ ení a kaž dé jiné.

STÁ TNÍ ZNAČ KY NA Ž ELEZNIČ NÍ CH VOZECH

Belgie B (Socié té Nationale des Chemins de Fer Belges)

Bulharsko BDCH (Bulgarske drž avne ž eleznice)

Č SSR Č SD (Č eskoslovenské stá tní drá hy)

Dá nsko DSB (Danske Statsbaner)

Francie S. N. C. F. (Socié té Nationale des Chemins de Fer Franç ais)

Italie FS (Ferrovio dello stato Italia)

Jugoslá vie JŽ (J6) (Jugoslavenske ž eleznice)

Maď arsko MÁ V (Magyar á llamvasutak)

NDR DR (Deutsche Reichsbahn)

NSR DB (Deutsche Bundesbahn)

Nizozemí NS (Nederiandsche Spoorwegen)

Norsko NSB (Norges Statsbaner)

Polsko PKP (Polskie koleje paií stwowe)

Rakousko Ö BB (Ö sterreichische Bundesbahnen)

Rumunsko CFR (Caile ferate Romane)

SSSR MIIČ (Ministerctbo putej soobš ennija)

Š vé dsko SJ (Statens Jä rnvä gar)

Š vý carsko SBB-CFF (Schweizerische Bundesbahnen – Chemins de Fer Fé dé raux Suisse)

Velká Britá nie BR (British Railways)

NEJDELŠ Í Ž ELEZNIČ NÍ TRATI NA Ú ZEMÍ JEDNOHO STÁ TU

LETECKÁ DOPRAVA

Vnitrostá tní linky v provozu:

EVROPSKÉ A ZÁ MOŘ SKÉ LINKY Č SA

LETADLA Č SA A JEJICH TECHNICKÁ DATA

STÁ TNÍ ZNAČ KY DOPRAVNÍ CH LETADEL

AP – Pá kistá n

XT – Č í nská lidová republika

CC – Chile

CCCP – Sově tský svaz

CF – Kanada

CN – Maroko

CP – Bolí vie

CR, CS – Portugalsko

CU – Kuba

CX – Uruguay

D – NSR

DM – NDR

EC – Š paně lsko

El, EJ – Irsko

EP – Í rá n

ET – Etiopie

F – Francie

G – Velká Britá nie

HA – Maď arsko

HB – Š vý carsko

HK – Kolumbie

HR – Honduras

I – Itá lie

JA – Japonsko

JY – Jordá nsko

LN – Norsko LQ,

LV – Argentina

LX – Lucembursko

LZ – Bulharsko

MIA – Mongolsko

N – USA

OB – Peru

OD – Libanon

OE – Rakousko

OH – Finsko

OK – Č eskoslovensko

OO – Belgie

OY – Dá nsko

PH – Holandsko

PK – Indoné sie

PP, PT– Brazí lie

SE – Š vé dsko

SP – Polsko

ST – Sú dá n

SU – Egypt

SX – Ř ecko

TC – Turecko

TF – Island

TS – Tunis

VH – Austrá lie

VT – Indie

XA, XB, XC – Mexiko

YA – Afghá nistá n

YI – Irá k

YK – Sý rie

YB – Rumunsko

YS – Salvador

YV – Venezuela

YU – Jugoslá vie

ZA – Albá nie

ZK, ZL, ZM – Nový Zé land

ZS, ZT, ZU – Jihoafrická republika

4 R – Srí Lanka

4V –Jemen

4 X – Izrael

5 A – Libye

5 B – Kypr

9 G – Ghana

9 K – Kuvajt

9 V – Singapur

HODINOVÁ RYCHLOST Z Č ASU NA 1 KM

a = č as, za který byl ujet 1 km b = hodinová rychlost v km/hod

MEZINÁ RODNÍ POZNÁ VACÍ ZNAČ KY MOTOROVÝ CH VOZIDEL

A Rakousko

ADN            Aden

AL Albá nie

AND            Andorra

AUS Austrá lie

B Belgie

BDS Barbados

BG Bulharsko

BH Britský Honduras

BL Lesotho

BR Brazí lie

BRG Guayana

BRN Bahrajn

BRU Brunei

BS Bahamy

BUR Barma

C Kuba

CND Kanada

CGO Zair

CH Š vý carsko

Cl Pobř ež í slonoviny

CL Srí Lanka

Č NB Severní Borneo

CO Kolumbie

CR Kostarika

CS Č eskoslovensko

CU Curacao

CY Kypr

D Ně m. spolk. rep.

DDR Ně m. dem. rep.

DK Dá nsko

DÓ M           Dominiká n. rep.

DY Benin

DZ Alž í rsko

E Š paně lsko

EAK Keň a

EAT Tanzanie

EAU Uganda

EAZ Zanzibar

EC Ecuador

ET Egypt

ETH Etiopie

F Francie

FL Lichtenš tejnsko

GB Velká Britá nie

GBY Malta

GBZ Gibraltar

GCA Guatemala

GH Ghana

GR Ř ecko

H Maď arsko

HK Hongkong

HKJ Jordá nsko

I   Itá lie

IL Izrael

IND Indie

IR Irá n

IRL Irsko

IRQ Irá k

IS Island

J   Japonsko

JA Jamajka

K Kambodž a

KWT            Kuvajt

L Lucembursko

LAO Laos

MA Maroko

MC Monako

MEX            Mexiko

MS Mauritius

MW Malawi

N Norsko

NIC Nicaragua

NIG Niger

NL Holandsko

NZ Nový Zé land

P Portugalsko

PA Panama

PAK Pá kistá n

PE Peru

Pl Filipí ny

PL Polsko

PTM Malajsie

PY Paraguay

R Rumunsko

RA Argentina

RB Botswana

RC Tchajwan

RCA Stř edoafr. cis.

RCB Kongo

RCH Chile

RH Haiti

RI Indoné sie

RIM Mauretá nie

RL Libanon