Česká vysočina 2 страница

⇐ ПредыдущаяСтр 21 из 24Следующая ⇒

RM Malgaš sko

RMM Mali

RNR Zambie

RSM San Marino

RSR Rhodesie

RU Burundi

RWA Ruanda

S Š vé dsko

SD Svazijsko

SF Finsko

SGP Singapur

SK Sarawak

SME Surinam

SN Senegal

SU SSSR

SYR Sý rie

T Thajsko

TC Kamerun

TG Togo

TN Tunisko

TR Turecko

TT Trinidad a Tobago

U Uruguay

USA Spoj. stá ty amer.

V Vatiká n

VN Vietnam

WAG Gambie

WAL Sierra Leone

WAN Nigé rie

WS Zá padní Samoa

YU Jugoslá vie

XV Venezuela

ZA Jihoafr. rep

STÁ TNÍ POZNÁ VACÍ ZNAČ KY Č ESKOSLOVENSKÝ CH MOTOROVÝ CH VOZIDEL

Banská Bystrica BB BC

Bardejov BJ

Beneš ov BN

Beroun BE

Blansko BK Bratislava-mě sto BA BL BT

Bratislava-okres BH BY

Brno-mě sto BM BS BZ

Brno-okres Bl BO

Bruntá l BR

Bř eclav BV

Č adca CA

Č eská Lí pa CL

Č eské Budě jovice CB CE

Č eský Krumlov CK

Dě č í n DC

Dolný Kubí n DK

Domaž lice DO

Dunajská Stř eda DS

Frý dek-Mí stek FM

Galanta GA

Gottwaldov GT GV

Havlí č ků v Brod HB

Hodoní n HO

Hradec Krá lové HK HR

Humenné HN

Cheb CH

Chomutov CV

Chrudim CR

Jablonec nad Nisou JN

Jič í n JC

Jihlava JI

Jindř ichů v Hradec JH

Karlovy Vary KV

Karviná Kl KA

Kladno KD KL

Klatovy KT

Kolí n KO

Komá rno KN

Koš ice-mě sto KE

Koš í ce-okres KS

Kromě ř í ž KM

Kutná Hora KH

Levice LV

Liberec LB LI

Liptovský Mikulá š LM

Litomě ř ice LT

Louny LN

Luč enec LC

Martin MT

Mě lní k ME

Michalovce Ml

Mladá Boleslav MB

Most MONá chod NA

Nitra NR

Nové Zá mky NZ

Nový Jič í n NJ

Nymburk NB

Olomouc OL OC

Opava OP

Ostrava OT OV

Pardubice PA PU

Pelhř imov PE

Pí sek Pl

Plzeň -jih PJ

Plzeň -mě sto PM PN

Plzeň -sever PS

Poprad PP

Považ ská Bystrica PX

Praha-mě sto AB AC AD AE AH AJ AKatd.

Praha-vý chod PH PY

Praha-zá pad PC PZ

Prachatice PT

Preš ov PO

Prievidza PD

Prostě jov PV

Př erov PR

Př í bram PB

Rakovní k RA

Rimavská Sobota RS

Rokycany RO

Rož ň ava RV

Rychnov nad Kně ž nou RK

Semily SM

Senica SE

Sokolov SO

Spiš ská Nová Ves SN

Stará Lubovň a SL

Strakonice ST

Svidní k SK

Svitavy SY

Š umperk SU

Tá bor TA

Tachov TC

Teplice TP

Topofč any TO

Trebiš ov TV

Trenč í n TN

Trnava TT

Trutnov TU

Tř ebí č TR

Uherské Hradiš tě UH

Ú stí nad Labem UL US

Ú stí nad Orlicí UO

Velký Kř tí š VK

Vranov VV

Vsetí n VS

Vyš kov VY

Znojmo ZN

Zvolen ZV

Ž ď á r nad Sá zavou ZR

Ž iar nad Hronom ZH

Ž ilina ZA ZI

Pozn.: K uvedený m dvě ma pí smenů m se př idá vá ješ tě pí smeno tř etí. V Praze např. jezdí vozy se SPZ ABA, ABB, ABC, ABD atd.

DOPRAVNÍ ZNAČ KY

NEJVĚ TŠ Í OSOBNÍ LODI NA SVĚ TĚ (Podle stavu z roku 1967)

Jmé no lodi	Stá t	ß RT	Pojme cestují cí ch	Dé lka v m	Rychlost v uzlech	Rok stavby
1. 'Queen Elisabeth	Velká Britá nie	83 673			28, 5
2. Queen Mary	Velká Britá nie	81 237			28, 5
3. France	Francie	68 000
4. United States*	USA	53 329
5. Uberte	Francie	51 839
6. Canberra	Velká Britá nie	45 000			27, 5
7. Oriana	Velká Britá nie	41 000
8. Rotterdam	Nizozemí	38 650
9. Windsor Castle	Velká Britá nie	38 000
10. Nieuw Amsterdam	Nizozemí	36 640			21, 5
11. Mauretania	Velká Britá nie	35 655
12. Caronia	Velká Britá nie	34 172
13. America	USA	33 961
14. Bremen	NSR	32 336				1938/1959
15. Leonardo da Vinci	Itá lie	32 000
16. Hanseatic	NSR	30 030
17. Arcadia	Velká Britá nie	29 700
18. Iberia	Velká Britá nie	29 734			22, 5
19. Cristoforo Colombo	Itá lie	29 614			22, 5
20. Orsowa	Velká Britá nie	29 191

* Drž itelka Modré stuhy Atlantiku

LOĎ STVO Č ESKOSLOVENSKÉ NÁ MOŘ NÍ PLAVBY (Stav z roku 1977)

Loď	Zař azena do Č NP	Vyř azena z Č NP	Prostorovost BRT	Dé lka m	Š í ř ka m	Rychlost uzly	Ponor m	Nosnost DWT	Pozná mka
REPUBLIKA		1 962	10 730	156, 6	20, 4			14 500
JULIUS FUČ Í K		1 965	5 082	129, 5	18, 4	13, 5	7, 38	7108, 5
LIDICE		1 967	5 659	139, 4	17, 6	14, 5	7, 86	8 550
DUKLA		1 965	6 507			13, 45	8, 43	10 070
MÍ R		1 967	8 312	148, 4	18, 8	13, 8	8, 89	12 761
KLADNO		1 973	8 837		18, 8	14, 5	8, 88	12 839
OSTRAVA		1 965	13 339	170, 7	21, 9	14, 2	9, 52	20 518	Tanková loď
ORAVA		1 967	6 503	157, 6		13, 75	8, 62	10 070
ORLÍ K		1 967	6 785		19, 4		8, 33	10 350
PIONÝ R			1 960		13, 5	11, 8	5, 64	3 025	Ztroskotal
SLAPY		1 961	14 216	pasaž é rská loď plula pod č s. vlajkou pouze jednou
JISKRA		dosud	1 702		13, 5	11, 5	5, 62	3 047
KOŠ ICE		dosud	16 760	181, 2	24, 8	15, 5	9, 91	26 974
REPUBLIKA		1 973	10 730	156, 55	20, 4	15, 3	8, 85	14 500
BRNO		dosud	10 843	156, 55	20, 4	14, 2	9, 49	15 250
VÍ TKOVICE		dosud	24 326	209, 6	27, 5	17, 5	11, 56	41 207
BLANÍ K		dosud	5 517	126, 95	17, 01	14, 7	6, 86	5 985
SITNO		dosud	5 310	123, 91	17, 04	15, 2	6, 89	5 945
RADHOŠ Ť		dosud	5 310		17, 03	15, 2	6, 88	5 961
KRIVÁ Ň		dosud	5 310		17, 04	15, 2	6, 89	5 923
PRAHA		dosud	20 318	198, 5	24, 4		10, 68	32 357
MÍ R		dosud	9 651	152, 75	20, 03	16, 8	9, 32	13 870
BRATISLAVA		dosud	20 589	199, 01	24, 45	14, 8	10, 62	31 882
TŘ INEC		dosud	20 596	199, 08	24, 45		11, 01	32 705

uzel – 1852 m/h BRT = 100 krycM. stop = 2, 83 m3

Ná moř ní vlajková abeceda

Kaž dá loď má svů j rozezná -vací vlajkový signá l. Č eskoslovenský m lodí m je př idě lena skupina pí smen OLG. Vlajkové signá ly vyvě š ují lodi v teritoriá lní ch vodá ch.

Rů zné

SÍ LA VĚ TRU V BEAUFORTOVÝ CH STUPNÍ CH

Stupeň	Označ eni vě tru	Rychlost vě tru v m/s v km/hod
	bezvě tř í	0-1	0-3, 6
	vá nek	1-2	3, 6-7, 2
	vě tř í k	2-4	7, 2-14, 4
	slabý ví tr	4-6	14, 4-21, 6
	mí rný ví tr	6-8	21, 6-28, 8
	č erstvý ví tr	8-10	28, 8-36, 0
	ostrý ví tr	10-12	36, 0-43, 2
	silný ví tr	12-14	43, 2-50, 4
	velmi silný ví tr	14-17	50, 4-61, 2
	vichr	17-20	61, 2-72, 0
	orká n	20-24	72, 0-86, 4
	tropická smrš ť	24-30	86, 4-108
	tropická smrš ť	př es 30	př es 108

MEZINÁ RODNÍ ZNAČ KY ATMOSFÉ RICKÝ CH JEVŮ

MORSEOVA ABECEDA

a. – (aká t)

b –… (blý skavice)

c –. –. (cí lovní ci)

d –. . (dá lava)

e. (erb)

f. . –. (filiá lka)

g – –. (gnó mó ny)

h… (hrachovina)

ch--–- (chvá tá k ná m sá m)

i. . (ibis)

j. --– (jasmí n bí lý )

k –. – (krá lovství )

l –. . (lední hokej)

m – (má vá )

n –. (ná rod)

o - - - (ó ó ó )

p. –. (papí rní ci)

q – –. – (kví lí orká n)

r. –. (rará š ek)

s… (sobota)

t – (tó n)

u. . – (uč ený )

v… – (vyvolený )

x –. . – (xé rofilní )

y –. – (ý se ztrá cí )

z –. . (zpí vá me jen)

1. – – – –

2. . – –

3… – –

4…. –

5…

6 –…

7 ––…

8 –-–..

9 –--–.

10 –--–

teč ka. –. –. –

otazní k.. ––..

dvojteč ka –-–…

č á rka –-.. —

vykř ič ní k –-.. -

stř ední k –. -. -.

pomlč ka –… –

Pozor! –. -. –

Pomaleji! –. -. -..

Rozumí m… –.

Nerozumí m (omyl) ……

Konec…-. -

BRAILLOVO SLEPECKÉ PÍ SMO

sestavil v 1. polovině 19. století Francouz Louis Braille [luj braj]. Č te se hmatem. Znaky pro jednotlivá pí smena, č í slice a interpunkč ní znamé nka jsou tvoř eny kombinací š esti zá kladní ch bodů, které plasticky vystupují z tuhé ho papí ru.

ORIENTACE V TERÉ NU

Octneme-li se v nezná mé m teré nu a potř ebu-jeme-li zjistit hlavní svě tové strany, je to velmi jednoduché, má me-li s sebou kompas. Ale I bez kompasu si mů ž eme pomoci. Vyzkouš ejte si vš echny uvedené způ soby a ově ř te si je!

1. Podle slunce. Ví me, ž e v pravé poledne vrhá slunce stí n př í mo na sever A protož e se stí n otá č í za hodinu o 15 obloukový ch stupň ů, mů ž eme si zjistit sever i v iinou denní dobu.

2. Sví tí -li slunce a má me-li př esně jdoucí hodinky, urč í me sever tak, ž e polož í me hodinky vodorovně na dlaň nebo na jinou vodorovnou plochu a zamí ř í me malou ruč ič ku př í mo ke slunci. Pak rozpů lí me ú hel mezi malou ruč ič kou a č í slicí 12. Osa tohoto ú hlu urč uje smě r sever-jih.

3. Kostely (př edevš í m romá nské a gotické ) jsou zpravidla stavě ny tak, ž e vchod je na zá padní straně a hlavní oltá ř na straně vý chodní.

ABECEDNÍ SEZNAM NĚ KTERÝ CH VĚ DNÍ CH OBORŮ

Agrobiologie-studuje ž ivot zví ř at a rostlin dů lež itý ch pro ž ivoč iš nou a rostlinnouvý robu.

Anatomie – popisuje skladbu ž ivoč iš ný ch a rostlinný ch tě l

Antropologie – studuje vý voj a dneš ní stav č lově ka

Archeologie –zkoumá staré pamá tky lidské č innosti

Astronomie – zkoumá a popisuje vesmí rná tě lesa

Bakteriologie – studuje ž ivot a vý znam bakté rií

Biologie – zabý vá se ž ivotní mi projevy organismů

Dermatologie – studuje a lé č í choroby ků ž e

Ekologie – zkoumá vztah organismů k prostř edí

Endokrinologie – zabý vá se funkcí ž lá z s vnitř ní m vymě š ová ní m

Entomologie – studuje, popisuje a tř í dí hmyz

Epidemiologie – studuje epidemie nakaž livý ch chorob

Etnografie – (ná rodopis) popisuje kulturu a způ sob ž ivota ná rodů

Etnologie – studuje ná rody a jejich zvlá š tnosti

Farmakologie – studuje a sestavuje lé ky

Filologie – (jazykově da) studuje zaniklé i ž ivé jazyky

Filozofie – podá vá na podkladě vš ech vě d jednotný svě tový ná zor

Frazeologie – studuje slovní vazby

Ftizeologie – studuje a lé č í tuberkuló zu

Fytobiologie – zkoumá ž ivot rostlin

Fyziologie – studuje normá lní funkce ž ivý ch organismů

Geologie – studuje slož ení a vý voj Země

Gerontologie – studuje otá zky stá rnutí organismů

Gynekologie – studuje a lé č í ž enské choroby

Histologie – zkoumá mikroskopickou strukturu ž ivý ch tká ní

Hydrobiologie – studuje ž ivot vodní ch organismů

Hydrologie – studuje chemické a fyziká lní vlastnosti vody sladké i slané

Ichtyologie – studuje, popisuje a tř í dí ryby

Imunologie – zkoumá obranné lá tky a odolnost organismů vů č i nepř í znivý m vně jš í m vlivů m, např. proti nakaž livý m chorobá m

Kardiologie – studuje a lé č í choroby srdce a cé v

Kriminologie – zabý vá se studiem zloč innosti a bojem proti ní

Krystalografie – popisuje krystaly anorganický ch i organický ch lá tek

Kybernetika – zabý vá se zá konitostmi ř í zení a kontroly samoregulují cí ch soustav

Kynologie – zabý vá se chovem a vý cvikem psů

Lepidopterologie – studuje, tř í dí a popisuje motý ly

Meteorolofie – studuje a př edpoví dá poč así

Mikrobiologie – zkoumá ž ivotní projevy mikroskopický ch organismů

Mineralogie – zkoumá a tř í dí a popisuje nerosty

Morfologie – zkoumá vně jš í tvary organismů a organů

Neurologie – studuje a lé č í nervové choroby

Oftalmologie – zkoumá a lé č í choroby oč í

Onkologie – studuje a lé č í ná dorová onemocně ní

Ornitologí e – studuje, popisuje a tř í dí ptá ky

Ortopedie – studuje a lé č í choroby pohybový ch organů .

Otorinolaryngologie – zkoumá a lé č í choroby uš ní, nosní a hrtanové

Paleofytologie – studuje rostliny dá vný ch geologický ch dob

Paleontologie – zkoumá ž ivot na Zemi v dá vný ch dobá ch

Paleozoologie – studuje ž ivoč ichy dá vný ch geologický ch dob

Parazitologie-studuje a popisuje rostlinné i ž ivoč iš né př í ž ivní ky (parazity)

Patologie – zkoumá a lé č í chorobné změ ny v orgá nech

Pedagogika – studuje vý chovu a vý uku

Pediatrie – studuje a lé č í dě tské choroby

Pedologie – studuje duš evní a tě lesný vý voj dí tě te

Petrografie – zkoumá a popisuje horniny

Psychiatrie – studuje a lé č í duš evní choroby

Psychologie – zkoumá duš evní projevy organismů

Radiologie – zkoumá radioaktivní lá tky a ú č inky radioaktivní h

Seismologie – studuje a zjiš ť uje země tř esení

Sociologie – studuje vý voj a stav lidské společ nosti

Somatologie – (tě lově da) popisuje tě lo a funkci tě lní ch orgá n

Stomatologie – studuje a lé č í choroby zubů a ú stní dutiny

Teologie – zabý vá se ná bož enství m

Terminologie – zkoumá a studuje slovní vý razy

Zoologie – studuje, popisuje a tř í dí ž ivoč ichy

SLOVNÍ Č EK NĚ KTERÝ CH POLITICKÝ CH POJMŮ, s nimiž se setká vá me v tisku

agrese – vojenské př epadení stá tu jiný m stá tem s cí lem zmocnit se cizí ho ú zemí a porobit cizí ná rod

anexe – ná silné př ipojení celé ho stá tu nebo jeho č á sti k vlastní mu ú zemí bez souhlasu obyvatelstva anektované oblasti

ataš é – niž š í diplomatická hodnost pro odborné pracovní ky (např. vojenský, hospodá ř ský, tiskový, kulturní ataš é )

Atlantická charta – prohlá š ení F. D. Roosevelta a W. Churchilla ze 14. 8. 1941, shrnují cí zá vazky k zajiš tě ní mí ru a kolektivní bezpeč nosti

BBC – (British Broadcasting Corporation) britská rozhlasová společ nost

Britské společ enství ná rodů – sdruž ení stá tů, jehož hlavou a symbolem je britský panovní k. Vzniklo z bý valé britské (koloniá lní ) ř í š e.

CIA – (Central Intelligence Agency) vý zvě dná organizace v USA

CIC – (Counter Intelligence Corps) americký protivý zvě dný sbor, organizovaný hlavně v NSR a v Rakousku

clearing (klí ring) – vyú č tová ní bez hotový ch platidel započ í tá vá ní m vzá jemný ch pohledá vek nebo platební ch zá vazků

demarš e – zá krok vlá dy, ministerstva nebo diplomatické ho zá stupce u vlá dy jiné ho stá tu formou ž á dosti, protestu, vý strahy nebo hrozby

dementi – prohlá š ení vyvracejí cí ně jakou zprá vu č i tvrzení nebo uvá dě jí cí ji na pravou mí ru

devizy – platební a ú vě rové dokumenty vyjá dř ené cizí mě nou a už í vané v meziná rodní m vyú č tová ní. Prodá me-li do ciziny naš e vý robky, zí ská me tam deví zy, za ně ž si mů ž eme koupit ná m potř ebné zbož í

EHS – Evropské hospodá ř ské společ enství, vzniklé ř í mskou smlouvou ze dne 25. 3. 1958 mezi Francií, NSR, Itá lií, Belgií, Nizozemí m, Lucemburskem s cí lem zř í dit celní unii, společ ný trh a jednotný celní tarif. Od r. 1973 jsou č leny té ž Velká Britá nie, Norsko, Dá nsko a Irsko

⇐ Предыдущая 15 16 17 18 19 202122 23 24 Следующая ⇒