Česká vysočina 3 страница

FBI – (Fé dé ral Bureau of Investigation) celostá tní tajná policie v USA

GATT – (General Agreement on Tariffs and Trade) vš eobecná dohoda o clech a obchodu, podepsaná 30. 10. 1947. Koncem roku 1963 mě la GATT už 57 č lenů. Č SSR schvá lila tuto dohodu 12. 3. 1948

chargé d’affaires (š arž e dafé r) – diplomatický zá stupce pově ř ený u ministerstva zahranič ní ch vě cí Charta OSN – meziná rodní smlouva, její mž sjedná ní m byla založ ena Organizace spojený ch ná rodů. Byla podepsá na v San Francisku 26. 6. 1945 padesá ti stá ty, mezi nimi i Č eskoslovenskem

Intelligence Service (intelidž ens servis) – anglická vý zvě dná služ ba

intervence – v meziná rodní ch vztazí ch protiprá vní zá sah jednoho stá tu do vnitř ní ch nebo zahranič ní ch zá lež itostí jiné ho svrchované ho stá tu

komuniké – oficiá lní zprá va o meziná rodní m jedná ní, o dohodá ch a o rozhovorech politický ch a diplomatický ch př edstavitelů stá tů

konzul – zá stupce jednoho stá tu v urč ité m obvodu stá tu druhé ho k ochraně hospodá ř ský ch, prá vní ch, kulturní ch a jiný ch zá jmů své ho stá tu a obč anů své země

Kukluxklan – ilegá lní teroristická organizace v USA, namí ř ená proti dě lnické mu a demokratické mu hnutí, organizá torka rasistický ch akcí proti obč anů m jiné než bí lé rasy

memorandum – v diplomacii pí semný rozbor urč ité ho problé mu bez ná roku na konkré tní opatř ení

Meziná rodní Leninova cena „Za upevně ní mí ru mezi ná rody“. Udě luje ji od r. 1950 Vý bor pro MLC v Moskvě, jmenovaný prezí diem Nejvyš š í ho sově tu SSSR r. 1949. Je to diplom, zlatá medaile s Leninový m portré tem a 10 000 rublů

MFDŽ – Meziná rodní federace demokratický ch ž en MSS – Meziná rodní svaz studentstva

NATO (North Atlantic Treaty Organisation) – ú toč ná vojenskopolitická organizace kapitalistický ch stá tů, vytvoř ená na zá kladě Severoatlantické smlouvy. Smlouvu podepsaly 4. 4. 1949 tyto stá ty: USA, Velká Britá nie, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itá lie, Portugalsko, Dá nsko, Norsko, Island a Kanada

Nobelova cena – cena š vé dské ho chemika, vyná lezce dynamitu, A. B. Nobela. Udě luje se od r. 1901 kaž doroč ně pě ti osobá m za vý znamné prá ce z fyziky, z chemie, z fyziologie nebo z medicí ny, za literá rní dí lo a za prá ci pro svě tový mí r. Od r. 1969 té ž za prá ci z ekonomie

nó ta – v diplomacii pí semné sdě lení, vyklá dají cí urč itou otá zku, protestují cí proti ně č emu nebo navrhují cí urč ité ř eš ení

OSN – Organizace spojený ch ná rodů, svě tová organizace vzniklá na konferenci v San Francisku roku 1945 a postavená na zá sadá ch Charty Organizace spojený ch ná rodů (viz heslo! )

pakt – politická smlouva mezi dvě ma nebo ví ce stá ty

ratifikace – schvá lení podepsané smlouvy stá tní mi orgá ny urč ený mi k tomu ú stavou

RVHP – Rada vzá jemné hospodá ř ské pomoci, vznikla roku 1949 na zá klade moskevské smlouvy jako orgá n meziná rodní socialistické dě lby prá ce. Zaklá dají cí mi č leny se staly: SSSR, Č eskoslovensko, Polsko, Maď arsko, Rumunsko a Bulharsko. Od r. 1950 NDR a od r. 1962 Mongolská lidová republika

sankce – v meziná rodní ch vztazí ch vojenská, hospodá ř ská nebo politická opatř ení proti stá tu, který poruš il meziná rodní prá vo

SEATO (South-East Asia Treaty Organisation) – smlouva o tzv. kolektivní obraně jihový chodní Asie, prá vní zá klad imperialistické ho vojenské ho bloku, podepsaná r. 1954, zruš ená r. 1977. Č lenský mi stá ty byly: USA, Velká Britá nie, Francie, Austrá lie, Nový Zé land, Thajsko, Pá kistá n a Filipí ny

SFDM – Svě tová federace demokratické mlá dež e

SOF – Svě tová odborová federace

status quo – existují cí, souč asný stav nebo stav v urč ité době

Svě tová rada mí ru – ř í dicí orgá n svě tové ho hnutí obrá nců mí ru. Založ ena byla ve Varš avě r. 1950. Je v ní zastoupeno př es 80 zemí svě ta

TASS (Telegrafnoje agentstvo Sově tskogo sojuza) – informač ní a telegrafní agentura SSSR

ultimá tum – vyhlá š ení pož adavku, který nutno do urč ité doby splnit. Není -li splně n, vyhrazuje si vyhlaš ovatel jeho splně ní s použ ití m moci nebo represá lií

UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation) – Organizace Spojený ch ná rodů pro vý chovu, vě du a kulturu. Vznikla na zá kladě smlouvy uzavř ené v Londý ně r. 1946 a má kolem osmdesá ti č lenský ch stá tu, mezi nimi i Č SSR

Varš avská smlouva – smlouva o př á telství, spoluprá ci a vzá jemné pomoci, podepsaná ve Varš avě 14. 5. 1955. Č lenský mi stá ty jsou Bulharsko, Maď arsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a Č SSR (Albá nie vystoupila r. 1968)

ORGANIZACE SPOJENÝ CH NÁ RODŮ (OSN)

OSN je meziná rodní organizace, založ ená po druhé svě tové vá lce s ú kolem podporovat mí r, meziná rodní bezpeč nost a rozvoj mí rové spoluprá ce mezi stá ty. Byla vytvoř ena na zá kladě mnohostranné smlouvy, takzvané Charty, sjednané svrchovaný mi stá ty. Charta byla podepsá na 26. č ervence 1945. Podle stanov má OSN př edevš í m „uchrá nit budoucí pokolení metly vá lky, která dvakrá t za naš eho ž ivota př inesla lidstvu nevý slovné strasti“. OSN zač ala oficiá lně existovat od 24. ř í jna 1945, kdy byla Charta ratifiková na Č í nou, Francií, Sově tský m svazem, Spojený mi stá ty americký mi, Velkou Britá nií a vě tš inou ostatní ch signatá rní ch stá tů. Př i založ ení sdruž ovala OSN jedenapadesá t stá tů. Č eskoslovensko patř í mezi pů vodní č leny. Koncem roku 1974 dosá hl poč et č lenů č í sla 137. Sí dlem OSN je New York.

OSN má š est hlavní ch orgá nů: Valné shromá ž dě ní, Radu bezpeč nosti, Hospodá ř skou a sociá lní radu, Poruč enskou radu, Meziná rodní soudní dvů r a sekretariá t.

V tě chto orgá nech se projedná vají otá zky meziná rodní ho mí ru a bezpeč nosti, odzbrojení, otá zky likvidace zbytků kolonialismu, meziná rodní hospodá ř ské spoluprá ce, problé my sociá lní, humanitní, vě decké, technické a kulturní povahy a mnoho jiný ch otá zek prá vní ch, administrativní ch a finanč ní ch.

Č LENSKÉ STÁ TY ORGANIZACE SPOJENÝ CH NÁ RODŮ

Pů vodní č lenské stá ty

Od r. 1945:

Argentina

Austrá lie

Belgie

Bě loruská SSR

Bolí vie

Brazí lie

Č eskoslovensko

Č í na*

Dá nsko

Dominiká nská rep. Ecuador

Egypt

Etiopie

Filipí ny

Francie

Guatemala

Haiti

Honduras

Chile

Indie

Irá k

Í rá n

Jlhoafr. rep. (vystoupila)

Jugoslá vie

Kanada

Kolumbie

Kostarika

Kuba

Libanon

Libé rie

Lucembursko

Mexiko

Nicaragua

Nizozemí

Norsko

Nový Zé land

Panama

Paraguay

Peru

Polsko

Ř ecko

Salvador

Saú dská Ará bie

Spojené stá ty amer.

Svaz sov. soc. republik

Sý rie*

Turecko

Ukrajinská SSR

Uruguay

Velká Britá nie

Venezuela

Od r. 1946:

Afghá nistá n Island Š vé dsko Thajsko

Od r. 1947:

Jemen Pá kistá n

Od r. 1948:

Barma

Od r. 1949:

Izrael

Od r. 1950:

Indoné sie**

Od r. 1955:

Albá nie

Bulharsko

Finsko

Irsko

Itá lie

Jordá nsko Kambodž a Laos

Libye

Maď arsko

Nepal

Portugalsko

Rakousko

Rumunsko

Srí Lanka (Cejlon)

Š paně lsko

Od r. 1956:

Japonsko Maroko Sú dá n Tunisko

Od r. 1957:

Ghana Malajsie***

* 1958-61 nebyla č lenem – v rá mci utvoř ené Sjednoc. arab. rep.

** 1. 3. 1965 vystoupila a 19. 9. 1966 obnovila č lenství

*** Do r. 1963 Malajská federace

Od r. 1958:

Guinea

Od r. 1960:

Č ad

Dahome (Benin) Gabun Horní Volta Kamerun

Konž ská lidová rep. Konž ská demokr. rep

(Zair) Kypr

Malgaš sko Mali Niger Nigé rie

Pobř ež í slonoviny Senegal

Somá lsko Stř edoafrická rep. Togo

Od r. 1961:

Mauretá nie Mongolsko Sierra Leoně Tanganika (do r. 1964)

Od r. 1962:

Alž í rsko Burundi Jamajka Ruanda

Trinidad a Tobago Uganda

Od r. 1963:

Keň a

Kuvajt

Zanzibar (do r. 1964)

Od r. 1964:

Malawi Malta Tanzanie Zambie

Od r. 1965:

Gambie

Maledivy

Singapur

Od r. 1966:

Barbados Botswana Guayana Lesotho

Od r. 1967:

Jemenská lidová republika (Již. Jemen)

Od r. 1968:

Mauritius. Rovní ková Guinea Svazijsko

Od r. 1970:

Fidž i

Od r. 1971:

Bahrajn Bhú tá n

Katar Omá n

Spojené arab. emirá ty

Od r. 1973:

NDR

NSR

Bahamy

Od r. 1974:

Bangladé š

Grenada

Guinea-Bissau

Od r. 1975:

Kapverdy

Komory

Mosambik

Papua – N. Guinea

Surinam

Sv. Tomá š a Princů v ostrov

Od r. 1976:

Angola Seychely Zá padní Samoa

Od r. 1977:

Dž ibuti Vietnam

Pů vodní mi č leny Organizace spojený ch ná rodů jsou stá ty, které se zú č astnily konference Spojený ch ná rodů o meziná rodní organizaci v San Francisku (25. dubna až 26. č ervna 1945) nebo př edtí m podepsaly Deklaraci Spojený ch ná rodů ze dne 1. ledna 1942 a které podepsaly a ratifikovaly Chartu OSN.

Ř ECKÁ ABECEDA

Pí smeno Velké Malé

Ř Í MSKÉ Č Í SLICE

Zá kladní znaky ř í mský ch č í slic jsou I (1), V (5), X (10), L (50), C (100), D (500) a M (1000). Z nich se odvozují vš echna č í sla.

Např í klad:

1– I

2– II

3– III

4– IV

5– V

6– VI

7– VII

8– VIII

9– IX

10– X

11– XI

12– XII

13– XIII

14– XIV

15– XV

16– XVI

17– XVII

18– XVIII

19– XIX

20– XX

21– XXI

25-XXV

29– XXIX

30– XXX

40-XL

50-L

55-LV

59-LIX

60-LX

70-LXX

80-LXXX

90-XC

99-XCIX

100-C

125-CXXV

189-CLXXXIX

200-CC

271-CCLXXI

300-CCC

369-CCCLXIX

400-CD

428-CDXXVIII

500-D

599– DXCIX

600– DC

700-DCC

800-DCCC

900-CM

1000-M

1918-MCMXVIII

1945-MCMXLV

1948-MCMXLVIII

1963-MCMLXIII

2039-MMXXXIX

4879-MMMMDCCCLXXIX

4999-MMMMCMXCIX

ARABSKÉ Č Í SLICE

Naš e č í slice jsou arabské ho pů vodu. Bě hem doby se vš ak jejich tvary u ná s i v arabský ch zemí ch podstatně změ nily.

Dneš ní arabské č í slice vypadají takto:

Setká te-li se vš ak s arabský m letopoč tem, musí te si uvě domit, ž e neodpoví dá naš emu letopoč tu. Arabové poč í tají svů j letopoč et od Mohamedova ú tě ku z Mekky do Mediny (tzv. hedž ra), což bylo r. 622 n. l. Protož e vš ak arabský rok je kratš í než ná š (na 33 arabský ch roků př ipadá 32 roků naš ich), musí me s tí m př i př epoč í tá vá ní poč í tat.

Zhruba mů ž eme ná š a arabský letopoč et navzá jem př evá dě t podle vzorců:

(A = ná s letopoč et, B = arabský letopoč et)

Podle vzorce tedy platí, ž e roku 1967 psali Arabové rok 1387. Pozor vš ak! Ná š rok se nekryje syym zač á tkem a koncem s rokem arabský m! Ve skuteč nosti v naš em roce 1967 probí hala ješ tě č á st arabské ho roku 1386.

SLOVNÍ Č EK Č ASTĚ JŠ Í CH HUDEBNÍ CH VÝ RAZŮ

a tempo– př esný m pohybem

accelerando[acelerando] – zrychlovat

accentato [ač entá to] – dů razně

adaggietto [adadž ieto] – mí rně zdlouha

adagio [adá dž o] – volně

affetuoso [afetuó zo] – s citem

agitato[adž itá to] – bouř livě

al fine – do konce

allegretto– mí rnou rychlostí

allegro – rychle

amabile [amá bile] – lí bezně

andante– krokem

animato [animá to] – ož iveně

appassionato[apasioná to] – vá š nivě

bellicoso [belikó zo] – bojovně

bis – dvakrá t

brioso [brió zo] – ohnivě

cantabile [kantá bile] – zpě vně

capo[ká po] – zač á tek

capriccioso [kaprič ó zo] – rozmarně

commodo [komodo] – pohodlně

con moto[kon moto] – hybně

crescendo [kreš endo] – zesilovat

da capo[da ká po] – od zač á tku

decrescendo[dekreš endo] – zeslabovat

delicato [deliká to] – jemně

devoto [devoto] – pobož ně

dolce [dolč e] – sladce

doloroso[doloró zo] – smutně

enfá tico[enfatyko] – dů razně

eroico [eroiko] – hrdinně

espressivo– vý razně

facile [facile] – lehce

feroce[feró č e] – divoce

fine– konec

forte – silně

fortissimo– velmi silně

furioso[furió zo] – divoce

gentile [dž entyle] – ladně

glissando– klouzavě

grazioso [gració zo] – pů vabně

imperioso[imperió zo] – hrdě

impetuoso[impetuó zo] – ú toč ně

lamentoso[lamentó zo] – nař í kavě

largo– š iroce

legato– vá zaně

lento– pomalu

maestoso[maestó zo] – vzneš eně

mezzo [meco] – stř edně

mobile – hybně

moderato– mí rně

molto – velmi

pianissimo– velmi slabě

piano – slabě

piú – ví ce

pizzicato[piciká to] – drnkavě

prestissimo– co nejrychleji

presto – rychle

rapido – prudce

risoluto [rizoluto] – rozhodně

ritardando – zpomalovat

secco [seko] – suš e

serioso [serió zo] – vá ž ně

sforzando[sforcando] – dů razně

scherzando [skercando] – ž ertovně

sostenuto – zdrž enlivě

staccato [staká to] – odrá ž eně

troppo – př í liš

vivace [vivá č e] – ž ivě

vivacissimo [vivač isimo] – velmi ž ivě

VĚ Č NÝ KALENDÁ Ř

Potř ebujete zjistit, na který den př ipadlo nebo př ipadne urč ité datum od roku 1801 do roku 1980Í

Chcete tř eba vě dě t, který den jste se narodili? Dejme tomu, ž e jste se narodili 12. dubna 1965. V tabulce A si najdě te poslední dvojč í slí roku narození (65). Na stejné ř á dce v tabulce B si př eč tě te ve sloupci duben (D) č í slo. Je to č í slo 4. Př ipoč tě te k ně mu datum narození (12). Dostanete č í slo 16. V tabulce C si najdě te č í slo 16. Vidí te, ž e lež í v ř á dce P. Narodili jste se tedy v pondě lí!

NORMALIZOVANÉ FORMÁ TY PAPÍ RU

Ř ada A

A0 – 841 x 1189

A1 – 594 x 841

A2 – 420 x 594

A3 – 297 x 420

A4 - 210 x 297

A5 – 148 x 210

A6 - 105 x 148

A7 – 74 x 105

A8 – 52 x 74

Ř ada B

B0 - 1000 x 1414

B1 – 707 x 1000

B2 – 500 x 707

B3 – 353 x 500

B4 – 250 x 353

B5 – 176 x 250

B6 – 125 x 176

B7 – 88 x 125

B8 – 62 x 88

Ř ada C

C0 – 917 x 1297

C1 – 648 x 917

C2 – 458 x 648

C3 – 324 x 458

C4 – 229 x 324

C5 – 162 x 229

C6 - 114x 162

C7 – 81 x 114

C8 – 57 x 81

Ř ada D

D0 - 770 x 1090

D1 – 545 x 770

D2 – 385 x 545

D3 – 272 x 385

D4 – 192 x 272

D5 - 136 x 192

D6 – 96 x 136

D7 – 68 x 96

D8 – 48 x 68

OZNAČ OVÁ NÍ TVRDOSTI TUŽ EK

Tvrdost č. 1… 4B

Tvrdost č. 1, 5… 3B

Tvrdost č. 2… 2B

Tvrdost č. 2, 25… B

Tvrdost č. 2, 5… HB

Tvrdost č. 3… F

Tvrdost č. 3, 5… H

Tvrdost č. 4… 2H

NÁ RAMENÍ KY VOJÁ KŮ Č S. LIDOVÉ ARMÁ DY

MUŽ STVO, PODDŮ STOJNÍ CI A PRAPORČ Í CI _

Rozliš ovací znaky dů stojní ků jsou zlatavé, praporč í ků stř í bř ité a vojí nů a poddů stojní ků moř ené (bronzové )

NÁ RAMENÍ KY PŘ Í SLUŠ NÍ KŮ VEŘ EJNÉ BEZPEČ NOSTI

PODDŮ STOJNÍ CI A PRAPORČ Í CI

ZE SPORTU

TABULKA LEHKOATLETICKÝ CH OLYMPIJSKÝ CH REKORDŮ MUŽ Ů

Disciplí na	Atlet	Stá t	Rok	Mí sto OH	Rekord
Bě h na 100 m	Hines	USA		Mexiko	9, 9
Bě h na 200 m	Smith	USA		Mexiko	19, 8
Bě h na 400 m	Evans	USA		Mexiko	43, 8
Bě h na 800 m	Juantorena	Kuba		Montreal	01: 43, 5
Bě h na 1 500 m	Keino	Keň a		Mexiko	03: 34, 9
Bě h na 5 000 m	Viren	Finsko		Montreal	13: 24, 8
Bě h na 10 000 m	Viren	Finsko		Montreal	27: 40, 4
Bě h marató nský	Cierpinski	NDR		Montreal	2: 09: 55
Př eká ž ky 110 m	Davenport	USA		USA	13, 3
Př eká ž ky 400 m	Moses	USA		Montreal	47, 64
Př eká ž ky 3 000 m	Keino	Keň a		Mnichov	08: 23, 6
Š tafeta 4x100 m		USA		Mexiko	38, 2
Š tafeta 4 X 400 m		USA		Mexiko	02: 56, 1
Chů ze 20 km	Frenkel	NDR		Mnichov	1: 26: 43
Chů ze 50 km	Kannenberg	NSR		Mnichov	56: 11, 6
Skok do vý š ky	Wszola	Polsko		Montreal	225 cm
Skok do dá lky	Beamon	USA		Mexiko	890 cm
Skok o tyč i	Nordwig	NDR		Mnichov	550 cm
Trojskok	Saně jev	SSSR		Mexiko	1739 cm
Vrh koulí	Komá r	Polsko		Mnichov	2118 cm
Hod diskem	Oerter	USA		Mexiko	6478 cm
Hod oš tě pem	Né meth	Maď arsko		Montreal	9458 cm
Hod kladivem	Sedych	SSSR		Montreal	7752 cm
Desetiboj	Jenner	USA		Montreal	8618 b.

TABULKA LEHKOATLETICKÝ CH OLYMPIJSKÝ CH REKORDŮ Ž EN

Disciplí na	Atletka	Stá t	Rok	Mí sto OH	Rekord
Bě h na 100 m	Tyusova	USA		Mexiko
Bě h na 200 m	Eckertová	NDR		Montreal	22, 37
Bě h na 400 m	Szewiň ská	Polsko		Montreal	49, 29
Bě h na 800 m	Kazankinová	SSSR		Montreal	01: 54, 9
Bě h na 1500 m	Kazankinová	SSSR		Montreal	04: 05, 5
Př eká ž ky 80 m	Cairdová	Austrá lie		Mexiko	10, 3
Př eká ž ky 100 m	Schallerová	NDR		Montreal	12, 77
Š tafeta 4x100 m		NDR		Montreal	42, 55
Š tafeta 4 x 400 m		NDR		Montreal	03: 19, 2
Skok do vý š ky	Ackermannová	NDR		Montreal	193 cm
Skok do dá lky	Viscopoleanuová	Rumunsko		Mexiko	682 cm
Vrh koulí	Christovová	Bulharsko		Montreal	2116 cm
Hod diskem	Schlaaková	NDR		Montreal	6900 cm
Hod oš tě pem	Fuchsová	NDR		Montreal	6594 cm
Pě tiboj	Beckerová	NSR		Mexiko	5098 b.

MEZINÁ RODNÍ ZÁ PASY Č SSR (Č SR) V KOPANÉ OD ROKU 1919

Rok Soupeř i Mí sto utká ní Vý sledek

1919 Č SR-ltá lie Ř í m 1: 0

1919 Č SR-Belgie Ř í m 2: 3

1919 Č SR-Belgí e Pař í ž 4: 1

1919 Č SR-USA Pař í ž 8: 2

1919 Č SR-Kanada Pař í ž 3: 2

1919 Č SR-Francie Pař í ž 3: 2

⇐ Предыдущая 15 16 17 18 19 20 212223 24 Следующая ⇒