Téma 12: Mezinárodní aspekty veřejných financí

Pojistné soc. dá vky: Ž á dost o podporu v nezamě stnanosti a podporu př i rekvalifikaci (dá vky v nezamě stnanosti) se podá vá na př í sluš né krajské poboč ce Ú ř adu prá ce Č eské republiky.

Pojistné dá vky: dá vky v nezamě stnanosti, Dá vky nemocenské ho pojiš tě ní, Dá vky dů chodové ho pojiš tě ní –

1. starobní dů chod

2. invalidní dů chod

3. vdovský a vdovecký dů chod

4. sirotč í dů chod

Ž á dost o dá vky nemocenské ho a dů chodové ho pojiš tě ní se podá vá u př í sluš né Okresní sprá vy sociá lní ho zabezpeč ení.

33. Uveď te, které dá vky mů ž e ná rokovat zdravotně postiž ená osoba, a popiš te je.

Zá kon o poskytová ní dá vek osobá m se zdravotní m postiž ení m upravuje:

př í spě vek na mobilitu
př í spě vek na zvlá š tní pomů cku
prů kaz osoby se zdravotní m postiž ení m a ně které benefity, které z ně j vyplý vají.

Př í spě vek na mobilitu: opakují cí se ná roková dá vka, vý š e dá vky: 400 Kč mě sí č ně. Osoba, která má ná rok na prů kaz osoby se zdravotní m postiž ení m ZTP nebo ZTP/P, které nejsou poskytová ny pobytové sociá lní služ by.

Př í spě vek na zvlá š tní pomů cku:

tě ž kou vadu nosné ho nebo pohybové ho ú strojí nebo
tě ž ké sluchové postiž ení anebo
tě ž ké zrakové postiž ení charakteru dlouhodobě nepř í znivé ho zdravotní ho stavu a její zdravotní stav nevyluč uje př izná ní tohoto př í spě vku.

Prů kaz osoby se zdravotní m postiž ení m: osoba s tě lesný m, smyslový m nebo duš evní m postiž ení m charakteru dlouhodobě nepř í znivé ho zdravotní ho stavu.

TP: stř edně tě ž ký m funkč ní m postiž ení m pohyblivosti nebo orientace

ZTP: osoba s tě ž ký m funkč ní m postiž ení m pohyblivosti nebo orientace

ZTP/P: osoba se zvlá š ť tě ž ký m funkč ní m postiž ení m nebo ú plný m postiž ení m pohyblivosti nebo orientace s potř ebou prů vodce

Té ma 12: Meziná rodní aspekty veř ejný ch financí

34. Uveď te charakteristiku meziná rodní ch veř ejný ch financí.

Meziná rodní (nadná rodní ) veř ejné finance = peně ž ní vztahy, vznikají cí př i zí ská vá ní, rozdě lová ní, př erozdě lová ní a už ití peně z meziná rodní mi organizacemi a meziná rodní mi (nadná rodní mi) seskupení mi (celky), které mají svů j pů vod v ná rodní ch veř ejný ch financí ch.

Meziná rodní veř ejné finance zahrnují: vztahy souvisejí cí s ná kupem vý robků a služ eb na meziná rodní ch a ná rodní ch trzí ch, a to jak od soukromý ch subjektů, tak od veř ejné ho sektoru – transferové platby.

Principy meziná rodní ch veř ejný ch financí: Princip nená vratnosti, Princip neekvivalence, Princip nedobrovolnosti

Subjekty meziná rodní ch veř ejný ch financí:

Meziná rodní (nadná rodní ) integrač ní seskupení, Meziná rodní organizace celosvě tové ho i regioná lní ch charakteru, Meziná rodní agentury, Dalš í (ná vazné ) instituce a organizace založ ené meziná rodní mi organizacemi, Meziná rodní neziskové organizace nestá tní ho charakteru (nejš irš í pojetí )

Zá kladní ná stroj meziná rodní ch veř ejný ch financí = meziná rodní veř ejný rozpoč et

Rozpoč et EU

Př í jmy – Celní vý nosy – Země dě lské vyrovná vací dá vky – Č á st daně z př idané hodnoty – Př í spě vek jednotlivý ch č lenský ch zemí

Vý daje – rozhodují cí č á st vý dajů je orientová na na financová ní ekonomický ch, sociá lní ch a regioná lní ch programů v č lenský ch stá tech, př í padně v asociovaný ch zemí ch.

Vý daje se č lení: podle kapitol, podle jejich povahy nebo urč ení (země dě lství, strukturá lní operace, vnitř ní politika, vně jš í vztahy, administrativní vý daje, rezervy, př edvstupní pomoc, vý daje pro rozš í ř ení )

– Nejvě tš í č á st rozpoč tu odč erpá vá země dě lství a strukturá lní fondy.

35. Uveď te, které meziná rodní organizace poskytují institucioná lní pomoc. Popiš te ji.

n charitativní neziskové organizace;

n IMF (Meziná rodní mě nový fond)

n IBRD (Meziná rodní banka pro obnovu a rozvoj (Svě tová banka)

n UNESCO (Organizace pro vý chovu, vě du a kulturu)

n FAO (Organizace pro země dě lství a vý ž ivu);

n UNIDO (United Nations Industrial of Development Organization);

n UNICEF (Dě tský fond OSN)

Charakteristika:

n migrace obyvatel z titulu polarizace bohatství a chudoby;

n migrace z dů vodů politický ch;

n nelegá lní migrace, vliv na rů st veř ejný ch vý dajů;

n imigrace vede ke zvý š ení kriminality a sociá lní ho napě tí;

n koordinovaná imigrač ní politika v rá mci EU;

n posilová ní a koordinace vnitř ní bezpeč nostní politiky a obranné politiky vyspě lý ch zemí, zejmé na z titulu boje proti terorismu;

n modernizace vybavení policie;

n rů st vý dajů v rá mci rozpoč tové soustavy.

36. Vysvě tlete, co je to „Pakt stability a rů stu“ a co jsou to tzv. konvergenč ní krité ria.

Pakt stability a rů stu je dohoda mezi č leny eurozó ny ohledně koordinace jejich rozpoč tový ch politik tak, aby př í padný mi vysoký mi schodky stá tní ch rozpoč tů nebo vysoký mi veř ejný mi dluhy neohrož ovaly stabilitu eura a nezvyš ovaly inflaci v eurozó ně. Tato dohoda se č á steč ně vztahuje i na země Evropské unie, které nepř ijaly euro jako svou mě nu.

Souč asné zá sady:

schodek veř ejný ch financí nesmí př ekroč it 3 % HDP

veř ejný dluh musí bý t menš í než 60 % HDP nebo se musí sniž ovat

Pokud hrozí, ž e ně jaká země nedodrž í tyto podmí nky, mů ž e bý t Evropskou komisí napomenuta. Pokud tyto podmí nky ani poté nedodrž í, musí vypracovat plá n, jaký m způ sobem je chce v budoucnu zase dosá hnout. Jestliž e ani poté nepostupuje podle tohoto plá nu, mohou z toho vyplý vat ná sledují cí sankce.

Maastrichtská krité ria (zná ma také jako konvergenč ní krité ria ) jsou krité ria pro č lenské stá ty Evropské unie pro vstup do 3. fá ze Evropské hospodá ř ské a mě nové unie (EMU) a pro zavedení společ né mě ny – eura.

Č lenské stá ty EU, které chtě jí zavé st euro, musí splnit tato krité ria:

1. Cenová stabilita (harmonizované ho indexu spotř ebitelský ch cen (HICP) – prů mě rná roč ní inflace nesmí př ekroč it o ví ce než 1, 5 p. b. prů mě rnou roč ní inflaci tř í č lenský ch zemí s nejlepš í mi hodnotami inflace

2. Stabilita devizové ho kurzu – alespoň dva roky př ed vstupem do mě nové unie by se kandidá tská země mě la zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemě lo dojí t k devalvaci.

3. Konvergence dlouhodobý ch ú rokový ch sazeb – dlouhodobá nominá lní ú roková mí ra nesmí př esahovat o ví ce než 2 p. b. prů mě r tř í zemí s nejlepš í mi vý sledky tý kají cí ch se cenové stability.

4. Veř ejné finance:

Vý š e hrubé ho veř ejné ho dluhu – podí l veř ejné ho dluhu na HDP nesmí př ekroč it 60 %.

Deficit veř ejné ho rozpoč tu – podí l deficitu stá tní ho rozpoč tu na HDP musí bý t menš í než 3 %.

37. Uveď te, jakou fiská lní politiku byste v roli ministra/ministryně financí realizoval/a v souč asné době a proč?

⇐ Предыдущая 5 6 7 8 9 10 11 12 1314