Хелпикс

Главная

Контакты

Случайная статья





Téma 4: Veřejná volba a její konsekvence pro oblast veřejných financí.



9. Uveď te zá kladní formy volební ho procesu a vysvě tlete, podle jaký ch pravidel probí hají

 

Volební proces, ve které m se rozhoduje o veř ejný ch př í jmech a veř ejný ch vý dají ch, má 2 zá kladní formy, a to:

1) př í má demokracie,

2) reprezentativní demokracie.

 

 

Forma př í mé demokracie je taková forma demokracie, ve které se voleb zú č astní kaž dý volič (tedy nevolí se prostř ednictví m zá stupců ).

Př í má demokracie probí há v rá mci veř ejné volby podle 2 pravidel:

 

a) podle pravidla jednomyslné ho konsensu;

b) podle pravidla vě tš iny.

Podle pravidla jednomyslné ho konsensu se volební ho procesu zú č astní vš echny zainteresované subjekty a volební proces je ukonč en teprve tehdy, až se vš ichni ú č astní ci shodnou na jednom ř eš ení (v tomto př í padě je s ohledem na odliš né preference jednotlivý ch ú č astní ků volební ho procesu nadě je na dosaž ení plné shody minimá lní ).

 

      Podle pravidla vě tš iny je př ijat takový ná vrh, pro který hlasuje vě tš ina. Musí bý t vš ak dopř edu dohodnuto, o jakou vě tš inu se jedná, zda o

q absolutní vě tš inu (nadpolovič ní ) nebo

q kvalifikovanou (vyš š í než nadpolovič ní, např. 3/5) č i

q relativní (nejvyš š í poč et hlasů z ně kolika variant).

 

Reprezentativní (zastupitelská ) demokracie jetaková, ve které si volič volí reprezentanty svý chzá jmů.

Ty obvykle nominují politické strany a volič i si mezi politický mi stranami vybí rají zejmé na na zá kladě jejich programů. Mí ra nejistoty volič e v tom, jaký bude faktický př í rů stek už itku dosaž ený realizací ně jaké ho veř ejné ho vý dajové ho programu v porovná ní s reá lnou „daň ovou cenou“ (zvý š ení m daň ové zá tě ž e) spojenou s realizací tohoto programu, je v systé mureprezentativní demokracie mnohem vyš š í než v systé mu př í mé demokracie.

 

10.

politická hra
pravidla
politici
volič i
zá kony
volební systé m
kolektivní rozhodnutí
veř ejný statek
nedě litelnost
hl. problé m: Jak integrovat individuá lní preference volič ů do kolektivní ho rozhodnutí
byrokracie
zá jmové skupiny
Jaké zná te subjekty veř ejné volby a vztahy mezi nimi? Volič i, politici, politické strany, zá jmové skupiny, byrokracie.

 

 

Byrokracii tvoř í armá da ú ř ední ků, zejmé na stá tní ch. Tito ú ř ední ci realizují rozhodnutí politiků.

Zá jmové skupiny (vč etně lobby skupin) sehrá vají rovně ž vý znamnou roli v politické m systé mu. Nelze je jednoznač ně hodnotit negativně, protož e jejich č innost má vysoce pozitivní př í nos pro zvyš ová ní informovanosti volič ů.

 

11. Vysvě tlete, č í m se zabý vá teorie veř ejné volby.

 

zabý vají cí se procesy kolektivní ho rozhodová ní , tj. rozhodová ní č ině né ho skupinou nebo v její prospě ch. Př edmě tem teorie veř ejné volby je způ sob, jaký m se tato kolektivní rozhodová ní realizují.

 

Zkoumá ní m zá konitostí veř ejné volby, vč etně explikací pohnutek a charakteru individuá lní ho chová ní př i př ijí má ní kolektivní ch alokač ní ch rozhodnutí.

 



  

© helpiks.su При использовании или копировании материалов прямая ссылка на сайт обязательна.