|
|||
Jezera podle hloubky. Bažiny (болота). Umělé vodní nádrže (искусственные водные водоемы). Voda ve sněhu a leduJezera podle hloubky 1. Bajkal 1 637 m 2. Tanganika 1 435 m 3. Kaspické moř e 1 025 m 4. Njasa 786 m 5. Hoř ejš í jezero 393 m
Baž iny (болота) Baž iny jsou č á sti zemské ho povrchu, jejichž pů da(почва) je prosycena(насыщена, как я поняла) vodou. Vznikají v klimatický ch podmí nká ch, kde je množ ství srá ž ek vě tš í než vý par. Umě lé vodní ná drž e (искусственные водные водоемы) 1/ rybní ky – jsou to mě lké vodní ná drž e, které byly vybudová ny nasypá ní m zemní hrá ze. Rybní ky byly vě tš inou budová ny v zamokř ený ch oblastech jako jediné využ ití tamní pů dy. Jsou jednak zdrojem ryb, zá sobá rnou pitné vody, mají vý znam ekologický a rekreač ní.
2/ př ehradní ná drž e – př ehrady - umě le vytvoř ený prostor k zadrž ení vody pro rů zné vodohospodá ř ské ú č ely.
Voda ve sně hu a ledu Př evá ž ná č á st zá sob sladké vody na Zemi je ve skupenství pevné m. Menš í č á st vody je vá zá na ve sně hu a ledu jen př echodně, uvolň uje se př i jarní m tá ní, vě tš ina je vš ak trvale akumulová na ve sně hu a ledu. Tvoř í 68, 4 % zá sob sladké vody na Zemi. Led vzniká zamrzá ní m vody, kondenzací vodní ch par v ledové krystaly a postupnou př emě nou sně hu. Ledovce pokrý vají př es 16 000 000 km2 tj. 11 % rozlohy pevnin. Př evá ž nou č á st plochy ledovců tvoř í Antarktický pevninský ledovec (86 %). Ale ledovce v poslední ch letech velmi rychle tají.
|
|||
|