![]()
|
|||||||
Rozložení vody v hydrosféřeRozlož ení vody v hydrosfé ř e 96, 54 % svě tový oceá n; 1, 74 % led a trvalá sně hová pokrý vka; 1, 69 % podzemní voda. Mezi jednotlivý mi(одиночный, единичный, изолированный, частный) slož kami(составная часть, элемент, компонент) fyzickogeografické sfé ry dochá zí neustá le k obě hu vody.
Obě h vody (циркуляция воды) Obě h vody – (hydrologický cyklus), hybnou silou je sluneč ní energie. Voda se vypař uje, vzduš ný mi proudy jsou oblaka uná š ena, př i poklesu teploty dochá zí ke kondenzaci par a srá ž ká m. Ty dopadají na zemský povrch. Vě tš ina srá ž ek, která se vypař í nad oceá nem, nad oceá nem také spadne, pouze asi 8, 3 % dopadne na pevninu(суша). Tady se z ní stá vá voda povrchová a podpovrchová a odtokem se vrací zpě t do oceá nu. Velký obě h – vý mě na vody mezi oceá nem a pevninou. Malý obě h – vý mě na vody v rá mci oceá nu nebo pevniny.
Oceá ny a moř e Svě tový oceá n je tvoř en č tyř mi oceá ny: - Tichý oceá n, - Atlantský oceá n, - Indický oceá n, - Severní ledový oceá n. Moř e jsou č á sti oceá nů vnikají cí do pevniny, nebo jsou oddě lená od oceá nu ř etě zem( цепь) ostrovů. Moř e se dě lí na: a/ okrajová moř e – jsou od oceá nu oddě lena poloostrovy nebo ostrovy (např í klad Beringovo moř e, Severní ) b/ vnitř ní moř e – s oceá ny je spojují pouze prů livy (např í klad Stř edozemní moř e, Baltské moř e, Č erné moř e)
Zá livy – menš í č á sti oceá nů nebo moř í vnikají cí do pevniny (Biskajský zá liv). Ně které zá livy mají spí š e(скорее) charakter okrajový ch moř í, zde se respektuje historický ná zev (Guinejský zá liv, Mexický zá liv). Prů livy – zú ž ené č á sti oceá nů a moř í, jsou buď mezi dvě ma pevninami, nebo dvě ma ostrovy, nebo ostrovem a pevninou. Spojení dvou moř í, které vytvoř ili lidé, se nazý vá prů plav.
|
|||||||
|