|
|||
Vodní tokyMí stem vzniku vodní ho toku je pramen. To je mí sto, kde podzemní voda vyvě rá na povrch, nebo vyté ká např í klad z jezera, nebo pochá zí z tají cí ho sně hu a ledu. Vodní toky zač í nají jako potoky. Spojení m ně kolika menš í ch toků vzniká ř eka. Soustava vodní ch toků na urč ité m ú zemí tvoř í ř í č ní sí ť. V kaž dé ř í č ní sí ti rozliš ujeme hlavní tok a př í toky. Zá kladní hydrologickou ú zemní jednotkou je povodí – ú zemí, ze které ho vodní tok odvá dí povrchovou i podpovrchovou vodu. Rozvodí je hranice mezi jednotlivý mi povodí mi. Ú zemí, ze který ch vodní toky odvá dě jí vodu do té hož moř e, se nazý vá ú moř í. Hranice mezi ú moř í mi se nazý vá hlavní rozvodnice. Hlavní rozvodnice v Č R rozdě luje ú zemí naš eho stá tu do tř ech ú moř í. Vodní tok mů ž eme hodnotit z ně kolika hledisek. Jednou z nejdů lež itě jš í ch je dé lka vodní ho toku (vzdá lenost od pramene k ú stí ). Dalš í m dů lež itý m ukazatelem je prů tok – tj. množ ství vody, které proteč e prů toč ný m profilem za sekundu (udá vá se v litrech za sekundu nebo v m3 za sekundu). Vodní stav je vý š ka hladiny vody nad zvolený m pevný m bodem. Ty se mě ř í v hydrologický ch stanicí ch. Prů tok bě hem roku kolí sá, tomu ř í ká me rež im odtoku. Ten ovlivň uje mnoho č initelů. Hlavní mi jsou podnebí, geologické podlož í, georelié f a poté zdroje (dé š ť, sní h, led). Nejdelš í ř eky svě tadí lů: 1. Již ní Amerika – Amazonka, vlé vá se do Atlantické ho oceá nu (7062 km); 2. Afrika – Nil – vlé vá se do Stř edozemní ho moř e (6695 km); 3. Asie - Jang-c´ -ť iang, vlé vá se do Vý chodoč í nské ho moř e (6300 km); 4. Severní Amerika – Mississippi, vlé vá se do Mexické ho zá livu (6275 km); 5. Austrá lie - Murray, vlé vá se do jezera Alexandrina (3750 km); 6. Evropa – Volha, vlé vá se do Kaspické ho moř e (jezero) (3531 km).
|
|||
|