Co jsou pro Českou republiku momentálně největší problémy v oblasti plynárenství?

Vrať me se k energetice, první a hlavní př í č ině megakrize v Č eské republice. Pokud už neobstojí tvrzení, ž e za vš echno mů ž e Putin, jaké vysvě tlení se tedy nabí zí?

Vlá da musí lidem a krachují cí mu prů myslu odpově dě t na ná sledují cí zá sadní otá zky: Proč prá vě a jenom Č eská republika má nejvyš š í ceny elektř iny na svě tě, když ji doma vyrá bí me s nejniž š í mi ná klady?

Proč už i ceny plynu narů stají na nejvyš š í ú roveň v Evropě, a př itom nové odbě ratele obchodní ci v Č eské republice odmí tají?

Proč má Č eská republika nejvyš š í inflaci v Evropě, pokud pomineme baltské stá ty, a proč se její tempo má dá le zvyš ovat?

Proč 95 procent plateb EU za povolenky zaplatí v roce 2030 tř i stá ty, Č eská republika, Polsko a Bulharsko? Kolik platí za povolenky Č EZ a teplá rny za rok, a proč se platby za povolenky promí tají do cen tepla pro odbě ratele? Kdo za to mů ž e, a jak to bude vlá da ř eš it?

Proč vlá da Č eské republiky nechce zruš it vazbu na lipskou burzu, když EU zcela jednoznač ně deformuje ceny plynu i elektř iny na burzá ch? V letech 2011 až 2019 se cena plynu na burze ř í dila pomě rem nabí dky a poptá vky, cena plynu proto zejmé na na jař e vý razně klesala s poklesem poptá vky. Nyní i př i rekordní ch dodá vká ch ruské ho plynu do Evropy cena plynu na burze neklesá. Svá zá ní cen plynu s cenou elektř iny, spekulace s povolenkami a dalš í ná stroje, které nemají nic společ né ho s trhem, zvyš ují cenu plynu nejví ce z celé Evropské unie prá vě v Č eské republice, ale vlá da to neř eš í.

To už je docela hodně nalé havý ch otá zek. Mě la by Fialova vlá da veř ejnosti zodpově dě t ješ tě ně jaké dalš í zá sadní?

Tak př edevš í m tu, proč politici Č eské republiky jako jediní v Evropské unii neobhajují ná rodní zá jmy. A proč se nechovají jako politici v Rakousku, Itá lii, Francii nebo v Ně mecku, proč podporují eskalaci vá lky na Ukrajině, kterou v Č esku nikdo nechce, a to v situaci, kdy vš ichni ví me, ž e Č eská republika je stá tem nejví ce postiž ený m energetickou krizí. A proč př ispí vají k ú plné mu př eruš ení dodá vek ruské ho plynu bez ohledu na dopady na ekonomiku Č eska? Politici nevě dí, ž e př eruš ení dodá vek ruské ho plynu do naš í země bude mí t prá vě pro Č eskou republiku naprosto katastrofá lní dů sledky, protož e jsme z 99 procent zá vislí na ruské m plynu, protož e EU ná m nepomů ž e, LNG k ná m minimá lně ně kolik let nelze dopravit a v zá sobní cí ch plyn není? Ná hrada za plyn není, jenom stá le draž š í elektř ina a vysoce emisní hně dé uhlí. Obnovitelné zdroje problé m nevyř eš í.

Proč vlá da zakazuje tzv. dezinformač ní weby, ale sama dezinformace cí leně š í ř í? Např í klad ž e energetickou krizi zvlá dneme a ž e jsme na ni př ipraveni. Jak? Do Č eska se doveze zkapalně ný plyn? EU bude společ ně nakupovat plyn? Tvrdí, ž e v Rusku se hroutí ekonomika, př itom ekonomické ukazatele má Rusko vý razně lepš í než Č R? Nebo ž e u ná s stouply ceny energií jako v ostatní ch stá tech, tj. o desí tky procent, př itom stouply o 300 nebo i 500 procent? Proč vlá da nemluví pravdu? Jak je trefně uvedeno v jednom č lá nku, bí dou v Č esku Putina neporazí me. To ale vlá dě nevadí, už je v tisku uvedeno, ž e chleba mů ž e bý t za 100 korun, ně které potraviny nemusí bý t vů bec a vý roba masa se omezí. Ale jenom v Č eské republice, proč?

Ty vaš e otá zky by mě la vlá dě klá st př edevš í m mainstreamová mé dia a dož adovat se odpově dí. Neznamená to, ž e je nevzná š ejí, ž e situace až tak ú plně dramatická není?

Mé dia jsou v Č esku doslova bezradná, nevě dí, co je pravda, a jak na tom Č eská republika vlastně je. Svatá prostoto, ř eklo by se, když slyš í te vý rok Martina Kupky, který prohlá sil, ž e kdyby byly př eruš eny dodá vky ruské ho plynu, tak by se to obyvatelstva v Č eské republice nedotklo. Prý bychom si ř ekli o plyn jinde. A podobné perly zazní vají i od jiný ch vlá dní ch politiků. Tihle lidé ř í dí zemi, jak to asi dopadne? Č eská republika je zá vislá na ruské m plynu z 99 procent, Ně mecko jen z 50 procent. A př esto Martin Brudermü ller, generá lní ř editel koncernu BASF, nejvě tš í chemické společ nosti na svě tě, varoval politiky, ž e omezení dodá vek zemní ho plynu z Ruska do Evropy by mě lo „katastrofá lní “ dopad na ekonomiku, jaký kontinent nepostihl od konce druhé svě tové vá lky, a znič ilo by to dosud vybudovanou prosperitu. Zejmé na pro mnoho malý ch a stř ední ch firem by to mohlo znamenat konec. Jen v Ně mecku by to postihlo statisí ce pracovní ch mí st.

Co jsou pro Č eskou republiku momentá lně nejvě tš í problé my v oblasti plyná renství?

Situace je naprosto kritická. Ceny plynu pro odbě ratele jsou v Č esku dvakrá t vyš š í než např í klad na Slovensku, stoupají kaž dý mě sí c, nejrychleji v Evropské unii, a budou stoupat dá le. Obchodní ci v Č eské republice nakupují plyn na burzá ch jen krá tkodobě, za extré mně vysoké ceny, na ná kup levné ho plynu na roky 2023 a 2024 nemají pení ze. Odmí tají proto př ijí mat nové odbě ratele, a to i z ř ad domá cností. Opě t jenom v Č esku. To v historii Č eské republiky ješ tě nebylo. Nabí zené smlouvy s vazbou na ceny plynu na burze jsou znič ují cí pro odbě ratele, protož e cena plynu je extré mně vysoká. Plyn do zá sobní ků na př í š tí zimu obchodní ci neuklá dají, chybí jim 50 až 80 miliard korun, protož e ceny plynu jsou vinou neč innosti vlá dy extré mně vysoké. Na ulož ení plynu do zá sobní ků potř ebují obchodní ci cca 4× ví ce peně z než př ed rokem.

⇐ Предыдущая 1 2 3 4 567 Следующая ⇒