Vzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Vzrů st mravnosti a morá lky je nezbytnou podmí nkou rozvoje společ nosti.

DVĚ STĚ LET TERORISMU USA: Př ehledný seznam vš ech americký ch vá leč ný ch zloč inů, teroru a vá lek (č á st 1: od 17. století do vá lky ve Vietnamu)

„Tř esu se ně kdy o svou vlast, když pomyslí m na to, ž e Bů h je spravedlivý. “ Thomas Jefferson

„Vě ř í m, ž e vš ichni ti, kteř í tě ž í z vá lky a př ispí vají k její mu vzniku, by mě li bý t zastř eleni hned první den obč any své země. “ Ernest Hemingway

Za ú č elem utvrzení a udrž ení jejich „prá va“ na vykoř isť ová ní jiný ch ná rodů, se Spojené stá ty pravidelně uchylovaly k extré mní mu ná silí, zejmé na vojenské mu. Zde je seznam zná mý ch ozbrojený ch intervencí a jiný ch trestný ch č inů. Samozř ejmě není ú plný, ale mů ž eme tvrdit, ž e lepš í asi není.

1661-1774 byl z Afriky do USA dovezen asi jeden milion ž ivý ch otroků a ví ce než devě t milionů zemř elo po cestě. Př í jmy otroká ř ů z té to operace v cená ch poloviny 18. století byly nejmé ně 2 miliardy dolarů, což na tu dobu byla astronomická č á stka.

1622 - Americké vá lky zač í nají první m ú tokem na indiá ny v roce 1622 v Jamestownu, poté ná sledovala vá lka s indiá ny (Algonquini) v Nové Anglii v letech 1635-1636 a vá lka v letech 1675-1676, která skonč ila znič ení m té mě ř poloviny mě st v Massachusetts. Dalš í vá lky a potyč ky s indiá ny pokrač ovaly až do roku 1900. Američ ané znič ili asi 10 milió nů indiá nů.

1689-1763 v tě chto letech probě hly č tyř i hlavní imperiá lní vá lky, do nichž byla zapojena Anglie a její severoamerické kolonie, stejně jako francouzská, š paně lská a holandská ř í š e. Od roku 1641 do roku 1759 bylo 40 vzpour a 18 vnitř ní ch konfliktů mezi osadní ky, pě t z nich dosá hlo ú rovně povstá ní. V roce 1776 zač ala vá lka za nezá vislost, která skonč ila v roce 1783. Druhá vá lka proti Anglii v letech 1812-1815 posí lila nezá vislost, zatí mco 40 vá lek s indiá ny v letech 1622-1900 vyú stilo v zí ská ní milionů akrů pů dy.

1792 - Američ ané vá lč í s indiá ny o Kentucky

1796 - Američ ané vá lč í s indiá ny o Tennessee

1797 - Ochlazení vztahů s Francií poté, co loď US Delaware ú toč í na civilní loď Croyable; vá leč né stř ety pokrač ují až do roku 1800.

1800 - Vzpoura otroků vedená Gabrielem Prosserem ve Virginii. Asi tisí c lidí bylo pově š eno, vč etně samotné ho Prossera. Sami otroci nezabili jediné ho č lově ka.

1803 - Američ ané vá lč í s indiá ny o Ohio

1803 - Louisiana. V roce 1800, Š paně lsko podle tajné smlouvy odevzdá Francii bý valou (až do roku 1763) francouzskou kolonii Louisianu. Namí sto toho se Napoleon zavá zal š paně lské mu krá li Karlovi IV. odevzdat jeho synovci krá lovství v Itá lii.

1805 - 1815 - USA vedly první vá lku v Africe, na pobř ež í Stř edozemní ho moř e. V té době obchodní ci Americké republiky rozvinuli vý znamný obchod s Osmanskou ř í š í, kde nakupovali opium za cenu kolem 3 $ za libru a prodá valy ho do č í nské ho př í stavu Cantonu (Guangzhou) za 7-10 dolarů. Mnoho opia také prodá vali do Indoné sie a Indie. V první tř etině 19. století USA zí skaly od sultá na stejná prá va a vý sady v obchodová ní v Osmanské ř í š i, jako u evropský ch mocností: Britá nie, Ruska a Francie. Ná sledně Spojené stá ty vstoupily s Britá nií do boje za kontrolu opiový m trhem vý chodní ho Stř edomoř í. Po sé rii vá lek, v roce 1815, USA uvalily na severoafrické země zatě ž ují cí smlouvy a zajistily svý m obchodní ků m velké peně ž ní př í jmy. Pozdě ji, ve 30. letech, se Spojené stá ty snaž ily zí skat od Neapolské ho krá lovství jako zá kladnu Syrakusy, ač koli tyto pož adavky byly neú spě š né.

1806 - Pokus o americkou invazi do Rio Grande, tj. na ú zemí patř í cí Š paně lsku. Vů dce, americký kapitá n H. Pike, byl zajat Š paně ly a intervence se nezdař ila.

1810 - Guverné r Louisiany Claiborne napadl na rozkaz prezidenta Spojený ch stá tů š paně lské ú zemí zá padní Floridy. Š paně lé se stá hli bez boje a oblast dostala Amerika.

1811 - Otrocká vzpoura vedená Charlesem (př í jmení otroci č asto nedostá vali, stejně jako je nedostá vají psi). 500 otroků se vydalo do New Orleans a osvobozovalo po cestě dalš í. Američ tí vojá ci zabili na mí stě nebo pově sili pozdě ji té mě ř vš echny ú č astní ky povstá ní.

1812 - 1814 - Vá lka s Anglií. Invaze do Kanady. V roce 1814 se Anglii dokonce podař ilo znič it mnoho vlá dní ch budov ve Washingtonu, DC.

1812 - Americký prezident Madison nař í dil generá lovi Georgovi Matthewsovi obsadit č á st š paně lské Floridy - ostrov Amelia a ně které dalš í oblasti. Matthews se projevil nebý valou krutostí tak, ž e se prezident snaž il ná sledně popř í t spoluú č ast.

1813 - Američ tí vojá ci obsazují bez boje š paně lský zá liv Mobile, š paně lš tí vojá ci se vzdá vají. Kromě toho obsadili Američ ané Marké zy, okupace trvala až do roku 1814.

1814 - Ná jezd americké ho generá la Andrew Jacksona na š paně lskou Floridu, kde obsadil Pensacolu.

1816 - Ú tok americký ch sil na Fort Nichols ve š paně lské Floridě. Fort nepatř il Š paně lů m, ale uprchlý m otroků m a indiá nů m z kmene Seminole, kteř í byli pozabí jeni v poč tu 270.

1817 - 1819 - USA zač aly jedná ní se Š paně lskem, oslabený m ztrá tou ř ady kolonií, o koupi vý chodní Floridy. 6. ledna 1818 generá l Andrew Jackson, který mě l obrovské plantá ž e, v dopise prezidentovi Jamesovi Monroe př edlož il ná vrh na dobytí Floridy, a sliboval jej prové st do 60 dnů. Dů vodem pro americkou invazi bylo zabrá ní plantá ž ní ky ú rodné pů dy na Floridě z jihu USA, což bylo odtajně no v debatě v Kongresu v lednu 1819 ve zprá vě zá stupce vojenské komise Johnsona o vá lce na Floridě.

1824 - Invaze dvou set Američ anů v č ele s Davidem Porterem do mě sta Fajard na Portoriku.

1824 - Vylodě ní americký ch vojá ků na Kubě, která byla tehdy š paně lskou kolonií.

1831 - Povstá ní otroků ve Virginii pod vedení m kně ze Nata Turnera. 80 otroků zabilo své otroká ř e a č leny jejich rodin (60 osob), poté bylo povstá ní potlač eno. Kromě toho otroká ř i se rozhodli o „preventivní m ú deru“, aby se zabrá nilo dalš í mu povstá ní a zabili stovky nevinný ch otroků v okolní ch regionech.

1833 - Invaze do Argentiny, kde v té době doš lo k povstá ní.

1835 - Mexico. USA, které se snaž ily zmocnit se ú zemí Mexika, využ ily nestabilní politickou situaci. Po spuš tě ní kolonizace Texasu z poč á tku 20. let zinscenovaly v roce 1835 povstá ní texaský ch kolonistů, které brzy vyú stilo oddě lení m Texasu od Mexika a vyhlá š ení m „nezá vislosti“.

1835 - Invaze do Peru, kde v té době probí haly silné nepokoje.

1836 - Dalš í invaze do Peru.

1840 - Invaze Američ anů na Fidž i, bylo znič eno ně kolik vesnic.

1841 - Po atentá tu na Američ ana na ostrově Drummond (tehdy se nazý val Upolu), tam Američ ané znič ili mnoho vesnic.

1842 - Jedineč ný př í pad. Jistý T. Jones si usmyslil, ž e Amerika je ve vá lce s Mexikem, a napadl se svý mi vojá ky poloostrov Monterey v Kalifornii. Po zjiš tě ní, ž e vá lka ve skuteč nosti neprobí há, se stá hl.

1843 - Americká invaze do Č í ny.

1844 - Dalš í invaze Č í ny, potlač ení anti-imperialistické ho povstá ní.

1846 - Mexič ané byli uraž eni kvů li ztrá tě Texasu, jehož obyvatelé se rozhodli př ipojit se ke Spojený m stá tů m v roce 1845. Hranič ní spory a finanč ní neshody zvý š ily napě tí. Mnoho Američ anů vě ř ilo, ž e pro USA je „př edurč eno“ natá hnout se př es celý kontinent od Atlantiku až k Tiché mu oceá nu. Vzhledem k tomu, ž e Mexiko nechtě lo prodat ú zemí, ně kteř í američ tí př edstavitelé ho chtě li dobý t. Prezident USA James K. Polk poslal vojá ky do Texasu na jař e roku 1846. V př í š tí ch dvou letech boje probí haly v Mexiku, Texasu, Kalifornii a Nové m Mexiku. Americké ozbrojené sí ly byly lé pe vyš koleny, mě ly ví ce nový ch zbraní a ú č inně jš í vedení, a tak bylo Mexiko poraž eno. Na poč á tku roku 1847 byla Kalifornie pod kontrolou Spojený ch stá tů. V zá ř í padlo Mexico City pod ú toky americké armá dy. 2. ú nora 1848 Spojené stá ty a Mexiko podepsali mí rovou dohodu. V té to smlouvě se Mexiko dohodlo s USA na prodeji ú zemí o rozloze 500 000 č tvereč ní ch mil za 15 milionů dolarů.

1846 - Agrese proti Nové Granadě (Kolumbie).

1849 - Americké ná moř nictvo se vyskytovalo poblí ž Smyrny, aby př inutilo rakouskou vlá du propustit zatč ené ho Američ ana.

1849 - Ostř elová ní Indoč í ny.

1851 - Americká vojska se vylodila na ostrově Johanna, aby potrestala mí stní vlá du za zatč ení kapitá na americké lodi.

1852 - Americká invaze do Argentiny bě hem lidový ch nepokojů.

1852 - Japonsko. Ansejské dohody - nerovné smlouvy uzavř ené v 1854-1858 USA a dalš í mi mocnostmi s Japonskem v době Ansei. Tyto dohody ukonč ily ví ce než dvě století japonské izolace od vně jš í ho svě ta. V roce 1852 poslala americká vlá da do Japonska eskadru M. Perryho, který pomocí vyhrů ž ek uzavř el 31. bř ezna 1854 v Kanagawě první americko-japonskou smlouvu, která otevř ela americký m lodí m př í stavy Shimoda a Hakodate bez ná roku na obchodová ní. 14. ř í jna 1854 byla Japonskem podepsá na podobná dohoda s Anglií a 7. ú nora 1855 s Ruskem. Americký generá lní konzul T. Harris, který př ijel do Japonska v roce 1856 pomocí hrozeb a vydí rá ní uč inil uzavř ení nové, lukrativní smlouvy pro USA 17. č ervna 1857, a o rok pozdě ji 29. č ervence 1858 nové otrocké obchodní dohody pro Japonsko. Podle modelu americko-japonské obchodní dohody byla v roce 1858 podepsá na smlouva s Ruskem (19. srpna 1858), Velkou Britá nii (26. srpna 1858) a Francií (9. ř í jna 1858). Ansejské dohody umož nily volný obchod zahranič ní ch obchodní ků s Japonskem a zač lenily ho do sfé ry svě tové ho obchodu, neboť umož nily cizinců m prá vo exteritoriality a konzulá rní jurisdikce, zbavily Japonsko celní samostatnosti a ulož ily ní zká dovozní cla.

1853-1856 - Anglo-americká invaze do Č í ny, kde si pomocí ozbrojený ch konfliktů vybojovaly vý hodné obchodní podmí nky.

1853 - Invaze do Argentiny a Nikaragui bě hem obč anský ch nepokojů.

1853 - Americká vojenská loď př iplouvá do Japonska, aby ho donutila otevř í t své př í stavy pro meziná rodní obchod.

1854 - Američ ané znič ili nikaragujské mě sto San Juan del Norte (Greytown), tí m pomstily urá ž ku Američ ana.

1854 - Spojené stá ty se pokusily dobý t Havajské ostrovy. Dobytí Tygř í ho ostrova v panamské š í ji.

1855 - Č eta Američ anů pod vedení m W. Walkera napadla Nikaraguu. Ten se s podporou své vlá dy prohlá sil v roce 1856 prezidentem Nikaragui. Americký dobrodruh se snaž il př ipojit Stř ední Ameriku ke Spojený m stá tů m a promě nit ji v otrockou zá kladnu pro americké plantá ž ní ky. Spojené armá dy Guatemaly, Salvadoru a Hondurasu nicmé ně vyhnaly Walkera z Nikaragui. Pozdě ji byl zajat a popraven v Hondurasu.

1855 - Invaze Američ anů na Fidž i a do Uruguaie.

1856 - Invaze do Panamy. Vzhledem k enormní roli panamské š í je, Spojené krá lovství a Spojené stá ty bojovaly o její ovlá dnutí, nebo alespoň o kontrolu. Britá nie, která vlastnila ř adu ostrovů v Karibiku, stejně jako č á st Pobř ež í moskytů, se snaž ila udrž et si svů j vliv ve Stř ední Americe. Spojené stá ty v roce 1846 prosadily u nové Granady smlouvu o př á telství, obchodu a plavbá ch po moř i, ve které se zavá zaly zaruč it suverenitu nové Granady nad panamskou š í jí a zá roveň zí skaly rovná prá va na použ ití jaké koliv trasy př es š í ji a koncesi na vybudová ní ž eleznice př es ni. Ž eleznice, její ž vý stavba byla dokonč ena v roce 1855, př inesla posí lení americké ho vlivu v panamské š í ji. Pomocí smlouvy z roku 1846 Spojené stá ty systematicky zasahovaly do vnitř ní ch zá lež itostí nové Granady a opakovaně se uchylovaly k př í mé vojenské intervenci (1856, 1860 atd. ). Smlouvy mezi Spojený mi stá ty a Velkou Britá nií - Clayton-Bulwerská smlouva (1850) a Smlouva Haye-Paunsfota (1901) ješ tě ví ce posí lily pozici USA v Nové Granadě.

1857 - Dvě invaze do Nikaragui.

1858 - Intervence na Fidž i, kde byla provedena represivní operace za zabití dvou Američ anů.

1858 - Invaze do Uruguaie.

1859 - Ú tok na japonský Fort Taku.

1859 - Invaze do Angoly bě hem obč anský ch nepokojů.

1860 - Invaze do Panamy.

1861-1865 - Obč anská vá lka. Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Tennessee a Severní Karolí na se odtrhly od zbytku stá tu a prohlá sily se za nezá vislé stá ty.

1862 - Vyhná ní vš ech ž idů z Tennessee s konfiskací majetku.

1863 - Trestná vý prava na Shimonoseki (Japonsko), kde byla „uraž ena americká vlajka“.

1864 - Vojenská expedice do Japonska pro dosá hnutí vý hodný ch obchodní ch podmí nek.

1865 - Paraguay. Uruguay s neomezenou vojenskou pomocí Spojený ch stá tů, Britá nie, Francie, atd. napadla Paraguay a znič ila 85 % obyvatel té to tehdy bohaté země. Od té doby se Paraguay nikdy nevzpamatovala. Monstró zní masakr byl otevř eně hrazen meziná rodní m bankovní m domem Rothschildů, který je ú zce spojen se slavnou britskou bankou „Baring Brothers“ a dalš í mi finanč ní mi institucemi, kde tradič ně vedoucí roli hrá li Rothschildové. Zvlá š tní cynismus genocidě dodá vá to, ž e se konala pod heslem osvobození paraguayské ho lidu z područ í diktatury a obnovení demokracie v zemi. Po ztrá tě poloviny ú zemí a vykrvá cení se stá t stal ubohou anglo-americkou polokolonií, kde je dnes jedna z nejniž š í ch ž ivotní ch ú rovní, kvetoucí drogová mafie, obrovský vně jš í dluh, policejní teror a korupce ú ř ední ků. Rolní ků m vzali pů du a dali ji skupině statká ř ů, kteř í se objevili pod zá š titou okupantů. Ná sledně vytvoř ili stranu „Colorado“, která do dneš ka vlá dne zemi v zá jmech USA.

1865 - Invaze vojsk do Panamy v prů bě hu stá tní ho př evratu.

1866 - Nevyprovokovaný ú tok na Mexiko.

1866 - Trestná vý prava do Č í ny kvů li ú toku na americké ho konzula.

1867 - Trestná vý prava do Č í ny za vraž du ně kolika americký ch ná moř ní ků.

1867 - Ú tok na ostrovy Midway.

1868 - Ví cená sobná invaze do Japonska bě hem japonské obč anské vá lky.

1868 - Invaze do Uruguaye a Kolumbie.

1874 - Invaze do Č í ny a na Havaj.

1876 - Invaze do Mexika.

1878 - Ú tok na ostrovy Samoa.

1882 - Invaze do Egypta.

1888 - Ú tok na Koreu.

1889 - Trestná vý prava na Havaj.

1890 - Př emí stě ní vojsk na Haiti.

1890 - Argentina. Př emí stě ní vojsk pro ochranu zá jmů Buenos Aires.

1891 - Chile. Stř ety americký ch vojsk s povstalci.

1891 - Haiti. Potlač ení vzpoury č erný ch dě lní ků na ostrově Navassa, který podle americký ch ú dajů patř il pod USA.

1893 - Př emí stě ní vojsk na Havaji, invaze do Č í ny.

1894 - Nikaragua. V prů bě hu mě sí ce vojska okupují Bluefields.

1894-1896 - Invaze do Koreje.

1894-1895 - Č í na. Američ tí vojá ci se podí lejí na č í nsko-japonské vá lce.

1895 - Panama. Američ tí vojá ci napadnou kolumbijskou provincii.

1896 - Nikaragua. Američ tí vojá ci napadli Corinto.

1898 - Š paně lsko-americká vá lka. Američ tí vojá ci vybojují Filipí ny u Š paně lska, 600 000 Filipí nců je zabito. Americký prezident William McKinley prohlá sil, ž e mu Bů h př iká zal, aby dobyl Filipí nské ostrovy, obrá til jejich obyvatele na kř esť anství a př ivedl je do civilizace. McKinley ř ekl, ž e mluvil s Bohem, když se o pů lnoci prochá zel po jedné z chodeb Bí lé ho domu. Zají mavý byl dů vod použ itý Amerikou pro vyvolá ní té to vá lky: 15. ú nora 1898 doš lo k vý buchu na bitevní lodi „Maine“, ta se potopila a bylo zabito 266 č lenů posá dky. Americká vlá da okamž itě obvinila Š paně lsko. Po 100 letech byla loď zvednuta ze dna, a bylo zjiš tě no, ž e loď byla vyhozena do pově tř í zevnitř. Je mož né, ž e se Amerika rozhodla, ž e nebude č ekat na př í lež itost k ú toku na Š paně lsko a rozhodla se vě ci urychlit tí m, ž e obě tuje ně kolik set ž ivotů. A Kubu vybojují u Š paně lska a doteď je tam americká vojenská zá kladna ‒ stejná, kde se nachá zí nechvalně zná ma muč í rna pro vš echny proslulé teroristy Guantá namo. Amerika si vyhradila prá vo zasahovat do vnitř ní ch zá lež itostí Kuby.

1898 - Portoriko a Guam byly vybojová ny u Š paně lska.

1898 - Americké sí ly napadly př í stav San Juan del Sur v Nikaragui.

1898 - Havaj. Obsazení ostrova americký mi vojá ky.

1899-1901 - Americko-filipí nská vá lka.

1899 - Nikaragua. Američ tí vojá ci napadli př í stav Bluefields.

1901 - Vyslá ní vojsk do Kolumbie.

1902 - Invaze do Panamy.

1903 - USA poslaly k Panamské š í ji vá leč né lodě za ú č elem izolace kolumbijské armá dy. 3. listopadu byla vyhlá š ena politická nezá vislost Panamské republiky. Ve stejné m mě sí ci byla Panama, doslova zá vislá na USA, nucena podepsat smlouvu se Spojený mi stá ty, podle nichž ú zemí pro vý stavbu kaná lu bylo poskytnuto natrvalo pro už í vá ní USA. Stá ty mě ly mož nost v urč ité oblasti postavit a pak provozovat kaná l, mí t tam ozbrojené sí ly atd. V roce 1904 byla schvá lena panamská ú stava, Spojený m stá tů m bylo udě leno prá vo vylodit vojska v které koli č á sti země, což bylo opakovaně využ ito vlá dou USA k potlač ení anti-imperialistický ch projevů. Prezidentské volby v roce 1908, 1912, 1918 se konaly pod dohledem americký ch vojá ků.

1903 - Invaze do Hondurasu, Dominiká nské republiky a Sý rie.

1904 - Vyslá ní vojsk do Koreje, Maroka a Dominiká nské republiky.

1904-1905 - Američ tí vojá ci zasahují do rusko-japonské vá lky.

1905 - Američ tí vojá ci zasahují do revoluce v Hondurasu.

1905 - Vyslá ní vojsk do Mexika (pomohlo diktá torovi Porfirio Dí azovi potlač it povstá ní ).

1905 - Vyslá ní vojsk do Koreje.

1906 - Invaze na Filipí ny, potlač ení osvobozenecké ho hnutí.

1906-1909 - Američ tí vojá ci jsou na Kubě bě hem voleb. V roce 1906 probě hla vzpoura liberá lů protestují cí ch proti bezprá ví spá chané ho vlá dou prezidenta E. Palmy. Palma ž á dá USA, aby vyslaly vojá ky, ale americká vlá da vyš le na Kubu zprostř edkovatele. Po odstoupení prezidenta E. Palmy USA ozná mily vytvoř ení prozatí mní vlá dy v zemi, která bude u moci tak dlouho, dokud v zemí nebude obnoven poř á dek. 10. ú nora 1906 - ví tě zství liberá lů ve volbá ch. H. Gomes zvolen prezidentem Kuby.

1907 - Američ tí vojá ci prosazují protektorá t „dolarové diplomacie“ v Nikaragui.

1907 - Američ tí vojá ci zasahují do revoluce v Dominiká nské republice.

1907 - Američ tí vojá ci se ú č astní vá lky Hondurasu a Nikaragui.

1908 - Američ tí vojá ci jsou v Panamě bě hem voleb.

1910 - Nikaragua. Američ tí vojá ci napadli př í stav Corinto a Bluefields. USA poslaly vojenské jednotky do Nikaragui a organizovaly protivlá dní spiknutí (1909), po které m byl Zelaya nucen uprchnout ze země. V roce 1910 byla vytvoř ena junta z pro-americký ch generá lů: X. Estrada, E. Chamorro a zamě stnance americké tě ž ební společ nosti A. Diaze. Ve stejné m roce se stal prezidentem Estrada, ale poté byl vymě ně n A. Diazem, který byl podporovaný americký mi vojsky.

1911 - Američ ané se vylodili v Hondurasu kvů li podpoř e povstá ní pod vedení m bý valé ho prezidenta Manuela Bonnily proti legitimně zvolené mu prezidentovi Miguelovi Davilouvi.

1911 - Potlač ení protiamerické ho povstá ní na Filipí ná ch.

1911 - Př emí stě ní vojsk do Č í ny.

1912 - Američ tí vojá ci vchá zejí do Havany (Kuba).

1912 - Američ tí vojá ci jsou v Panamě bě hem voleb.

1912 - Invaze vojsk USA do Hondurasu.

1912-1933 - Okupace Nikaragui, neustá lý boj s partyzá ny. Nikaragua se stala monopolní kolonií firmy „United Fruit Company“ a dalš í ch americký ch společ ností. V roce 1914 byla ve Washingtonu podepsá na dohoda, podle které Spojené stá ty mě ly prá vo vybudovat v Nikaragui mezioceá nský kaná l. V roce 1917 se stal prezidentem E. Chamorro, který uzavř el se Spojený mi stá ty ř adu nový ch dohod, což vedlo k ješ tě vě tš í mu zotroč ení země.

1914 - Američ tí vojá ci vstupují do Dominiká nské republiky, boj s rebely o Santa Domingo.

1914-1918 - sé rie invazí do Mexika. V roce 1910 zač alo silné rolnické hnutí Francisca Pancho Villy a Emiliana Zapaty proti loutce USA a Anglie, diktá torovi Porfirio Diazovi. V roce 1911 Diaz uprchl ze země a mí sto ně j př iš el liberá l Francisco Madero. Ale ani on Američ anů m nevyhovoval a v roce 1913 opě t pro-americký generá l Victoriano Huerta svrhl Maderu a zabil jej. Zapata a Villa př itlač ili a na konci roku 1914 obsadili hlavní mě sto Mexico City. Junta Huerta se zhroutila a Spojené stá ty př eš ly k př í mé intervenci. Už v dubnu 1914 se v mexické m př í stavu Veracruz vylodili američ tí vojá ci, kteř í tam zů stali až do ř í jna. Prezidentem Mexika se mezití m stal ostř í lený politik a hlavní vlastní k pů dy V. Carranza. Porazil Villu, ale oponoval imperialistické politice Spojený ch stá tů a slí bil prové st pozemkovou reformu. V bř eznu 1916 americká armá da pod velení m Pershinga př ekroč ila mexickou hranici. Vlá dní vojá ci a partyzá nské armá dy P. A. Villy a Zapaty doč asně zapomně li na obč anské nepokoje a sjednotili se proti Pershingovi a vyhnaly ho ze země.

1914-1934 - Haiti. Po č etný ch povstá ní ch Amerika zavá dí svá vojska, okupace trvá 19 let.

1916-1924 - Osmiletá okupace Dominiká nské republiky.

1917-1933 - Vojenská okupace Kuby, ekonomický protektorá t.

1917-1918 - Ú č ast v první svě tové vá lce. Nejprve Amerika „udrž ovala neutralitu“, tj. prodá vala zbraně za astronomické č á stky a nekontrolovatelně bohatla, vstoupila do vá lky až v roce 1917, tj. na konci, ztratila pouze 40 000 lidí (Rusové např í klad – 200 000), ale po vá lce se považ ovala za nejvě tš í ho ví tě ze. Jak ví me, ú plně stejně bojovala ve druhé svě tové vá lce. USA bojovaly v Evropě v první svě tové vá lce proto, aby změ nily pravidla „hry“, ale ne pro zajiš tě ní „vý razně jš í rovnosti mož ností “. Š lo o zajiš tě ní budoucí absolutní nerovnosti ve prospě ch Spojený ch stá tů. Do Evropy Amerika nepř iš la kvů li Evropě, ale kvů li zá jmů m Ameriky. Zá moř ský kapitá l chystal tuto vá lku a vyhrá l ji. Po skonč ení vá lky cestou rů zný ch machinací ostatní ch spojenců uspě li v zotroč ení Ně mecka, dí ky č emuž se vá lkou oslabená země dostala do absolutní ho chaosu, kde se zrodil i faš ismus. Faš ismus se také mimochodem vyví jel s aktivní pomocí Ameriky, která mu pomá hala až do konce druhé svě tové vá lky. Stá ty, kromě USA se po vá lce ocitly v dluhu u meziná rodní ch finanč ní ch skupin a monopolu, kde kapitá l USA už hrá l první, ale ne jediné housle. To, o co se snaž ily Spojené stá ty, toho i dosá hly - jak v Pař í ž i v roce 1919, tak i v roce 1929. Stá ty si nezajistily mandá ty a kolonie, ale prá vo a schopnost kontrolovat situaci ve svě tě, tak jak to chtě ly nebo chtě l spí š e americký kapitá l. Samozř ejmě, ž e ne vš echny plá ny se podař ilo uskuteč nit a nejvě tš í m a nejbolestivě jš í m omylem bylo nezá vislé sově tské Rusko mí sto burž oazní ho zá vislé ho Ruska. S tí m se zatí m muselo poč kat, ale zbytek Evropy byl „v podstatě monopolem Yankees & co“.

1917 - Američ tí magná ti financovali socialistickou revoluci v Rusku a doufali, ž e to vyvolá obč anskou vá lku, chaos a celkovou likvidaci té to země. Př ipomeň me, ž e ve stejné době se Rusko ú č astnilo první svě tové vá lky. Zde jsou konkré tní jmé na sponzorů: Jacob Schiff, Felix a Paul Wartburg, Otto Kahn, Mortimer Schiff, Guggenheim, Isaac Seligman. Když obč anská vá lka opravdu zač ala, Američ ané pustili své sí ly na urychlení znič ení Rusů. Zvlá š ť velké nadě je se upnuly na Trocké ho, proto se velmi naš tvaly, když Stalin rozpoznal její ch plá ny a odstranil nepř í tele. V roce 1918 američ tí vojá ci vstoupili do Vladivostoku a ú plně vyhnat je z ruské ho ú zemí se podař ilo až v roce 1922. Dá le 23. prosince 1917 Clemenceau, Pichon a Foch z Francie a lordové Milner a Cecil z Anglie uzavř eli tajnou ú mluvu o rozdě lení sfé r vlivu v Rusku: Pro Anglii Kavkaz, Kubá ň a Don a pro Francii Besará bie, Ukrajina a Krym. USA se oficiá lně ú mluvy neú č astnily, i když ve skuteč nosti drž ely v rukou vš echny nitě, a zejmé na si dě laly ná rok na Sibiř a Dá lný vý chod... Geografická mapa, kterou př ipravilo ministerstvo zahranič í Spojený ch stá tů pro americkou delegaci na pař í ž ské mí rové konferenci to velmi př esně ukazovala: Ruský stá t na té mapě byl pouze na Stř edoruské vysoč ině. Pobaltí, Bě lorusko, Ukrajina, Kavkaz, Sibiř a Stř ední Asie na té mapě byly „samostatný mi“, „nezá vislý mi“ stá ty. Na tento plá n se muselo ješ tě pá r desí tek let poč kat.

1918-1922 - Intervence do Ruska. Celkem se jí ú č astnilo 14 zemí. Američ ané si př ivlastnili hodně ruský ch zlatý ch rezerv, když je vzali admirá lovi Kolč akovi kvů li slibu o dodá vce zbraní. Slib vš ak nesplnili. Tohle zlato je zachrá nilo bě hem Velké hospodá ř ské krize, kdy se vlá da rozhodla vypoř á dat s obrovskou nezamě stnaností najmutí m na civilní služ bu. Pro zaplacení za tuto neplá novanou prá ci bylo potř eba obrovské množ ství peně z, a tehdy se ukradené zlato hodilo.

1918-1920 - Panama. Po volbá ch se do země posí lají vojá ci k potlač ení nepokojů.

1919 - Kostarika. Povstá ní proti rež imu prezidenta Tinoca. Pod tlakem USA Tinoco odstoupil, avš ak nepokoje v zemi se nezastavily. Probě hlo vylodě ní americký ch vojá ků pro „ochranu americký ch zá jmů “. Prezidentem byl zvolen D. Garcia. V zemi byl obnoven demokratický systé m.

1919 - Američ tí vojá ci bojují na straně Itá lie proti Srbů m v Dalmá cii.

1919 - Američ tí vojá ci jsou v Hondurasu bě hem voleb.

1920 - Guatemala. Dvoutý denní intervence.

1921 - Americká podpora rebelů, kteř í bojovali za svrž ení guatemalské ho prezidenta Carlose Herrera ve prospě ch „United Fruit Company“.

1922 - Intervence v Turecku.

1922-1927 - Americké sí ly v Č í ně bě hem lidové ho povstá ní.

1924-1925 - Honduras. Vojá ci vtrhli do země bě hem voleb.

1925 - Panama. Americké sí ly rozehnaly generá lní stá vku.

1926 - Nikaragua. Invaze. (Ví ce v ruš tině zde: http: //www. usinfo. ru/19261933nikaragua. htm)

1927-1934 - V celé Č í ně jsou američ tí vojá ci.

1932 - El Salvador, invaze od moř e. V té době tam byla vzpoura.

1936 - Š paně lsko. Př emí stě ní vojá ků bě hem obč anské vá lky.

1937 - Vojenský stř et s Japonskem.

1937 - Nikaragua. S pomocí americký ch vojá ků se Somoza dostal k moci, když svrhl legitimní vlá du Hamí da Sacasa. Somoza byl diktá torem a jeho rodina vlá dla v zemi př í š tí ch 40 let.

1939 - Př emí stě ní vojsk do Č í ny.

1941 - Jugoslá vie. Př evrat v noci z 26. na 27. bř ezna 1941, který provedly anglo-americké zpravodajské služ by, v dů sledku stá tní ho př evratu byla svrž ena vlá da Cvetković e-Matcheka.

1941-1945 - Zatí mco sově tská vojska bojovala s nacistickou armá dou, Američ ané a Britové dě lali to, co dě lají obvykle - teror. Systematicky nič ili civilní obyvatelstvo Ně mecka, č í mž uká zali, ž e nejsou o nic lepš í než nacisté. Dochá zelo k tomu ze vzduchu pomocí kobercové ho bombardová ní mě st, která nemě la nic společ né ho s vá lkou ani s vá leč nou vý robou: Drá ž ď any, Hamburk aj. V Drá ž ď anech bylo bě hem jedné noci zabito př ibliž ně 120 000 – 250 000 civilistů, vě tš ina z nich byli uprchlí ci.

Struč ně ř eč eno:

1) Pomá hat SSSR zač ali až v roce 1943, př edtí m byla podpora jen symbolická;

2) vý š e podpory byla malá a za obrovské ceny (stá le se to splá cí ), zá roveň je př itom š pehovali;

3) souč asně Amerika tajně pomá hala nacistů m, i když se o tom teď př í mo nemluví.

Obchod je obchod. Mimochodem, Bushů v dě deč ek Prescott Bush se na tomto př í mo podí lel. Obecně zloč iny Spojený ch stá tů bě hem druhé svě tové vá lky jsou nevyč í slitelné. Např í klad podporovali extré mně ná silnické chorvatské faš isty, kteř í se pak aktivně zapojili do protisově tské ho boje. Jakoby ná hodně ú toč ili na sově tské vojá ky v nadě ji zastraš it je svou palebnou silou. Dohodli se s Hitlerem, ž e maximá lní poč et vojá ků š el do boje proti Sově tů m a Američ ané pochodovali ví tě zně od mě sta k mě stu, aniž by se setkali s jaký mkoliv odporem. Až pak nasní mali hrdinské filmy, kde si př ipisovali hrdinské č iny sově tský ch vojá ků. Jední m z nejstraš ně jš í ch zloč inů je samozř ejmě tajné sponzorová ní nelidský ch experimentů na lidech americký mi fondy v nacistický ch koncentrač ní ch tá borech. Kvů li finanč ní pomoci mě la Amerika neomezený př í stup k vý sledků m vý zkumu. Po vá lce byli vš ichni ně meč tí a japonš tí odborní ci př evezeni do Spojený ch stá tů, kde pokrač ovali ve své m vý zkumu na vě zní ch, obyvatelí ch domovů pro seniory, př istě hovalcí ch, Latinoamerič anech atd.

1945 - Hiroš ima a Nagasaki. Dvě atomové bomby svrž ené na vyč erpané Japonsko, což mě lo za ná sledek smrt asi 200 tisí c (podle jiný ch zdrojů 0, 5 milionu) lidí, vě tš inou ž en a dě tí. Š iroce rozš í ř ená domně nka o tom, ž e byly bomby shozeny pro zá chranu ž ivotů Američ anů, není pravdivá. Bomby byly shozeny za ú č elem zastraš ení nové ho nepř í tele, Stalina, když se Japonsko již snaž ilo vyjednat kapitulaci. Př ední velitelé druhé svě tové vá lky, vč etně Dwighta D. Eisenhowera, Chestera Nimitze a Curtise Lemaye, vš ichni neschvalovali použ ití atomový ch bomb proti poraž ené mu nepř í teli. Kromě toho byly bomby shozeny navzdory zá kazu Haagské ú mluvy z roku 1907 – „neexistuje ž á dná omluva pro neomezené nič ení nebo ú toky na civilisty a civilní objekty jako takové “. Nagasaki bylo ná moř ní zá kladnou... Po okupaci Japonska americký mi vojsky zemř elo hladem 10 milionů lidí. Také, jako obvykle, Američ ané plně proká zali svou „civilizovanost“: dobrou tradicí bylo noš ení „suvený rů “, vytvoř ený ch z kostí a jiný ch č á stí tě la mrtvý ch Japonců.

1945-1991 - SSSR. Samozř ejmě, ž e vš echny protisově tské sabotá ž e, teroristické č iny, provokace není mož né uvé st. Mě li bychom zvlá š tě zmí nit angloamerický plá n „Nemyslitelné “, který byl odtajně n př ed ně kolika lety, a nevyvolal v „demokratický ch“ mé dií ch ž á dný zá jem. To nepř ekvapuje, jelikož plá nem bylo zaú toč it společ ný mi faš istický mi, britský mi a americký mi vojsky na Sově tský svaz už v lé tě 1945. Jaký demokrat se tohle odvá ž í ř í ct?

Zajatí Ně mci nebyli sově tský mi „spojenci“ odzbrojová ní, nikdo ně meckou armá du nerozpouš tě l, vá leč ní zloč inci nebyli potrestá ni. Naopak, nacisté byli shromá ž dě ni do stotisí cové armá dy, která jen č ekala na rozkaz zopakovat svů j „blitzkrieg“. Př á telství Američ anů s nacisty pokrač ovalo. Prakticky ž á dný vá leč ný zloč inec v zá padní m Ně mecku nebyl potrestá n, mnozí slouž ili v NATO a na nejvyš š í ch pozicí ch ve vlá dě. V té době se Spojené stá ty, které mě ly monopol na jaderné zbraně, zač aly př ipravovat na preventivní vá lku, která mě la bý t zahá jena v roce 1948. Za první ch 30 dnů bylo naplá nová no shození 133 atomový ch bomb na 70 sově tský ch mě st, z nichž 8 na Moskvu a 7 na Leningrad a pozdě ji se plá novalo shození dalš í ch 200 atomový ch bomb. Kontrolní vý poč ty nicmé ně uká zaly, ž e americké strategické letectvo v letech 1949-1950 stá le nemohlo zasadit Sově tské mu svazu smrtelný ú der, tak aby nebyl schopen odporu (plá n „Dropshot“). „Demokratizace“ byla odlož ena.

Amerika se snaž ila vš emi prostř edky podní tit etnické konflikty, prodat vadné zař í zení (které, mimochodem, kdysi vedlo k nejvě tš í mu vý buchu v Sově tské m svazu vů bec - v roce 1982 vybouchl plynovod s americký m zař í zení m na Sibiř i).

V celé historii Sově tské ho svazu ž á dný bojový letoun nezasá hl do vzduš né ho prostoru Spojený ch stá tů, nedě lal př elety nad touto zemí a neprová dě l v ně m letecké bitvy. Za padesá t let konfrontace se Sově tský m svazem bylo sestř eleno kolem tř iceti bojový ch a prů zkumný ch letadel USA. Ve vzduš né m boji nad Sově tský m svazem Sově ti ztratili pě t bojový ch letadel, Američ any bylo sestř eleno ně kolik sově tský ch transportní ch civilní ch letadel. Celkem bylo zaznamená no pě t tisí c naruš ení sově tský ch hranic americký mi letadly. Za stejné období v Sově tské m svazu bylo identifiková no a zatč eno ví ce než sto č tyř icet paraš utistů - saboté rů s konkré tní ú lohou o vedení sabotá ž e na sově tské m ú zemí.

CIA aktivně tisklo sově tské pení ze a dodá valo je vš emi mož ný mi způ soby do SSSR kvů li způ sobení inflace. Zá padní vě dci urychleně rozví jeli ně které vě decké teorie o př irozené m ruské m sklonu k ná silí a otroctví, o podvě domě př edprogramované chuti obsadit celou Zemi.

Dnes je již veř ejně zná mo mnoho plá nů na rozpoutá ní jaderné vá lky se Sově tský m svazem a ostatní mi socialistický mi země mi: „Chariotir“, „Tró jan“, „Bravo“, „Offtekl“.

Nejvá ž ně jš í obavy ze strany tehdejš í ho Sově tské ho svazu byly, jak se uká zalo pozdě ji, zcela rozumné. V 70. letech byl odtajně n plá n, který byl navrž en rozvě dkou už 3. listopadu 1945, podle které ho byl schvá len atomový ú tok zá roveň na 20 mě st v SSSR. Byl naplá nová n „nejen v př í padě nadchá zejí cí ho ú toku SSSR, ale i když ú roveň vě decké ho a prů myslové ho rozvoje země dá soupeř i př í lež itost k ú toku na Spojené stá ty nebo na obranu proti naš emu ú toku... “ Podle CIA Amerika utratila na znič ení SSSR celkem 13 bilionů dolarů.

1946 - Jugoslá vie. Američ tí vojá ci se mstí za sestř elení letadla.

1946-1949 - USA bombardovaly Č í nu a podporovaly jaký koli odpor vů č i komunistů m.

1947 - Itá lie. Za ú č elem boje proti komunismu byly financová ny proamerické sí ly ve volbá ch, CIA masově zabí jela komunisty a prová dě la protisově tskou kampaň v mé dií ch. Nakonec byly za americké pení ze zfalš ová ny vý sledky voleb a komunisté samozř ejmě prohrá li. Pod zá minkou „ochrany demokracie“ USA zasahují i do dalš í ch voleb v Itá lii a dopravují bojové lodě 6. flotily do italský ch př í stavů, aby se zabrá nilo komunistické straně dostat se k moci mí rovou cestou. Bě hem ně kolika desí tek let po vá lce, CIA a americké korporace nadá le zasahují do voleb v Itá lii a utrá cí stovky milionů dolarů za zabloková ní volební kampaně komunistů. Popularita komunistů byla založ ena na jejich aktivní ú č asti v protifaš istické m hnutí, když vedli vš echny sí ly odporu.

1947-1948 - Francie. Za ú č elem boje proti komunismu a re-kolonizaci Vietnamu jsou financová ny pro-americké sí ly ve volbá ch a je poskytnuta vojenská podpora. Byly zabity tisí ce civilistů.

1947-1949 - Ř ecko. Američ tí vojá ci jsou zapojeni do obč anské vá lky, kde podporují faš isty.

1948-1953 - Vojenská akce na Filipí ná ch. Rozhodují cí role v represivní ch operací ch proti filipí nský m lidem a smrt tisí ců Filipí nců jsou na vrub americké armá dy. Amerika zahá jila kampaň proti levicový m silá m v zemi ješ tě v době, kdy tyto bojovaly proti japonský m ú toč ní ků m. Po vá lce Spojené stá ty př ivedly k moci ř adu loutek, vč etně prezidenta, diktá tora Marcose. V roce 1947 byly kvů li otevř ení americký ch vojenský ch zá kladen na Filipí ná ch finanč ně podporová ny pro-americké sí ly.

1948 - Peru. Vojenský př evrat provedený Amerikou. K moci se dostal Manuel Odria. Nedemokratická vlá da se v budoucnu vyzbrojovala a byla podporová na USA, dalš í volby se konaly až v roce 1980.

1948 - Nikaragua. Vojenská podpora kvů li kontrole nad vlá dou. O diktá torovi Anastasio Somozovi americký prezident Roosevelt ř ekl: „Je to sice hajzl, ale je to ná š hajzl. “ Diktá tor byl zabit v roce 1956, ale jeho dynastie zů stala u moci.

1948 - Kostarika. Amerika podporuje vojenský př evrat vedený José Figueresem Ferrerem.

1949-1953 - Albá nie. Spojené stá ty a Velká Britá nie uskuteč nily ně kolik neú spě š ný ch pokusů o svrž ení „komunistické ho rež imu“ a jeho nahrazení prozá padní vlá dou z ř ad faš istický ch kolaborantů a monarchistů.

1950 - Povstá ní v Portoriku potlač eno americký mi vojsky. V té době tam pokrač oval boj za nezá vislost.

1950-1953 - Ozbrojený zá sah př ibliž ně milionu americký ch vojá ků v Koreji. Smrt stovek tisí c Korejců. V roce 2000 vyš lo najevo hromadné vraž dě ní desí tek tisí c politický ch vě zň ů armá dou a policií soulské ho rež imu, které ho se dopustil bě hem korejské vá lky. Jednala na př í kaz Ameriky, která se obá vala, ž e vě zň ové, kteř í byli zadrž eni za své politické př esvě dč ení, mů ž ou bý t zachrá ně ni armá dou KLDR. Američ ané v konfliktu aktivně použ í vali chemické a biologické zbraně, jež pro ně vyrobili nacistič tí zloč inci.

1950 - Poč á tek americké vojenské pomoci Francouzů m ve Vietnamu. Dodá vka zbraní a vojenské poradenství, zaplacení poloviny vojenský ch vý dajů Francie.

1951 - Americká vojenská pomoc č í nský m povstalců m.

1953-1964 - Britská Guyana. Bě hem 11 let se USA a Velká Britá nie tř ikrá t snaž ily zabrá nit př í chodu k moci demokraticky zvolené ho vů dce Dzhegena, který prová dě l neutrá lní a nezá vislou politiku. Ta by podle Spojený ch stá tů mohla vé st k budová ní společ nosti alternativní ke kapitalismu. Pomocí rů zný ch ná strojů ‒ od stá vek až po terorismus ‒ Spojené stá ty zař í dily v roce 1964 jeho odchod z politické scé ny, vý sledkem bylo, ž e se Guyana, jedna z nejlepš í ch zemí v regionu, zač á tkem roku 1980 stala jednou z nejchudš í ch.

1953 - Í rá n. Populá rní politik Mosaddek se rozhodl zná rodnit ropný prů mysl Í rá nu (1951), který kontrolovala anglicko-í rá nská naftař ská společ nost. Tí m doš lo k poš kození britský ch ekonomický ch zá jmů. Pokusy Spojené ho krá lovství „ovlivnit“ Mosaddeka s pomocí hlavy stá tu (š á cha) selhaly. Mosaddek provedl referendum, v ně mž zí skal 99, 9 % hlasů a dostal mimoř á dné pravomoci. Př evzal velení ozbrojený ch sil, a nakonec sesadil š á cha a poslal ho do vyhnanství. Britá nii a Spojené stá ty vydě silo, ž e se Mosaddek neopí ral pouze na nacionalisty a kleriky, ale i na komunistickou stranu Í rá nu. Ve Washingtonu a v Londý ně se rozhodli, ž e Mosaddek př ipravuje „sově tizaci“ Í rá nu, takž e CIA a britská zpravodajská služ ba MI5 provedla operaci na svrž ení Mosaddeka. V Í rá nu zač aly nepokoje, kde se stř etli monarchisté podporovaní USA a Britá nií a př í znivci Mosaddeka, probě hl stá tní př evrat organizovaný armá dou. Š á ch se vrá til do Teherá nu a na oficiá lní schů zce s hlavou CIA pro Blí zký vý chod ř ekl: „Zí skal jsem tento trů n dí ky Allá hovi, ná rodu, armá dě a tobě . “ Mosaddek byl zatč en, souzen í rá nský m soudem a odsouzen k dlouhé mu trestu odně tí svobody a zbytek své ho ž ivota strá vil v domá cí m vě zení. Š á ch Pá hlaví zruš il rozhodnutí o zná rodně ní ropné ho prů myslu Í rá nu.

1953 - Nucená deportace Inuitů (Gró nsko), která skonč ila degradací tohoto ná roda.

1954 - Guatemala. Guatemalský prezident Jacobo Arbenz Guzmá n vedl zemi v letech 1951-1954 a pokusil se dostat obchod se země dě lský mi produkty (hlavní vý vozní artikl) pod kontrolu stá tu. Tí m ovlivnil zá jmy americké společ nosti „United Fruit“, na kterou př ipadalo 90 % vý vozu Guatemaly. Guzmá n byl obvině n, ž e je tajný m č lenem komunistické strany a chce v Guatemale zavé st komunismus (což byla lež ). „United Fruit“ apeloval na pomoc americké vlá dy. CIA najala ně kolik stovek guatemalský ch vojá ků, kteř í vtrhli do Guatemaly ze sousední ho Hondurasu. Armá da, podplacená CIA, odmí tla Guzmá na poslouchat, a ten uprchl do Mexika, kde zemř el o 20 let pozdě ji.

K moci v Guatemale se dostal velitel ozbrojený ch sil. Spojené stá ty uví taly změ nu vlá dy a vyzvaly novou guatemalskou vlá du, aby se Guzmá novi nemstila. Poté v zemi Amerika rozmí stila své bombardé ry. Roku 1999 americký prezident Bill Clinton př iznal zapojení zpravodajský ch služ eb USA v poruš ová ní zá kona v nedá vno ukonč ené m vnitř ní m ozbrojené m konfliktu v Guatemale. Š é f Bí lé ho domu to ř ekl v guatemalské m hlavní m mě stě, kde byl v prů bě hu jeho cesty po stř ední Americe. Podpora guatemalské armá dy zpravodajský mi služ bami USA podí lejí cí se na „brutá lní a trvalé represi byla chybou ze strany Spojený ch stá tů, která by se nemě la opakovat, “ ř ekl Clinton. Clinton uč inil takové prohlá š ení v reakci na opakované vý zvy guatemalský ch obrá nců lidský ch prá v s cí lem otevř í t př í stup do tajný ch archivů americký ch tajný ch služ eb, který by definoval roli Washingtonu a guatemalské armá dy ve „š pinavé vá lce“, která byla doprová zena vnitř ní m ozbrojený m konfliktem. V nedá vno zveř ejně né zprá vě z guatemalské „Komise pravdy“ se uvá dí, ž e USA opakovaně bě hem konfliktu zasahovaly do vnitř ní ch zá lež itostí Guatemaly. Takž e CIA „př í mo č i nepř í mo podporovala ně které nezá konné operace“ vlá dy proti povstalecký m silá m. Až do poloviny 80. let americká vlá da vyví jela tlak na guatemalské orgá ny, aby zachrá nily nespravedlivou sociá lní a ekonomickou strukturu v zemi. Podle „Komise pravdy“, v prů bě hu 36leté obč anské vá lky v Guatemale, která skonč ila v roce 1996 podepsá ní m mí rové dohody mezi vlá dou a povstalci, bylo zabito nebo se pohř eš uje ví ce než 200 tisí c lidí. V prů bě hu ozbrojené ho konfliktu existovala celá ř ada zá važ ný ch poruš ení zá kona, z nichž za vě tš inu je zodpově dná armá da a zpravodajské služ by.

1956 - Zahá jení americké vojenské pomoci tibetský m povstalců m proti Č í ně. Ozbrojenci se cvič ili v zá kladná ch CIA, taky jim byly dodá vá ny zbraně a vybavení.

1957-1958 - Indoné sie. Stejně jako Nasser byl i Sukarno jední m z vů dců „tř etí ho svě ta“ a udrž oval v období studené vá lky neutralitu, ně kolikrá t navš tí vil SSSR a Č í nu, zná rodnil holandský majetek, odmí tl zaká zat komunistickou stranu a rychle rozš iř oval svů j vliv mezi volič i. To vš e, podle Spojený ch stá tů, slouž ilo jako „š patný př í klad“ pro ostatní rozvojové země. Aby se zabrá nilo „š í ř ení š patný ch myš lenek v zemí ch tř etí ho svě ta“, zač ala CIA vyhazovat hodně peně z za volby. Byl vytvoř en plá n atentá tu na Sukarna: byl vydí rá n vykonstruovaný m sexfilmem a pomocí opozič ní ch dů stojní ků byla zahá jena vá lka proti Sukarnově vlá dě, která nebyla ú spě š ná.

1958 - Libanon. Okupace země, boj proti rebelů m.

1958 - konfrontace s Panamou.

1958 - Americká vojenská pomoc rebelů m na ostrově Quemoy v boji s Č í nou.

1958 - V Indoné sii zač í ná povstá ní, které CIA př ipravovala už od roku 1957. Američ ané poskytovali protivlá dní m rebelů m vojenskou pomoc bombardová ní m a poradenství m. Poté, co bylo sestř eleno americké letadlo, se CIA stá hla a povstá ní se nezdař ilo.

1959 - Amerika napadla Laos, zač í nají první stř ety americký ch vojá ků ve Vietnamu.

1959 - Haiti. Potlač ení lidové ho povstá ní proti proamerické vlá dě.

1960 - Ekvá dor. Poté, co byl José Maria Velasco zvolen prezidentem Ekvá doru a odmí tl se podrobit americký m pož adavků m na př eruš ení vš ech vztahů s Kubou, uskuteč nili Američ ané ně kolik vojenský ch operací. Podporovali vš echny protivlá dní organizace, krvavé provokace, které byly pak př ipsá ny vlá dě. Nakonec Američ ané zorganizovali př evrat a k moci př iš el agent CIA Carlos Arosemana. Amerika si brzy uvě domila, ž e prezident není dostateč ně př á telský Washingtonu a snaž ila se prové st dalš í př evrat. V zemi zač aly nepokoje, které byly potlač eny pod americký m vedení m. K moci se dostala vojenská junta, která zač ala teror v zemi, volby byly zruš eny, zač alo proná sledová ní politický ch odpů rců ‒ samozř ejmě př edevš í m komunistů.

1960 - Americké sí ly vstupují do Guatemaly, aby se zabrá nilo svrž ení loutkové vlá dy USA. Pokus o př evrat se nezdař il.

1960 - Podpora vojenské ho př evratu v Salvadoru.

1960-1965 - Kongo / Zair. V č ervnu 1960 se stal Lumumba první m premié rem Konga od zí ská ní nezá vislosti. Belgie si ale ponechala kontrolu nad nerostný m bohatství m v Katangu. Vý znamní ú ř ední ci Eisenhowerovy sprá vy s finanč ní zá jmy pak spojení v té to provincii. Na slavnostní m ceremoniá lu u př í lež itosti Dne nezá vislosti Lumumba vyzval lid k ekonomické mu a politické mu osvobození. Po 11 dnech Katanga vystoupila ze země. Brzy byl Lumumba s pomocí Spojený ch stá tů svrž en ze své ho postu, a v lednu 1961 se stal obě tí teroristické ho ú toku. Po ně kolika letech obč anské vá lky se k moci dostal Mobutu spojený s CIA, který vlá dl zemi po ví ce než 30 let a stal se miliardá ř em. Bě hem té to doby mí ra korupce a chudoby v té to zemi bohaté na suroviny dosá hla takový ch rozmě rů, ž e dokonce zará ž el i jeho velitele z CIA.

1961-1964 - Brazí lie. Po př í chodu prezidenta Goularta k moci byla země na cestě k nezá vislé zahranič ní politice, obnovila vztahy se socialistický mi země mi, vystoupila proti bloká dě Kuby, omezila př í jmy z vý vozu TNC, zná rodnila dceř iné společ nosti ITT a pokrač ovala v prová dě ní ekonomický ch a sociá lní ch reforem. Navzdory skuteč nosti, ž e byl Goulart velký statká ř, Spojené stá ty jej obvinily z „dominance komunistů ve vlá dě “ a byl bě hem vojenské ho př evratu sesazen. V př í š tí ch 15 letech vlá dla vojenská diktatura, kongres byl uzavř en, politická opozice roztrouš ena, v soudnictví vlá dla tyranie, kritika prezidenta byla nezá konná. Odbory byly kontrolová ny vlá dou, protesty potlač ová ny policií a armá dou. Zmizení lidí, „eskadry smrti“, kult neř estí a divoká muč ení se staly nedí lnou souč á stí vlá dní ho programu „morá lní rehabilitace“. Brazí lie př eruš ila vztahy s Kubou a stala se jední m z nejspolehlivě jš í ch spojenců USA v Latinské Americe.

1961 - Američ ané zabí její prezidenta Dominiká nské republiky Rafaela Trujillo, které ho sami př ivedli k moci ve 30. letech. Brutá lní diktá tor nebyl zabit pro otevř ené rozkradení země (60 % př í jmu země š lo př í mo do jeho kapsy), ale za to, ž e jeho dravá politika způ sobila př í liš mnoho š kody americký m společ nostem.

1961 - Kuba. V roce 1961, CIA mě la k dispozici rozpoč et (560 milionu dolarů ), který š el na financová ní zvlá š tní skupiny „Mongoose“, která zorganizovala bombardová ní kubá nský ch hotelů a dalš í ch objektů, napadala dobytek a země dě lské pě stová ní, př idá vala toxické chemiká lie do vyvezené ho cukru z Kuby atd. Na zač á tku roku 1961 Spojené stá ty zruš ily diplomatické vztahy s Kubou a vyhlá sily její ekonomickou bloká du. V dubnu zorganizovaly ozbrojený ú tok kubá nský ch kontrarevolucioná ř ů v Zá toce sviní.

1962 - Guatemalský diktá tor Miguel Ydigoras Fuentes potlač il s pomocí Američ anů lidové povstá ní, stovky lidí se pohř eš ovali, muč ení a zabí jení bylo na denní m poř á dku, země se ponoř ila do teroru. Američ any vyš kolení absolventi nechvalně zná mé „School of the Americas“ byli dobř í zejmé na v muč ení a masový ch vraž dá ch civilistů.

1963 - Salvador. Znič ení disidentů s protiamerický mi ná zory.

1963-1966 - Dominiká nská republika. V roce 1963 byl demokraticky zvolen prezident Bosch. Vyzval zemi k pozemkové reformě, zajiš tě ní obyvatel levný m bydlení m, umí rně né mu zná rodně ní podniků a omezení nadmě rné ho využ í vá ní země zahranič ní mi investory. Boschovy plá ny byly považ ová ny za „vplí ž ení do socialismu“ a rozhně valy Spojené stá ty, tisk v USA ozná mil, ž e je „rudý “. V zá ř í 1963 byl se souhlasem Spojený ch stá tů bě hem vojenské ho př evratu svrž en. Když po 19 mě sí cí ch v zemi vypuklo povstá ní a vytvoř ila se hrozba ná vratu Bosche k moci, Spojené stá ty poslaly na pomoc pro potlač ení povstá ní 23 000 vojá ků.

1963 - Američ ané aktivně pomá hají straně v Irá ku znič it vš echny komunisty v zemi. Mimochodem, s pomocí CIA se Saddá m Husajn dostal k moci a pak bojoval s Amerikou nená vidě ný m Í rá nem.

1964 - Krvavé potlač ení panamský ch ná rodní ch sil, které pož adovaly vrá cení prá v k Panamské mu prů plavu.

1964 - Amerika podporuje vojenský př evrat v Brazí lii, vojenská junta svrhla zvolené ho prezidenta Joao Goularta. Rež im generá la Castela Branca je považ ová n za jeden z nejkrvavě jš í ch v dě jiná ch lidstva. Eskadry smrti vycvič ené CIA muč ily a vraž dily kaž dé ho, kdo byl považ ová n za politické ho soupeř e Branca, př edevš í m komunisty.

1964 - Kongo (Zair). Amerika podporuje př í chod k moci diktá tora Mobutu Sese Seka, který se pozdě ji stal zná mý m svou krutostí a ukradl zbí dač ené zemi miliardy dolarů.

1964-1974 - Ř ecko. Dva dny př ed volbami, v srpnu 1967, byl v zemi proveden vojenský př evrat, aby se zabrá nilo opě tovné mu př í chodu k moci premié ra George Papandrea. Intriky proti ně mu ze strany americké armá dy a CIA, které se nachá zely v Ř ecku, zač aly hned po jeho zvolení do funkce v dubnu 1964. Po př evratu bylo zavedeno stanné prá vo a cenzura, zač alo zatý ká ní, muč ení a vraž dy. Poč et obě tí v prů bě hu první ho mě sí ce panová ní „č erný ch plukovní ků “ pod zá minkou zá chrany ná roda od „komunistické ho př evratu“ dosá hl 8 000 osob.

1965 - Indoné sie. Po zná rodně ní ropy se Washington a Londý n opě t rozhodly reagovat provedení m př evratu, př i ně mž byl dosazen diktá tor generá l Suharto. Diktatura stá la ž ivot - pů l milionu lidí. V roce 1975 Suharto obsadil Vý chodní Timor, znič il tř etinu populace a udě lal z ostrova obř í hř bitov. „New York Times“ pojmenoval tuto tragé dii „jední m z nejví ce divoký ch masakrů v moderní ch politický ch dě jiná ch“. Na tato zvě rstva si už ani nikdo nevzpomí ná.

1965 - Vojenská pomoc proamerický m vlá dá m Thajska a Peru.

1965-1973 - Vá leč ná agrese proti Vietnamu. Bě hem vá lky bylo zabito 250 000 dě tí, 750 000 bylo zraně no a zmrzač eno. Bylo shozeno 14 000 000 tun bomb a min, což se rovná ekvivalentu 700 hiroš imský ch atomový ch bomb a je tř ikrá t vě tš í než toná ž bomb, použ itý ch v druhé svě tové vá lce. Vietnamská vá lka stá la ž ivot 58 000 americký ch vojá ků, vě tš inou branců, zraně ný ch bylo 300 000. Prů mě rný vě k americké ho vojá ka ve Vietnamu byl 19 let. Desí tky tisí c lidí spá chali sebevraž du v nadchá zejí cí ch letech, nebo byli duš evně a morá lně znič eni svou vojenskou zkuš eností. V roce 1995, 20 let po porá ž ce americké ho imperialismu, vietnamská vlá da ozná mila obrovské množ ství zabitý ch lidí ve vá lce – 4 000 000 vietnamský ch civilistů a 1 100 000 vojá ků. Souč asně se prová dě la „vynucená urbanizace“, vč etně vyhná ní rolní ků z pů dy bombardová ní m a chemickou defoliací dž ungle.

V nechvalně slavné m masakru v My Lai v roce 1968, američ tí vojá ci zabili 500 civilistů (ví ce zde: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Masakr_v_My_Lai). Mezi kvě tnem a listopadem 1967 se č eta, zná ma jako „Tiger Force“ (ví ce zde: http: //en. wikipedia. org/wiki/Tiger_Force) př ehnala př es centrum Vietnamu a př itom umuč ila a pozabí jela nezná mý poč et civilistů. Ve Vietnamu byly provedeny krvavé vojenské operace jako „operace Phoenix“, která dosá hla vrcholu v roce 1969, kdy bylo té mě ř 20 000 vietnamský ch partyzá nů a jejich př í znivců zabito eskadrami smrti, organizovaný mi Spojený mi stá ty. Č eta proš la ví ce než 40 vesnic, mimo jiné, spá chala ú tok na 10 starý ch farmá ř ů v ú dolí Song dne 28. č ervence 1967, a vyhá zela graná ty na ž eny a dě ti do tř í podzemní ch ú krytů v okolí Chu Lai v srpnu 1967. Vě zni byli muč eni a popravová ni, jejich uš i a ků ž e byly drž eny jako suvený ry. Jeden vojá k z „Tiger Force“ usekl hlavu dí tě ti, aby si vzal ná hrdelní k z krku a lidi byli zabí jeni kvů li svý m zlatý m zubní m korunká m. Bý valý velitel č ety, serž ant William Doyle, vzpomí ná: „Zabili jsme vš echny, koho jsme potkali. Bez ohledu na to, ž e to byli civilisté. Nemě ly tam bý t. “ Rolní ci byli zabí jeni, když odmí tali jí t do tranzitní ho centra, které americké ministerstvo zahranič í kritizovalo v roce 1967 pro nedostatek potravin a př í stř eš í. Obklopené betonový mi zdmi a ostnatý m drá tem, tyto tá bory byly v podstatě vě znice. Když bý valý hlavní lé kař č ety Larry Kottinghem popisoval extré mní krutost, která se projevovala vů č i rolní ků m, tak ř ekl: „To bylo tehdy, když vš ichni na sobě nosili ná hrdelní k z odř ezaný ch uš í . “ Armá dní vyš etř ová ní, které trvalo č tyř i roky a zač alo v roce 1971 (nejdelš í za dobu té to vá lky) z 30 obvině ní ze zloč inů proti meziná rodní mu prá vu, vč etně naruš ení Ž enevské ú mluvy z roku 1949, ani jeden z tě chto lidí nebyl dokonce ani obvině n. Jediný m potrestaný m byl serž ant, kvů li které mu vyš etř ová ní zač alo, kvů li jeho zprá vě o stě tí hlavy dí tě ti. Až do dneš ní ho dne, USA odmí tá odtajnit tisí ce zprá v, které by mohly vysvě tlit, co se stalo a proč byl př í pad uzavř en.

11. zá ř í 1967 armá da USA zahá jila operaci “Wheeler“. Pod velení m podplukovní ka Geralda Morse, „Tiger Force“ a dalš í tř i divize napadly desí tky vesnic v provincii Quang Nam. Ú spě ch operace byl mě ř en poč tem usmrcený ch Vietnamců. Harold Fisher, bý valý zdravotní k vzpomí ná: „Š li jsme do vesnice a prostě stř í leli do kaž dé ho. Nepotř ebovali jsme ně jakou vý mluvu. Pokud tu byli, tak zemř eli. “ Na konci kampaně č lá nek ve vojenský ch noviná ch „Stars and Stripes“ chvá lil Sama Ibarra z „Tiger Force“ za tisí ce zabitý ch bě hem operace „Wheeler“.

Té mě ř pů l milionu veterá nů z Vietnamu bylo lé č eno na posttraumatické stresové poruchy. Jeden vojá k z „Tiger Force“, Douglas Teeters, už í val antidepresiva a prá š ky na spaní kvů li denní m a noč ní m mů rá m, protož e nemohl vymazat obraz zastř elený ch rolní ků, zatí mco ti má vali letá ky shozený mi americký mi letadly a zajiš ť ují cí jim bezpeč nost. Tohle nebyli jedineč né př í pady, ale kaž dodenní zloč iny, př i plné m vě domí velitelů na vš ech ú rovní ch. Veterá ni vyprá vě li o tom, jak oni osobně zná silň ovali, ř ezali uš i, hlavy, svazovali pohlavní orgá ny drá ty od polní ch telefonů a pouš tě li proud, vyhazovali lidi do vzduchu, pá lili bez rozdí lu na civilisty, srovná vali vesnice se zemí, zabí jeli zví ř ata a psy pro zá bavu, otrá vili zá soby potravin a obecně pustoš ili krajinu již ní ho Vietnamu, když nebudeme poč í tat obvyklá zvě rstva vá lky a devastaci způ sobenou bombardová ní m.

DVĚ STĚ LET TERORISMU USA: Př ehledný seznam vš ech americký ch vá leč ný ch zloč inů, teroru a vá lek (č á st 2: od vá lky ve Vietnamu do souč asnosti)

1966 - Guatemala. Američ ané dosazují svoji loutku Julia Cesara Mendeze Montenegro do č ela vlá dy. Američ tí vojá ci vstoupili do země, byly uspoř á dá ny hromadné masakry indiá nů, kteř í se považ ovali za potenciá lní povstalce. Byly znič eny celé vesnice, proti poklidný m země dě lců m se aktivně použ í val napalm. Po celé m stá tě mizí lidi, aktivně se použ í vá muč ení, ke které mu američ tí experti vyš kolili mí stní policii.

1966- Vojenská pomoc proamerické vlá dě Indoné sie a Filipí n. Navzdory krutosti represivní ho rež imu Ferdinanda Marcose na Filipí ná ch (60 000 osob bylo zatč eno z politický ch dů vodů, vlá da oficiá lně zamě stná vala 88 expertů na muč ení ) pochvá lil George Bush st. o ně kolik let pozdě ji Marcose za „dodrž ová ní demokratický ch zá sad“.

1967 - Když Američ ané vidě li, ž e ve volbá ch v Ř ecku mů ž e vyhrá t pro ně nevhodný Georgios Papandreou, podpoř ili vojenský př evrat, který na 6 let ponoř il stá t do terorismu. Aktivně se využ í valo muč ení, vraž dy politický ch oponentů Georgiose Papadopulose (který byl mimochodem agentem CIA a př edtí m nacista). Hned první mě sí c své vlá dy nechal popravit 8 000 lidí. USA se př iznaly k podpoř e tohoto faš istické ho rež imu až v roce 1999.

1968 - Bolí vie. Lov na slavnou revoluč ní gardu Che Guevary. Američ ané ho chtě li naž ivu, ale bolivijská vlá da se tak bá la meziná rodní ho protestu (Che Guevara se ješ tě bě hem své ho ž ivota stal kultovní postavou), ž e se rozhodla ho zabí t rychle.

1970 - Uruguay. Američ tí experti na muč ení uč í své dovednosti použ í vat mí stní obhá jce demokracie proti protiamerické opozici.

1971-1973 - Bombardová ní Laosu. Na tuto zemi bylo shozeno ví ce bomb než na nacistické Ně mecko. Na zač á tku ú nora 1971 americko-saigonské jednotky (30 000 muž ů ), př i podpoř e americký ch letadel z již ní ho Vietnamu napadly ú zemí v již ní m Laosu. Eliminace populá rní ho vlá dce stá tu - prince Sahouneka, který byl nahrazen americkou loutkou Lol Noloyem, který okamž itě poslal vojá ky do Vietnamu.

1971 - Americká vojenská pomoc př i revoluci v Bolí vii. Prezident Juan Torres byl nahrazen diktá torem Hugo Banzerem, který ihned poslal na bolestivou smrt 2 000 jeho politický ch oponentů.

1972 - Nikaragua. Americké sí ly vstupují do země kvů li podpoř e vlá dy, př í znivé pro Washington.

1973 – Chile. CIA zař í dí př evrat v Chile, aby se zbavila prokomunistické ho prezidenta. Allende byl jední m z nejvý znamně jš í ch chilský ch socialistů a snaž il se prové st v zemi ekonomické reformy. Zač al proces zná rodně ní klí č ový ch odvě tví ekonomiky, zavedl vysoké daně na č innost nadná rodní ch korporací a ulož il moratorium na zaplacení veř ejné ho dluhu. Dů sledkem bylo, ž e se to vá ž ně dotklo zá jmů americký ch společ ností (ITT, Anaconda, Kennecot a dalš í ). Poslední kapkou pro USA byla ná vš tě va Chile Fidelem Castrem. V dů sledku toho CIA dostala rozkaz uspoř á dat Allendeho svrž ení. Je ironií, ž e pravdě podobně poprvé v historii, CIA financovala komunistickou stranu (chilš tí komunisté byli mezi hlavní mi politický mi konkurenty Allendeho strany). V roce 1973 chilská armá da, kterou vedl generá l Pinochet, uspoř á dala stá tní př evrat. Junta pozastavila ú stavu, rozpustila Ná rodní kongres, zaká zala politické strany a masové organizace. Způ sobila krvavý teror (v kobká ch junty bylo zabito 30 000 chilský ch vlastenců a 2 500 se pohř eš uje). Junta zruš ila sociá lní a ekonomické ú spě chy ná roda, země se vrá tila k latifundistas, podniky k jejich bý valý m majitelů m, nahradila š kody zahranič ní m monopolů m atd. Byly zruš eny vztahy se SSSR a jiný mi socialistický mi stá ty. V prosinci roku 1974 byl Augusto Pinochet prohlá š en prezidentem Chile. Antiná rodní a antilidová politika junty vedla k prudké mu zhorš ení situace v zemi, zbí dač ení dě lní ků, vý razně se zvý š ily ná klady na bydlení. V zahranič ní politice vojensko-faš istická vlá da ná sledovala vedení USA.

1973 - Jomkipurská vá lka. Sý rie a Egypt proti Izraeli. Amerika pomá há Izraeli zbraně mi.

1973 - Uruguay. Americká vojenská pomoc př i př evratu, který vedl k totá lní mu teroru po celé zemi.

1974 - Zair. Vlá dě byla zamí tnuta vojenská podpora, cí lem USA bylo obsazení př í rodní ch zdrojů. Americe nevadí, ž e vš echny pení ze (1 400 000 dolarů ) si př ivlastnil Mobutu Sese Seko, vů dce země, také jí nevadí, ž e se aktivně podí lí na muč ení, vě zně ní oponentů bez soudu, okrá dá hladově jí cí obyvatelstvo atd.

1974 - Portugalsko. Finanč ní podpora pro-americký ch sil ve volbá ch, a to kvů li zamezení dekolonizace země, kde po dobu 48 let vlá dl faš istický rež im loajá lní USA. Na pobř ež í Portugalska se prová dí cvič ení NATO ve velké m mě ř í tku s cí lem zastraš it soupeř e.

1974 - Kypr. Američ ané podporují vojenský př evrat, který mě l vyné st k moci agenta CIA Nikose Sampsona. Př evrat se vš ak nepovedl a doč asné ho chaosu využ ili Turci a napadli Kypr, kde založ ili vlastní stá t.

1975 - Maroko okupuje za podpory americké armá dy zá padní Saharu, i př es odsouzení meziná rodní ho společ enství. Za odmě nu je Americe povoleno umí stit vojenské zá kladny v zemi.

1975- Austrá lie. Američ ané pomá hají nahradit demokraticky zvolené ho premié ra Edwarda Vitlema.

1975- Kambodž a. Dvoudenní ú tok na Kambodž u, kde vlá da zadrž ela americkou obchodní loď. Neoficiá lní př í bě h: Američ ané se rozhodli v zá jmu obnovení image nepř emož itelné velmoci uskuteč nit „reklamní vá lku“, i když byla posá dka bezpeč ně propuš tě na již po kontrole. Odvá ž né americké jednotky př itom skoro znič ily loď, kterou zachraň ovaly, ztratily ně kolik desí tek vojá ků a ně kolik vrtulní ků. Ztrá ty ze strany Kambodž e nejsou zná mé.

1975-2002 - Pro-sově tská vlá da Angoly č elí rostoucí opozici z hnutí „Unita“, které je podporované Již ní Afrikou a tajný mi služ bami USA. SSSR poskytl vojenskou, politickou a ekonomickou podporu v organizaci zá sahů kubá nský ch vojá ků v Angole, poskytl angolské armá dě velké množ ství moderní ch zbraní a odeslal do té to země ně kolik stovek vojenský ch poradců. V roce 1989 kubá nské jednotky opustily Angolu, ale obč anská vá lka pokrač ovala až do roku 1991. Konflikt v Angole skonč il až v roce 2002, po smrti trvalé ho vů dce „Unity“ Jonase Savimbi.

1975-2003 - Vý chodní Timor. V prosinci 1975, den po odletu americké ho prezidenta Forda z Indoné sie, která se stala nejcenně jš í m ná strojem Spojený ch stá tů v jihový chodní Asii, vojá ci Suharta s pož ehná ní m USA napadli ostrov a použ í vali k té to agresi zbraně USA. V roce 1989 indoné ské jednotky, sledují cí cí l ná silné anexe Timoru, znič ily 200 tisí c z jeho 600 tisí cové ho obyvatelstva. Amerika podporuje tuto agresi a zamlč uje krveprolití na ostrově.

1978- Guatemala. Vojenská a ekonomická pomoc proamerické mu diktá torovi Lucasovi Garcí ovi, který zavedl jeden z nejví ce represivní ch rež imů v zemi. Ví ce než 20 000 civilistů bylo za finanč ní pomoci USA zabito.

1979-1981 - Sé rie vojenský ch př evratů na Seychelá ch - malé zemi vedle vý chodní ho pobř ež í Afriky. Př í pravy puč e a invaze ž oldné ř ů se zú č astnila Francie, Již ní Afrika a americká rozvě dka.

1979- Stř ední Afrika. Ví ce než 100 dě tí bylo zabito, když uspoř á dali protest proti povinnosti ná kupu š kolní uniformy vý hradně v obchodech patř í cí ch prezidentovi. Meziná rodní společ enství odsoudilo zabí jení a vyví jelo tlak na zemi. V tě ž ký ch dobá ch stř ední Africe př iš ly na pomoc Spojené stá ty, pro které byla vý hodná tato pro-americká vlá da.

1979- Jemen. Amerika poskytuje vojenskou pomoc povstalců m, aby se zavdě č ila Saú dské Ará bii.

1979-1989 - Sově tská invaze do Afghá nistá nu. Po č etný ch ú tocí ch mudž ahedí nů na ú zemí Sově tské ho svazu, vyprovokovaný ch a zaplacený ch Amerikou, se Sově tský svaz rozhodl poslat vojá ky do Afghá nistá nu a udrž et tam pro-sově tskou vlá du. Mudž ahedí ny bojují cí s oficiá lní vlá dou v Ká bulu, k nimž patř il jeden z dobrovolní ků ze Saú dské Ará bie, Usá ma bin Lá din, podporuje Amerika. Dá se ř í ci, ž e Amerika vá lč ila rukama afghá nský ch povstalců. V roce 1989 sově tš tí vojá ci opustili Afghá nistá n, kde pokrač ovala obč anská vá lka mezi znepř á telený mi frakcemi mudž ahedí nů a kmenový mi svazy.

1980-1992 - Salvador. Pod zá minkou zhorš ují cí se vnitř ní situace v zemi, která by mohla př erů st do obč anské vá lky, Spojené stá ty zpoč á tku rozš í ř ily svou vojenskou př í tomnost v Salvadoru skrze nasazení poradců. Poté zač aly prová dě t speciá lní operace s využ ití m vojensko-š pioná ž ní ho potenciá lu Pentagonu a Langley. Dů kazem toho je fakt, ž e asi 20 Američ anů bylo zabito nebo zraně no př i nehodá ch vrtulní ků a letadel bě hem prová dě ní prů zkumný ch nebo jiný ch misí nad bojiš tě m. Existují také dů kazy o americké angaž ovanosti v pozemní m boji. Vá lka oficiá lně skonč ila v roce 1992. Stá la Salvador 75 000 mrtvý ch civilistů a americké ministerstvo financí 6 miliard dolarů odebraný ch z kapes daň ový ch poplatní ků. Od té doby ž á dné sociá lní změ ny v zemi nenastaly. Hrstka bohatý ch stá le vlastní a ř í dí zemi, chudí se stali ješ tě chudš í mi, opozice se potlač uje „eskadrami smrti“. Např í klad ž eny byly zavě š eny na stromech za jejich vlastní vlasy, byla jí m useknutá prsa, vystř iž en vnitř ek genitá lní oblasti a nasazen jim na tvá ř. Muž ů m byl uř í znut penis a strč en jim do pusy, dě ti byly roztrhá ny ostnatý m drá tem př í mo př ed jejich rodič i. To vš e bylo provedeno ve jmé nu demokracie americký mi odborní ky a tak kaž dý rok umí ralo ně kolik tisí c lidí. Aktivně se na vraž dá ch podí leli američ tí absolventi Graduate School of the Americas (School of the Americas), která je zná má pro její vý cvik muč ení a teroristické aktivity.

80. lé ta - V Hondurasu fungují vojenská komanda smrti, vycvič ená a zaplacená USA. Poč et obě tí zabitý ch v té to zemi se odhaduje na desí tky tisí c. Mnozí dů stojní ci z tý mu smrti byli vyš koleni ve Spojený ch stá tech. Honduras se promě nil na vojenskou zá kladnu pro boj USA proti Salvadoru a Nikaragui.

1980 - Vojenská pomoc Irá ku kvů li destabilizaci nové ho protiamerické ho rež imu Í rá nu. Vá lka trvala 10 let a poč et obě tí se odhaduje na jeden milion. Amerika protestuje, když se OSN snaž í odsoudit irá ckou agresi. Spojené stá ty naví c vymaž ou Irá k ze seznamu „zemí, které podporují terorismus“. Souč asně Amerika tajně posí lá př es Izrael Í rá nu zbraně v nadě ji, ž e se zde uskuteč ní pro-americký př evrat.

1980 - Kambodž a. Pod tlakem americké organizace „World Food Program“ vysí lá Thajsku potraviny za cenu 12 milionů dolaru, tyto potraviny dostane kmen Rudý ch Khmé rů, tj. př edchozí vlá da Kambodž i, která je zodpově dná za zabití 2, 5 milionu lidí za 4 roky vlá dy. Kromě toho, Amerika, zá padní Ně mecko a Š vé dsko poskytují stoupenců m Pol Pota př es Singapur zbraně, gangy Rudý ch Khmerů terorizují Kambodž u ješ tě 10 let po pá du rež imu.

1980 - Itá lie. V rá mci „Operace Gladio“ Amerika zprostř edkuje vý buch na ná draž í v Bologni, je zabito 86 lidí. Cí lem bylo zdiskreditovat komunisty v nadchá zejí cí ch volbá ch.

1980- Již ní Korea. S podporou Američ anů byly zabito tisí ce demonstrantů ve mě stě Kwangju. Protest byl namí ř en proti použ í vá ní muč ení, masové mu zatý ká ní, zmanipulovaní voleb a osobně proti americké loutce Chun Doo Hwanovi. O ně kolik let pozdě ji mu Ronald Reagan ř ekl, ž e „udě lal hodně pro udrž ení 5 000 let staré tradici oddanosti svobodě “.

1981 - Zambie. Americe se velmi nelí bila vlá da té to země, jelikož nepodporovala Amerikou podporovaný apartheid v Již ní Africe. Takž e se Američ ané snaž ili zorganizovat př evrat, který mě li prové st zambijš tí disidenti s podporou jihoafrický ch vojsk. Pokus o př evrat se nezdař il.

1981- USA sestř elují dva libyjské letouny. Ú tok byl zamě ř en na destabilizaci antiamerické vlá dy M. Kaddá fí ho. Souč asně byly provedeny uká zkové mané vry u pobř ež í Libye. Kaddá fí podpoř il Palestince v jejich boji za nezá vislost a svrhl př edchozí pro-americkou vlá du.

1981-1990 - Nikaragua. CIA ř í dí invazi do země. Po pá du Somozovy diktatury a př í chodu k moci sandinistů v roce 1978 bylo Spojený m stá tů m jasné, ž e v Latinské Americe mů ž e vzniknout „dalš í Kuba“. Prezident Carter se uchyloval k sabotá ž i revoluce v diplomatické a ekonomické formě. Jeho ná stupce Reagan vsadil na sí lu. V té době byla Nikaragua mezi nejchudš í mi země mi na svě tě, bylo tam jen pě t vý tahů a jeden eskalá tor, a i ten nefungoval. Reagan vš ak prohlá sil, ž e Nikaragua př edstavuje velké nebezpeč í, a když proná š el svou ř eč, tak se v televizi ukazovala mapa USA, která se plnila č ervenou barvou, jako by př edstavují cí jdoucí nebezpeč í z Nikaragui. Bě hem 8 let byli lidé z Nikaragui napadá ni tzv. contras, vytvoř ený ch USA ze zbytků Somozovy strá ž e a ostatní ch př í znivců diktá tora. Byla zahá jena totá lní vá lka proti vš em progresivní m sociá lní m a ekonomický m programů m vlá dy. Reaganovi „bojovní ci za svobodu“ pá lili š koly a kliniky, byli zapojeni do ná silí a muč ení, bombardová ní a stř elby do nevinný ch lidí, což vedlo k porá ž ce revoluce. V roce 1990 se konaly volby, bě hem který ch Amerika utratila 9 milionů dolarů na podporu proamerické strany (National Opposition Union) a vydí rá ní lidí, který m ř ekli, ž e když strana zí ská moc, ná jezdy contras financovaný ch z USA př estanou a mí sto toho bude zemi zajiš tě na masivní pomoc. Sandinisté opravdu prohrá li. Bě hem 10 let „svobody a demokracie“ ž á dná pomoc do Nikaragui nebyla nikdy doruč ena: ekonomika byla znič ena, země zbí dač ená, vznikla negramotnost a sociá lní služ by, které byly př ed př í chodem USA nejlepš í mi ve stř ední Americe, byly zlikvidová ny.

1982- Vlá da jihoafrické republiky Surinam zač ala prová dě t socialistické reformy a pozvala kubá nské poradce. Americké zpravodajské služ by podporovaly demokratické a pracovní organizace. V roce 1984 pro-socialistická vlá da odstoupí jako vý sledek dobř e organizovaný ch obč anský ch nepokojů.

1982-1983 - Teroristický ú tok 800 americký ch mariň á ků proti Libanonu. Opě t mnoho obě tí.

1982 - Guatemala. Amerika pomá há dostat se k moci generá lovi Efrainovi Rios Monttovi. Po 17 mě sí cí ch ve funkci znič il 400 indiá nský ch vesnic.

1983 - Vojenská intervence v Grenadě, asi 2 000 mariň á ků. Znič ení stovek ž ivotů. V Grenadě probě hla revoluce, která př ivedla k moci skupiny levicové orientace. Nová vlá da té to malé ostrovní země se snaž ila prová dě t ekonomické reformy s pomocí Kuby a Sově tské ho svazu. Spojené stá ty se obá valy „exportu“ kubá nské revoluce. Navzdory skuteč nosti, ž e vů dce grenadský ch marxistů Maurice Bishop byl zabit ostatní mi č leny strany, Spojené stá ty se stejně rozhodly Grenadu napadnout. Formá lní verdikt o použ ití vojenské sí ly byl vyhlá š en „Organization of Eastern Caribbean States“, dů vodem pro zahá jení vojenské operace byly američ tí studenti jako rukojmí. Americký prezident Ronald Reagan ř ekl, ž e se př ipravuje kubá nsko-sově tská okupace Grenady, a ž e v Grenadě jsou sklady zbraní, které mohou bý t použ ity meziná rodní mi teroristy. Po dobytí ostrova (1983) bylo zjiš tě no, ž e studenti nejsou drž eni jako rukojmí a sklady byly plné starý ch sově tský ch zbraní. Př ed invazí USA ozná mily, ž e na ostrově je 1 200 kubá nský ch commandos. Poté vyš lo najevo, ž e Kubá nců na ostrově nebylo ví ce než 200, z nichž tř etina byli civilní specialisté. Č lenové revoluč ní vlá dy byli zatč eni a př edá ní americký mi vojá ky do USA. Soud, jmenovaný novou vlá dou, je odsoudil k trestů m vě zení. Shromá ž dě ní OSN podstatnou vě tš inou odsoudilo tuto akci. Prezident Reagan k tomu ř ekl: „Tohle ani nenaruš ilo mou sní dani. “

1983 - Destabilizač ní č innost v Angole: podpora ozbrojený ch protivlá dní ch sil, teroristické ú toky a sabotá ž e v podnicí ch.

1984 - Američ ané sestř elili dvě í rá nská letadla.

1984 - Amerika nadá le financuje protivlá dní povstalce v Nikaragui. Když Kongres oficiá lně zaká zal př evá dě t pení ze do rukou teroristů, CIA jednoduš e klasifikuje finanč ní prostř edky jako tajné. Kromě peně z zí ská vali contras i ú č inně jš í pomoc: Nikaragujci chytili Američ any jak poklá dají miny ve tř ech zá livech, to znamená, ž e vedli typickou teroristickou č innost. Vě c byla projedná na u Meziná rodní ho soudní ho dvora, Amerika byla odsouzena k zaplacení 18 miliard dolarů, ale nevě novala tomu pozornost.

1985 - Č ad. Vlá da vedená prezidentem Habré m byla podporovaná Američ any a Francouzi. Tento represivní rež im použ í val nejstraš ně jš í muč ení, pá lení lidí zaž iva a jiné techniky zastraš ová ní obyvatel: elektrické š oky, vlož ení vý fukové ho potrubí vozidla č lově ku do ú st, drž ení v jedné cele s hnijí cí mi mrtvolami a hladomor. Je dolož eno znič ení stovek země dě lců na jihu. Vý cvik a financová ní rež imu zajiš ť ovaly USA.

1985- Honduras. USA vysí lají odborní ky na muč ení a vojenské poradce pro nikaragujské contras, kteř í jsou zná mí svý m brutá lní m a sofistikovaný m muč ení m. Spoluprá ce Ameriky s vlivný mi obchodní ky s drogami. Jako kompenzaci honduraská vlá da dostane 231 milionů dolarů.

1986 - Ú tok na Libyi. Bombardová ní Tripolisu a Benghá zí. Mnoho obě tí. Dů vodem byl teroristický ú tok, který spá chali agenti libyjský ch tajný ch služ eb na diskoté ce v zá padní m Berlí ně, populá rní mezi americký mi vojá ky. V kvě tnu 1986 bě hem cvič ení americké flotily byly potopeny dvě libyjské vá leč né lodě, dalš í byla poš kozena. Na otá zku noviná ř ů, zda vá lka zač ala, mluvč í Bí lé ho domu ř ekl, ž e probě hly „pokojné moř ské mané vry v meziná rodní ch vodá ch“. Dalš í komentá ř nená sledoval.

1986-1987 - „Vá lka tankerů “ mezi Irá kem a Í rá nem. Ú toky letectva a ná moř ní ch sil vá lč í cí ch stran na ropná pole a tankery. Spojené stá ty vytvoř ily meziná rodní mi sí ly k ochraně př epravy v Perské m zá livu. Tí m započ ala stá lá př í tomnost americké ho ná moř nictva v Perské m zá livu. Nevyprovokovaný ú tok USA na í rá nskou loď v meziná rodní ch vodá ch, znič ení í rá nský ch ropný ch ploš in.

1986- Kolumbie. Americká podpora proamerické ho rež imu „v boji proti drogá m“. Do Kolumbie bylo př evezeno velké množ ství vojenské ho materiá lu poté, co kolumbijská vlá da proká zala svou loajalitu k USA: v „sociá lní ch č istká ch“. Jednalo se o znič ení odborový ch př edá ků a č lenů ví ce č i mé ně vý znamný ch hnutí a organizací, země dě lců a nevý hodný ch politiků pro „oč iš tě ní “ země od protiamerický ch a protivlá dní ch elementů. Aktivně se použ í valo brutá lní muč ení, např í klad v letech 1986-1988. Centrum Pracovní ků ztratilo 230 lidí, té mě ř vš ichni byli nalezeni umuč ení k smrti. Za pouhý ch š est mě sí ců, „č iš tě ní m“ (1988) bylo zabito ví ce než 3 000 lidí, pak Amerika ř ekla, ž e „Kolumbie má demokratickou formu vlá dy a vý znamně neporuš uje stupeň meziná rodně uzná vaný ch lidský ch prá v“. Od roku 1988 do roku 1992 bylo z politický ch dů vodů zabito kolem 9 500 lidí (vč etně 1 000 č lenů jediné nezá vislé politické strany „Vlastenecký svaz“), do toho není zahrnuto 313 mrtvý ch rolní ků a 830 politický ch aktivistů se pohř eš ovalo. Do roku 1994 se poč et usmrcený ch osob z politický ch dů vodů již rozrostl na 20 000. Ná sledují cí př í pady zač lenit do „boje proti drogá m“ urč itě nejde. V roce 2001 se kmen indiá nů snaž il pomocí pokojný ch protestů nedopustit tě ž bu ropy na své m ú zemí americkou firmou „Occidental Petroleum“. Firma se samozř ejmě neptala na povolení a poslala na civilisty vlá dní sí ly. Vý sledkem bylo napadení dvou vesnic v regionu Valle del Cauca - bylo zabito 18 lidí, z toho 9 dě tí. Podobný incident se stal v roce 1998 v Santa Domingu. Př i pokusu př ehradit cestu byli zabity 3 dě ti a desí tky lidí byly zraně ny. 25 % kolumbijský ch vojá ků chrá ní zahranič ní ropné společ nosti.

1986-2000 - Nepokoje na Haiti. Bě hem 30. let zde USA podporovaly diktaturu rodiny Duvalierů, a to dokud proti ní nevystoupil kně z Aristide. Mezití m CIA tajně pracovala s „eskadrami smrti“ a obchodní ky s drogami. Bí lý dů m př edstí ral, ž e podporuje ná vrat Aristida k moci po jeho svrž ení v roce 1991. Po ví ce než dvou letech prodlení americká armá da obnovila jeho vlá du. Ale až poté, co dostala zá ruku, ž e nebude pomá hat chudý m na ú kor bohatý ch a bude ná sledovat principy „trž ní ekonomiky“.

1987-1988 - USA pomá hají Irá ku v jeho vá lce proti Í rá nu nejen zbraně mi, ale i bombardová ní m. Naví c Spojené stá ty a Britá nie poskytly Irá ku zbraně hromadné ho nič ení, vč etně smrtí cí ho plynu, který m bylo otrá veno 6 000 civilistů v kurdské vesnici Halabja. Prá vě tento př í pad citoval Bush v př edvá leč né ré torice v ospravedlně ní americké agrese v roce 2003. O skuteč nosti, ž e chemické zbraně byly poskytnuty Amerikou, která chtě la změ nit antiamerický rež im v Í rá nu, se samozř ejmě ně jak „zapomně l“ zmí nit.

1988 - Turecko. Vojenská podpora země bě hem masový ch represí vů č i nespokojený m s proamerickou vlá dou. Š iroce rozš í ř ené použ í vá ní muč ení, vč etně muč ení dě tí, tisí ce obě tí. Kvů li tomu má Turecko tř etí mí sto ve vý š i finanč ní pomoci USA. 80 % turecký ch zbraní se kupuje ve Spojený ch stá tech a USA mají v zemi vojenské zá kladny. Tolik prospě š ná spoluprá ce umož ň uje turecké vlá dě, aby pá chala trestné č iny bez obav, ž e „meziná rodní společ enství “ př ijme protiopatř ení. Např í klad v roce 1995 byla zahá jena kampaň proti kurdské menš ině: 3 500 vesnic bylo znič eno, 3 miliony lidí zů staly bez domova a bylo zabito ně kolik desí tek tisí c obyvatel. Ani „svě tové společ enství “, natož Spojené stá ty se vů bec neobtě ž ovaly touto skuteč ností zabý vat.

1988- CIA zajiš ť uje vý buch letadla „Pan Am“, které letě lo př es Skotsko, a naš la v ně m smrt stovka Američ anů. Tento incident byl př ič í tá n arabský m teroristů m. Uká zalo se, ž e tyto pojistky se vyrá bí v Americe a jsou prodá vá ny vý hradně v CIA a ne v Libyi. Spojené stá ty ně kolik let tlač ily na Libyi ekonomický mi sankcemi (a př itom č as od č asu prová dě la nená padné bombardová ní mě st), ž e ta se nakonec rozhodla „př iznat“ svou vinu v roce 2003.

1988 - Invaze vojsk USA do Hondurasu kvů li ochraně teroristické ho hnutí „contras“, které po mnoho let ú toč ilo odtud na Nikaraguu. Vojska jsou v Hondurasu dodnes.

1988 - Americká loď „Vincennes“ sestř elila v Perské m zá livu raketou í rá nské letadlo s 290 cestují cí mi na palubě, vč etně 57 dě tí. Letadlo prá vě vzlé tlo a nebylo ani v meziná rodní m prostoru, ale nad í rá nský mi teritoriá lní mi vodami. Když se loď „Vincennes“ vrá tila na zá kladnu v Kalifornii, obrovský já sají cí dav ji př iví tal s transparenty a baló nky, orchestrem a pochodem, a ze samotné lodě z hlasitý ch reproduktorů zně la bravurní hudba. Hrdiny ví tali dě lostř eleckou palbou. Noviná ř e Karamurza psal o obsahu č lá nků publikovaný ch v americký ch noviná ch vě novaný ch sestř elené mu í rá nské mu letadlu: „Když č teš tyto č lá nky, tak hlava jde kolem. Letadlo bylo sestř eleno z dobrý ch ú myslů a cestují cí „nezemř eli nadarmo“, protož e Í rá n se mů ž e zamyslet... “ Namí sto omluvy Bush starš í ř ekl: „Nikdy se nebudu omlouvat za Spojené stá ty. Nezají mají mě fakta. “ Kapitá n kř iž ní ku „Vincennes“ byl oceně n medailí za stateč nost. Pozdě jš í vlá da USA plně uznala svou chybu a nelidské jedná ní. Do dneš ní ho dne USA nicmé ně nesplnily své povinnosti na ná hradu morá lní a materiá lní š kody př í buzný m obě tí v dů sledku tohoto bezprecedentní ho č inu.

1989- Ozbrojený zá sah v Panamě, zajetí prezidenta Noriegy, který je doteď v americké m vě zení. Byly zabity tisí ce lidí, v ú ř ední ch dokumentech byl jejich poč et sní ž en na 560. Rada bezpeč nosti OSN byla té mě ř jednomyslně proti okupaci. Spojené stá ty vetovaly rezoluci Rady bezpeč nosti, a zač aly plá novat dalš í „zá chranné operace“. Rozpad SSSR uš etř il USA nutnosti omlouvat se vedl k tomu, ž e „poprvé po mnoha letech se Spojené stá ty mohly uchý lit k sí le bez obav o ruskou reakci“, jak ř ekl po invazi do Panamy jeden ze zá stupců americké ho ministerstva zahranič í. Uká zalo se, ž e navrhovaný rozpoč et Pentagonu po skonč ení studené vá lky ze strany Bushovy administrace, již bez vý mluvy „ruské hrozby“ byl ješ tě vě tš í než př edtí m.

1989 - Američ ané sestř elili dva libyjské letouny.

1989- Rumunsko. CIA se podí lí na svrž ení a vraž dě Ceauş esca. Zpoč á tku s ní m Amerika zachá zela velmi vlí dně, protož e vypadal jako skuteč ný konfident v socialistické m tá boř e: nepodporoval vstup sově tský ch vojsk do Afghá nistá nu a bojkot olympijský ch her v roce 1984 v Los Angeles, trval na souč asné m rozpuš tě ní NATO a Varš avské smlouvy. Ale na konci 80. let, se uká zalo, ž e nepů jde cestou zrá dce socialismu, jako Gorbač ov. Naví c tomu př eká ž ely č í m dá l vě tš í odhalení oportunismu a zrady komunismu, zně jí cí z Bukureš ti. V Langley bylo rozhodnuto, ž e Ceauş escu musí byt odstraně n (samozř ejmě bez souhlasu Moskvy to tehdy neš lo... ) Operací byl pově ř en vedoucí oddě lení CIA pro vý chodní Evropu Milton Borden. Nyní uzná vá, ž e akce na svrž ení socialistické ho rež imu a odstraně ní Ceauş esca byla naplá novaná americkou vlá dou. 1989 - Filipí ny. Vlá dě pro boj proti př evratu je poskytnuta letecká podpora.

1989- Američ tí vojá ci potlač ují nepokoje v Panenský ch ostrovech.

1990 - Vojenská pomoc guatemalské proamerické vlá dě „v boji proti komunismu“. V praxi se to odrá ž í na masový ch masakrech, do roku 1998 se stalo obě ť mi stř etů 200 000 lidí, pouze 1 % zabitý ch civilistů „zá sluhou“ protivlá dní ch rebelů. Je znič eno ví ce než 440 vesnic, desí tky tisí c lidí uprchly do Mexika, ví ce než milion uprchlí ků odeš el do vnitrozemí. V zemi se rychle š í ř í chudoba (1990 – 75 % populace), desetitisí ce umí rají hladem, oteví rají se farmy na vý robu dě tí, které pak rozř ež ou na orgá ny pro bohaté americké a izraelské klienty. Na americký ch ká vový ch plantá ž í ch lidé ž ijí a pracují za podmí nek jako v koncentrač ní m tá boř e.

1990- Podpora vojenské ho př evratu na Haiti. Populá rní a legitimně zvolený prezident Jean-Bertrand Aristide byl svrž en, ale lidé ho zač ali aktivně pož adovat zpě t. Poté Američ ané spustili dezinformač ní kampaň, ž e je duš evně nemocný. Amerikou dosazený generá l Prosper Anvil byl nucen uprchnout na Floridu v roce 1990, kde nyní ž ije v př epychu za ukradené pení ze.

1990- Zač í ná ná moř ní bloká da Irá ku.

1990- Bulharsko. Amerika utrá cí 1 500 000 dolarů na financová ní soupeř ů Bulharské socialistické strany bě hem voleb. Nicmé ně BSS vyhrá vá. Amerika i nadá le financuje opozici, což vede k brzké mu odstoupení socialistické vlá dy a nastolení kapitalistické ho rež imu. Vý sledek: kolonizace země, zbí dač ová ní lidí, č á steč né znič ení ekonomiky.

1991 - Rozsá hlé vojenské akce proti Irá ku, na které se podí lí 450 000 vojá ků a ně kolik tisí c kusů moderní techniky. Bylo zabito nejmé ně 150 tisí c civilistů. Ú myslné bombardová ní civilní ch objektů pro zastraš ení obyvatelstva Irá ku. Pro první invazi do Irá ku Amerika použ ila ná sledují cí vý mluvy:

Tvrzení vlá dy USA:

1) Irá k napadl nezá vislý stá t Kuvajt

2) Husajn vyrá bí jaderné zbraně a použ ije je proti Americe

3) Irá k nechtě l zač í t mí rové rozhovory a stá hnout vojá ky

4) zvě rstva irá cké armá dy v Kuvajtu

5) použ ití zbraní hromadné ho nič ení irá ckou armá dou

6) Irá k se chystal zaú toč it na Saú dskou Ará bii

7) v Irá ku není demokracie

Pravda:

1) Kuvajt byl po staletí souč á stí Irá ku a britš tí imperialisté ho odtrhli pomocí sí ly ve 20. letech 20. století kvů li politice „rozdě l a panuj“. Ž á dná země v regionu neuznala tento stá t.

2) Plá ny na vý robu jaderný ch zbraní byly v poč á teč ní fá zi, pod touto zá minkou mů ž eme bombardovat vě tš inu svě ta. Jeho zá mě r zaú toč it na Ameriku byl samozř ejmě č irý m vý myslem.

3) Když Amerika napadla Irá k, mí rová jedná ní byla již v plné m proudu a irá cká armá da opouš tě la Kuvajt.

4) Nejhorš í zvě rstva typu vraž d novorozeň at popsaný ch vý š e byla vymý š lená americkou propagandou.

5) Amerika sama poskytla Husajnovi tyto zbraně.

6) Dů kazy doposud nejsou.

7) Američ ané sami dosadili Husajna k moci.

1991 - Kuvajt. Schytal to i Kuvajt, který Američ ané „osvobodili“: stá t byl bombardová n a vojensky obsazen.

1992-1994 - Okupace Somá lska. Ozbrojené ná silí proti civilní mu obyvatelstvu, vraž dě ní civilistů. V roce 1991 byl sesazen prezident Somá lska Mohammad Siad Barre. Od té doby je jeho země skuteč ně rozdě lena na klanová ú zemí. Ú stř ední vlá da neovlá dá celou zemi. Američ tí př edstavitelé nazvali Somá lsko „ideá lní m mí stem pro teroristy“. Nicmé ně, ně kteř í vů dci klanů, jako je Mohammed Farah Aidid spolupracovali v roce 1992 s mí rový mi jednotkami OSN. Ale ne na dlouho. O rok pozdě ji už s nimi bojoval. Vedoucí př edstavitelé somá lský ch klanů mě li vlastní malou, ale velmi pohyblivou a dobř e vyzbrojenou armá dou.

Američ ané s tě mito armá dami nebojovali, ale pouze vyhlazovali civilní obyvatelstvo. Yankees ztratili dvě bojové helikopté ry, ně kolik obrně ný ch „Hummerů “, 18 lidí bylo zabito a 73 zraně no (speciá lní sí ly tý mu „Delta“ a piloti vrtulní ku), znič ili ně kolik mě stský ch bloků a zabili podle rů zný ch odhadů 1-10 000 lidí (vč etně ž en a dě tí ). V roce 1994, po dvou letech neú spě š ný ch pokusů o „obnovení poř á dku“ v zemi, se té mě ř 30 tisí c vojá ků americké armá dy bylo nuceno evakuovat. Aidid byl zabit až v roce 1995 a diplomatické vztahy mezi Somá lskem a Spojený mi stá ty neexistují doteď (2005). Američ ané natoč ili film „Black Hawk Down“, kde se př edstavili jako hrdinš tí osvoboditelé Somá lců, kteř í bojují proti teroristů m. A tí m to skonč ilo.

Američ ané v Somá lsku. Po znič ení tisí ců civilistů americký mi hrdloř ezy, Somá lci proká zali svou „vdě č nost“ za bratrskou „pomoc“ a tá hli jednoho zabité ho okupanta ulicemi mě sta. Dosaž ený ú č inek byl ohromují cí: po vysí lá ní tě chto zá bě rů v americké televizi ve Spojený ch stá tech zač ala diskuse na té ma „proč jim pomá há me, když to jsou takoví barbař i? “ ‒ a vojá ci museli bý t pod tlakem veř ejnosti evakuová ni.

1992- Angola. V nadě ji, ž e zí ská bohaté zdroje ropy a diamantů USA financuje své ho prezidentské ho kandidá ta Jonasa Savimbiho. Ten prohrá vá. Př ed a po tě chto volbá ch mu Spojené stá ty poskytují vojenskou pomoc pro boj s legitimní vlá dou. Bě hem konfliktu zemř elo asi 650 000 lidí. Oficiá lní př í č ina podpory rebelů je boj proti komunistické vlá dě. V roce 2002 Amerika zí skala pož adované vý hodné podmí nky pro své firmy a ze Savimbiho se stala př í tě ž. USA po ně m chtě ly, aby zastavil boje, ale on odmí tl. V té to souvislosti ř ekl jeden americký diplomat ná sledují cí vě c: „Problé m s loutkami je ten, ž e ne vž dy š kubnou, když tahá te za nitku“. Na tip od americké zpravodajské služ by byla „loutka“ nalezena a znič ena vlá dou Angoly.

1992 - V Irá ku se nezdař il proamerický př evrat, který mě l nahradit Husajna americký m obč anem Sa’d Salihem Dž abrem.

1993- Rusko. Američ ané pomá hali Jelcinovi zastř elit ně kolik set lidí př i ú toku na Nejvyš š í radu. Trvale kolují nepotvrzené zvě sti o americký ch odstř elovač í ch, kteř í pomá hali v boji proti „rudo-faš istické mu př evratu“. Kromě toho se Američ ané postarali o Jelcinovo ví tě zství v př í š tí ch volbá ch, i když pá r mě sí ců př ed tí m ho podporovalo pouze 6 % Rusů.

1993-1995 - Bosna. Hlí dky bě hem obč anské vá lky v bezletový ch zó ná ch, sestř elená letadla, bombardová ní Srbů.

1994-1996 - Irá k. Pokus svrž ení Husajna pomocí destabilizace země. Ani na den se nezastavilo bombardová ní, lidé umí rali hladem a nemocemi kvů li sankcí m, stá le dochá zelo k vý buchů m na veř ejný ch mí stech. Za tí mto ú č elem Američ ané použ í vali teroristickou organizaci Irá cký ná rodní kongres (INA). Dochá zelo dokonce k ozbrojený m stř etů m s Husajnový mi silami, jelikož Američ ané slí bili podporu Ná rodní mu kongresu ze vzduchu. Nicmé ně podpora nepř iš la. Teroristické ú toky byly namí ř eny proti civilistů m, Američ ané doufali, ž e tí m vyvolá vají hně v lidí na rež im Saddá ma Husajna, který umož ň uje vš e. Rež im to vš ak dlouho netrpě l a v roce 1996 byla znič ena vě tš ina INA. Do nové irá cké vlá dy INA také nikdo nepustil.

1994-1996 - Haiti. Bloká da smě ř ují cí proti vojenské vlá dě, vojá ci obnovují prezidentskou funkci pro Aristida tř i roky po př evratu.

1994- Rwanda. Př í bě h je temný, hodně se teprve uvidí, ale nyní mů ž eme ř í ci ná sledují cí: pod vedení m agenta CIA Jonase Savimbiho bylo v zemi zabito zhruba 800 000 lidí. Zpoč á tku byly hlá š eny tř i miliony, ale v prů bě hu let se poč et sniž uje. Ř eč je o etnické č istce - znič ení ná roda Hutuů. Velmi dobř e ozbrojený kontingent OSN, který se v zemi nachá zel, neudě lal nic. Nakolik je v tom namoč ena Amerika a jaké cí le sledovala, to zatí m není jasné. Je zná mo, ž e armá da Rwandy, která se zabý vala zabí jení m civilní ho obyvatelstva, ž ije z americký ch peně z a je vyš kolená instruktory z USA. Je zná mo, ž e prezident Rwandy, Paul Kagame, bě hem jehož vlá dy doš lo k hromadný m vraž dá m, zí skal vojenský vý cvik ve Spojený ch stá tech. Kagame urč itě navá zal skvě lé vztahy nejen s americkou armá dou, ale také s americkou rozvě dkou. Nicmé ně, ž á dnou zř etelnou vý hodu Američ ané z genocidy nezí skali.

1994 - Rusko. První a druhá č eč enská vá lka. Již v roce 1995 se objevily zprá vy, ž e byli ně kteř í Dudajevovi ozbrojenci š koleni ve vý cvikový ch tá borech CIA v Pá kistá nu a Turecku. USA, jak zná mo, prohlá sily ropná bohatství Kaspické ho moř e zó nou svý ch ž ivotní ch zá jmů a zač aly nič it stabilitu na Blí zké m vý chodě. Př es prostř ední ky v té to oblasti USA pomá haly ž ivit myš lenku oddě lení severní ho Kavkazu od Ruska. Jim blí zcí lidé s velký mi pytli peně z podně covali Basajevů v gang k „dž ihá du“ v Dagestá nu a dalš í ch oblastech, kde ž ijí zcela normá lní a klidní muslimové. Kromě toho se v USA ‒ podle ú dajů uvedený ch na internetový ch strá nká ch „Federá lní agentury pro vyš etř ová ní “ ‒ nachá zí 16 č eč enský ch a pro-č eč enský ch organizací.

Je zná m skandá l s britskou organizací „Helo-Trust“. Teoreticky „Helo-Trust“, která byla vytvoř ena ve Velké Britá nii na konci 80. let jako charitativní nezisková organizace, mě la poskytovat pomoc př i odminová ní oblastí zasaž ený ch ozbrojený m konfliktem. Podle svě dectví zadrž ený ch č eč enský ch povstalců, které poskytli FSB, instruktoř i „Helo-Trust“ od roku 1997 vyš kolili ví ce než sto specialistů na miny a vý buchy. Je zná mo, ž e financová ní „Helo-Trust“ prová dí britské ministerstvo pro meziná rodní rozvoj, Ministerstvo zahranič í Spojený ch stá tů, Evropská unie, vlá dy Ně mecka, Irska, Kanady, Japonska, Finska a soukromé osoby. Naví c ruská kontrarozvě dka zjistila, ž e se zamě stnanci „Helo-Trust“ aktivně podí leli na shromaž ď ová ní zpravodajský ch informací na ú zemí Č eč enska v oblasti sociá lně politický ch, ekonomický ch a vojenský ch zá lež itostí.

Kvů li nedostatku financová ní svý ch vlastní ch obdobný ch projektů ruská armá da využ í vá americký systé m GPS. Signá l byl bě hem vá lky v Č eč ensku ú myslně vypnut, což zabrá nilo ruský m vojá ků m znič it vů dce rebelů pomocí tohoto systé mu. Je taky zná m př í pad, ž e Z. Brzezinski veř ejně prohlá sil v mé dií ch, ž e Rusko se chystá použ í t chemické zbraně proti č eč enský m civilistů m. Zá roveň ruš tí vojá ci zachytili vysí laní č eč enský ch rebelů, kteř í se zmocnili velký ch zá sob chló ru a byli př ipraveni je použ í t proti vlastní m civilistů m a hodit pak tento zloč in na ruskou armá du. Spojitost je jasná. Mimochodem, prá vě Brzezinski vymyslel jak vtá hnout Sově tský svaz do Afghá nistá nu, prá vě on sponzoroval bin Lá dina, prá vě on se proslavil vý roky, ž e pravoslaví je hlavní m nepř í telem Ameriky a Rusko je zbyteč ná země. Takž e pokaž dé, když Č eč enci berou jako rukojmí ruské dě ti nebo nechají vybuchnout vlak, není pochyb o tom, kdo za tí m vš í m je.

1995- Mexiko. Americká vlá da sponzoruje kampaň proti zapatistů m. Pod rouš kou „boje proti drogá m“ jde boj o ú zemí, která jsou atraktivní pro americké společ nosti. Pro znič ení mí stní ch lidí se použ í vají vrtulní ky s kulomety, rakety a bomby. Gangy vycvič ené CIA zabí jí obyvatelstvo a š iroce použ í vají muč ení.

1995 - Chorvatsko. Bombardová ní letiš ť Srbské Krajiny př ed postupem Chorvatů.

1996 - 17. č ervence 1996 let č. 800 letecké společ ností TWA explodoval na noč ní obloze nedaleko Long Islandu a spadl do Atlantské ho oceá nu - vš ech 230 lidí na palubě zahynulo. Existuje dů kaz, ž e Boeing byl sestř elen raketou USA. Motivace tohoto ú toku nebyla stanovena, jednou z hlavní ch verzí je chyba př i tré ninku a odstraně ní než á doucí ch osob na palubě letadla.

1996 - Rwanda. 6 000 civilistů bylo zabito vlá dní mi jednotkami, které jsou vyš koleny a financová ny Amerikou a Již ní Afrikou. V zá padní ch mé dií ch byla tato udá lost ignorová na.

1996 - Kongo. Americké ministerstvo obrany se tajně ú č astnilo vá lky v Demokratické republice Kongo (DRK). Do tajné operace Washingtonu v Konž ské demokratické republice byly zapojeny i americké společ nosti, jedna z nich je spojena s bý valý m americký m prezidentem Georgem W. Bushem. Mě li tam ekonomické zá jmy v tě ž ební m sektoru Konž ské demokratické republiky. Pro zachová ní dů vě rnosti použ í vali soukromé vojenské personalisty. Washington pomohl Rwandě a Konž ský m povstalců m svrhnout diktá tora Mobutu. Pak Američ ané podpoř ili rebely, kteř í zahá jili vá lku proti zesnulé mu prezidentovi Laurent-Desire Kabilovi, jelikož v roce 1998, rež im Kabila zač al suž ovat zá jmy americký ch tě ž ební ch společ ností. Když Kabila zí skal podporu jiný ch africký ch zemí, Spojené stá ty změ nily svou taktiku. Američ tí speciá lní agenti zač ali tré novat jako odpů rce Kabily Rwanď any, Uganď any a Burunď any a jejich stoupence - obyvatele Zimbabwe a Namibie.

1997- Američ ané uspoř á dali sé rii bombový ch ú toků v kubá nský ch hotelech.

1998- Sú dá n. Američ ané znič ili raketový m ú derem farmaceutickou tová rnu, když prohlá sili, ž e se v ní vyrá bí nervový plyn. Protož e tato tová rna vyrá bě la 90 % lé ků v zemi, a import ze zahranič í Američ ané samozř ejmě zaká zali, vý sledkem raketové ho ú toku byla smrt desí tek tisí c lidí. Prostě je nebylo č í m lé č it.

1998 - Č tyř i dny aktivní ho bombardová ní Irá ku poté, co inspektoř i hlá sili, ž e Irá k nebyl dostateč ně kooperativní.

1998- Afghá nistá n. Ú tok na bý valé vý cvikové tá bory CIA, které použ í valy islá mské fundamentalistické skupiny.

1999 - Jugoslá vie. Př es pohrdá ní pravidly meziná rodní ho prá va, obchá zení OSN a Rady bezpeč nosti, USA silami NATO zahá jily kampaň 78denní ho bombardová ní suveré nní ho stá tu Jugoslá vie. Agrese proti Jugoslá vii, která probě hla pod zá minkou „zabrá ně ní humanitá rní katastrofě “, způ sobila nejvě tš í humanitá rní katastrofu v Evropě od druhé svě tové vá lky. Bě hem ví ce než 32 000 bojový ch vzletů byly použ ity bomby o hmotnosti 21 tisí c tun, což odpoví dá č tyř ná sobku sí ly atomové bomby na Hiroš imu. Ví ce než 2 000 civilistů bylo zabito, 6 000 zraně no a zmrzač eno, ví ce než milion zů stalo bez př í stř eš í a 2 miliony bez zdroje př í jmů.

Bombardová ní ochrnulo vý robní kapacitu a infrastrukturu kaž dodenní ho ž ivota Jugoslá vie, což vedlo ke zvý š ení nezamě stnanosti na 33 % a př ivedlo 20 % obyvatel pod hranici chudoby, způ sobilo př í mé ekonomické ztrá ty ve vý š i 600 miliard dolarů. Jugoslá vie, stejně jako celá Evropa utrpě la dlouhotrvají cí š kody na ekologické m prostř edí.

Z dů kazů shromá ž dě ný ch Meziná rodní m tribuná lem pro vyš etř ová ní americký ch vá leč ný ch zloč inů v Jugoslá vii, které př edsedal bý valý americký generá lní prokurá tor Ramsey Clark, je zř ejmé, ž e CIA vyzbrojila a financovala gangy albá nský ch teroristů (tzv. Kosovská osvobozenecká armá da, KLA) v Jugoslá vii. Za ú č elem financová ní bojovní ků KLA CIA vytvoř ilo dobř e organizovanou kriminá lní strukturu pro obchod s drogami v Evropě.

Př ed zač á tkem bombardová ní Srbska vlá da poskytla NATO mapu Jugoslá vie, kde byly vyznač eny objekty nepodlé hají cí bombardovaní, jelikož to způ sobí ekologickou katastrofu. Američ ané s jim vlastní m cynismem zač ali bombardovat prá vě ty objekty, které byly uvedeny na srbské mapě. Např í klad ropnou rafiné rii Panč evo bombardovaly š estkrá t. V dů sledku toho se do ž ivotní ho prostř edí uvolnilo velké množ ství toxické ho plynu fosgenu, 1 200 t monomerů vinylchloridu, 3 000 t hydroxidu sodné ho, 800 t kyseliny chlorovodí kové, 2 350 t kapalné ho amoniaku a 8 t rtuti. Tohle vš echno š lo do země, pů da byla otrá vena. Podzemní vody, zejmé na v centru mě sta Novi Sad, obsahují rtuť. Jako vý sledek bomb NATO s uranový m já drem zač ala nemoc tzv. „golfský syndrom“, dě ti se rodí jako zrů dy. Ekologové ze Zá padu, př edevš í m Greenpeace, zcela mlč í o zvě rstvech americké armá dy v Srbsku.

2000- Př evrat v Bě lehradě. Američ ané nakonec svrhli nená vidě né ho Miloš evič e.

2001-2014 - Invaze do Afghá nistá nu. Typický program Američ anů: muč ení, zaká zané zbraně, hromadné zabí jení civilistů, ujiš tě ní o blí ž í cí se rekonstrukci země, použ í vá ní ochuzené ho uranu, a nakonec vycucaný z prstu „dů kaz“ o angaž ovanosti bin Lá dina v teroristický ch ú tocí ch 11. zá ř í 2001, který je založ en na pochybné m videu se š patný m zvukový m signá lem a zcela odliš ný m č lově kem od bin Lá dina.

2001 - Američ ané se honí po celé Makedonii za albá nský mi teroristy z Kosovské osvobozenecké armá dy, kteř í byli vyš koleni a vyzbrojeni samotný mi Američ any v boji proti Srbů m.

2002 - Američ ané zavá dí vojska na Filipí ny, jelikož mají strach z obč anský ch nepokojů.

2002-2004 - Venezuela. V roce 2002 se zde uskuteč nil proamerický stá tní př evrat, opozice nelegá lně svrhla populá rní ho prezidenta Huga Chá veze. Hned dalš í den zač alo lidové povstá ní na podporu prezidenta, Chá vez byl zachrá ně n z vě zení a vrá til se na svů j post. Nyní tam probí há boj mezi opozicí, podporovanou Američ any a vlá dou. Venezuela je bohatá na ropu. Naví c není tajemství m, ž e Hugo Chá vez byl nejlepš í m př í telem kubá nské ho vů dce Fidela Castra. A Venezuela je jednou z má la zemí, která otevř eně kritizovala americkou zahranič ní politiku. Např í klad v dubnu 2004, ve své m projevu na shromá ž dě ní u př í lež itosti vý roč í vojenské ho př evratu v zemi, Chá vez ř ekl, ž e moc ve Washingtonu zachytila imperialistická vlá da, která v zá jmu dosaž ení svý ch cí lů je př ipravena zabí jet ž eny a dě ti.

2003 - „Protiteroristická operace“ na Filipí ná ch.

2003-2011. Irá k. USA a š iroká koalice napadá Irá k a svrhá vá Saddá ma Husajna (pozdě ji ho nalezne v ú krytu a irá cká vlá da ho usmrtí ). Ví ce než 150 000 mrtvý ch civilistů, 4000 americký ch a koalič ní ch vojá ků (vč etně č eský ch). Ekonomika země rozvrá cen, ropná pole rozprodá na a pronajata zá padní m společ nostem na desí tky let dopř edu. Sociá lní segradace celé země. Obč anská vá lka sunnitů, š í itů a Kurdů.

2003- Libé rie.

2003 - Sý rie. Jak už to tak bý vá, zač ne USA v zá chvatu vá š ně nič it zemi-obě ť (v tomto př í padě, Irá k), ale také okolní země. 24. č ervna Pentagon ozná mil, ž e mož ná znič ili Saddá ma Husajna nebo jeho nejstarš í ho syna Udaje. Podle vedoucí ho americké armá dy, dron Predator zasá hl podezř elý konvoj. Jak se uká zalo, př i honbě za př edstavitelem bý valé ho irá cké ho rež imu, americká armá da pů sobila v Sý rii. Americká vojenská jednotka uznala stř et se syrskou pohranič ní strá ž í. Byli použ iti paraš utisté. Ze vzduchu kryla př istá ní speciá lní ch sil letadla a vrtulní ky.

2003 - Př evrat v Gruzii. Př í mou pomoc gruzí nské opozici poskytoval americký velvyslanec v Tbilisi Richard Miles ‒ to znamená, ž e to bylo provedeno se souhlasem Bí lé ho domu. Mimochodem, Miles byl už dlouho nechvalně zná mý jako hrobní k rež imů:

- byl velvyslancem v Á zerbajdž á nu, když k moci př iš el Hejdar Alijev;

- byl v Jugoslá vii př i bombardová ní a př i svrž ení Slobodana Miloš evič e,

- byl v Bulharsku, když parlamentní volby vyhrá l dě dic trů nu Simeon Saxe-Coburg Gotha, který zů stal v č ele vlá dy.

Kromě politické podpory Američ ané podporovali opozici i finanč ně. Např í klad Sorosova nadace př idě lila 500 000 dolarů radiká lní opozič ní organizaci „Kmara“ („Dost“). Dá le financoval oblí benou opozič ní televizní stanici, která hrá la klí č ovou roli v podpoř e „rů ž ové revoluce“ a ř í ká se, ž e poskytoval finanč ní podporu mlá dež nické organizaci, zodpově dné za poulič ní protesty. Kromě toho, podle „Globe and Mail“ prá vě za pení ze Sorosový ch organizací do Tbilisi na speciá lní ch autobusech z rů zný ch mě st svá ž eli opozič ní ky, a uprostř ed ná mě stí př ed parlamentem byla postavena obrovská obrazovka, př ed kterou se shromaž ď ovali odpů rci Š evarnadzeho. Podle dokumentu byly př ed svrž ení m Š evarnadzeho v Tbilisi speciá lně studová ny metody organizová ní masový ch protestů v Jugoslá vii, které vedly k rezignaci Miloš evič e. Podle „Globe and Mail“, prezident Gruzie Michail Saakaš vili, který zí skal prá vnický titul v New Yorku, osobně podporuje vř elé vztahy se Sorosem. Č eč enš tí rebelové, př ijatí do služ by gruzí nské armá dy, zí skali od Sorose bonus k platu.

2004- Haiti. Protivlá dní protesty pokrač ovaly na Haiti bě hem ně kolika tý dnů. Povstalci obsadili hlavní mě sto Haiti, prezident Jean-Bertrand Aristide uprchl. Ú tok na hlavní mě sto Port-au-Prince byl odlož en na ž á dost Spojený ch stá tů. Amerika zavá dí armá du.

2004- Pokus o př evrat v Rovní kové Guineji, kde jsou sluš né zá soby ropy. Britská zpravodajská služ ba MI6, CIA a š paně lské tajné služ by se snaž ily propaš ovat do té to země 70 ž oldá ků, kteř í mě li svrhnout rež im prezidenta Theodora Nguema Mbasogo Obisanga s podporou mí stní ch zrá dců. Ž oldá ci byli zadrž eni a jejich vů dce Mark Thatcher (mimochodem, syn samotné Margaret Thatcherové! ) naš el ú toč iš tě ve Spojený ch stá tech.

2004 - Proamerický př evrat na Ukrajině.

2008 - Rusko-gruzí nská vá lka.

2011 – Tunis.

2011– Egypt.

2011 - Libye. Ná lety NATO uvrhly tuto kdysi podle africký ch standardů prosperují cí zemi zpě t do stř edově ku, a co hů ř, ponoř ily ji do obč anské vá lky. Zá pad použ il vojenské sí ly, aby tu instaloval posluš ný, leč nepopulá rní rež im neschopný si poradit se zakoř eně ný mi ná bož enský mi a kmenový mi rozepř emi, které zemi trhají na kusy. Libyjská ropa a plyn byly hlavní m cí lem vojenské intervence NATO ve jmé nu uš lechtilé ho cí le osvobození obyč ejný ch Libyjců od diktatury plukovní ka Kaddá fí ho (ví ce zde: http: //www. vlastnihlavou. cz/libye/)

2011 - Poč á tek tzv. Arabské ho jara.

2011- Souč asnost. Sý rie (ví ce zde: http: //www. jinezpravy. blogspot. cz/search/label/Sý rie, www. vlastnihlavou. cz/syrie-pravda-o-syrii-syrska-opozice/)

2013-2014 - Ukrajinský Majdan, boje na jihový chodě Ukrajiny. USA prohlaš ují, ž e do vzniku ukrajinské demokracie investovaly 5 miliard dolarů. Sestř elení malajsijské ho letadla, dosud nevyš etř eno.

2014- vznik Islá mské ho stá tu v Irá ku a Levantě (ISIL), dnes jen Islá mský stá t (IS). Sunitské vojsko dobý vá s pomocí americké vý zbroje ukradené irá cké armá dě rozsá hlé ú zemí severový chodu Sý rie a irá cký Kurdistá n. Vraž dí a vyhá ní ná bož enské menš iny (kř esť any, jezí dy, š í ity). V ř í jnu 2014 letectvo USA podniká letecké ná lety na ú zemí od kontrolou IS.

Na ú zemí USA se boje prakticky nikdy nevedly. Skoro nikdo nikdy Ameriku nenapadl. Slavný Pearl Harbor (Hawai), který byl napaden Japonci bě hem druhé svě tové vá lky, bylo obsazené ú zemí, které Američ ané sami zdevastovali o chví li dř í v. Jediný m ú tokem dalš í země na Spojené stá ty byla vá lka za nezá vislost na Britá nii na konci 18. století a britský ú tok na Washington v roce 1814. Od té doby veš kerý teror pochá zí ze Spojený ch stá tů a nebyl nikdy potrestá n.

⇐ Предыдущая 1 234 5 6 7 Следующая ⇒