Je bezpečný pro lidské použití?

Zastavme se na chví li a promluvme si o bě lidle.

Je pravda, ž e oxid chlorič itý se použ í vá v papí renské m prů myslu jako bě lí cí prostř edek a prá vě zde vyvstá vá znač ná č á st jeho kontroverze. Odpů rci oxidu chlorič ité ho mají jeden argument, ano pouze JEDEN argument proti! FDA uvá dí, ž e lá tky v ně m jsou velice nebezpeč né! Vlastně je to silné bě lidlo, které mů ž e otrá vit kaž dé ho, kdo jej vypije. Lé č í kaž dé ho od rakoviny po autismus, ale nemě li byste ho pí t, protož e jak jistě tuš í te, pití bě lidla vá m rozhodně neprospě je. V podstatě se ve vaš em ž aludku změ ní v bě lidlo. Je to v podstatě pož í vá ní bě lidla a je to nebezpeč né pro vaš e zdraví. Je to bě lidlo!

Tento argument je obyč ejná propaganda. Tady je dů vod. Jako zdravotní bratr pravidelně dá vá m svý m pacientů m mnoho nebezpeč ný ch lá tek, jako je Coumadin, na ř edě ní krve, který se použ í vá jako jed na krysy, chemoterapie obsahují cí lá tky, z nichž se ně které použ í vají jako chemické zbraně, a slanou vodu pro hydrataci, která je ve vysoký ch koncentrací ch jed. Vš echny tyto lá tky mohou bý t pro č lově ka prospě š né, ale mohou bý t také vysoce toxické, a dokonce způ sobovat smrt, pokud jsou podá vá ny ve velké m množ ství nebo nevhodně. Toxicita má co dě lat s množ ství m podané dá vky a nemá to nic společ né ho s ná zvem na obalu umí stě ný m na lá tce. Toté ž platí pro oxid chlorič itý.

U oxidu chlorič ité ho, který se má použ í t jako bě lidlo, se použ í vá zhruba 5% koncentrace roztoku. Dá vky použ í vané pro lidské zdraví se pohybují od 0, 000003% do 0, 02% roztoku.

Když se oxid chlorič itý použ í vá vhodně, v nepatrné m množ ství potř ebné m k eliminaci patogenů a prospě chu pro lidské zdraví, je naprosto bezpeč ný. Takž e argument propagandy bě lidla, který mě zpoč á tku zdě sil, je zcela neplatný s ohledem na to, jak se oxid chlorič itý použ í vá pro vnitř ní a vně jš í použ ití.

Zde je citá t skupiny Scotmas, odborní ků v oblasti dezinfekce oxidem chlorič itý m: „Př estož e oxid chlorič itý má ve své m ná zvu chlor, jeho slož ení se od chloru radiká lně liš í ”. Jak jsme se vš ichni nauč ili př i stř edoš kolské chemii, mů ž eme smí chat dvě slouč eniny a vytvoř it tř etí, která má pramalou podobnost s pů vodní mi. Např í klad smí chá ní m dvou č á stí plynu vodí ku s jednou č á stí plynu kyslí ku vzniká kapalná voda. Nemě li bychom bý t uvedeni v omyl skuteč ností, ž e chlor a oxid chlorič itý sdí lejí společ né slovo. Chemické slož ení tě chto dvou slouč enin je ú plně odliš né. Pojď me tedy prově ř it jeho bezpeč nost. Je oxid chlorič itý bezpeč ný? Odpově ď na tuto otá zku je ano i ne. ANO, je bezpeč ný, pokud je použ í vá n vhodný m způ sobem, a NE, není bezpeč ný, pokud je použ í vá n nevhodně.

To platí pro vš echny chemiká lie, lé ky nebo lá tky, které jsou apliková ny do lidské ho tě la.

Vzhledem k mnoha faktů m o jeho bezpeč nosti, je š iroce použ í vá n k č iš tě ní vody a použ í vá se jako bezpeč ný dekontaminant v mnoha prů myslový ch odvě tví ch, vč etně potraviná ř ské ho, ná pojové ho, zdravotní ho, země dě lské ho, farmaceutické ho a sanitace. Kdekoli potř ebujete zabí t vš echny bakterie, houby a viry, je oxid chlorič itý prově ř enou, nejbezpeč ně jš í a nejú č inně jš í volbou, která je dispozici.

Oxid chlorič itý byl použ it k bezpeč né sterilizaci kancelá ř í sená tu po antraxové m ú toku ve Washington DC v roce 2001 a byl použ it k bezpeč né mu vyč iš tě ní epicenter viru Ebola.

Př i sprá vné m použ ití je oxid chlorič itý bezpeč ný a je jednou z má la chemiká lií, které nepoš kozují ž ivotní prostř edí.

Jeho vhodné dá vková ní je vž dy nutné dobř e uvá ž it, jako u jaké koliv chemiká lie, lé ku, byliny nebo lá tky použ í vané k lé č ebný m ú č elů m.

Už ivatelé oxidu chlorič ité ho už í vají lá tku vně i vnitř ně rů zný mi způ soby.

Hlavní mi způ soby jeho už ití je vnitř ní (perorá lně ) a zevní apliková ní na ků ž i. Pro ú č ely té to diskuse o bezpeč nosti, se budu zabý vat metodami, které jsou bě ž ně testová ny ve vě decko vý zkumné literatuř e, která zahrnuje perorá lní už í vá ní, inhalaci a oč ní aplikaci.

Jední m z hlavní ch dů vodů, proč oxid chlorič itý nahrazuje chlor v mnoha zař í zení ch na zpracová ní vody je, ž e jeho vedlejš í produkty nereagují s organický mi slouč eninami stejně jako chlor. Vedlejš í produkty oxidu chlorič ité ho jsou bezpeč né a př i jeho použ í vá ní nejsou pro č lově ka š kodlivé. Bezpeč nostní studie prová dě né od 70. let uká zaly, ž e vhodně použ itý oxid chlorič itý, je pro č lově ka bezpeč ný.

Nově jš í studie na zví ř atech pomohly k urč ení bezpeč ný ch ú rovní oxidu chlorič ité ho pro orá lní a inhalač ní použ ití.

Podí vejme se na ně kolik z tě chto studií.

V roce 2017 byla provedena studie jeho bezpeč nosti testová ní m na myš í ch. Tato studie byla z č á sti provedena za ú č elem stanovení bezpeč nosti a ú č innosti oxidu chlorič ité ho, když je inhalová n a už í vá n perorá lně.

Zá vě r pro inhalovaný oxid chlorič itý byl, ž e ve srovná ní s kontrolní skupinou myš í, „ Inhalace 10 a 20 ppm (č á stic na jeden milion) oxidu chlorič ité ho, po celé 24 hodinové období, nezpů sobila myš í m ž á dné podrá ž dě ní. “ Nebyly pozorová ny ž á dné viditelné rozdí ly mezi kontrolní a testovanou skupinou.

Zá vě r stejné studie orá lní ho dá vková ní oxidu chlorič ité ho je: „V subchronické m testu orá lní toxicity, 0, 5, 10, 20 a 40 ppm oxidu chlorič ité ho, který byl podá vá n v krmení myš í m, se ani po 90 dnech neproká zala ž á dná abnormalita a ž á dné ú mrtí v kontrolní a testovací skupině. ” Podá vá ní až 40 ppm oxidu chlorič ité ho myš í m po dobu 90 dní tedy není toxické.

A opě t ve stejné studii apliková ní 50 ppm nevykazovalo ž á dné vý znamné př í znaky podrá ž dě ní př i testu reakce drá ž dě ní krá lič í ho oka.

V jiné studii na zví ř atech bylo 100 mg /l, což je 100 ppm oxidu chlorič ité ho př idá no do kaž dé ho litru pitné vody po dobu 30 dní a byla hodnocena toxicita na krevní slož ky. Byla hodnocena š iroká š ká la krevní ch parametrů a nebyl zjiš tě n ž á dný dopad na ně který z tě chto parametrů.

V jiné studii pili dobrovolní ci oxid chlorič itý v roztoku až do 24 ppm a nebyly u nich pozorová ny ž á dné nepř í znivé ú č inky.

V jiné studii z roku 1979 byly vč ely medonosné, které jsou obvykle velmi ná chylné k jaké koli toxicitě,

krmeny vysoký mi dá vkami 10 až 100 ppm oxidu chlorič ité ho ve vodě a nevykazovaly ž á dné š kodlivé ú č inky. A nejen to, když se koncentrace udrž ovala mezi 10–100 ppm, razantně se zvý š ila i ž ivotnost vč el.

V jiné studii z roku 2012 byly krysy kontinuá lně vystaveny inhalované mu plynné mu oxidu chlorič ité mu př i 0, 05 ppm nebo 0, 1 ppm po dobu 24 hodin, 7 dní a po dobu 6 mě sí ců. Studie dospě la k zá vě ru, ž e plyn až 0, 1 ppm, př ekrač ují cí hladinu ú č innou proti mikrobů m, jemuž bylo vystaveno celé tě lo potkanů nepř etrž itě po dobu š esti mě sí ců, nepů sobil toxicky. Tyto krysy po dobu š esti mě sí ců nepř etrž itě dý chaly ní zké koncentrace a nevykazovaly ž á dné než á doucí ú č inky.

V jiné studii provedené v Japonsku mě ly š kolní dě ti vý znamně sní ž ený vý skyt absence v období, kdy byly ve tř í dě do vzduchu vypouš tě ny ní zké koncentrace oxidu chlorič ité ho. Tyto dě ti byly vystaveny bezpeč ný m ú rovní m oxidu chlorič ité ho a zí skaly vý hodu menš í ho poč tu dnů nemoci.

Podle centra pro kontrolu nemocí „Oxid chlorič itý není pro č lově ka mutagenní ani karcinogenní. “

Podle agentury pro ochranu ž ivotní ho prostř edí EPA, ve studii provedené v roce 1981, bylo 198 lidí vystaveno 5 ppm oxidu chlorič ité ho po dobu tř í mě sí ců a vě dci EPA nezjistili ž á dné než á doucí ú č inky spojené s expozicí ve srovná ní s kontrolní skupinou 118 lidí.

Dalš í studie oxidu chlorič ité ho a jeho metabolitů provedená v roce 1982 př iš la s tí mto zá vě rem: „V mezí ch studie byla zkoumá na relativní bezpeč nost perorá lní ho už í vá ní oxidu chlorič ité ho a jeho metabolitů, chloritanu a chloreč nanu, nebyla proká zá na ž á dná š kodlivá fyziologická reakce. “

Na první strá nce dokonč ené zprá vy EPA o oxidu chlorič ité m se uvá dí: “V souč asné době jsou vý robky obsahují cí oxid chlorič itý a chloritan sodný urč eny pro země dě lské, obchodní, prů myslové, lé kař ské a domá cí použ ití. “

Na druhé straně se uvá dí: „ oxid chlorič itý a chloritan sodný neprodukují toxický metabolit produkovaný jiný mi lá tkami. “

Pro ilustraci toho, jak bezpeč ný je oxid chlorič itý, vyrá bě la společ nost Frontier Pharmaceuticals ř adu bezpeč ný ch produktů, schvá lený ch FDA obsahují cí ch oxid chlorič itý, které zahrnují ú stní vody a vý robky pro pé č i o pokož ku.

Zakladatel společ nosti Howard Alliger má dokonce patent na použ í vá ní oxidu chlorič ité ho k eliminaci rakoviny.

Patent uvá dí ná sledují cí: „Oxid chlorič itý (ClO2), silný oxidant, lze bezpeč ně injekč ně aplikovat do tě la, vč etně ná doru, i když slouč enina dosud nebyla použ ita pro lé č bu rakoviny tí mto způ sobem. “

Dá le ř í ká: „ClO2 je vysoce pronikavý a obecně se považ uje za netoxický, jak bylo proká zá no jeho aplikací v hluboký ch raná ch a popá leniná ch 3. Stupně a př i jeho použ ití perorá lně a loká lně. “

Citace z vý zkumný ch prací, které potvrzují toto tvrzení, lze nalé zt v PDF dokumentu uvedené m v popisu tohoto videa.

Existují desí tky vý zkumný ch prací, které vyzdvihují vý hody a bezpeč nost sprá vně aplikované ho oxidu chlorič ité ho pro hojení ran a mikrobiá lní regulaci.

V roce 2014 publikoval Journal of Advances in Skin and Wound Care č lá nek, který uvá dí: „ Oxid chlorič itý je biokompatibilní m antiseptický m prostř edkem na hojení ran, př i které m nedochá zí k ž á dné mu poš kození tká ní. ”

Meziná rodní zubař ský č asopis vydaný v roce 2004 uvá dí: Byla proká zá na ú č innost loká lně použ ité ho oxidu chlorič ité ho (v koncentraci 0, 8%) v lé č bě chronické atrofické kandidó zy. ClO2 poskytuje bezpeč nou a klinicky efektivní volbu.

Abyste pochopili, co je 0, 8% koncentrace, dovolte mi vá m to trochu př iblí ž it. 0, 8% po př epoč tu na poč et č á stic na milion se rovná 8 000 ppm.

Typické orá lní dá vková ní, které lidé použ í vají př i perorá lní m pož ití oxidu chlorič ité ho, je mé ně než 100 ppm a obvykle mé ně než 50 ppm.

Jako ú stní vý plach byl oxid chlorič itý bezpeč ný a klinicky ú č inný v dá vká ch 80x vyš š í ch, než jaký se použ í vá k lé č ení př i perorá lní m podá ní.

Oxid chlorič itý byl ve Francii dokonce použ it k lé č bě rakoviny. Francouzský lé kař Laurent Schwartz lé č il pacienty pomocí protokolu zahrnují cí ho oxid chlorič itý. Zdroj lze zkontrolovat na www. cancertreatmentjournal. com

Když typič tí už ivatelé už í vají oxid chlorič itý ú sty, jedná se o smě si, které se pohybují asi od 10 ppm do 100 ppm. Rozsah dá vková ní je tedy pod nebo jen mí rně nad dá vkami, které nevykazovaly ž á dné abnormality ani ú mrtnost a to ani po 90 dnech kaž dodenní ho už í vá ní, př i testech na zví ř atech.

Tisí ce lidí, vč etně mě, experimentá lně konzumovali oxid chlorič itý ně kolik mě sí ců v rozmezí dá vková ní 10 až 100 ppm.

Neř í ká m, ž e doporuč uji jeho dlouhodobé denní už í vá ní, ale konstatuji, ž e lidem, kteř í ho už í vali dlouhodobě, nezpů sobil ž á dnou ú jmu.

⇐ Предыдущая 9 10 11 12 13 141516 17 18 Следующая ⇒