Hewlett Packard

3.2.1 Hewlett Packard

Dual-core je nмco, na co mnoho uћivatelщ иekб jako na ъћasnou vмc. Pro mм osobnм je to jedinэ typ procesoru, kterэ mi pшinese vэznamnй zrychlenн prбce s poинtaиem. Pшesto... tato technologie v sobм skrэvб шadu vэznamnэch limitщ, kterй by mмl i bмћnэ uћivatel pшed koupн mнt v povмdomн. Proto si dnes povнme vљe dщleћitй.

Dneљnн procesory jsou velmi sloћitб zaшнzenн s miliony logickэch spojenн. Pшesto majн vљechny nмco spoleиnйho. Zбkladnн stavebnн prvek kaћdйho procesoru je vэpoиetnн ибst, tedy nмco, co umн zpracovбvat sekvenci instrukcн - vlбkno (thread). Vэpoиetnн ибsti jsou u rщznэch procesorщ rщznм vyvinutй, pracujн rychleji иi pomaleji, ale zбkladnн princip je u vљech prakticky stejnэ.

Sekvence instrukcн (souибst threadu) - deassembler.

Thready tvoшн zбklad programщ. Kaћdэ program je tvoшen datovou a instrukиnн ибstн - v datovй ибsti se nachбzejн v инselnй podobм vyjбdшenн nмkolika rщznэch typщ dat - napш. инslic иi znakщ (napш. velkй „A“ je v инselnй podobм zastoupen hodnotou 65). S tмmito daty jsou provбdмny operace - sинtбnн, odинtбnн atp. To, jakou operaci provйst, urиujн instrukce, pшesnмji sled mnoha instrukcн v pшedem stanovenйm poшadн.

Instrukиnн ибst programu je obvykle tvoшena jednou posloupnostн instrukcн - jednнm threadem.

V rбmci jednoho threadu jsou instrukce vykonбvбny v pшedem stanovenйm poшadн. To znamenб, ћe napшнklad matematickб operace (A + B) * C bude rozdмlena na souиet A s B a aћ po zjiљtмnн vэsledku nбsobena C. Bмћnй procesory - Athlony, Pentia 4 - jsou jednojбdrovй. To znamenб, ћe tyto procesory majн jednu vэpoиetnн ибst, tj. umн zpracovat v jeden okamћik pouze jedno vlбkno (vyjma HyperThreadingu - viz. dбle). Zjednoduљenм шeиeno souиasnй procesory umн v jeden okamћik spustit jen jeden program (z reality by se to dalo pшirovnat k situaci, kdy pшi шнzenн motorovйho vozidla nejsme schopni vypisovat slovниka z uиebnice angliиtiny).

Modernн operaиnн systйmy jsou charakterizovбny jako multitaskingovй. Jak uћ nбzev napovнdб, pod takovэm operaиnнm systйmem bмћн vнce taskщ (ъloh, programщ). Mщћete napшнklad mнt puљtмnэ Internet Explorer a k tomu komunikaиnн klient ICQ - oboje pouћнvбte souиasnм. Mohlo by se zdб, ћe oba programy bмћн narбz. Nenн tomu tak.

Protoћe dneљnн procesor umн zpracovat pouze jedno vlбkno, existuje v multitaskingovйm operaиnнm systйmu kus programu (sбm o sobм takй vlбkno), kterэ slouћн jako rozhranн mezi vlбkny jednotlivэch programщ a procesorem. Tento plбnovaи pшidмluje, na urиitэ иas, kaћdйmu programu vэkon procesoru - jinэmi slovy v urиitэch иasovэch intervalech (zбvislэch na prioritм procesu) stшнdб mezi jednotlivэmi vlбkny a to, kterй je na шadм, posнlб do procesoru ke zpracovбnн.

Priority procesu urиujн, jak moc dб plбnovaи jednotlivэm programщm pшednost pшi pшidмlovбnн иasu procesoru.

V naљem pшнkladu procesor chvнli zpracovбvб vlбkno z Internet Exploreru a chvнli z ICQ. Protoћe vэpoиet a stшнdбnн jsou tak rychlй, ћe je nedokбћeme postшehnout, vypadб to navenek, ћe oba programy bмћн souиasnм.

Fakticky vzato je dual-core (v pшekladu „dvoujбdrovэ“) takovэ procesor, kterэ obsahuje dvм samostatnй vэpoиetnн ибsti (jбdra). Na prvnн pohled jednoduchб definice v sobм skrэvб nмkolik moћnэch pшнstupщ. Z pojmu dual-core vщbec nevyplэvб jakб jбdra a jak spolu spojenб, natoћ pak nмco o frekvencнch. Zajdeme-li do extrйmщ, mщћe bэt dual-core kombinace nejrychlejљнho souиasnйho procesoru (napш. Athlonu 64 FX-55) se 486kou. Ano, i to by byl dual-core.

⇐ Предыдущая 4 5 6 7 8 9 10 111213 Следующая ⇒