Pamмti. Pamмt DRAM

2.1 Pamмti

Bratшниci jsou jiћ proti tйto nemoci oиkovбni. Na nбsledujнcнm obrбzku je vidмt jak pracuje TN. Dolnн situace znбzorтuje pшнpad, kdy je subpixel propustnэ pro svмtlo. Svмtlo [3] proudнcн skrz tekutй krystaly [5] (molekuly tмchto krystalщ jsou v љroubovitйm uspoшбdбnн) je natбиeno a dнky tomu mщћe prochбzet pшes polarizaиnн desku [2] aћ na „Film“ [6], kterэ zlepљuje pozorovacн ъhly. Tento stav je klidovэ (mezi elektrodami [4] nenн elektrickй pole). Z tohoto dщvodu vadnэ pixel svнtн (klidovэ stav je ten, kdy prochбzн svмtlo). Hornн situace demonstruje stav, kdy je mezi elektrodami [4] elektrickй pole. Toto pole „narovnбvб“ vмtљinu tekutэch krystalщ do jeho smмru. Tнm, ћe jsou polarizaиnн desky [2] vщиi sobм otoиeny o 90 stupтщ, zabraтujн prщchodu svмtla a pixel tedy nesvнtн.

1- Zdroj bнlйho svмtla 2- Polarizaиnн desky 3- Polarizovanй svмtlo 4- Elektrody 5- Tekutй krystaly 6- Film zlepљujнcн pozorovacн ъhly.

Teп kdyћ vнme, jak TN-LCD funguje, mщћeme se zamyslet nad jejнmi ъskalнmi. Prvnн je nasnadм. Nнzkй pozorovacн ъhly (do 140 stupтщ), tyto ъhly jsou zvмtљovбny pomocн filmu [6]. Mщћeme se tak setkat i s TN monitory, kterй majн relativnм velkй pozorovacн ъhly (aћ 165 stupтщ), avљak pokud se zaиnete pшibliћovat okrajovйmu ъhlu, obraz zaиne rapidnм ћloutnout a ztrбcet hloubku. Druhй ъskalн je zapшниinмno љroubovitэm uspoшбdбnнm molekul. Toto uspoшбdбnн je totiћ velice sloћitй a dochбzн k velkэm nepшesnostem a prбvм kvщli nepшesnostem prochбzн buп vнce nebo mйnм svмtla danэm subpixelem. Z tohoto dщvodu je barevnй podбnн velmi slabй. V neposlednн шade je zde fakt, ћe molekuly musн urazit dlouhou cestu ze љroubovitйho uspoшбdбnн do pшнmйho a opaиnм. Dнky tomu je doba odezvy takovйhoto panelu velmi dlouhб. Aиkoli vэrobci se snaћн tuto dobu zkrбtit vмtљнm napмtнm na elektrodбch, avљak jiћ nynн narбћн tato technologie na fyzikбlnн bariйry.

Dostбvбme se k dalљн technologii a to MVA. Tento vэrobnн proces byl vyvinut ke zkrбcenн reakиnн doby a zvмtљenн kontrastu a jasu (technologie TN mб ztrбty aћ 30% pшi prщchodu svмtla polarizaиnнmi filtry). Tato technologie takй odstraтuje syndrom svнtнcнho mrtvйho pixelu/subpixelu. Je to dбno tнm, ћe pixel je v zapnutйm stavu tehdy kdyћ svнtн (pшesnм naopak oproti TN). Takћe pokud se vyskytne mrtvэ pixel u tйto technologie, tak jde o иernй mнsto (popш. svнtн jinэm odstнnem - vypadne-li jen subpixel) a posuпte sami, ћe иernй mнsto je daleko pшнjemnмjљн, neћ pixel zбшнcн napшнklad mбlo pouћнvanou fialovou barvou. Pixely jsou иtvercovй a symetrickй v ose i (pokud bereme jako osu rovnobмћnou s normбlou na plochu displeje - je tedy smмr pohledu na monitor).

To mб za nбsledek naprosto stejnй pozorovacн vertikбlnн i horizontбlnн ъhly. Takй odezva byla rapidnм zlepљena, hlavnм pokud hovoшнme o odezvм „gray to gray“. Je to dбno tнm, ћe molekuly tekutэch krystalщ musн pшekonat daleko kratљн cestu k jednomu z meznнch stavщ. Zatнmco u TN se musely uspoшбdat do љroubovice, tak u MVA se pouze ze „stromeиkovitйho“ uspoшбdбnн natбиejн o pбr desнtek stupтщ (vљe je nбzornм vidмt na nбsledujнcнm obrбzku). Hornн ибst znбzorтuje subpixel ve vypnutйm stavu (svмtlo jim neprochбzн). V dolnн ибsti se molekuly pootoиily a svмtlo prochбzн druhэm polarizaиnнm filtrem. Mezi elektrodami je elektrickй pole a tento subpixel tedy svнtн.

1- Zdroj bнlйho svмtla 2- Polarizaиnн filtr 3- Polarizovanй svмtlo 4- Elektrody 5- Tekutй krystaly.

Elektrody majн dosti specifickэ tvar, kterэ je nбroиnмjљн na vэrobu. Jejich tvar vљak zajiљќuje vљude stejnou vrstvu tekutэch krystalщ a to je dщleћitй pro prщchod svмtla. Stejnм jako u pшedchozн technologie si шeknмme v иem je tato technologie dobrб a v иem naopak nevэhodnб. Jako plus jsou jistм velkй pozorovacн ъhly a to v obou smмrech stejnй. Dalљн vэhoda jsou malй ztrбty svмtla pшi prщchodu polarizaиnнmi filtry. Samozшejmostн je velmi rychlб odezva a vмrnй podбnн barev. Takй kontrast dosahuje velkэch hodnot - aћ 1000:1. A jakэ je rozdнl mezi MVA a PVA? Technologii MVA vyvinula firma Fujitsu (dnes se jmenuje Fujitsu Siemens), naopak technologii PVA firma Samsung. Technologie jsou si natolik podobnй, ћe je uvбdнme jako jednu. Pшesnй rozdнly vљak firma Samsung zdatnм tajн.

Pщvodnм se jmenovala technologie jen IPS, tento nбzev jн dala firma Hitachi. Pozdмji se vљak tato pomalб technologie (prщmмrnм mмla 50ms ideбlnн dobu odezvy) byla nahrazena vylepљenou S-IPS. Tato mнrnм upravenб technologie mб velmi dobrб vэsledky jak v odezvм, tak i pшi podбnн barev. Prбvм dнky nejvмrnмjљн (v porovnбnн s ostatnнmi technologiemi LCD) podбnн barev mб tato technologie velkй ambice pro provozovбnн v DTP studiнch. S-IPS mб dvм nevэhody. Prvnн je ta, ћe je tшeba silnмjљн podsvнcenн.

2.1.1 Pamмt DRAM

Je to dбno tнm, ћe okrajovй molekuly (nejdбle od elektrod) jsou vystaveny slabљнmu elektrickйmu poli (nejsou zcela otoиeny) a tak celkovм subpixel propouљtн mйnм svмtla. Z toho plyne i menљн jas a kontrast. Druhб vada na krбse je zapшниinмna tнm, ћe elektrody vyћadujн vнce mнsta (jsou dvм na jednй stмnм narozdнl od ostatnнch, kterй majн na kaћdй stмnм jednu elektrodu) a tak jsou subpixely resp. pixely o nмco menљн a obraz pщsobн hrubљнm dojmem (je vнce vidмt mшнћka mezi pixely). Nejde vљak o tak zбvaћnй nedostatky, kterй by znemoћтovaly pouћitн tйto technologie tiskбren. Naopak niћљн kontrast resp. jas mщћe bэt v temnэch DTP studiнch vэhodou. Na jakйm principu je tedy technologie zaloћena? Velmi jednoduchэ. Vљechny molekuly [5] jsou v klidovйm stavu uspoшбdбny do jednй roviny a subpixel nepropouљtн svмtlo [3]. Pokud pшivedeme na elektrody [4] napмtн, tak se „pouze“ molekuly [5] otoин o 90 stupтщ a svмtlo [3] zaиne subpixel propouљtмt.

1- Zdroj bнlйho svмtla 2- Polarizaиnн desky 3-Polarizovanй svмtlo 4- Elektrody 5- Tekutй krystaly 6- Polarizovanй svмtlo.

Shrтme si tedy co technologie nabнzн. Za prvй nejvмrnмjљн barvy dneљka u displejщ z tekutэch krystalщ! Jedny z nejlepљнch pozorovacнch ъhlщ, kterй dosahujн aћ 178 stupтщ. Na druhou stranu ponмkud niћљн kontrast a jas, neћ mб MVA/PVA. Doba odezvy je velmi dobrб. Aиkoli ideбlnн doba nenн aћ tak oslтujнcн, tak vмzte, ћe „gray to gray“ je jen o nмco mбlo vyљљн neћ ideбlnн doba odezvy. A to je jistм velmi potмљujнcн. To, ћe subpixel nepropouљtн svмtlo v klidovйm stavu, odstraтuje problйm se svнtнcнm pixelem. Mrtvэ pixel se tedy projevuje stejnм jako u technologie MVA/PVA.

⇐ Предыдущая 1 2 3 4 567 8 9 10 Следующая ⇒