|
|||
Bilance organických látek v orné půděBilance organických látek v orné půdě - primárním zrodem humusotvorného materiálu jasu na zeměd. půdě především exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky rostlin, které kryjí roční potřebu organ. látek )OL) pro orné půdy asi z 60-80%, zbytek se musí doplňovat v organ. hnojivech - bez přísunu organ. látek z hlediska dlouhodobého, nelze udržet půdní úrodnost - každý podnik by měl mít zpracovány údaje o skladování a použití organ. hnojiv - o produkci organ. hnojiv rozhoduje: produkce stájových hnojiv, ztráty při skladování vypracování bilance: 1) stanovení potřeby organ. látek v závislosti na struktuře pěstovaných plodin, popř. kultuře (chmelnice,vinice, sady) a druhu půdy 2) stanovení produkce organ. látek ze stájových hnojiv – vycházíme z produkce a ztrát stájových hnojiv 3) porovnáním výroby a potřeby vyčíslíme výslednou bilanci
organický podíl – 1-5% pevné fáze půdy - významný vliv na půdní úrodnost (mikrobiální aktivita, vodní a vzdušný režim) - zahrnuje o nehumifikované organ. látky 10-15% o humusová složka 85-90% o živá půdní hmota 0,1-0,2% (mikroedafon – bakterie, houby; mezoedafon – členovec, brouk; makroedafon – myš, krtek) - hl. složky organického půdního podílu o reaktivní komponenty (kořenové exudáty, mikrobiální biomasa, rostlinné zbytky) o pasivní komponenty cca 600 let o stabilní komponenty cca 30 let - význam organické hm. v půdách o primární OL § zdroj živin, mikrobiální aktivita, zdroj energie o humusové OL § sorpční a iontovýměnné vlastnosti § podporují tvorbu půdních agregátů § vláhový režim půd § detoxikace
51) Půdní vlastnosti půdní vlastnosti ovlivňují přístupnost a příjem živin o pufrovací schopnost půd o půdní reakce § určována koncentrací vodíkových iontů § pH (0,7-14) pH půd (4,5-8,0) § aktivní - způsobena rozpustnými volnými ionty vodíku § výměnná - způsobena ionty vodíku uvolněné do půdního roztoku, náhradou za kationty soli (výluh KCl) § Vliv pH na · sorpci rostlinných živin · rozpustnost sloušenin – přístupnost živin pro rostliny · činnost a složení mikroorganismů v půdě (mineralizace) · struktura půdy (vododržnost, aerace, evaporace – odpařování vody) o biologická aktivita o sorpční a iontové vl. § sorpce živin · mechanická – zadržování hrubě disperzních částic, sraženin, koloidních částic v půdě · fyzikální – zadržování fázového rozhraní (povrchové síly půdních částic) · fyz.-chem. – výměna iontů mezi půd. roztokem a koloidními částicemi · chemická – vytváření méně rozpustných sloučenin · biolog. sorpce – příjem a poutání živin v rostlinách a mikroorg. o zrnitostní složení
52) Základní typy úpravy půdy - upravujeme podmínky pro růst a vývoj plodin, reguluje zaplevelenost polí, zapravují se organické i průmyslové hnojiva, ničí staré porosty a připravuje půdu pro setí a sázení - při zpracování půdy musíme brát v úvahu druhy půd, které jsou dány zrnitostí, obsahem humusu, momentální vlhkostí a zastoupením minerálních látek podle velikosti - význam: úprava fyzikálních vlastností půdy - skupiny půd: lehké, střední, těžké 1) základní zpracování 2) příprava půdy před setím a sázením 3) kultivace půdy ve vegetaci 4) minimální zpracování půdy 5) půdoochranné systémy význam zpracování půdy: · úprava pozemku po sklizni předplodiny – urovnání pozemku, zapravení posklizňových zbytků a hnojiv · úprava fyzikálních vlastností půdy – půdní struktura, objemová hmotnost půdy, pórovitost, obsah vody a vzduchu · regulace škodlivých organismů – přímá, nepřímáupravuje podmínky pro růst a vývoj plodin Rozdělení: - podmítka: šetří půdní vláhu, zbavuje půdu plevelů, 8-12 cm - orba: význam drobící, kypřící, obracecí a mísící, - podrývání: díky nákladům na naftu se dnes již neprování, až do 40 cm - prohlubování: postupné přiorávání půdního profilu - hloubkové kypření: zúrodňování těžkých a zhutnělých půd, vedle kypřícího účinku jde o odvádění vody do hlubších půdních vrstev, 50-70 cm, nepoužívá se 53) Kultivace půdy během vegetace - význam spatřujeme především v: 1) úpravě stavu půdy 2) odplevelení porostů - kultivací se zvyšuje propustnost pro vodu a vzduch, ruší se půdní škraloup, obnovuje izolační vrstva, ničí jednoleté plevele, zeslabují plevele vytrvalé - plečkování – rotačními plečkami, jejich kryt chrání mladé rostlinky před zahrnutím a poškozením, používá se u: cukrovka, mák, kukuřice na zrno, někdy i hrách - hrůbkování – prování se u brambor tzv. „naslepo“, provádí se symetrickým rádlem, před aplikací herbicidů následuje ještě vláčení síťovími branami
54) Význam organických látek v půdě a. primární organické látky · zdroj živin, mikrobiální aktivita, zdroj energie b. humusové látky · sorpční a iontovýměnné vlastnosti · podporují tvorbu půdních agregátů · vláhový režim půd · detoxikace
55) Lineární programování - v sestavování OP prvně si ujasnit, které plodiny máme v úmyslu pěstovat a to vzhledem ke klimatickým, půdním, orografickým a ekonomickým podmínkám podniku a požadavkům současného trhu - pěstovat takové plodiny, které lze dobře prodat a u nichž je vysoká pravděpodobnost, že bude překročen tzv. práh ekonomické rentability - nutné stanovit osevní plochy těchto plodin ® matematický model rostlinné výroby podniku ® k vytvoření takového modelu se používá metody lineárního programování - hledané výměry n vybraných plodin se označí postupně proměnnými x1, x2, … xn a pomocí nich se sestaví m omezujících podmínek ve tvaru lineárních nerovnic plynoucích z: a. velikosti výměry orné půdy podniku b. podmínek agrotechnických c. podmínek krmivářských pro živočišnou výrobu d. podmínek pracovní náročnosti jednotlivých plodin e. podmínek vybavenosti podniku mechanizací apod. - k těmto nerovnicím se přiřadí ještě tzv. účelová funkce „z“, též lineární ve tvaru z = c1x1 + c2x2 + … + cnxn c1, c2, …cn – konstanty - pro tuto funkci se na množině bodů z n-rozměrného prostoru vn hledá optimální řešení, tj. její maximum či minimum - řešení těchto úloh se provádí pomocí výpočetní techniky - vypočtené optimální výměry vybraných plodin se vyjádří procenticky, zaokrouhlí se a rozhodne se, zda bude vhodné realizovat pouze jeden, popřípadě více OP - dále se určí o kolikahonné OP se bude jednat, ty se pak také musí umístit podle mapy výrobního území podniku do terénu
56) Závlahy a závlahový režim
|
|||
|