všeobecná. pravá

⇐ ПредыдущаяСтр 19 из 27Следующая ⇒

- všeobecná

§ odčerpání živin, vody, zhoršení struktury = obnova agrotechnického prostředí

§ není vázána na konkrétní plodinu

§ půda je unavená pro pěstování jakékoliv plodiny

§ tuto únavu lze odstranit: správná agrotechnika, hnojí, ochrana porostů před chorobami, škůdci, plevely

- pravá

- nelze ji odstranit agrotechnikou, hnojením ani ochranou rostlin

§ organismová – viry, bakterie, houby, hlísti, hmyz ® přemnožení původců chorob a škůdců

§ nedostatková – mikroprvky ->chybějící živiny a pravidelně se nedoplňují

§ toxinová

- vznik půdní únavy:

1) nedostatek některé z hlavních živin

2) nedostatek některého z mikroelementů

3) zhoršení fyzikálního stavu půdy, zejména půdní struktury a zhutnění půdy

4) porušení biologické rovnováhy v půdě, zvláště mezi různými typy mikroorganismů

5) rozšíření patogenních mikroorganismů

6) rozšíření specifických škůdců, zejména háďátek

7) dočasná intoxikace („otrávení“)

42) Osevní postupy – kritéria pro zařazení rostlin, význam, typy osevních postupů

- je možno třídit do dvou hlavních skupin: polní osevní postupy, speciální osevní postupy

1. polní osevní postupy:

- pěstují se běžné polní plodiny (obilniny, okopaniny, luskoviny, olejniny, technické plodiny, jeteloviny, jednoleté pícniny – kukuřice, směsky; aj.)

- rotace OP, má 3 fáze:

· fáze zúrodňující - jetel 1 rok, jetelotravní směsky 2 roky, vojtěška 2 roky

· fáze využití - jsou rovnoměrně prostřídány zbylé plodiny zlepšující a zhoršující

· fáze přípravná - připravit vhodné podmínky pro podsev

Specializovaný polní osevní postup na určitou plodinu:

- je OP, v němž má tato plodina ve struktuře uvedeného postupu větší zastoupení než je běžné

- patří sem následující postupy:

a) osevní postupy obilnářské (s vyšším zastoupením obilnin)

b) osevní postupy řepařské (s vyšším podílem cukrovky)

c) osevní postupy bramborářské (s vyšším zastoupením brambor)

d) osevní postupy pícninářské

2. speciální osevní postupy:

Ø semenářské osevní postupy

- úkol: zajišťovat výrobu osiv a sadby

Ø závlahářské osevní postupy

- = osevní postupy pod závlahou

- nejnáročnější plodiny na závlahu: víceleté pícniny, okopaniny, některá zelenina

- dále: pšenice, ječmen jarní – výsledky nejsou jednoznačné

- vysoké výnosy také u: kukuřice na zrno, na siláž i na zeleno; meziplodiny

- závlaha postřikem – v současnosti je ale nákladná

Ø protierozní osevní postupy

- nejškodlivější: eroze vodní, popřípadě větrná

- škodlivost eroze závisí v daném místě na utváření terénu, klimatických a půdních podmínkách, na způsobu hospodaření

- čím je úhel svahu větší a také svah delší, tím je nebezpečí vodní eroze větší

- pěstované plodiny podle protierozní ochrany vůči vodní erozi:

Ø zelinářské osevní postupy

- důležitá je reakce zelenin na animální hnojení

- první trať – přímo hnojením hnojem ® košťáloviny (květák, zelí, kedlubny, kapusta) a plodové zeleniny (okurky, rajčata, paprika, lilek, tykve, melouny)

- druhá trať ® mrkev, petržel, pastinák, černý kořen, cibule, česnek, pór

- třetí trať ® luskoviny, cibuloviny

Ø osevní postupy pod sady

- podplodiny, které nekonkurují ovocným stromům ve vláze nebo živinách, nekomplikují zpracování půdy v sadech a napomáhají v odplevelení půdy

Ø osevní postupy na písčitých půdách

- v písčitých půdách je malá schopnost uchovat v půdním profilu vodu ® nízká vododržnost

- zvýšení vododržnosti ® silně a často obohacovat půdy organickou hmotou, popř. provést meliorační zásahy

Ø osevní postupy před zakládáním vytrvalých kultur

- vybrat vhodné pozemky

- půda musí být připravena jak z hlediska fyzikálního stavu, tak z hlediska obsahu živin, provzdušnění hlubších půdních vrstev a oživení půdního profilu mikroorganismy

43) Výrobnost osevních postupů jak se stanovuje, v čem a proč

vyjadřuje množství biomasy (produktů) vyrobených na všech honech osevního postupu během jednoletého období, převedené na společnou veličinu

- je počítána, jakoby každý z honů měl výměru jednoho hektaru

- biologický výnos – veškerá biomasa vyprodukovaná porostem za vegetační dobu rostliny

- hospodářský výnos – výnos hlavního produktu konkrétní plodiny

- vychází se z hektarových výnosů plodin

- závisí na: druzích pěstovaných plodin, na jejich užitkovém směru, na výnosu, na termínu setí, sázení a sklizně, na výměrách těchto plodin v rámci OP a na míře využití meziporostních období k pěstování meziplodin

- je možno ji hodnotit podle:

1) množství vyprodukované sušiny

- vhodné uvést, při jaké teplotě sušení byla hmotnost sušiny stanovována

2) množství vyprodukovaných obilních jednotek

- jedna obilní jednotka byla definována jako produkce jednoho metrického centu zrna obilovin

3) množství uložené energie ve vyprodukované biomase

- energie je uložená ve formě chemické energie

- tato energie vzniká transformací sluneční energie (globálního záření) během fotosyntézy na energii chemických vazeb molekul

4) množství uhlíku obsaženého ve vyprodukované biomase

44) Půdní úrodnost, EVH, BPEJ, AZP

- půdní úrodnost je schopnost půdy poskytovat pěstovaných rostlinám vhodné prostřední, dostatek živin a vody nutných k růstu a vývinu

- některé půdní vlastnosti můžeme dobře ovlivňovat (hnojiva)

- měřitelný znak úrodnosti je množství a kvalita vyprodukované biomasy

- BPEJ = bonitovaná půdně ekologická jednotka (5 čísel)

· cílem je zhodnocení a hospod. ocenění vlastností zemědělského území nebo pozemku + (klima reliéfu)

· 1. č. = klimatický region

· 2. a 3. č. = hlavní půdní jednotka

· 4. č. = svažitost a expozice

· 5. č. = skeletovitost a hloubka půdy

- EVH = ekologická výrobní hladina

· průměrný výnos zrna

· vyjadřuje vliv výrobně-ekologických podmínek na rostlinnou produkci

- AZP = rozbor půd → aplikace hnojiv na základě

45) Podmítka

- mělké zpracování půdy po sklizni obilnin (8-12 cm), ozimé řepky, luskovin

- po těchto plodinách je půda ve slehlém stavu s různými množstvím strništních zbytků

- hlavní úkoly podmítky jsou:

ü šířit půdní vláhu – uchování vody

ü odplevelovat půdy – jednoleté a vytrvalé plevele

- je neméně významná pro:

ü tlumení chorob a škůdců

ü provedení následné orby v lepší kvalitě se sníženou spotřebou nafty

ü zlepšení fyzikálního stavu půdy,zejména jejího provzdušnění – prokypření povrchové vrstvy p.

ü zapravení posklizňových zbytků – strniště, rozřezaná sláma

ü urovnání pozemku – po přejezdech mechanizace, před dalšími operacemi

ü zapravení hnojiv – kejda, močůvka, chlévský hnůj, minerální hnojiva

ü účinnou aplikací některých herbicidů a zapravování průmyslových hnojiv

- je důležité dodržet tyto zásady: včasnost, hloubku a kvalitu

- provádí se:

a) radličnými podmítači

b) talířovými podmítači

c) kombinovanými kypřiči

d) podmítací pluhy

Ekonomická náročnost podmítky:

- hodinová výkonnost 2-4 ha/od

- spotřeba nafty 5-8 l/ha

- náklady 350 – 600 Kč/ha

46) Orba

- základní opatření klasického zpracování půdy, které má rozhodující vliv na celkový stav půdy

- má drobící, kypřící, obracecí a mísící efekt

- dochází k žádoucímu mísení ornice a rovněž tak k promísení zaorávaného materiálu se zeminou

- při hluboké orbě jsou zničeny i vytrvalé plevele tzv. „utopením“

- Odhrnovací PLUH: válcovitý, kulturní, pološroubový, šroubový

- rozdělení orby z hlediska doby provedení:

· letní – prováděna během léta, příprava půdy pro letní meziplodiny

· podzimní – seťová k ozimům, k jarním obilovinám, k okopaninám, usnadní zasakování vody z podzimních a zimních srážek do půdy, provádí se až do trvalého zamrznutí půdy

· zimní - provádíme jen tehdy, nebylo-li možno z jakýchkoliv důvodů provést podzimní orba

● jarní - má řadu negativních důsledků – plýtvání zimní vláhou

Hloubka orby:

- řídí se požadavkem následné plodiny v OP

1) mělkou do 18 cm

2) střední 18-25 cm

3) hlubokou 25-30 cm

4) velmi hlubokou nad 30 cm

Způsob orby:

- vhodný způsob volíme podle terénu, tvaru a velikosti pozemku

- rozlišujeme orbu:

a) záhonovou – do skaldu a do rozoru

b) do roviny

c) dokola

d) orba nepravidelných ploch

e) orba do svahu

Orba dle účelu se dělí na:

a) zaorávka hnoje

b) zaorávka slámy

Orba víceletých pícnin:

- po víceletých pícninách zůstávají v ornici dvě zřetelné vrstvy

- ulehlá vrstva je tvořena org.zbytky porostu i s kořenovým systémem

- tuto vrstvu je možno obracet, ale ne rozdrobit

- spodní vrstva má jednotlivé kořeny, tu lze drobit snadno

- orba s předhradličkou

Kvalita orby a její hodnocení je zaměřeno především na: včasnosti splnění argotech. termínů, přímosti brázd, hloubce orby, zaklopení posklizňových zbytků, čistotu dna brázdy, stěnu brázdy, podřezané plevele, nedooraná místa, hrudovitost, hřebenitost ornice

- Zornění.

Orná půda ku celkové zemědělské půdě v daném místě.

Procent zornění=vyjádření podílu výměry orné půdy z výměry půdy zemědělské na určitém území v procentech.

47) Předseťová příprava půdy

- umožňuje včasné a kvalitní zasetí nebo sázení plodin, vytváří příznivé podmínky pro vzcházení rostlin a jejich další růst a vývoj v prvních fázích vegetace

- příprava půdy musí splňovat tyto požadavky:

1) urovnat pole a zmenšit plochu povrchu půdy

2) vytvořit na povrchu půdy izolační vrstvu k ochraně půdní vláhy

3) dokončit úpravu agregátového složení půdy

4) připravit vhodné seťové lůžko

- je tvořeno dvěma vrstvami

- spodní vrstva – slehlá; umožňuje sít do požadované hloubky, jinak hrozí nebezpečí propadnutí osiva do větších hloubek s negativními důsledky pro porost

- vrchní vrstva – umožňuje dostatečný přístup vzduchu ke klíčícímu osivu

- lze ho připravit dvěma způsoby (smykování a vláčení, moderní zemědělská technika

5) odplevelovat půdu

Tradiční již překonaná příprava půdy před setím a sázením zahrnuje tato agrotechnická opatření:

1) smykování

2) vláčení

3) válení

4) hlubší kypření

Smykování:

- první zákrok v jarní přípravě půdy po předchozí orbě

- hlavním úkolem je:

ü urovnání povrchu

ü zmenšení plochy povrchu pole

ü drobení povrchu půdy a zatlačování hrud

ü vytvoření izolační vrstvičky

ü ničení prvních klíčících plevelů

- v poslední době se ale používá kombinovaných smyků (smyk+brány) ® smykostroje

⇐ Предыдущая 14 15 16 17 181920 21 22 23 Следующая ⇒