227. Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 - 1998

Nyní bychom se vě novali poř adu schů ze, s tí m, ž e pevně zař azený m bodem je

227. Nezaplacené podniky privatizované vlá dami ODS, ODA a KDU-Č SL v letech 1992 - 1998

Pož á dá m kolegu Krejzu, aby zaujal mí sto u stolku zpravodajů. Poté bych vyzval, aby za mě ně kdo také zasedl u stolku zpravodajů. Př ihlá š ený do rozpravy je pan kolega Valenta. Až budu chtí t vystoupit, tak pož á dá m kolegu Pikala, aby mě na chvilku vystř í dal. Nyní tedy pan poslanec Valenta. Než se ujme slova, pan kolega Profant se omlouvá od 9. 00 do 9. 30, resp. omlouval, už je tady, a pan kolega Koten do 11 hodin.

Pane poslanč e, má te slovo.

Poslanec Jiř í Valenta:

Dě kuji za slovo. Vá ž ený pane př edsedají cí, vá ž ené dá my, vá ž ení pá nové, tak napotř etí poté, co jsem př ihlá š en, na mě doš lo. Mé vystoupení nebude krá tké, nebude ani dlouhé, myslí m si, ž e bude tak akorá t. Chtě l bych vá s sezná mit s ně který mi aspekty, které probě hly v rá mci privatizač ní ho projektu v rá mci velké privatizace, kuponové privatizace u ná s v Č eské republice. My jsme tady dnes proto, abychom tyto podezř elé aspekty privatizač ní ho procesu projednali.

Na tento celý proces nemohou bý t ně které pravicové strany, myš leno např í klad ODS, KDU-Č SL, ale ani př ebě hlí ci z jejich ř ad do TOP 09, pod jejichž kuratelou se odehrá l, nikterak hrdy. Ř ekl bych snad, ž e ba prá vě naopak. A je jen ke smů le vš ech poctivý ch obč anů, ž e v Č eské republice doposud neexistuje ž á dné specializované pracoviš tě, které by se takto provedený mi zlodě jnami, tunely, podvody, zneuž í vá ní m informací v obchodní m styku, poruš ová ní m povinností př i sprá vě cizí ho majetku a mnoha jiný mi tě ž ký mi hospodá ř ský mi kriminá lní mi delikty zaobí ralo a event. iniciovalo trestní stí há ní tehdejš í ch pachatelů. Trestné jedná ní ve stylu Viktor Kož ený č i Zdeně k Bakala v ž á dné civilizované společ nosti prostě trpě t, a naví c dokonce promlč et, tedy prominout, nelze. A prá vě pravicové strany by na toto mě ly dbá t. I dí ky jejich př ispě ní je dnes soukromý majetek stavě n snad ješ tě ví ce než lidský ž ivot. ***

(10. 10 hodin)

(pokrač uje Valenta)

Osobně si doká ž u př edstavit, ž e jaký si ú ř ad dokumentace a vyš etř ová ní zloč inů privatizace, dí ky které se rozplynuly v č erné dí ř e stovky miliard, by ani dnes rozhodně nebyl bez prá ce, př ič emž jeho č innost by zcela jistě vrá tila do stá tní ho rozpoč tu alespoň zlomek toho, co se podvodný m jedná ní m z gigantické ho stá tní ho majetku rozebralo, č i př í mo, a nebojí m se to ř í ci, rozkradlo.

Pro vaš i informaci, v rá mci velké privatizace se př erozdě lil stá tní majetek v hodnotě 1 200 miliard korun. 342 miliard byla hodnota majetku privatizované ho kuponovou privatizací a nemovitý majetek ve vý š i 107 miliard korun byl př eveden bezú platně na obce. A toto snad je jediná polož ka, která by mohla bý t optikou poctivé ho č lově ka považ ová na za ní zkoproblé movou, ba snad dokonce i oprá vně nou.

Vá ž ené kolegyně, vá ž ení kolegové, skuteč ně zpackaný ch privatizací, ně kdy neú myslně, ale př edevš í m ú myslně způ sobený ch privatizač ní ch podvodů, č asto ale jen prachsprostý ch zlodě jen, bylo mož no zaznamenat v poslední ch tř ech deká dá ch v naš í malé zemi nespoč et. Já osobně pochá zí m a ž iji v Plzni a tak se pokusí m př ipomenout alespoň ty nejkř iklavě jš í př í pady miliardový ch privatizač ní ch machinací, které se odehrá ly prá vě tam a dodnes vzbuzují nejedno podezř ení.

Zcela jistě zná te, jak tady sedí te, vý znamný plzeň ský strojí renský velkopodnik Š koda. Bohuž el také zde to vš e zač alo až podezř ele š patný m privatizač ní m modelem, diplomaticky ř eč eno, i když osobně bych se nebá l použ í vat ani i takové termí ny, jako jsou podvod, krá dež stá tní ho majetku, tunelová ní a podobně. Ale od samé ho poč á tku.

V roce 1992 svě ř il Klausů v vlá dní kabinet, který tehdy č í tal, mimo jiné, 14 č lenů ODS, pě t č lenů KDU-Č SL a ně které dalš í, nejvě tš í č eskou strojí rnu panu Lubomí ru Soudkovi, který potom za sedm let př ivedl svě tozná mou tová rnu až prakticky ke krachu. Ta byla potom nucena se tak znovu vrá tit na bedra stá tu, který ná sledně dosadil do její ho č ela jiné ho schopné ho ká dra, ká dra v uvozovká ch, Martina Romana. Tehdy č erstvý tř icá tní k asi pod pozitivní m dojmem ze svý ch odborný ch zkuš eností z ř í zení firmič ky na prodej bramborový ch lupí nků Wolf velice š ikovně, alespoň tehdy pro ně koho, př ipravil Š kodu Plzeň k druhé privatizaci. A toto již stá tní koncern skuteč ně polož ilo na lopatky.

Mimochodem, byl to př esně stejný Martin Roman, který podle explicitní ho vyjá dř ení tehdejš í ho ministra zahranič í Karla Schwarzenberga, a to z roku 2011, sponzoroval politické strany, a to př í mo z rozpoč tu Č EZu. I když exministrova slova postrá dala dostatek dů kazů, stala se vá ž ný m obvině ní m z toho, ž e utajované toky peně z mohly znamenat ze strany př ijí mací ch politický ch subjektů znač né daň ové ú niky. Je velkou š kodou, ž e kolega Schwarzenberg na obhajobu své ho tvrzení uvedl potom mediá lně už pouze to, ž e TOP 09 nedostala od nejbohatš í ho stá tní ho ú ř ední ka v Č eské republice Romana ani korunu. Mož ná i proto se takto př edtí m rozhovoř il, ale dá le svá podezř ení již radě ji nikterak nekonkretizoval.

Podle tý dení ku Respekt ale mohly ně které partaje dostá vat od Č EZu pení ze např í klad z př edraž ené ho ná kupu solá rní ch elektrá ren od firmy Amun. Re č i z podezř elý ch zahranič ní ch investic polostá tní ho podniku. Ale je nad slunce jasné, ž e komunistické straně pan Martin Roman nikdy nefandil a nikdy pro ná s nebyl ani ideologicky, ani svý m chová ní m koš er. Takž e se teď zbý vá jen ptá t, do jaký ch ž e to rukou demokratický ch stran energetické pení ze tehdy odté kaly.

Ale to jen tak na okraj. Vrať me se ke Š kodovce. V letech 2002, 2003, kdy odpoví dal za sprá vu stá tní ho majetku Bohuslav Sobotka, zí skala akcie již zadluž ené Š kody, a to za pouhý ch 800 milionů korun, neprů hledná skupina Appian, která se ale ješ tě tehdy chytř e tvá ř ila jako americký investor. Ná sledně se ale uká zalo, ž e za ní stojí skupina č eský ch finanč ní ků, která obchodovala s peně zi podivně vytaž ený mi ze stá tní Mostecké uhelné společ nosti, kterou Appian zcela benevolentně umož ně ný m finanč ní m incestem potichu za zá dy stá tu ovlá dl. A bezbř ehý rozprodej rodinné ho stř í bra koncentrované ho ve Š kodovce mohl zač í t naplno. 2004 - prodej jaderné ho strojí renství, hutí, ková ren, dceř iné firmy Š koda Gear a slovenský ch Ž eleziarní Podbrezová. Poté ná sledoval prodej Š kody Vý zkum a koneč ně energetické ho strojí renství. Celkově se vý nos z prodeje vyš plhal až na odhadovaný ch 15 miliard. A to si ješ tě Appian ponechal š kodová cký klenot, divizi Š kodu Transportation, a firmu Š koda Investment spravují cí firemní reality, která jaksi dalš í ná hodou zí skala tuč né dotace na rozvoj tová rní ho areá lu. Velice zají mavé.

A teď již jen v rychlosti sumarizujme a srovná vejme. Rok 2002, kdy stá t prodá vá Š kodovku za pouhý ch 800 milionů korun, a rok 2004, tedy o dva roky pozdě ji, kdy nový soukromý majitel prodá vá - teď zdů razň uji - jen ně které a mé ně lukrativní zá vody firemní ho majetkové ho portfolia za oně ch zmí ně ný ch 15 miliard korun. Obě č á stky potom stač í jednoduš e odeč í st, př irozeně tu niž š í od vyš š í, a rá zem zjistí me, jak se dá se stá tní m majetkem efektivně, alespoň podle pomyslné ekonomické uč ebnice naš í demokratické pravice, pracovat. Tedy stá tní prodej za 800 milionů, vý dě lek pro privá tní sektor 15 miliard. Velice hezký profit, nemyslí te?

Př í klad Š kodovky tedy jasně osvě dč il, ž e se dá velice snadno a neprů hledně vydě lat. Ovš em jen s tí m zanedbatelný m detailem, ž e mnohamiliardový zisk z prodeje celosvě tově proslulé ho podniku je nyní již ulož en v soukromé kapse. Ž e obč ané opě t ostrouhali? No a co, koho to bude za pá r let zají mat, ž e? Má me tady př ece jiné starosti. A ti komunisté jen tak stá le straš í, tak co se v jaké msi boji proti nim nepokusit vytunelovat i ten stá t, který oni př inesli do roku 1989? Když se ká cí les, lí tají tř í sky.

Popsaný př í pad Š kodovky je tedy zř etelnou, velice jednoduchou a dle mé ho ná zoru nezpochybnitelnou ilustrací toho, jak se u ná s v dobá ch privatizač ní ch naklá dalo se svě ř ený m ví ce než bilionový m majetkem stá tu. A je zcela lhostejno, ž e tento paraziticko-zlodě jský proces nastartoval znova př evá ž ně modrý kabinet a dokonal poté tř eba i ně kdo jiný, byť odě ný v jiné m politické m dresu. Vž dyť nakonec i ta opozič ní smlouva byla potom k ně č emu dobrá.

Ale teď vá ž ně. Vinni jsou vš ichni, kdo se na okrá dá ní ná roda tí mto pseudodemokratický m, č i rá doby privatizač ní m způ sobem jakkoliv podí leli. Je nutno na toto nezapomí nat a nenechat si odvá dě t pozornost jiný m smě rem. A č eká m, ž e tomu tak bude ze strany ně který ch pravicový ch kolegů i dnes. Proto se, a to oznamuji dopř edu a avizuji, do dalš í diskuze již nezapojí m.

Dá my a pá nové, jistě uzná te, ž e na celý Plzeň ský kraj, za který jsem byl zvolen do Sně movny, by byl jeden, pouze byť takový to velký a kř iklavý př í klad pro vaš i ilustraci nejspí š e má lo. Proto budu ješ tě chvilku pokrač ovat a vypů jč í m si pro svoji dalš í argumentaci kauzu dalš í ho svě tové ho a př ed lety také š ikovně zaš antroč ené ho podniku, Plzeň ské ho Prazdroje.

A jak to tedy s ní m tehdy bylo? Už koncem roku 1991 se rozbě hla debata, jak co nejrychleji privatizovat Plzeň ské pivovary. Netrvalo dlouho a v ná sledují cí m roce probě hly ná mluvy velice lukrativní ho a nezadluž ené ho pivovaru a japonské Nomury. Jako zá stupci statutá rní ch orgá nů pivovarů m tehdy asistovali dva politici - Vlastimil Tlustý z ODS a pan Miroslav Kalousek, tehdy ješ tě pevně zakotvený v KDU-Č SL. A tak mož ná není ani divu, ž e v polovině č ervna roku 1992 dorazila na Ministerstvo země dě lství smlouva, podle které má Nomura dě lat takzvaně privatizač ní ho poradce pivovarů a obdrž et za to 2 % z prodejní ceny. Velice podezř elé až tragikomické, ovš em př esně ilustrují cí celý podvodný proces privatizace v Č eské republice bylo to, ž e aktuá lně ješ tě př ipomí nkovaná smlouva již platila od kvě tna té hož roku a nikdo se ani nenamá hal tento rozpor vysvě tlit a př ipravované trestní ozná mení radě ji ani neopustilo zá suvky Ministerstva země dě lství. Mů ž eme si ř í kat - ž e by politické tlaky? ***

(10. 20 hodin)
(pokrač uje Valenta)

Ná mluvy byly ukonč eny privatizač ní m procesem, který nasmě roval 70 % do kuponové privatizace. Plzeň ské pivovary, již př ejmenované na Plzeň ský Prazdroj, potom lehce ovlá dla ná kupem akcií IPB. Stalo se tak nedlouho př ed 4. bř eznem roku 1998, kdy celou IPB koupila za 2, 5 miliardy již zmiň ovaná Nomura. A teď poslouchejte, o den pozdě ji př evedla IPB 84 % akcií pivovaru na firmu Č eské pivo a na oplá tku od ní dostala 7, 2 miliardy korun. Banka ale platila sama sobě, neboť 12. bř ezna pů jč ila uvedenou sumu vý mě nou za smě nky společ nostem Bankovní holding, CzechTrade a Prosper International. Tyto tř i firmy př evedly pení ze na ú č et Č eské ho piva, které je potom zase vrá tilo IPB.

12 3 Следующая ⇒