Tabulka 1: Porovnání teoretických a naměřených hodnot.

3. 3 Dá l jsme experimentá lně na vlastní noze odhadli prů ř ez naš ich quadricepsu a teoreticky stanovili maximá lní mož nou sí lu, kterou mohou vytvoř it.

Praví tka jsem změ ř ila hodnotu odejmutí své nohy a z ně j, pomoci vzorku pro geometrický obvod a plochu, vypoč í tala jsem hodnotu prů ř ezu:

Kde je geometricky obvod, je polomer stehna.

Kde je plocha.

Ze vzorku (4) plyne:

Hodnotu prů ř ezu zí ská me pomoci vzorce (5):

Z pokynu k zpracová ní ú lohy ví me, ž e 1 svalové tká ně mů ž e generovat př ibliž ně 50N.

Ná sobení m té to hodnoty hodnotou prů ř ezu stehna maximá lní mož nou sí lu, kterou teoreticky mů ž e vytvoř it:

3. 4 Zatí m jsme stanovili potř ebnou sí lu svalů k zachová ní statické polohy v podř epu.

Potř ebovali jsme pro to vedet hmotnost horní č á sti trupu, již č iní dvě tř etiny hmotnosti celé ho trupu. Totiž, když já mam vá hu 55 kg, př i vypoč tu dostanu ná sledují cí hodnotu:

Dosazení m do vzorce (3) zí skala jsem tí hovou silu tě la:

Ná sledně, pomoci vzorce (2), dostala jsem hledanou hodnotu sí ly svalů v podř epu:

3. 5 Nakonec jsme musili stanovit minimá lní rozmě ry menisků v koleni, aby nedoš lo k př edč asné artró ze. Za př edpokladu zjednoduš ení jsme znovu použ ili sché ma silový ch pomě rů na tibiofemorá lní č á sti s uvá ž ení m extenzorů kolene. V tomto př í padě platí podmí nka momentové rovnová hy:

Potř ebovali jsme také vedet vý slednice dvou sil, pů sobí cí ch na patelu: silu M. quadricepsu a vazu lig. Patellae. Vypoč í tali jsme ji pomocí kosinové vě ty:

Podle tř etí ho Newtonova zá kona a silové podmí nky rovnová hy platí, ž e vý sledná sila se po modulu rovna sily pů sobí cí na menisky a má opač ný smě r:

Zná me li, ze maximá lní mož né zatí ž eni č iní 20 MPa, mů ž eme vypoč í tat rozmě ry menisku odvození m ze vzorce tohoto parametru:

Tí m způ sobem jeden meniskus má velikost dva krá t menš í:

⇐ Предыдущая 1 234 Следующая ⇒