Vyvolení v Evropském parlamentu – opustí vás zbytky optimismu

https: //www. novarepublika. cz/2022/01/vyvoleni-v-evropskem-parlamentu-opusti-vas-zbytky-optimismu

V polovině volební ho období dochá zí v Evropské m parlamentu k nové volbě funkcioná ř ů, tedy př edsedy parlamentu 14 mí stopř edsedů, kvestorů, př edsedů a mí stopř edsedů vý borů. Až do minulé ho volební ho období byl dodrž ová n systé m, které mu se v EP ř í ká d´ Hondtů v. To znamená, ž e kaž dá frakce mě la ná rok na poč et kř esel odpoví dají cí její poč etnosti. Zesnulý př edseda EP David Maria Sassoli se ale rozhodl prohloubit demokracii a v ná stupnické m projevu vyhlá sil „cordon sanitaire“ proti „nacistů m, xenofobů m a populistů m“, tedy proti frakci Identita a demokracie, jí ž jsem č lenem.

Datum př í spě vku 27. ledna 2022

MUDr. Ivan David, CSc. Dalš í č lá nky autora

demokracieEvropská unieGreen Deal

Š lo o dohodu vš ech ostatní ch frakcí, ž e nebudou do ž á dné funkce volit nikoho z naš í frakce, která č í tá 10% poslanců. To také dodrž eli.

Pro druhou polovinu funkč ní ho období kandidovaly tř i ž eny. Kandidá t za konzervativní frakci ECR Kosma Zł otowski nechal natisknout propagač ní materiá ly v barvě na kř í dové m papí ru o ně kolika straná ch ve 14 jazycí ch, ale tě sně př ed volbou odstoupil. Zř ejmě pochopil, ž e kvalifikač ní m př edpokladem je tentokrá t ž enské pohlaví. Naš tě stí zatí m není povinná rotace ve funkci 64 pohlaví.

Př ed volbou pronesly kandidá tky pě timinutovou ř eč. Bylo př edem jasné, ž e zví tě zí společ ná kandidá tka tř í nejvě tš í ch frakcí Roberta Metsola, poslankyně z frakce Evropský ch lidovců za Maltu. Má to prý bý t dů kaz, ž e EP respektuje i ty nejmenš í stá ty. Nesmysl. Př edstavitelé EP stejně jako Evropské komise nezastupují ž á dné stá ty, ale zá jmy prosazované hlavní m proudem v Evropské m parlamentu. Mohou ale trochu př ihlí ž et k ná rodní m zá jmů m, aby byly znovuzvoleni, resp. nominová ni nebo vyhově li domá cí m oligarchů m. Hlavně nesmě jí jí t do konfliktu s nadná rodní mi korporacemi, které Evropskou unii ovlá dají.

Dalš í dvě kandidá tky na př edsedkyni byly jen do poč tu. Byla to Alice Kuhnke ze Š vé dska ze strany Zelený ch a Sira Rego, Š paně lka z frakce Levice. Vš echny kandidá tky podpoř ily hlavní cí le dosavadní ho vedení, tedy Green Deal, usnadně ní imigrace, feminismus, podpora LGBT, boj proti nezá vislosti stá tů, nená visti, atd. Př esně ji ř eč eno energetickou chudobu, ú padek hospodá ř ství, sní ž ení země dě lské sobě stač nosti, zá tě ž sociá lní ch systé mů, pomalou vý mě nu obyvatelstva, vytvoř ení EU jako unitá rní ho superstá tu, zavedení cenzury, atd. To vš e prospí vá nadná rodní m korporací m a poš kozuje dolní stamilió ny obyvatel EU. Kandidá tky Zelený ch a Levice se od lidovecké ví tě zky liš ily ješ tě radiká lně jš í ré torikou.

Vystoupení kandidá tky na př edsedkyni EP za š vé dské Zelené Alice Kuhnke

https: //youtu. be/SmLO-MSpVUI

Vystoupení kandidá tky na př edsedkyni EP za Evropskou lidovou stranu Roberta Metsola

https: //youtu. be/q-HKuWmhays

Vystoupení kandidá tky na př edsedkyni EP za š paně lskou Levici Sira Rego.

https: //youtu. be/xbzmteqD-xs

Ve volbě př edsedkyně bylo 74 hlasů neplatný ch. Totiž nepodpoř ení ž á dné kandidá tky znamená jen sní ž ení kvó ra pro zvolení. Volební ř á dy č eský ch politický ch stran by takový postup označ ily jako nedemokratický. Ví tě zka obdrž ela 458 hlasů z potř ebný ch 309. To znamená, ž e dohoda nejvě tš í ch frakcí spolehlivě zafungovala. Alice Kuhnke obdrž ela 101, Sira Rego 57 hlasů. Př edvolební vystoupení kandidá tek a ná stupnickou ř eč ví tě zky stojí za to si poslechnout na videu tlumoč ené do č eš tiny (jsou př í lohou č lá nku).

Ná stupnický projev zvolené př edsedkyně Roberty Metsola

https: //youtu. be/KhPXNk9LZ4k

Volba mí stopř edsedů byla zatí ž ena stejnou nekorektností. Totiž volební list byl neplatný, pokud nebylo zaš krtnuto 8 kandidá tů. To znamená, ž e snaha podpoř it jednoho př edpoklá dala souč asně podpoř it 7 dalš í ch, o volbu který ch volitel vů bec nestá l, takž e podporou své ho kandidá ta musí te souč asně podpoř it jeho 7 protikandidá tů.

V první m kole volby bylo zvoleno 9 kandidá tů pouze ze 3 nejvě tš í ch frakcí. Pirá tovi Marcelu Kolajovi chybě lo ke zvolení 94 hlasů a vzdal se ú č asti v dalš í m kole. Soudí m, ž e se mu nevyplatil mimoř á dně arogantní způ sob ř í zení jedná ní. Ž ivotní ú roveň mu ale nepoklesne, neboť byl zvolen mezi kvestory, kteř í se zabý vají kontrolou hospodař ení EP.

Poslankyně za naš i proskribovanou frakci ID zvolena nebyla. Př ed volbou jsem navrhoval, aby nikdo nebyl ani nominová n, nezvolení ná m nepomů ž e. Socialistická frakce má jednoho mí stopř edsedu na 29 poslanců, Frakce Identita a demokracie nemá na 70 poslanců ž á dné ho mí stopř edsedu. Je to př í klad prohloubené moderní demokracie podobně jako v Poslanecké sně movně Č R, kde 4 Pirá ti mí stopř edsedkyni mají, 20 č lenů SPD nikoli.

Ve skuteč nosti volby v Evropské m parlamentu nemě ní politické kyvadlo ani o pí ď. Uslyš í me i nadá le stejná hesla o prioritě boje proti sklení kový m plynů m, ač koli bude mí t vý znam plivnutí do moř e, protož e se kromě EU k té to iniciativě nikdo z velký ch zneč iš ť ovatelů nepř idal, nadá le bude podporová n př í liv imigrantů a jejich rozmí stě ní do vš ech č lenský ch stá tů (nebo sankce proti nim, kdyby odmí taly), dalš í omezová ní země dě lské vý roby a tí m podporu dovozů z mimounijní ch zemí, bude prosazová na elektromobilita pro kterou chybí zdroje a infrastruktura a souč asně bude omezová na vý roba elektrické energie bez ná hrady a za cenu prudké ho rů stu cen. Př i tom se Evropská unie bude nadá le chovat, jako by ř í dila svě t, nadá le chce trestat Rusko, ale i Maď arsko, Polsko, Slovinsko (byla ř eč i o Č R), chce „partnersky pomá hat“ Africe v pokrač ují cí m tradič ní m neokolonialismu. Evropská unie ale neř eš í vlastní reá lné problé my, protož e je odmí tá brá t na vě domí a jejich ř eš ení není v zá jmu nadná rodní ch korporací.

Podí vejte se na videa s kandidá ty do vedení Evropské ho parlamentu, poslechně te si projev Emanuela Macrona, jako prezidenta př edsedají cí země a také Maroš e Š efč ovič e, slovenské ho mí stopř edsedy Evropské komise pro interinstitucioná lní vztahy a prognó zu a rovně ž př edstavitele vš ech politický ch frakcí, kteř í reagovali na Emanuela Macrona.

Opustí vá s zbytky optimismu, ale pochopí te lé pe skuteč ný stav projektu „Evropská unie“.

Vystoupení Emanuela Macrona jako prezidenta země př edsedají cí EU 2022

https: //youtu. be/l0OsHyln9SQ

Vystoupení mí stopř edsedy Evropské komise Maroš e Š evč ovič e

https: //youtu. be/LBU2VP6flX0

Vystoupení př edstavitelů politický ch frakcí k francouzské mu př edsednictví

https: //youtu. be/DfKaDrKk3oU