|
|||
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská ⇐ ПредыдущаяСтр 3 из 3
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lé kař ská Fyzika Vzory př ijí mací ch testů z fyziky vychá zejí z otá zek použ itý ch v letech 1997-2000. Z jejich tematické ho zamě ř ení a pojetí vyplý vá, ž e kladou dů raz ví ce na fyziká lní, matematické a logické myš lení než na faktografii. Samozř ejmý m př edpokladem zvlá dnutí testů je dokonalá orientace v zá kladní ch fyziká lní ch pojmech. Hlavní m podkladem př i jejich př í pravě byl " Př ehled stř edoš kolské fyziky" (E. Svoboda a kol., 3. vydá ní, Prometheus, Praha, 1996). Př i ř eš ení př í kladů je vhodné použ í vat kalkulač ku, i když vě tš ina z nich je snadno ř eš itelná z hlavy. 15. Rozlije-li se 1 jeden krychlový metr vody na plochu jednoho kilometru č tvereč ní ho, vzniklá vrstva vody bude vysoká: a) 1 mm b) 0, 1 mm c) 1 mm d) 10 mm 16. Zlatá fó lie je silná 10 nm. Jak velkou plochu pokryje jeden krychlový centimetr té to fó lie? a) 10 m2 b) 100 m2 c) 1000 m2 d) 10000 m2 17. Když vyná sobí me 1 nJ č í slem 1018, zí ská me: a) 1 MJ b) 1 TJ c) 1 GJ d) 1 PJ 18. 1 tuna je ekvivalentem: a) 100 kg b) 109 mg c) 109 ng d) 1012 pg + + + 19. Urč ete jednotku povrchové ho napě tí. a) volt b) newton c) pascal d) pascal na metr 20. Urč ete jednotku odstř edivé ho zrychlení v soustavě SI: a) m. s-1 b) m. s-2 c) m. s d) m. s2 21. Urč ete jednotku kapacitance. a) farad b) ohm. m c) ohm. m-1 d) henry 22. Urč ete jednotku magnetické indukce. a) T b) W c) T. m-1 d) A. m 23. Urč ete jednotku (rozmě r) hybnosti v soustavě SI. a) kg. m. s-2 b) m. s-2 c) kg. m. s d) kg. m. s-1 24. Jednotkou ú č innosti tepelné ho stroje je: a) decibel b) watt c) watt za sekundu d) kilokalorie 25. Jednotku elektrické ho vý konu lze vyjá dř it jako: a) W/m b) V/A c) V. A d) Tesla + + + 26. Která z ná sledují cí ch velič in je vektorem? a) zrychlení b) tlak c) elektrické napě tí d) energie 27. Která z uvedený ch fyziká lní ch velič in je skalá r? a) tí ha b) okamž itá rychlost c) odstř edivá sí la d) hydrostatický tlak 28. Urč ete trojici, v ní ž jsou uvedeny pouze skalá rní velič iny. a) sví tivost, sí la, odpor b) vý kon, rychlost, magnetická indukce c) indukč nost, kapacita, okamž itá rychlost d) kmitoč et, hmotnost, moment sí ly 29. Které z uvedený ch trojic velič in je slož ena pouze z vektorů? a) elektrické napě tí, tlak, rychlost b) tlak, zrychlení, sví tivost c) hybnost, intenzita elektrické ho pole, magnetická indukce d) moment dvojice sil, č as, impuls sí ly 30. Která z uvedený ch fyziká lní ch velič in není skalá r? a) tlak b) setrvač ná sí la c) potenciá lní energie d) elektrický potenciá l
Kinematika a dynamika hmotný ch bodů a pevný ch tě les, gravitač ní pole 1. Grafický m zná zorně ní m zá vislosti velikosti rychlosti na č ase v pravoú hlý ch souř adnicí ch je v př í padě pohybu rovnomě rně zrychlené ho: a) př í mka, její ch smě rnice je vě tš í než nula b) př í mka rovnobě ž ná s vodorovnou osou c) parabola d) hyperbola 2. Grafický m zná zorně ní m drá hy na č ase v pravoú hlý ch souř adnicí ch je v př í padě pohybu rovnomě rně zrychlené ho: a) č á st paraboly b) př í mka s nenulový m ú sekem na vodorovné ose c) hyperbola d) př í mka prochá zejí cí poč á tkem 3. Jaké má zrychlení startují cí tryskové letadlo, které od poč á tku rozjezdu urazí pohybem rovnomě rně zrychlený m 250 m za 5 s? a) 30 m. s-2 b) 18, 6 m. s-2 c) 6 m. s-2 d) 12 m. s-2 4. Raketa byla odpá lena z nepohyblivé rampy se zrychlení m 40 m. s-2. Za jak dlouho dolé tla vzdá lenosti dvou kilometrů za př edpokladu, ž e se pohybovala př í moč ař e a ž e její zrychlení bylo konstantní? a) 80 s b) 50 s c) 40 s d) 10 s 5. Jaké má zpomalení (zá porné zrychlení ) rovnomě rně brzdí cí vlak, který př i pů vodní rychlosti 20 m. s-1 zabrzdí na drá ze 1 km? a) -0, 05 m. s-2 b) -200 m. s-2 c) -0, 4 m. s-2 d) -0, 2 m. s-2 6. Č lově k o hmotnosti 100 kg krá č í po š ikmé rovině (ú hel sklonu a = 30o) vzhů ru až do vý š e 20 m. Jakou zí ská př i tomto vý stupu potenciá lní energii? Hodnota tí hové ho zrychlení č iní 10 m. s-2. (cos a = 0, 866, sin a = 0, 5) a) 10 000 J b) 40 000 J c) 17 320 J d) 23 095 J 7. Š í p o hmotnosti 0, 5 kg letí cí rychlostí 30 m. s-1 se zabodne do volně visí cí ho pytle se slá mou a uví zne v ně m. Pytel se v dů sledku toho zač ne pohybovat rychlostí 1 m. s-1. Jaká musí bý t hmotnost pytle, zanedbá vá me-li ztrá ty tř ení m? a) 15 kg b) 14, 5 kg c) 14 kg d) 150 kg 8. Projektil o hmotnosti 20 g vystř elený rychlostí 800 m. s-1 se zaryje 10 cm hluboko do zdiva. Jak dlouho ve zdivu brzdí za př edpokladu rovnomě rné ho zpomalová ní pohybu? a) 25 ms b) 25 ms c) 250 ms d) 2, 5 ms 9. Na volné tě leso o hmotnosti 100 kg pů sobí impuls sí ly o velikosti 50 N. s. Jakou udě lí tě lesu rychlost? a) 0, 5 m. s-1 b) 2 m. s-1 c) 5. 104 m. s-1 d) rychlost tě lesa nelze na zá kladě zadá ní vypoč í tat 10. Tě leso o hybnosti 150 kg. m. s-1 zastaví sí la o velikosti 50 N. Jak dlouho musí tato sí la pů sobit? a) 0, 333 s b) 3 s c) 900 s d) tento č as nelze na zá kladě zadá ní vypoč í tat 11. Jak velkou prá ci vynalož í č lově k př i vytahová ní bř emene o hmotnosti 20 kg do vý š ky 10 m, použ ije-li pevné kladky? Tí hové zrychlení má hodnotu 10 m. s-2. a) 2000 J b) 2000 W c) 1000 J d) 1000 W 12. Tě leso o hmotnosti 2 kg je vrž eno kolmo vzhů ru s poč á teč ní rychlostí 10 m. s-1. Jak vysoko toto tě leso vystoupí? Př edpoklá dá me-li nulový odpor vzduchu a hodnotu 10 m. s-2 pro tí hové zrychlení. a) 10 m b) 7, 5 m c) 5 m d) 2, 5 m 13. Tě leso o hmotnosti 3 kg padá volný m pá dem do hloubky 500 m. Jak dlouho trvá pá d? Př edpoklá dá me nulový odpor vzduchu a hodnotu 10 m. s-2 pro tí hové zrychlení. a) 5 s b) 10 s c) 15 s d) 100 s 14. Tě leso o hmotnosti 3 kg je vystř eleno kolmo do vý š ky 500 m. Za jak dlouho se vrá tí ke stř elci? Př edpoklá dá me nulový odpor vzduchu a hodnotu 10 m. s-2 pro tí hové zrychlení. a) 20 s b) 15 s c) 10 s d) 8 s 15. Na planetě Utopia dopadne tě leso o hmotnosti 5 kg z vý š ky dvaceti metrů rychlostí 10 m. s-1. Jak velké je gravitač ní zrychlení na povrchu té to planety? Odpor př í padné atmosfé ry zanedbá vá me. a) 2 m. s-2 b) 2, 5 m. s-2 c) 0, 25 m. s-2 d) 0, 2 m. s-2 16. Na planetě Aspidistra, která nemá atmosfé ru, padá tě leso volný m pá dem z vý š ky 500 m. Za jak dlouho dopadne na povrch planety (g = 10 m. s-2)? a) 50 s b) 100 s c) s d) 10 s 17. Jestliž e tě leso padá volný m pá dem bez odporu prostř edí: a) souč et jeho kinetické a potenciá lní energie klesá. b) souč et jeho kinetické a potenciá lní energie se nemě ní. c) souč et jeho kinetické a potenciá lní energie roste. d) tě leso má pouze kinetickou energii. + + + 18. Pracovní k zdvihá s pomocí kladkostroje bř emeno o hmotnosti 0, 75 t do vý š ky dvou metrů, př ič emž rovnomě rně vynaklá dá prá ci a má vý kon 300 W. Jak dlouho mu zdviž ení bř emene bude trvat? (tř ení zanedbá vá me, g = 10 m. s-2) a) 5 s b) 150 s c) 400 s d) 50 s 19. Muž o hmotnosti 100 kg stoupá po schodech do tř etí ho poschodí, jehož podlaha je 10, 5 m nad ú rovní okolí. Vý stup stihne za 15 s. Jaký minimá lní prů mě rný vý kon musí př i tomto vý stupu podá vat? (g = 10 m. s-2) a) 70 W b) 700 W c) 157 500 W d) 700 J 20. Pí st se má posunout o 100 mm proti pů sobí cí sí le o velikosti 2, 4 kN. Tento pohyb musí bý t vykoná n bě hem 1 min. Jaký musí mí t stroj vý kon? a) 4 W b) 240 W c) 240 000 W d) 4 000 W 21. Označ te nesprá vný vztah pro vyjá dř ení prá ce nebo vý konu př i rovnomě rné m koná ní prá ce (vektor sí ly má shodný smě r se smě rem pohybu). a) P = Fa b) P = Fv c) W = Fs d) W = Pt + + + 22. Kolo o polomě ru 50 cm vykoná 120 otá č ek za minutu. Jakou rychlostí se pohybuje bod lež í cí na obvodu kola? a) 2 m. s-1 b) 2p m. s-1 c) 200 m. s-1 d) 200p m. s-1
23. Obvod kola o prů mě ru 50 cm se pohybuje rychlostí 20 m. s-1. Vypoč tě te kolik otá č ek za minutu kolo vykoná. a) 2400/p min-1 b) 1200/p min-1 c) 2400 min-1 d) 1200 min-1 24. Na kosmonauta ve cvič né centrifuze pů sobí odstř edivé zrychlení 50 m. s-2. Jak daleko od stř edu otá č ení se kosmonaut nachá zí, pohybuje-li se př itom rychlostí 20 m. s-1? a) 2, 5 m b) 25 m c) 8 m d) vzdá lenost od stř edu otá č ení nehraje roli 25. Jaká je ú hlová rychlost tě lesa pohybují cí ho se rovnomě rný m pohybem po kruž nici, obě hne-li celou kruž nici za desetinu sekundy? a) 0, 1 Hz b) 10 Hz c) 20p rad. s-1 d) 10p rad. s-1 26. Hmotný bod se pohybuje rovnomě rný m kruhový m pohybem. Uveď te, která z ná sledují cí ch trojic hodnot mů ž e tento pohyb popisovat. (r je polomě r drá hy [m], v je okamž itá rychlost [m. s-1], a je dostř edivé zrychlení [m. s-2]) a) r = 1, v = 1, a = 1 b) r = 1, v = 1, a = 0 c) r = 1, v = 2, a = 1 d) r = 1, v = 4, a = 2 27. Jaká je kinetická energie tě lesa o hmotnosti 10 g, pohybují cí ho se po kruhové drá ze o polomě ru 1 m s ú hlovou rychlostí (kruhovou frekvencí ) 10 rad. s-1? a) 0, 1 J b) 1 J c) 0, 05 J d) 5 J + + + 28. Po změ ně polohy dvou hmotný ch bodů, které byly pů vodně ve vzdá lenosti r, se zvě tš ila gravitač ní sí la mezi tě mito body 10 000krá t. Jaká je nová vzdá lenost mezi tě mito body? a) r/10 000 b) r/10 c) 10 000r d) 10r 29. Po změ ně polohy dvou hmotný ch bodů, které byly pů vodně ve vzdá lenosti 1 m a poté ve vzdá lenosti 3m, se zmenš ila gravitač ní sí la pů sobí cí mezi tě mito body. Urč ete kolikrá t. a) nezmenš ila se b) 2x c) 3x d) 4x 30. Vý raz pro tí hovou potenciá lní energii hmotné ho bodu E = m. g. h platí př esně: a) v jaké mkoliv gravitač ní m poli. b) jestliž e tě leso padá volný m pá dem v gravitač ní m poli Země. c) jestliž e je gravitač ní pole homogenní . d) pro jaký koliv hmotný bod v klidu.
Tlak, hydrostatika a hydrodynamika 1. Sí la nadlehč ují cí tě leso v kapalině (vztlaková sí la) nezá visí na: a) objemu ponoř ené ho tě lesa b) tí hové m zrychlení c) hustotě kapaliny d) hustotě ponoř ené ho tě lesa 2. Princip hydraulické ho lisu mů ž e bý t vysvě tlen na zá kladě: a) Daltonova zá kona b) Archimedova zá kona c) Pascalova zá kona d) Rovnice spojitosti 3. V hydraulické m lisu platí: a) F1/F2 = S2/S1 b) F1/F2 = p2/p1 c) F1S1 = F2S2 d) p1/p2 = S1/S2 4. Vztlak (aerodynamickou sí lu) pů sobí cí na kř í dlo letí cí ho letadla lze vysvě tlit na zá kladě: a) Rovnice spojitosti b) Archimedova zá kona c) Pascalova zá kona d) Bernoulliho rovnice 5. Skuteč nost, ž e bubliny plynu unikají smě rem k vodní hladině, mů ž e bý t vysvě tlena na zá kladě: a) Bernoulliho rovnice b) Archimedova zá kona c) Pascalova zá kona d) Rovnice spojitosti 6. Archimedů v zá kon je vý chozí m principem: a) hydraulické ho lisu b) baló nové ho lé tá ní c) rtuť ové ho tlakomě ru d) hydrostatické ho parodoxa 7. Dř evě ný plová k ve tvaru disku (ní zké ho vá lce) je ponoř en do hloubky 2 cm a 4 cm vystupuje nad hladinu kapaliny, její ž hustota je 1 kg. l-1. Jaká je hustota dř eva? (g = 10 m. s-2) a) zadá ní je nedostateč né pro vý poč et b) 500 kg. m-3 c) asi 333 kg. m-3 d) asi 666 kg. m-3 8. Takzvaný milimetr rtuť ové ho sloupce neboli jeden torr je jednotkou, která má bý t v soustavě SI vyjá dř ena jako: a) 0, 001 m b) 1 N c) 1 Pa d) 1000 hP 9. Dř evě né tě leso ve tvaru koule je ponoř eno polovinou své ho objemu. Hustota dř eva má hodnotu 500 kg. m-3. Jakou hustotu má kapalina ve které koule plove? (g = 10 m. s-2) a) zadá ní je nedostateč né b) 1000/p kg. m-3 c) 1000p kg. m-3 d) 1000 kg. m-3 10. V nestlač itelné kapalině se volně vzná š í tuhé nestlač itelné tě leso. Zvý š í me-li poně kud tlak nad kapalinou, tě leso: a) poně kud poklesne b) musí poklesnout až ke dnu c) poně kud stoupne smě rem ke hladině d) musí stoupnout až k hladině 11. Gumový baló nek naplně ný vzduchem dá me do ná dobky s vodou a zjistí me, ž e plave a jeho malá č á st č ní nad hladinu kapaliny. Ke dnu ná doby baló nek mů ž e sestoupit, jestliž e: a) zvý š í me teplotu uvnitř baló nku b) nahradí me vodu v ná době bě ž ný m rostlinný m olejem. c) nalijeme do ná doby vě tš í množ ství vody. d) rozpustí me ve vodě vě tš í množ ství soli. . 12. Zá klopku tlakové ná doby je nutno př idrž ovat na mí stě silou 1 kN, je li uvnitř ná doby př etlak 20 MPa. Jakou plochu má zá klopka? a) 0, 20 mm2 b) 0, 5 mm2 c) 0, 2 cm2 d) 0, 5 cm2 13. Který z dá le uvedený ch ú dajů o tlaku vzduchu je př ibliž ně totož ný s normá lní m atmosfé rický m tlakem? a) 10 000 Pa b) 1 torr c) 1 mm rtuť ové ho sloupce d) 1 kPa 14. Vztlaková sí la pů sobí cí na zcela ponoř ená tě lesa bude vě tš í: a) u koule o prů mě ru 1 m než u krychle o dé lce hrany 1 m. b) u koule než u krychle o stejné m objemu. c) u krychle než u koule o stejné m objemu. d) u krychle o dé lce hrany 1 m než u koule o prů mě ru 1 m. 15. Skloní me-li trubici rtuť ové ho barometru z polohy svislé do polohy š ikmé: a) dé lka sloupce rtuti se vž dy zkrá tí. b) dé lka sloupce rtuti se nezmě ní. c) dé lka sloupce rtuti se vž dy prodlouž í. d) dé lka sloupce rtuti se nezmě ní, jen pokud souč asně nakloní me i misku se rtutí. + + + 16. Na rychlost kapaliny vyté kají cí otvorem ve stě ně ná doby nebude mí t vliv (viskozitu zanedbá vá me): a) hodnota tí hové ho zrychlení. b) vzdá lenost otvoru od hladiny c) tlak pů sobí cí na hladinu kapaliny. d) hustota kapaliny 17. Rovnice spojitosti (S. v = konst. ) je zvlá š tní formulací: a) Bernoulliho rovnice b) zá kona zachová ní hmoty c) zá kona zachová ní energie d) zá kona rů stu neuspoř á danosti 18. Bernoulliho rovnice je zvlá š tní m vyjá dř ení m zá kona: a) zachová ní energie b) zachová ní hmotnosti c) Pascalova d) rychlosti kapalin 19. Voda proté ká potrubí m o prů ř ezu 0, 5 m2 rychlostí 5 m. s-1. Vodu považ ujte za ideá lní kapalinu o hustotě 1000 kg. m-3. Jakou kinetickou energii má proudí cí voda o objemu 1m3? a) 5 kJ b) 12, 5 kJ c) 25 kJ d) zadá ní není dostač ují cí pro vý poč et 20. Rozdí lná “tekutost” kapalin se vztahuje k jejich: a) hustotě b) povrchové mu napě tí c) hydrodynamické mu tlaku d) viskozitě 21. Rychlost proudu kapaliny vyté kají cí ho otvorem ze dna ná doby nezá visí na: a) tí hové m zrychlení b) ploš e dna c) vý š ce hladiny d) viskozitě kapaliny 22. Př i ustá lené m proudě ní nestlač itelné kapaliny proudovou trubicí s mě ní cí m se prů ř ezem, je v kaž dé m mí stě velikost rychlosti kapaliny: a) př í mo ú mě rná prů mě ru trubice b) př í mo ú mě rná ploš e prů ř ezu trubice c) př í mo ú mě rná dé lce trubice d) nepř í mo ú mě rná dé lce trubice 23. Bernoulliho rovnice je použ itelná pro vysvě tlení: a) kapilá rní elevace a deprese b) aerodynamické vztlakové sí ly c) hydraulické ho lisu d) rtuť ové ho tlakomě ru 24. Aerodynamická nebo hydrodynamická odporová sí la nezá visí vý razně na: a) rychlosti pohybu tě lesa v tekutině b) hydrostatické m tlaku c) viskozitě tekutiny d) prů mě tu rozmě rů tě lesa do roviny kolmé ke smě ru jeho pohybu 25. Voda proté ká potrubí m a rychlost její ho proudě ní v mí stě, kde se polomě r potrubí zmenš uje, vzrů stá na č tyř ná sobek pů vodní hodnoty. V jaké m pomě ru jsou polomě ry š irš í ho a zú ž ené ho mí sta trubice? Vodu považ ujte za ideá lní kapalinu o hustotě 1000 kg. m-3. a) 1: 4 b) 4: 1 c) 1: 2 d) 2: 1 26. Budeme-li mě ř it sí lu, kterou klade pohybují cí mu se tě lesu okolní tekuté prostř edí, pak zjistí me, ž e př i dosaž ení jisté rychlosti se tato sí la najednou prudce zvý š í. Tento jev je způ soben: a) změ nou laminá rní ho proudě ní tekutiny v proudě ní turbulentní b) změ nou turbulentní ho proudě ní tekutiny v proudě ní laminá rní c) vytvoř ení m zhuš tě né vrstvy tekutiny na č ele pohybují cí ho se tě lesa d) elektrický m ná bojem vyvolaný m tř ení m 27. Voda proté ká potrubí m rychlostí 10 m. s-1. Jak se změ ní rychlost její ho proudě ní v mí stě, kde se polomě r potrubí zmenš í na polovinu pů vodní hodnoty? Vodu považ ujte za ideá lní kapalinu o hustotě 1000 kg. m-3. a) poklesne na 5 m. s-1 b) poklesne 2, 5 m. s-1 c) zvý š í se na 20 m. s-1 d) zvý š í se na 40 m. s-1
28. Ze dna otevř ené ná doby naplně né ideá lní kapalinou vychá zí krá tká vodorovná trubice. Trubicí vyté ká kapalina z ná doby. Obrá tí me-li vý tokovou trubici smě rem vzhů ru a zanedbá me- li tř ení, kapalina mů ž e vytrysknout: a) vý š e, než na ú roveň hladiny kapaliny v ná době b) prá vě na ú roveň hladiny kapaliny c) do vý š ky hladiny kapaliny dě lené druhou odmocninou ze dvou d) jen asi do poloviny vý š ky hladiny kapaliny 29. Ze dna ná doby naplně né ideá lní kapalinou vychá zí krá tká vodorovná trubice. Trubicí vyté ká kapalina z ná doby. Rychlost vyté kají cí kapaliny bude př í mo ú mě rná: a) hustotě kapaliny b) vý š ce hladiny v ná době c) tí hové mu zrychlení d) druhé odmocnině vý š ky hladiny v ná době 30. Platnost rovnice spojitosti ve tvaru S. v = konst. je založ ena na př edpokladu, ž e: a) proudí cí kapalina je bez vnitř ní ho tř ení b) proudí cí kapalina se nachá zí ve vodorovné trubici c) trubice s proudí cí kapalinou má v kaž dé m mí stě kruhový prů ř ez d) kapalina je nestlač itelná Kmity a akustika 1. Celková mechanická energie netlumené ho mechanické ho oscilá toru je: a) nejvě tš í př i maximá lní vý chylce b) nejmenš í př i minimá lní vý chylce c) konstantní d) nulová př i minimá lní vý chylce 2. Rychlost tě lesa konají cí ho netlumený harmonický kmitavý pohyb je: a) maximá lní v okamž iku dosaž ení maximá lní kladné vý chylky b) maximá lní v okamž iku dosaž ení maximá lní zá porné vý chylky c) maximá lní v okamž iku nulové vý chylky d) konstantní 3. Netlumený mechanický oscilá tor dosahuje maxima potenciá lní energie: a) př i maximá lní vý chylce b) př i nulové vý chylce c) potenciá lní energie tohoto oscilá toru je konstantní d) vž dy v okamž iku, kdy je uveden do pohybu 4. Zrychlení tě lesa konají cí ho netlumený harmonický kmitavý pohyb je: a) konstantní b) maximá lní v okamž iku dosaž ení maximá lní vý chylky c) maximá lní v okamž iku nulové vý chylky d) maximá lní v okamž iku dosaž ení polovič ní hodnoty amplitudy 5. Netlumený mechanický oscilá tor dosahuje maxima kinetické energie: a) př i maximá lní vý chylce b) př i nulové vý chylce c) kinetická energie tohoto oscilá toru je konstantní d) mechanický oscilá tor má pouze potenciá lní energii 6. Vý raz y = ym. sin(w. t + f 0) urč uje: a) amplitudu kmitu harmonické ho oscilá toru. b) okamž itou vý chylku harmonické ho oscilá toru z rovnová ž né polohy. c) maximá lní vý chylku harmonické ho oscilá toru z rovnová ž né polohy. d) vž dy poč á teč ní vý chylku harmonické ho oscilá toru z rovnová ž né polohy. 7. O kolik se musí změ nit fá ze harmonické ho kmitavé ho pohybu, aby mě l kmitají cí bod opě t stejnou vý chylku? a) 1 rad b) p/2 rad c) p rad d) 2p rad 8. Ú hlová frekvence libovolné ho harmonické ho kmitá ní je dá na vý razem: a) w = 2p. T b) w = 1/f c) w = f. T d) w = 2p 9. Prodlouž í -li se dé lka zá vě su kyvadla na č tyř ná sobek, pak: a) perioda kmitů se zdvojná sobí. b) frekvence kmitů se zdvojná sobí. c) perioda kmitů se zvý š í na č tyř ná sobek. d) perioda kmitů se nezmě ní. 10. Zvý š í me-li poč á teč ní vý chylku kyvadla z rovnová ž né polohy na č tyř ná sobek, pak: a) perioda kmitů se zdvojná sobí. b) frekvence kmitů se zdvojná sobí. c) perioda kmitů se zvý š í na č tyř ná sobek. d) perioda kmitů se nezmě ní. + + + 11. Jaký je hlavní rozdí l mezi zvukem a ultrazvukem? a) rychlost ultrazvuku je vě tš í než rychlost zvuku b) zvukové vlny jsou mechanické, zatí mco ultrazvukové jsou elektromagnetické c) zvukové kmity jsou př í č né, zatí mco ultrazvukové podé lné d) frekvence zvuku je vyš š í než frekvence ultrazvuku 12. Která vě ta je pravdivá? a) Ultrazvuk se mů ž e š í ř it pouze v plynech a kapaliná ch. b) Zvuk se mů ž e š í ř it ve vakuu. c) Vzduchem se š í ř í cí zvukové vlny jsou podé lný mi mechanický mi kmity. d) Zvukové kmity jsou oscilacemi elektromagnetické ho pole. 13. Watt na metr č tvereč ní (W. m-2) je jednotka: a) hladiny intenzity zvuku b) intenzity zvuku c) akustické ho vý konu d) akustické ho tlaku 14. Př í č né mechanické vlně ní mů ž e vzniknout: a) pouze v plynné m skupenství b) pouze v objemu kapaliny c) zejmé na v tuhé m skupenství d) ve vš ech skupenství ch 15. Celkové rozpě tí slyš itelnosti zvuku (z hlediska jeho “sí ly”) je u zdravé ho lidské ho ucha asi: a) 16 - 20 000 dB b) 70 - 80 dB c) 90 - 100 dB d) 120 - 130 dB 16. Periodické tlakové změ ny, v jejichž podobě se š í ř í zvuková vlna, jsou: a) adiabatické b) izotermické c) izochorické d) izobarické 17. Která vě ta je nepravdivá? a) Zvukové vlny jsou nejlé pe slyš itelné př i frekvenci 20 000 Hz. b) Hladina intenzity zvuku je udá vá na v decibelech. c) Vzduchem se š í ř í cí zvukové vlny jsou podé lný mi mechanický mi kmity. d) Zvuk se nemů ž e š í ř it vakuem. 18. Která vě ta je pravdivá? a) Ultrazvuk se mů ž e š í ř it pouze v plynech. b) Zvuk se mů ž e š í ř it ve vakuu. c) Vzduchem se š í ř í cí zvukové vlny jsou př í č ný mi mechanický mi kmity. d) Zvukové kmity nejsou oscilacemi elektromagnetické ho pole. 19. Zvý š í -li se hladina intenzity zvuku o 50 dB, pak pomě r mezi pů vodní a koneč nou intenzitou zvuku lze vyjá dř it: a) 1: 50 b) 1: 500 c) 1: 1050 d) 1: 105 20. Jako intenzita zvuku pro prá h slyš ení př i frekvenci 1000 Hz je obvykle udá vá na hodnota: a) 16 - 20 000 dB b) 1 W. m-2 c) 130 dB d) 1. 10-12 W. m-2 21. Př í kladem podé lné ho postupné ho vlně ní mů ž e bý t: a) moř ský př í boj b) svě tlo š í ř í cí se prostorem c) ozvě na v jeskyni d) chvě ní struny 22. Př í kladem podé lné ho stojaté ho vlně ní mů ž e bý t: a) moř ský př í boj b) svě tlo š í ř í cí se prostorem c) ozvě na v jeskyni d) chvě ní vzduchové ho sloupce v pí š ť ale 23. Intenzitu zvuku udá vá me ve: a) wattech na metr č tvereč ní b) decibelech c) wattech d) intenzita zvuku je velič ina bezrozmě rná 24. Podé lné mechanické vlně ní nemů ž e vzniknout: a) v plynech b) v kapaliná ch c) v tuhý ch tyč í ch, s jední m volný m koncem d) v tuhý ch tyč í ch s obě ma konci upevně ný mi 25. Tzv. Chladniho obrazce jsou projevem mechanické ho vlně ní: a) postupné ho př í č né ho b) postupné ho podé lné ho c) stojaté ho podé lné ho d) stojaté ho př í č né ho 26. Samohlá sky mají charakter: a) č istý ch tó nů b) vyš š í ch harmonický ch tó nů c) barevný ch (slož ený ch) tó nů d) hluků a š umů 27. Souhlá sky mají charakter: a) slož ený ch tó nů b) vyš š í ch harmonický ch tó nů c) barevný ch tó nů d) hudební ch zvuků 28. Ultrazvuk š í ř í cí se vzduchem mů ž eme charakterizovat jako kmity: a) př í č né mechanické. b) podé lné mechanické. c) elektromagnetické o f > 20 kHz. d) př í č né a souč asně podé lné mechanické. 29. Ve které z dá le uvedený ch lá tek se zvuk š í ř í nejvyš š í rychlostí? a) vzduch b) ocel c) hé lium d) voda 30. O kolik decibelů se zvý š í hladina intenzity zvuku, vzroste-li intenzita zvuku tisí ckrá t? a) 1000 dB b) 100 dB c) 30 dB d) 3 dB
Termodynamika a kinetická teorie plynů, povrchové napě tí, pruž nost 1. Fyziká lní rozmě r Avogadrovy konstanty je: a) kg b) mol-1 c) mol/kg d) ž á dný, jedná se o bezrozmě rnou velič inu 2. Tzv. Carnotů v cyklus tvoř í: a) dva izotermické a dva adiabatické procesy b) jeden izotermický a dva adiabatické procesy c) jeden izotermický a jeden adiabatický proces d) dva izochorické a dva izobarické procesy 3. Bě hem vratné adiabatické komprese ideá lní ho plynu: a) je vymě ň ová no teplo mezi systé mem a jeho okolí m b) okolí nekoná prá ci na systé mu c) objem systé mu roste d) tlak v systé mu se sniž uje 4. (Objemová ) prá ce termodynamické ho systé mu je dle definice ú mě rná jeho: a) okamž ité mu objemu b) teplotě c) tlaku d) vnitř ní energii 5. Bě hem vratné izotermické expanze ideá lní ho plynu jeho tlak: a) roste b) klesá c) zů stá vá konstantní d) a objem rostou 6. 1. vě ta (zá kon) termodynamiky př edstavuje: a) pravidlo popisují cí samovolné sniž ová ní uspoř á danosti izolované ho systé mu b) pravidlo vysvě tlují cí př emě nu prá ce ve volnou energii c) pravidlo popisují samovolné zvyš ová ní uspoř á danosti izolované ho systé mu d) zvlá š tní formulaci zá kona zachová ní energie 7. Vyberte dvojici, ve které jsou obě uvedené velič iny velič inami stavový mi. a) prá ce, teplo b) vnitř ní energie, teplo c) teplota, objem d) prá ce, teplo 8. Pro daný poč et molů uvaž ované ho ideá lní ho plynu zů stá vá př i jaké koliv vratné změ ně stavu konstantní vý raz: a) pVn b) pVT c) pV/R d) pT/V 9. Jaký tlak má oxid uhlič itý o hmotnosti 88 g, který je v ná době o objemu 6 l př i teplotě 27 °C? ( R= 8, 3 J. K-1. mol-1, př i př epoč tu °C na K poč í tejte s celý mi č í sly) a) 0, 83 MPa b) 0, 83 kPa c) 730, 4 MPa d) 0, 73 MPa 10. Ideá lní plyn nemů ž e konat objemovou prá ci př i: a) izotermické m dě ji b) izochorické m dě ji c) izobarické m dě ji d) adiabatické m dě ji 11. Vyberte nesprá vnou rovnici pro izobarický dě j probí hají cí v ideá lní m plynu. a) V/T = konst. b) V1/T1 = V2/T2 c) p = konst. d) pV = konst. 12. Teplo není ideá lní m plynem př ijí má no ani odevzdá vá no př i: a) izotermické m dě ji b) izochorické m dě ji c) adiabatické m dě ji d) izobarické m dě ji 13. Který z uvedený ch plynů č i smě sí má za dané teploty a tlaku nejniž š í hustotu? a) argon b) kyslí k c) suchý vzduch d) vlhký vzduch 14. Změ na vnitř ní energie ideá lní ho plynu je nulová př i: a) adiabatické m dě ji b) izochorické m dě ji c) izobarické m dě ji d) izotermické m dě ji 15. Vratný termodynamický proces je charakterizová n př edevš í m: a) ní zkou teplotou systé mu b) konstantní m tlakem v systé mu c) tí m, ž e systé m prochá zí rovnová ž ný mi stavy d) neschopností konat (objemovou) prá ci 16. Po probě hnutí jednoho tzv. Carnotova cyklu: a) vnitř ní energie systé mu vzroste b) vnitř ní energie systé mu poklesne c) vnitř ní energie systé mu vzroste nebo poklesne podle toho, zda proces zač ne kompresí nebo expanzí ideá lní ho plynu d) vnitř ní energie systé mu se nezmě ní 17. (Objemová ) prá ce termodynamické ho systé mu je dle definice dá na vzorcem: a) W = p. V b) W = p/V c) W = p. DV d) W = Q/S 18. Bě hem vratné izobarické komprese ideá lní ho plynu jeho teplota musí: a) rů st b) klesat c) zů stá vat konstantní d) spolu s tlakem vzrů stat 19. Př i izobarické m dě ji v ideá lní m plynu vž dy platí rovnicí: a) pV = konst. b) VT = konst. c) V/(nT) = konst. d) nRT = konst. 20. Jaký tlak má kyslí k o hmotnosti 16 g, který je v ná době o objemu 12 l př i teplotě 27 °C? ( R= 8, 3 J. K-1. mol-1, př i př epoč tu °C na K poč í tejte s celý mi č í sly) a) 103, 75 kPa b) 207, 5 kPa c) 0, 10375 kPa d) 0, 2075 kPa 21. Př i konstantní m lá tkové m množ ství lze dě j v ideá lní m plynu vž dy popsat rovnicí: a) PVT = konst. b) pV/T = konst. c) pV = konst. d) pT = konst. 22. Helium o hmotnosti 16 g je má tlak 1 kPa. Jaký má objem př i teplotě 27 °C? ( R = 8, 3 J. K-1. mol-1, př i př epoč tu °C na K poč í tejte s celý mi č í sly) a) 9, 96 litru b) 9, 96 m3 c) 4, 98 litru d) 4, 98 m3 23. Teplo si nemohou vymě ň ovat systé my: a) bez vzá jemné ho mechanické ho kontaktu b) s rů znou teplotou c) se stejnou teplotou d) nachá zejí cí se v nerovnová ž né m stavu 24. Bě hem vratné adiabatické komprese ideá lní ho plynu jeho teplota musí: a) rů st b) klesat c) zů stá vat konstantní d) spolu s objemem vzrů stat 25. Který z ná sledují cí ch procesů lze označ it jako sublimaci? a) vysychá ní olivové ho oleje b) tuhnutí cementu c) schnutí zmrzlé ho prá dla d) ú č inek ž luč ový ch kyselin na tuk 26. Který z ná sledují cí ch procesů lze označ it jako desublimaci? a) tvorbu kotelní ho kamene b) tvorbu usazenin na moř ské m dně c) vznik moč ový ch kamenů d) orosení oken ve vlhké mí stnosti 27. Ideá lní plyn expandují cí do vakua: a) vž dy sniž uje svou teplotu b) vž dy zvyš uje svou teplotu c) nemě ní svou teplotu d) svou teplotu sní ž í pouze př i prudké expanzi 28. V izolované mí stnosti pobě ž í lednič ka s otevř ený mi dví ř ky. Teplota v mí stnosti se bude: a) sniž ovat b) zů stane konstantní c) zvyš ovat d) zvyš ovat pouze tehdy, bude-li vý chozí teplota v mí stnosti niž š í než byla teplota uvnitř lednič ky př ed její m otevř ení m 29. V izolované m termodynamické m systé mu probí há nevratný proces. Př i tomto procesu se nemů ž e mě nit: a) teplota v jednotlivý ch č á stech systé mu b) vnitř ní energie systé mu c) lá tková množ ství jeho jednotlivý ch slož ek d) teplo uvnitř systé mu 30. Stř ední vzdá lenost atomů v pevné lá tce nebo kapalině je ř á dově: a) tisí ciny nm b) setiny nm c) desetiny nm d) jednotky nm 31. Př enos vnitř ní energie (tepla) mezi dvě ma tě lesy o rů zné teplotě mů ž e probí hat: a) jen vedení m a zá ř ení m. b) jen vedení m a proudě ní m. c) vedení m, proudě ní m a zá ř ení m. d) jen vedení m. 32. Pro reá lné plyny za pokojové teploty platí, ž e: a) celková kinetická energie vš ech molekul je mnohem vě tš í než celková potenciá lní energie vzá jemný ch interakcí tě chto molekul. b) celková kinetická energie vš ech molekul je mnohem menš í než celková potenciá lní energie vzá jemný ch interakcí tě chto molekul. c) celková kinetická energie vš ech molekul je srovnatelná s celkovou potenciá lní energií vzá jemný ch interakcí tě chto molekul. d) celková potenciá lní energie vzá jemný ch interakcí molekul reá lné ho plynu je nulová. 33. Takzvané tepelné zá ř ení má povahu: a) mechanický ch vibrací atomů a molekul. b) elektronovou. c) elektromagnetickou. d) stejnou jako zvuk. 34. Které z ná sledují cí ch tvrzení je sprá vné? a) Led př i tá ní odebí rá teplo okolí. b) Voda př i mrznutí odebí rá teplo okolí. c) Vodní pá ra př i kondenzaci odebí rá teplo okolí. d) Led př i tá ní př edá vá teplo své mu okolí. 35. Teplota tzv. trojné ho bodu vody č iní př esně : a) 0 stupň ů Celsia b) 0 kelvinů c) 273, 15 kelvinů d) 0, 01 stupně Celsia 36. Stř ední kinetická energie jednoatomové molekuly ideá lní ho plynu je funkcí: a) jen tlaku plynu. b) jen termodynamické teploty plynu. c) tlaku a termodynamické teploty. d) Avogadrovy konstanty. 37. Ve sto litrech plynné ho vodí ku se za normá lní ho tlaku a teploty nachá zí př ibliž ně: a) 1, 6. 1021 molekul b) 1. 1010 molekul c) 2, 7. 1024 molekul d) 9. 1027 molekul 38. Tlak plynné ho hé lia je vž dy př í mo ú mě rný: a) velikosti jeho molekul. b) jeho tepelné kapacitě. c) stř ední rychlosti jeho molekul. d) druhé mocnině stř ední kvadratické rychlosti jeho molekul. 39. Ve které m z uvedený ch množ ství lá tek se nachá zí ví ce molekul než v 1 kg vody? a) 1 kg hé lia b) 1 kg kyslí ku c) 1 kg glukó zy d) 1 kg vzduchu 40. Tzv. plynový teplomě r: a) má v kapilá ř e umí stě ný kapalný dusí k mí sto rtuti. b) mě ř í teplotu na zá kladě změ n hustoty plynu př i zahř í vá ní. c) mě ř í teplotu plynu. d) mě ř í teplotu na zá kladě zá vislosti tlaku plynu na teplotě př i konstantní m objemu plynu. 41. Vý raz 3/2k. T, kde k je Boltzmannova konstanta a T termodynamická teplota, urč uje: a) stř ední kinetickou energii č á stice ideá lní ho (jednoatomové ho) plynu. b) hodnotu tlaku ideá lní ho plynu. c) hodnotu stř ední kvadratické rychlosti č á stic ideá lní ho plynu. d) vlnovou dé lku fotonu (tepelné ho) zá ř ení absolutně č erné ho tě lesa. + + + 42. Do nitra bubliny zavedeme trubič ku, která ná m umož ní př idá vat do bubliny plyn. Souč asně budeme schopni mě ř it tlak uvnitř bubliny. Bublina se nachá zí ve vzduchu. Bě hem postupné ho zvě tš ová ní objemu bubliny bude: a ) klesat její povrchové napě tí, tlak se nebude mě nit. b) rů st tlak uvnitř bubliny. c) rů st povrchové napě tí bubliny, tlak se nebude mě nit. d) klesat tlak uvnitř bubliny. 43. Povrchové napě tí kapalin mů ž eme definovat jako: a) sí lu pů sobí cí kolmo na jednotkovou dé lku myš lené ho ř ezu povrchem kapaliny b) velikost elektrické ho napě tí mezi kapalinou a okolní m prostř edí m c) sí lu potř ebnou k roztrž ení povrchu kapaliny d) sí lu pů sobí cí na jednotku plochy povrchu kapaliny 44. Který z ná sledují cí ch jevů je vý znamně spojen s existencí povrchové ho napě tí kapalin: a) dé š ť (tvorba kapek) b) odraz svě tla od vodní hladiny c) koroze kovový ch povrchů ve vlhké m prostř edí d) prasknutí vař í cí ho se vají č ka 45. Za jev podmí ně ny povrchový m napě tí m kapaliny mů ž eme považ ovat: a) kapilá rní tlak b) viskozitu c) sublimaci d) osmó zu 46. Využ ijte svý ch znalostí o povrchové m napě tí kapalin. Spojí me-li volně prů chodnou trubicí nitro dvou rů zně velký ch “mý dlový ch” bublin: a) menš í z nich zanikne a vě tš í z nich se zvě tš í . b) objemy bublin se vyrovnají. c) nezpozorujeme změ nu velikosti bublin. d) chová ní bublin nelze př edví dat. 47. Využ ijte svý ch znalostí o povrchové m napě tí kapalin. Rozbijeme-li plynovou bublinu ve vodě na ně kolik meš í ch bublin, pak (př i konstantní m hydrostatické m tlaku v okolí bublin): a) v “dceř inný ch” bubliná ch bude niž š í tlak vzduchu než v bublině “mateř ské ”. b) v “dceř inný ch” bubliná ch bude vyš š í tlak vzduchu než v bublině “mateř ské ”. c) v “dceř inný ch” bubliná ch bude stejný tlak vzduchu jako v bublině “mateř ské ”. d) změ ny tlaku v se projeví ná hodně. + + + 48. Tyč o prů ř ezu 1 cm2 má modul pruž nosti v tahu 100 GPa. Jaké relativní prodlouž ení u ní vyvolá sí la o velikosti 10 kN? a) 1% b) 0, 1% c) 0, 01% d) 0, 001% 49. Tyč o prů ř ezu 1 cm2 se relativně prodlouž ila o jedno procento, když na ni pů sobila sí la o velikosti 1 kN. Vypoč tě te její modul pruž nosti v tahu. a) 1 GPa b) 100 kPa c) 10 MPa d) 100 MPa 50. Modul pruž nosti v tahu E je definovaný jako: a) podí l normá lové ho napě tí a relativní ho prodlouž ení b) podí l relativní ho prodlouž ení a normá lové ho napě tí c) souč in relativní ho prodlouž ení a normá lové ho napě tí d) podí l prodlouž ení tě lesa a jeho pů vodní dé lky
Elektř ina a magnetismus 1. Elektrostatická sí la pů sobí cí na jednotkový elektrický ná boj je rovna: a) elektrické mu potenciá lu b) hodnotě elektrické ho dipó lu c) dielektrické konstantě prostř edí d) intenzitě elektrické ho pole 2. Intenzita elektrické ho pole v dielektriku je: a) nepř í mo ú mě rná jeho permitivitě b) př í mo ú mě rná jeho permitivitě c) nepř í mo ú mě rná č tverci permitivity d) na permitivitě prostř edí nezá vislá 3. Relativní permitivita vody má hodnotu př ibliž ně 80. Př i př enesení dvou elektrický ch ná bojů té hož znamé nka ze vzduchu do vody se jejich vzá jemné odpuzová ní: a) zvý š í b) nezmě ní c) zmenš í d) poklesne jen př i nadbytku aniontů č i kationtů ve vodě 4. Prá ce vykonaná př i př emí stě ní jednotkové ho elektrické ho ná boje z blí zkosti jiné ho elektrické ho ná boje do nekoneč na je rovna: a) elektrické mu vý konu b) potenciá lu elektrostatické ho pole v mí stě, kde se jednotkový ná boj pů vodně nachá zel c) dielektrické konstantě prostř edí d) hodnotě elektrické ho dip ó lu 5. Elektrostatická sí la pů sobí cí mezi dvě ma jednotkový mi elektrický ná boji: a) je př í mo ú mě rná jejich vzdá lenosti b) je ú mě rná permitivitě (dielektrické konstantě ) prostř edí c) má velikost elektrické ho potenciá lu d) je dá na vý razem 1/(4p. e. r2) 6. Vzdá lí me-li od sebe dva elektrické ná boje opač né ho znamé nka do č tyř ná sobné vzdá lenosti oproti vzdá lenosti pů vodní, pak se sí la, s ní ž se vzá jemně př itahují: a) sní ž í na 1/2 b) sní ž í na 1/4 c) sní ž í na 1/16 d) nezmě ní se 7. Vypoč tě te intenzitu elektrické ho pole uvnitř biologické membrá ny, na které je napě tí (mezi vnitř ní a vně jš í stranou) o velikosti 80 mV. Membrá na má tlouš ť ku př ibliž ně 10 nm. a) 8. 10-7 V. m b) 8. 10-10 V. m c) 800 V/m d) 8. 106 V/m 8. Intenzitu elektrické ho pole E v dané m mí stě pole definujeme jako podí l: a) elektrické ho potenciá lu v dané m mí stě a ná boje, na který v dané m mí stě pole pů sobí. b) potenciá lů elektrické ho pole v dané m mí stě a v nekoneč nu. c) prá ce, kterou vykonají sí ly elektrické ho pole př i př emí sť ová ní kladné ho bodové ho ná boje z dané ho mí sta do nekoneč né vzdá lenosti, a tohoto ná boje. d) vzdá lenosti, na kterou na sebe pů sobí dva stejně velké ná boje, a velikosti jednoho z tě chto ná bojů. 9. Elektrický potenciá l v urč ité m bodě elektrické ho pole v okolí ná boje Q definujeme jako podí l: a) elektrické ho napě tí v dané m mí stě a ná boje, na který v dané m mí stě pole pů sobí. b) potenciá lů elektrické ho pole v dané m mí stě a v nekoneč nu. c) prá ce, kterou vykonají sí ly elektrické ho pole př i př emí sť ová ní kladné ho bodové ho ná boje z dané ho mí sta do nekoneč né vzdá lenosti, a tohoto ná boje. d) vzdá lenosti, na kterou na sebe pů sobí dva stejně velké ná boje, a velikosti jednoho z tě chto ná bojů. + + + 10. Dva sé riově ř azené kondenzá tory jsou spojeny paralelně s tř etí m kondenzá torem. Celková kapacita tohoto zapojení kondenzá torů je rovna 50 nF. Jednotlivé kondenzá tory mají totož nou kapacitu, která je rovna: a) 16, 666 nF b) 150 nF c) 25 nF d) 100 nF 11. Př iblí ž í -li se desky kondenzá toru k sobě na polovič ní vzá jemnou vzdá lenost, jeho kapacita: a) se zdvojná sobí b) poklesne na polovinu c) vzroste o polovinu pů vodní hodnoty d) zů stane konstantní 12. Má me k dispozici tř í stejné kondenzá tory, kaž dý o kapacitě 1 nF. Jak je musí me zapojit, aby nahradily kondenzá tor o kapacitě 3 nF? a) paralelně b) sé riově c) ke dvě ma paralelně zapojený m zapojí me jeden sé riově d) nahradit kondenzá tor o kapacitě 3 nF takto nelze 13. Jak dlouho se musí proudem o velikosti 1 mA nabí jet kondenzá tor o kapacitě 1mF př i napě tí 10 V? a) 0, 1 s b) 1 s c) 10 s d) 1000 s 14. Bude-li v obvodu stejnosmě rné ho proudu zař azen kondenzá tor, pak mezi jeho deskami: a) nebude pů sobit ž á dná př itaž livá nebo odpudivá sí la. b) bude pů sobit př itaž livá sí la. c) bude pů sobit odpudivá sí la. d) bude charakter sí ly zá vislý na polaritě obvodu (zdroje stejnosmě rné ho proudu). + + + 15. Odpor vodič e je: a) nepř í mo ú mě rný jeho dé lce a prů ř ezu b) př í mo ú mě rný jeho dé lce a prů ř ezu c) nepř í mo ú mě rný jeho prů ř ezu a př í mo ú mě rný jeho dé lce d) dá n pouze dé lkou vodič e, jeho prů ř ez je nevý znamný 16. 2. Kirchhoffů v zá kon pojedná vá o: a) elektrický ch ná bojí ch v elektrolytu b) indukci napě tí ú č inkem magnetické ho pole c) elektrické m proudu v elektrický ch obvodech d) napě tí ch v elektrický ch obvodech 17. Vodič em prochá zí konstantní proud 100 mA. Za jak dlouho projde ná boj 5 C? a) 20 s b) 500 s c) 5. 10-8 s d) za ví ce než 10 hodin 18. Který z uvedený ch vý razů pro elektrickou prá ci je sprá vný? a) W = U. I b) W = U. I2. t c) W = U/Q d) W = R2. I. t 19. Za 5 hodin byl př i konstantní m proudu př enesen ná boj 3, 6 C. Jaká byla hodnota proudu? a) 0, 72 A b) 0, 2 mA c) 200 A d) 3, 6 A20. 20. Odpor soustavy tř í stejný ch rezistorů zapojený ch tak, ž e ke dvojici zapojené paralelně je tř etí př ipojen sé riově, č iní 90 kW. Jak velký je odpor jednoho rezistoru? a) 135 kW b) 77, 5 kW c) 30 kW d) 60 kW 21. Př i prů chodu konstantní ho proudu vodič em platí: a) I = U/t b) I = Q. t c) I = Q/t d) I = Q/U 22. Tř i rezistory, první o odporu 30 MW, druhý 60 MW a tř etí 90 MW jsou zapojeny paralelně. Jaký je celkový odpor soustavy? a) 16, 36 MW b) 60 MW c) 180 MW d) 90 MW 23. Jaké množ ství tepla vznikne př emě nou z elektrické energie př i pě tihodinové m provozu elektrické ho vař ič e o př í konu 0, 75 kW? a) 1, 35 kJ b) 13, 5 kJ c) 135 kJ d) 1, 35 MJ 24. 1. Kirchhoffů v zá kon pojedná vá o: a) elektrický ch ná bojí ch v elektrolytu b) indukci napě tí ú č inkem magnetické ho pole c) elektrické m proudu v uzlech elektrický ch obvodů d) napě tí ch v elektrický ch obvodech 25. Př i rostoucí teplotě polovodič e musí me oč eká vat, ž e: a) roste jeho elektrický odpor b) klesá jeho elektrická vodivost c) př i prů chodu té hož elektrické ho proudu se uvolní v polovodič i ví ce tepla d) př i prů chodu té hož elektrické ho proudu se uvolní v polovodič i mé ně tepla 26. Baterie je schopna 1 hodinu poskytovat proud o velikosti 10 mA. Jak velký ná boj je př itom př enesen? a) 10 C b) 36 000 C c) 360 000 C d) 36 C 27. Př i rostoucí teplotě vodič e musí me oč eká vat, ž e: a) klesá jeho elektrický odpor b) roste jeho elektrická vodivost c) př i prů chodu té hož elektrické ho proudu se uvolní ve vodič i ví ce tepla d) př i prů chodu té hož elektrické ho proudu se uvolní ve vodič i mé ně tepla 28. Př í mě s fosforu v č isté m kř emí ku způ sobí: a) vznik tzv. dě rové vodivosti polovodič e b) ž e se polovodič zač ne chovat jako vodič c) zhorš ení kvality polovodič e d) př í rů stek poč tu volný ch elektronů 29. Př í mě s bó ru v č isté m kř emí ku způ sobí: a) zvý š ení tzv. dě rové vodivosti polovodič e b) ž e se polovodič zač ne chovat jako vodič c) zhorš ení kvality polovodič e d) př í rů stek poč tu volný ch elektronů 30. Rezistorem proté ká stejnosmě rný proud 2 A. Za jak dlouho se z ně j uvolní 1 J tepelné energie, má -li odpor o velikosti 500 W? a) 1000 s b) 2000 s c) 0, 001 s d) 0, 005 s + + + 31. Sí la, kterou na sebe pů sobí magnetické pole a vodič s elektrický m proudem je rovna nule, jestliž e: a) ú hel sevř ený vodič em a vektorem B je roven 0o b) proud je stř í davý c) ú hel sevř ený vodič em a vektorem B je roven 90o d) siloč á ry magnetické ho pole jsou rovnobě ž né 32. Stř í davý proud má frekvenci 50 Hz. Za jak dlouho po zapnutí zdroje proudu dosá hne napě tí š pič kové hodnoty (své amplitudy)? a)
|
|||
|