|
|||
Rozepisovací. Události. Kvizové otazky. 1.Americky stranicky systém je: bipolární. 2.Jakym zpusobem je volena dolní komora anglického parlamentu: přímo volených členB Rozepisovací Ø Komory parlamentu Č R o Poslanecká sně movna o Sená t Ø Liberalismus o Libera = svoboda o 17. A 18. Století o Stojí na tom, ž e svoboda je prioritní politická hodnota Ø 2 vý znamné pravomoci Sená tu a Poslanecké sně movny o PS vyslovuje (ne)dů vě ru vlá dě o Sená t mů ž e tvoř it s PS zá kony Ø Mocenské vztahy mezi slož kami dě lby moci v Č R o Moc zá konodá rná § PS, Sená t o Moc vý konná § Vlá da (zá vislá na dů vě ř e PS), prezident o Moc soudní Ø Fá ze liberalismu o Klasický o Moderní o neoliberalismus Ø Zakladatele utopické ho socialismu o Owen, Fourier, Saint-Simon Ø Funkč ní období PS a Sená tu o PS 200 poslanců na dobu 4 let o Sená t 81 sená torů volený ch na 6 let (kaž dé dva roky se mě ní 1/3) Vě decký socializmus: Marks a Engels Udá losti Ø Druhá svě tová vá lka – 20. Století Ø Dokumenty o lidský ch prá vech – první 13. Století, ví ce ale 18. A 20. Století Ø Vznik OSN – 20. století Kvizové otazky 1. Americky stranicky systé m je: bipolá rní 2. Jakym zpusobem je volena dolní komora anglické ho parlamentu: př í mo volený ch č lenů 3. Která ideologie zastupuje welfare: Liberaly
C 1a) Vě decky socializmus (co to je, kdo napsal nejakej manifest komunistické strany, co to je utopický socialismus.
Ø Vě decký a utopický socialismus o Vě decký = marxismus § Využ ití stá tu pro ř eš ení sociá lní otá zky; tř í dní boj jako hlavní hybná sí la dě jin o Utopický § Nerozluč ní vytvoř ení samostatný ch komun č i kolonií s ideá lní organizací a harmonický mi vztahy mezi lidmi Ø Kdo napsal dí lo komunistický manifest o Karel Marx
1b) Parlamentní delba moci (co to je parlamentní stat, jak se vyznacuje, jaky má pravomoci prezident, pravomocí má prezident a vyjmenovat alespon jednu pravomoci tri staty s parlamentnim modelem) Zá kladní znanky moderní demokracie 20 stoleti. · premié rský systé m“ – exekutiva si vynutila př evahu nad parlamentem (VB, SRN) · „vlá da zá konodá rné ho sboru“ (francouzská Tř etí republika 1871-1940) · dalš í mož nost: podle postavení premié ra ve vlá dě (první nad nerovný mi, první mezi nerovný mi, první mezi rovný mi) vý chozí princip: svrchovanost parlamentu • sdí lená „legislativně -exekutivní “ moc, tj. vlá da je jmenová na, má podporu a je rozpouš tě na na zá kladě hlasová ní v parlamentu • hlava stá tu má slabé pravomoci, hlavní slož kou vý konné moci je vlá da • rozpustitelnost parlamentu • sluč itelnost funkcí ve vlá dě a v parlamentu Prezident není hlavou vý konné moci a má slabš í vliv na tvorbu politické ho rozhodová ní než vlá da Vý konnou moc př edstavuje vlá da a prezident Č eské republiky.
Ø Parlamentní dě lba moci o Obč ané si volí pouze zá konodá rný sbor o Vlá du jmenuje parlament nebo hlava stá tu o Parlament kontroluje vlá du o Př edseda vlá dy není totož ný s hlavou stá tu o Je zde mož ná sluč itelnost vlá dní funkce s mandá tem v parlamentu
Kvizovy: Metody pro rozdelení mandatu ( pomě rný, vě tš inový )), kdo napsal pojednaní o vladě ( John Locke ) zpusoby voleb ( dhuntova ) Co patrí mezi stranické systé my ( bipartismus, umí rně ný pluralismus, polarizovaný pluralismus a systé m predominantní strany) Jaké postavení mají senat př i legislativnim procesu
6 lidi – ideologie Adam Smith - liberalismus hospodá ř ský, klasický (dí lo: tvoř il ekonomické koncepce) Johan Stuart Mill - liberalismus moderní i klasický O svobodě, Ú vahy o vlá dě ú stavní Clement Attlee - moderní liberalismus Edmund Burke - konzervatismus Ú vahy o revoluci ve Francii (1790) Otto von Bismarck – konzervatismus Robert Owen - socialismus reformovaný Bruno Kreisky - socialismus reformovaný Henri Saint-Simon - socialismus utopistický Marx – vě decký socialismus Lenin – ortodoxní socialismum Friedman – neoliberalismus M. Thacherova – konzervativní hodnoty s liberalismem – neoliberalismus Kn. Metternich – konzervatismus Engels – vě decký socialismus Roosevelt – moderní liberalismus Reagan – konzervatismus (neolibiral) L. B. Johnson – liberalismus
|
|||
|