Kauza Skripalových je zpackaná PR akce Britů

Jední m z bodů Helsinské ho protokolu bylo, ž e prá vo na samostatnost př i dě lení stá tu má jen entita, která byla federá lní republikou. To nesplň ovalo Kosovo, ale Krym ano, byl samostatnou republikou Ukrajiny s vlastní ú stavou, vlá dou a parlamentem.

Martina: Ale je tady Krym. Rusku je vyč í tá na př edevš í m jeho anexe, což je zá lež itost, kterou proti sobě poš tvalo snad celý svě t. Vní má te to stejně?

Jaromí r Novotný: Ne.

Martina: Proč?

Jaromí r Novotný: Teď zač nu trochu zeš iroka. V roce 1989 se zač al hroutit meziná rodní evropský ř á d, podle ně jž se jednalo. Sjednocení m Ně mecka a rozpadem Sově tské ho svazu padla Jaltská dohoda. Rozpadem Jugoslá vie a rozdě lení m Č eskoslovenska padly zbytky Versailleský ch dohod, podle který ch byla uspoř á dá na Evropa. Jediný ř á d, který platil, byl Helsinský protokol z roku 1978, který obsahuje deset bodů, a jeden z nich ř í ká, ž e prá vo na samostatnost př i dě lení stá tu má jen entita, která byla federá lní republikou. Na zá kladě toho se rozdě lil Sově tský svaz. Svazové republiky se staly samostatný mi a nikdo neprotestoval, š lo to dokonce i bez vá lky.

Jugoslá vie se rozpadla sice vá leč ně, ale poř á d podle Helsinské ho protokolu, Slovinsko bylo federá lní republika, stejně tak Chorvatsko, Bosna, Hercegovina, Makedonie, Srbsko, Č erná hora. Ale Kosovo bylo autonomní oblastí. A protož e Zá pad uznal nezá vislost Kosova, tak se zhroutil i Helsinský akt. Takž e v Evropě neplatí ž á dná pravidla. Vš echno je mož né. Rusové tenkrá t upozorň ovali: Jestli uzná te Kosovo jako nezá vislý stá t, tak proč nemů ž e bý t nezá vislá Již ní Osetie nebo Abchá zie? Proč nemů ž e bý t nezá vislé Podně stř í, Ná horní Karabach a tak dá le? Ale stalo se. Ovš em Kosovo neuznaly ani vš echny země Evropské unie, tř eba Slovensko, Rumunsko nebo Š paně lsko.

Martina: Za to my jsme byli jedni z první ch.

Jaromí r Novotný: A proč? Protož e pokud by Rumuni uznali Kosovo, tak by museli uznat nezá vislost rumunský m Maď arů m v Transylvá nii. Kdyby Slová ci uznali Kosovo, museli by př iznat autonomii slovenský m Maď arů m na jihu Slovenska. Pokud by Š paně lé uznali Kosovo, museli by uznat Katalá nsko, Baskicko a tak dá le. Takž e tí m se zhroutil poslední prá vní rá mec v Evropě a nyní platí prá vo silně jš í ho.

A v př í padě Krymu? Už jsem to ř í kal i v televizi, takž e z toho bylo velké pozdviž ení: Krym mě l v rá mci ukrajinské ú stavy vlastní ú stavu. Byla to republika Krym, s vlastní m prezidentem a vlastní ú stavou. A v té ú stavě byl paragraf, ž e mají v rá mci ukrajinské platné ú stavy prá vo vyhlá sit samostatnost. Ale ž e to musí bý t prostř ednictví referenda. Oni tedy zorganizovali referendum, ve které m bylo 98 procent lidí pro vyhlá š ení nezá vislosti. Vyhlá sili tedy nezá vislost a druhý den pož á dali o př ipojení k Rusku. Ruská Duma to tř etí den schvá lila, a tí m se stali souč á stí Ruska. To vš e probě hlo podle ukrajinské ú stavy.

Martina: A to nikdo na Zá padě neví?

Jaromí r Novotný: Samozř ejmě, ž e to ví. Ješ tě navá ž u. Odpově dí bylo: „Ale vž dyť tam byli ruš tí vojá ci. “ Ano, podle smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem mě li Rusové prá vo mí t na Krymu, teď si nepamatuji př esná č í sla, asi tř icet tisí c vojá ků. Bylo jich tam mé ně, asi dvacet tisí c. Takž e byli na Krymu legá lně. V Sevastopolu je vojenská zá kladna ruské ho Č ernomoř ské ho loď stva. Takž e co?

Martina: Nezná m ukrajinskou ú stavu, neví m, ž e tam tato preambule byla, a tudí ž vá m vě ř í m, když to ř í ká te. Ale v tuto chví li se ptá m: jak si vyklá dá te skuteč nost, ž e to nikdo nezmiň uje? Proč je to brá no jako ná silí, nezá konná anexe?

Jaromí r Novotný: To vyhlá sil Krymský parlament. Republika mě la v rá mci Ukrajiny vlastní ho prezidenta, vlá du i parlament.

První Ukrajinská vlá da po Majdanu vyhlá sila, ž e jediný m ú ř ední m jazykem je ukrajinš tina, a zaká zala mluvit rusky. To podě silo ruskou menš inu a lidi na Krymu.

Martina: Jak se tedy dí vá te na vá lku na Ukrajině?

Jaromí r Novotný: První vlá da po Majdanu vyhlá sila, ž e jediný m ú ř ední m jazykem je ukrajinš tina, a zaká zala mluvit rusky. Tí m straš ně podě sila ruskou menš inu. A podě sila lidi na Krymu. Na vý chodě, kde jsou vě tš inou Rusové, si ř ekli, ž e s nimi v Kyjevě nechtě jí mí t nic společ né ho. Krym udě lal to, co udě lal, proto, ž e na to mě l ú stavu, vlastní republiku. V dalš í ch oblastech nic takové ho nemě li, byly to kraje nebo oblasti. Pokud se budou Ukrajinci chovat tak, jak se chovají, tak Rusové s nimi nebudou chtí t ž í t, protož e nebudete ž í t ve stá tě, kde vá m zakazují vá š jazyk.

Ukrajina se takto chová i vů č i Rusí nů m na Podkarpatské Rusi, která byla dvacet let souč á stí Č eskoslovenska. Na kaž dé č eskoslovenské bankovce byly uvedeny hodnoty v č eš tině, slovenš tině, rusí nš tině, polš tině, maď arš tině a ně mč ině. My jsme jako Č eskoslovensko uzná vali Rusí ny jako ná rod. A i za socialistické ho Č eskoslovenska bylo na vý chodě Slovenska, v Preš ově, rusí nské divadlo a rusí nské, ale také ukrajinské š koly. Rusí ni, což je 1 200 000 lidí, jsou nejmenš í m slovanský m ná rodem, když nepoč í tá m Luž ické Srby, který ch už je asi jenom padesá t až sto tisí c. A Ukrajina je neuzná vá jako ná rod.

A teď si vezmě te, jaká je Ukrajina vů č i Maď arů m, Rumunů m a Polá ků m. Také zruš ila vý uku v jejich jazycí ch a vydala zá kon, ž e se bude uč it jen ukrajinš tina. V odpově di na to Maď ař i blokují jaké koli jedná ní Ukrajiny s NATO. Ř ekli, ž e dokud Ukrajina tento zá kon nezmě ní, tak nebudou ž á dná jedná ní. A musí te mí t souhlas vš ech zemí NATO, takž e ž á dná jedná ní Ukrajiny s NATO už druhý rok neprobí hají, protož e to Maď arsko vž dycky zablokuje. A když to nezablokuje Maď arsko, tak to udě lá Polsko. Takž e za to si mohou jen ukrajinš tí politici. Ně které zdroje ř í kají, ž e za dobu od Majdanu Ukrajina ztratila deset milionů obyvatel. Polovina jich odeš la do Ruska a polovina do Evropy. Jenom v Polsku jich pracuje milion. U ná s jich je nejmé ně 150 tisí c. To nejsou dobré vý sledky ukrajinské vlá dy a ukrajinské demokracie.

Martina: Myslí m si, ž e za tento ná zor vá s musí naš e veř ejnost kropit svě cenou vodou. A na mě pá r kapek dopadne už jenom proto, ž e to poslouchá m a umož ň uji tento ná zor. Chci se v té to souvislosti zeptat: č í m to je, ž e o tě chto geopolitický ch a meziná rodní ch otá zká ch se u ná s v souč asné době nedá svobodně a otevř eně diskutovat, ř í ct svů j ná zor a vyslechnout ná zor protistrany?

Jaromí r Novotný: Já jsem tento ná zor ř ekl v Č T24.

Martina: Ale také jste v dů chodu.

Jaromí r Novotný: Je to ovzduš í vytvoř ené veř ejný mi medii, tiskem.

Martina: Ale proč ho ně kdo vytvá ř í? Ně kdo vrtí psem? Kdo a proč?

Jaromí r Novotný: Ano. Vž dy se najdou lidé, kteř í budou papouš kovat to, o č em si myslí, ž e by se „mě lo“ ř í kat, a ž e za to budou chvá leni vlá dnoucí mocí.

Martina: V listopadu ř ekl generá l Petr Pavel, ž e nejvě tš í hrozbou zá padní mu svě tu není svě tový terorismus, ale Rusko.

Jaromí r Novotný: Já s ní m v tomto nesouhlasí m.

Martina: Ale byl ješ tě př ed ně kolika mě sí ci druhý m nejmocně jš í m muž em NATO. Ten př ece musí vě dě t, jak se svě t toč í.

Jaromí r Novotný: Pan generá l Pavel urč itě ví, kde vzniká napě tí. Je to v Jihoč í nské m moř i. A ž e Č í ň ané vybudovali na Spratlyho ostrovech př istá vací drá hy a ubytovací kapacity, aby mohli kontrolovat cesty ropný ch tankerů Jihoč í nský m moř em. Č í ň ané vybudovali např í klad zá kladnu v Dž ibuti v severní Africe. Č í na je hospodá ř sky druhá nejvyspě lejš í země na svě tě a zač í ná prosazovat své zá jmy, takž e z Jihoč í nské ho moř e udě lali č í nský rybní k. Když jsem jako velvyslanec pů sobil v Japonsku, tak tam denně probí haly incidenty mezi japonský mi a č í nský mi lodě mi. Buď mě la problé m č í nská loď s japonský mi rybá ř i, nebo japonská ponorka s č í nský mi rybá ř i. Na souostroví Senkaku př ijedou č í nské „nevlá dní organizace“ a vyvě sí tam č í nskou vlajku. A potom zase japonské „nevlá dní organizace“ a tuto vlajku strhnou a dají tam japonskou. Mů ž e vzniknout ná hodný konflikt, kdy japonská ponorka zavadí o č í nskou loď, nebo naopak. Teď po jedná ní ch se Severní Koreou zač ala Č í na jednat s Japonci. Takž e uvidí me.

Martina: Rozumí m tomu sprá vně, ž e se rozhodně ví ce bojí te Č í ny než Ruska?

Jaromí r Novotný: Ano. Č í na je nastupují cí mocnost, která si bude ukrajovat svů j dí l z globá lní ho kolá č e. Musí si zabezpeč it zdroje surovin a nová iniciativa, nová Hedvá bná stezka, bude zvyš ovat vliv Č í ny ve stř ední Asii a mož ná i v Evropě. Č í ň ané skoupili např í klad ř ecké př í stavy. Ně kolik zá padní ch vlá d už doš lo k ná zoru, ž e je toho moc, a s odvolá ní m na ná rodní bezpeč nost zaká zaly ně které investice, kdy Č í ň ané chtě li koupit ně co z IT prů myslu nebo telekomunikač ní firmy. Č í ň ané mají velmi ú spě š nou globá lní televizi China International Television Corporation, která vysí lá v anglič tině, kterou chytnete té mě ř vš ude. Mají studio ve Washingtonu, v Pekingu, Nairobi a chytí te to vš ude po svě tě, v meziná rodní ch hotelech.

Martina: Ano, š kolili je mnozí reporté ř i CNN.

Jaromí r Novotný: Ano. Už jen č í slo 228 miliard dolarů na zbrojení ve srovná ní s 67 miliardami Ruska mluví za vš e. Kdo ví c zbrojí?

Martina: To má me tak š patný odhad na potencioná lní ho nepř í tele? Aliance má š patný odhad?

Jaromí r Novotný: Je mó dní dě lat z Ruska nepř í tele, protož e ho má te na hranicí ch. Ale na to existuje vtip, který mi vyprá vě l jeden americký generá l: „Dva američ tí generá lové stojí př ed mapou Evropy, kde jsou vyznač eny hranice Ruska a evropský ch stá tů a jeden ř í ká: Podí vej se, kde bylo Rusko v roce 2000, jak bylo daleko od NATO. A vidí š, kde je dnes? To je agresivní př í stup. “ Ale kdo se ke komu př ibliž oval? A to je americký vtip.

Kauza Skripalový ch je zpackaná PR akce Britů

Martina: Ř í ká te, ž e má me š patný odhad. Rusku se č asto př ipisuje celá ř ada skutků ješ tě dř í ve, než je mož né vů bec shromá ž dit ně jaké dů kazy. Jak v té to souvislosti vidí te kauzu Skripalový ch?

Jaromí r Novotný: To je zpackaná PR akce Britů. I v naš í televizi š ly ty zá bě ry, kdy Britové natoč í dva Rusy, kteř í jsou na ná vš tě vě v Salisbury, jak vystupují v Londý ně z letadla a musí projí t koridorem k ú ř ední ků m. A tito dva Rusové jsou ve dvou koridorech na desetinu vteř iny ve stejnou dobu. Tam i tam bě ž í na obrazovce č as. Ví te, kolik let by to museli tré novat, aby to bylo takto?

Druhá vě c: Rusové mě li otrá vit Skripala a jeho dceru. Nikdo je ale od tiskové konference dcery nevidě l. Oba se zá zrač ně uzdravili. Protož e jsem byl vojá k, tak ví m, ž e kdyby byl ně kdo zasaž en novič okem, tak je bě hem pů l minuty mrtvý. A tihle dva byli ú dajně novič okem zasaž eni, odvezli je do nemocnice, dostali protisé rum a zachrá nili je. To je dalš í nesmysl.

Tř etí m nesmyslem je, ž e tito ú dajní Rusové natř eli Skripalový m kliky. Ale když potom Britové zveř ejň ují pohyb tě chto Rusů, tak oni nemě li š anci se k tě mto kliká m dostat, protož e byli ú plně ně kde jinde. Skripalovi byli ně kde jinde, potkala je ně jaká ž ena. Sami ř í kali, ž e to mají na zá znamech. Skripalovi zkolabovali na ně jaký ch lavič ká ch v parku a Britové okamž itě vě dě li, ž e to je novič ko, a okamž itě jim pí chli protijed. Ti Rusové bydleli v hotelu, kde si mě li př ipravovat novič ok k ú toku. V tomto hotelu se nenaš la ani jedna stopa.

Nebo ti dva bezdomovci: otrá vili se novič okem o ně kolik mě sí ců pozdě ji. To ná m chtě jí ř í ct, ž e se v Britá nii neuklí zí veř ejný odpad a v kontejnerech byl novič ok tř i mě sí ce? To jsou vš echno prostě vý mysly, které nefungují.

Martina: Ř í ká te, „zpackaná akce britské tajné služ by“. Ale když to lí č í te, tak by bylo tak zpackané, ž e se ani nedá vě ř it.

Jaromí r Novotný: Ano, ale je to takto zpackané. Je to pohá dka.

Martina: V roce 2014 jste v jednom rozhovoru v souvislosti s tehdejš í m ná vrhem Michaila Gorbač ova ř í kal, ž e by se mě li u společ né ho stolu setkat Spojené stá ty, Rusko a Evropská unie a ř í ci si, co bude dá l. A to proto, ž e, cituji: „Eskalace napě tí mů ž e vé st i k ná hodné mu vyvolá ní velké ho konfliktu. “ Vidí te k tomuto po tě ch letech vů li?

Jaromí r Novotný: Vidí m, jak se situace neustá le zhorš uje, což mě mrzí. A ž e politici nemají vů li to mí rnit. Američ ané vykř ikují proti Rusku, uvalují sankce a tak dá le. Ale to je podobné jako v Sý rii s tě mi raketami, spí š e se to obrací na vnitropolitickou scé nu. Evropa by sankce zase rá da omezila. Ně mecko – obchod je obchod, Itá lie, ta už ř í ká nahlas, ž e ně jaké sankce nebude dodrž ovat. Takž e vidí te, ž e Evropa je rozhá daná.

Merkelová ohlá sila odchod, Bů h ví, kdo po ní bude Evropu š é fovat, kdo ji ukoč í ruje. Chtě l by to bý t Macron, ale to je slibotechna. Má nejniž š í podporu od voleb – a to je na zač á tku vý konu funkce. Takž e ten také nebude vů dcem Evropy. Ale kdo jí m bude? To neví m. Ně mecko bude ř eš it své vnitř ní problé my a bude se snaž it zachovat svou hospodá ř skou ú roveň, to znamená, ž e ně mecké firmy budou tlač it na to, aby se obnovil obchod s Ruskem. Ně mecké firmy tam vesele figurují dá l. Teď probě hlo ekonomické fó rum v Petrohradu a byla tam spousta ně mecký ch firem. Gerhard Schrö der, bý valý kanclé ř, je ve vedení Gazpromu. Co to ř í ká?

Martina: Co to ř í ká?

Jaromí r Novotný: Ř í ká to, ž e Ně mecko se nevzdá ruské ho plynu, protož e americký plyn je draž š í. Ten, který chtě jí Američ ané dová ž et ve stlač ené m stavu, a nutí Evropskou unii budovat pro ně j terminá ly. Ně mecko ř eklo pomě rně jasně, ž e se ruské ho plynu nevzdá. Takž e Evropa není vů bec jednotná. Není jednotná ani vů č i Č í ně. Zde se vyč í tá prezidentovi Zemanovi, ž e jezdí do Č í ny a podporuje obchod s Č í nou. Ale š el ně kdo demonstrovat př ed francouzskou ambasá du, když jel do Č í ny Macron nebo Merkelová a s ní č tyř i letadla plná podnikatelů? Protestoval ně kdo? Proč zá padní stá tní ci mohou do Č í ny – a samozř ejmě neotví rají otá zku lidský ch prá v, a proč ná š prezident nesmí? Oni mů ž ou dě lat obchody a my ne? Oni mů ž ou dě lat obchody s Ruskem a Č í nou, a my nesmí me? A naopak má me vyklidit trhy v Rusku, aby tam mohli př ijí t Ně mci, Francouzi, Italové? To mi nikdo nevysvě tlil. Př ece pokud jsme suveré nní stá t, tak musí me mí t zá jem, abychom mě li diverzifikovaný obchod a nebyli zá vislí jenom na jednom regionu.

Martina: Ř ekl jste: „Eskalace napě tí mů ž e vé st i k ná hodné mu vyvolá ní velké ho konfliktu. “ Mě slovo „ná hodný “ ve spojitosti s „velký m konfliktem“ znepokojuje. Jak jste to př esně myslel? Jaký velký konflikt mů ž e vzniknout ná hodně, pokud nevznikne americko-rusko-evropský kulatý stů l?

Jaromí r Novotný: Ně kde ve vzduš né m prostoru nad Baltický m moř em se mů ž e srazit ruské a americké letadlo. Nedá vno př i cvič ení nad Estonskem nebo Lotyš skem vypá lilo š paně lské letadlo omylem raketu, která naš tě stí dopadla na lotyš ské nebo estonské ú zemí. Co by se stalo, kdyby dopadla na ruské ú zemí? Považ ovali by to Rusové za ú tok?

Martina: Nejspí š e ano.

Jaromí r Novotný: Takž e považ ovali by to za malý ú tok a ná sledovalo by: „Bububu, co jste to udě lali? “ Naš tě stí stá le existují č ervené linky mezi Moskvou a Washingtonem. To ješ tě poř á d funguje. Ale až zruš í toto, tak bude problé m.

Evropa je ekonomický, ale nikoli vojenský hrá č. V okamž iku krize mů ž e nasadit č tyř icet č tyř i tisí c vojá ků. Z toho tř etina mů ž e cvič it a tř etina mí t dovolenou.

Martina: Jak by mě lo podle vá s vypadat nové uspoř á dá ní ve svě tě? Nové vyvaž ová ní sil?

Jaromí r Novotný: Budou se muset dohodnout velmoci.

Martina: Tedy Amerika, Č í na, Rusko, Evropa?

Jaromí r Novotný: Evropa je ekonomický, ale nikoli vojenský hrá č. To jsem také ř ekl na ně kolika konferencí ch a byl jsem za to kritizová n. Ale dobř e. Evropa má 28 stá tů a má ve zbrani jeden a pů l milionu muž ů. Což je hodně. Ale kolik z nich mů ž e okamž itě nasadit, když je krize? Č tyř icet č tyř i tisí c.

Martina: Dohromady, celá Evropa?

Jaromí r Novotný: Ano. Kdyby se pí sklo, tak okamž itě č tyř icet pě t tisí c lidí mů ž e nastoupit ně kam bojovat. Ale protož e jsem mě l na starosti vojá ky v bý valé Jugoslá vii, tak ví m, ž e nemohou vš ichni bojovat. Tř etina mů ž e bojovat, tř etina cvič it a tř etina musí bý t na dovolené. Takž e k okamž ité mu nasazení je to patná ct tisí c vojá ků. To se tedy Putin musí bá t! Takž e poř á d spolé há me na Američ any, ž e to udě lají, kdyby k ně č emu doš lo. A co když se Američ anů m nebude chtí t?

Martina: Naš im spojenců m se v souvislosti s ná mi nechtě lo nikdy.

Jaromí r Novotný: No, já jsem to ř í kal na té Modlitbě za domov, ž e jsme byli zrazeni ze zá padu i z vý chodu. Z vý chodu jsme byli obsazeni vlastní mi spojenci. Ze zá padu se na ná s vykaš lali př i Mnichovské dohodě, protož e potř ebovali nasmě rovat Ně mecko na Sově tský svaz. Tak ná s prostě obě tovali. A v roce 1968 se dohodli, ž e Sově ti nepř ekroč í zá padoně mecké hranice, pro jistotu se anglické a americké jednotky stá hly padesá t kilometrů od hranic, kdyby tam ná hodou ně jaké tanky př ejely, aby nedoš lo k ná hodné mu konfliktu.

A co udě lal Zá pad tady? Rok byly otevř ené hranice. To bylo jediné, co Zá pad pro ná s udě lal. Rok byly otevř ené hranice, a komu se nelí bí, co zde nastupuje, tak mů ž e opustit Č eskoslovensko. A vš echny, kteř í odeš li, př ijali.

Martina: Winstona Churchilla se ú dajně po vá lce ptali, zda ho mrzí ně co, co se mu nepodař ilo. A on mě l odpově dě t, ž e se mu vč as nepodař ilo vydě sit ví ce lidí, protož e jich mohlo ví ce př ež í t. Myslí te, ž e bychom mě li bý t ví ce vydě š ení? Nebo je nejhorš í smrtí ta z leknutí, a naopak bychom mě li bý t v klidu a zhluboka dý chat?

Jaromí r Novotný: Myslí m, ž e bychom mě li bý t v klidu, zhluboka dý chat, vzí t rozum do hrsti a uvaž ovat selský m rozumem, protož e ne vš echno, co se otiskne v noviná ch nebo ř ekne v televizi, je tak, jak se ř í ká. A nikdy se nejí nic tak horké, jak se uvař í. Poč ká te, až to vychladne. Ně kdy se vytvá ř í hysterie. Ú plně zbyteč ná. K č emu to je? K tomu, aby se lidé ví c bá li, nebo byli posluš ně jš í? Neví m. Nebo aby se sná z ovlá dali? To zač í ná př ipomí nat „Nineteen Eighty-Four“ od Orwella.

Martina: Pane Novotný, moc dě kuji za ná vš tě vu ve studiu a za vá š velice osobitý pohled na vě c a na svě t. Dí ky moc.

Jaromí r Novotný: Rá d jsem př iš el.

Př edmě t:

Po tomto př eč tení od konkré tní ho diplomata Č R by se mohlo hodně lidem se rozsví tit...

⇐ Предыдущая 123 Следующая ⇒