Německo prohrálo II. světovou válku, ale rádo by vyhrálo tu, kterou vede dnes v rámci projektu Das neue Europa

Ks – Praha, 15. ú nora: Z podně tu př edsedy vlá dy Berana vypracuje ministerstvo ná rodní obrany nař í zení o ká rný ch pracovní ch tá borech. Budou do nich posí lá ni ti, kteř í v normá lní ch pracovní ch tá borech hrubě poruš ují ká zeň, a ti, kdo se notoricky vyhý bají pravidelné prá ci, jako ciká ni, tulá ci, ř emeslní ž ebrá ci a povaleč i. Okruh osob, které budou zař adě ny do ká rný ch tá borů, bude v nař í zení př esně vymezen. Do ká rný ch tá borů nebudou posí lá ni provinilci politič tí č ili nejde tu o zř izová ní koncentrač ní ch tá borů v obvyklé m smyslu.

Tento dobový tisk jasně vyvrací veš keré dneš ní lž i a propagandu neziskové ho sektoru, který se snaž í tá bor v Letech historicky př epsat na tá bor koncentrač ní a vytvoř it tak z ciká nské ho etnika obě ť genocidy za II. sv. vá lky. Stejně tak je dnes mož né spatř it, ž e veš kerá pozornost a historická souvislost tá bora Lety je v mé dií ch vztahová na jen k období od druhé poloviny roku 1942, kdy ovš em provoz vš ech ká rný ch tá borů na ú zemí Protektorá tu byl ovlivně n zbě silý m vraž dě ní m a mstou ně mecké moci na č eské m obyvatelstvu v rá mci 1. a 2. vlny heydrichiá dy. Stejně tak po atentá tu na ř í š ské ho zastupují cí ho protektora doš lo k ú vahá m o urychlení plá nů na koneč né ř eš ení slovanské otá zky, kdy č á st nespolupracují cí ho č eské ho obyvatelstva mě la bý t už v polovině roku 1943 př esidlová na na vý chod na ú zemí Ukrajiny a Ruska, kde mě l č eský ná rod pracovat na rozlehlý ch polí ch na Ukrajině a na Donbasu, protož e Adolf Hitler chtě l, aby prů myslová vý roba byla př esunuta blí ž e tě ž ební m zdrojů m ž elezné rudy, uhlí a dalš í ch nerostů.

Č lá nek LN o ká rný ch tá borech ze dne 16. ú nora 1939.

Ně mecko prohrá lo II. svě tovou vá lku, ale rá do by vyhrá lo tu, kterou vede dnes v rá mci projektu Das neue Europa

Po porá ž ce Sově tské ho svazu mě l bý t aktivová n tzv. Generalplan Ost na př estě hová ní vš ech neá rijský ch ras za Ural, kde mě ly slovanské ná rody pracovat jako otroci. Je ovš em dě sivé zjiš tě ní, ž e dnes slovanské ná rody pracují v EU za č tvrtinové mzdy ú plně stejně, v otrocký ch podmí nká ch montoven, vý hled na starobní dů chody mizí ve ztracenu se slovy politiků o tom, ž e lidé mí sto dů chodů mohou sekat trá vu, stá ty př edá vají pravomoci a suverenitu do Bruselu a cizí stá tní ci ná m diktují tvary baná nů, zakazují ž á rovky a diktují poč ty muslimský ch migrantů. Ně kdo by mohl ř í ct, ž e Ně mecko prohrá lo II. svě tovou vá lku, ale skoro to vypadá, ž e vyhrá lo tu tř etí, která probě hla bez jediné ho vý stř elu. Stač ila k tomu korupce a fondy z EU, který mi si Berlí n koupil celou Evropskou unii. Naš e č eské š kolství ovlá dly cizí fondy a neziskovky financované z ciziny. Nepř í tel ná m reprogramuje naš e vlastní dě ti, proti ná m, rodič ů m, proti zá jmů m naš í země.

Daniel Herman, Pavel Bě lobrá dek, Bernd Posselt. Augsburg, č erven 2017.

Dě ti a mlá dež ví tají migranty s otevř enou ná ruč í, indoktrinace z inkluze ve š kolá ch způ sobuje likvidaci vztahu k vlastní mu ná rodu a historii, naopak je posilová n vztah k multikulturalismu a globalizované mu svě tu bez stá tní ch hranic a bez ná rodní ho ukotvení. Spolu s tí m probí há př ekreslová ní historie. Ně mecko relativizuje svoji vinu a roli ve II. svě tové vá lce, podprahově je mlá dež i v Evropě vysvě tlová no, ž e i ně meč tí vojá ci trpě li, z odsunovaný ch Ně mců na konci vá lky jsou vytvá ř eny obě ti zlý ch Č echů a č eská veř ejnoprá vní mé dia př iná š í filmy a dokumenty o tom, jak ně mecké rodiny trpě ly př i vyhá ně ní z Č eskoslovenska. Zemi mů ž ete dobý t zbraně mi, tedy vá lkou a ř í zení m na 6. prioritě. Ale stejně tak lze země ovlá dnout př es mé dia, finance a š kolství na vyš š í ch prioritá ch bez jediné ho tanku a vý stř elu. A proč je to tak vý hodné? Protož e když stá tní hranice př ekroč í cizí vojska, celý svě t mů ž e uká zat prstem na agresora. Jenž e když ovlá dnete v zemi za 30 let veš kerá mé dia, která tvoř í informač ní pole a tzv. mediá lní realitu, když ovlá dnete veš keré banky v zemi a dokonce i centrá lní banku, a tyto banky drž í dluh vš ech domá cností, obč anů dané země a dokonce i stá tu a stá tní ho rozpoč tu, a když v té to zemi ovlá dnete vý chovu dě tí a mlá dež e skrze ministerstvo š kolství, a když tyto dě ti vyrostou, budou sdí let hodnoty agresora a př itom budou plivat na vlastní zemi a proná rodní politiky, které označ í za ná cky, tak si té to invaze a vá lky nikdo nevš imne.

⇐ Предыдущая 123 Следующая ⇒