K diskusi: K návrhu novely očkovací vyhlášky v souvislosti s očkováním proti covid-19

7. 12. 2021

https: //advokatnidenik. cz/2021/12/07/k-diskusi-k-navrhu-novely-ockovaci-vyhlasky-v-souvislosti-s-ockovanim-proti-covid-19/

Dne 3. prosince 2021 vlož ilo Ministerstvo zdravotnictví do elektronické knihovny legislativní ho procesu eKLEP, která slouž í k vý mě ně dokumentů v rá mci procesu př í pravy dokumentů legislativní povahy, ná vrh novely tzv. oč kovací vyhlá š ky. Tento ná vrh nebyl „z č asový ch dů vodů “ projedná n v meziresortní m př ipomí nkové m ř í zení. Jedná se totiž zř ejmě jen o nevý znamnou „malič kost“ – o zavedení povinné ho oč ková ní proti onemocně ní covid-19. V tomto př í spě vku se autorka zamý š lí nad ú skalí mi uvedené ho ná vrhu.

Ú stavně prá vní aspekty

První, co by ná s mě lo zarazit, je skuteč nost, ž e ná vrh té to novely př edklá dá vlá da v demisi. Podle č l. 62 pí sm. d) Ú stavy má vlá da v demisi vykoná vat funkci z pově ř ení prezidenta prozatí mně až do jmenová ní nové vlá dy. Ú stava sice vý slovně neupravuje postavení prozatí mní vlá dy (vlá dy v demisi), ale z pově ř ení k prozatí mní mu, nikoli plnohodnotné mu vlá dnutí, by mě lo vyplý vat, ž e vlá da by mě la omezit vý kon svý ch funkcí na „nezbytné minimum“. [1] V tomto smyslu byl i v minulosti př edlož en ná vrh novely Ú stavy. Vlá da v demisi, kterou podala po sně movní ch volbá ch, vlá dne, aniž by reprezentovala politické zá jmy volič ů. Demokratické prá vní ř á dy vš ak dbají na dů kladnou dě lbu moci, kde je moc vý konná odvozená od moci zá konodá rné – u ná s to vyplý vá z č l. 73 odst. 2 Ú stavy. Vlá da v demisi by zř ejmě nemě la č init kroky, které svý mi dů sledky dopadnou do budoucna, které nebudou napravitelné – naoč kované „odoč kovat“ nelze, a naví c nejsou prokazatelně v tento moment nezbytné. Autorka nepř ehlé dla, ž e se k podobné otá zce vyjadř oval Ú stavní soud, a to v ná lezu plé na ze dne 9. ú nora 2010, sp. zn. Pl. Ú S 6/07, avš ak je toho ná zoru, ž e se jedná o bezprecedentní zá lež itost, kterou je tř eba posoudit nově v kontextu souč asné situace.

V té to souvislosti je tř eba př ipomenout, ž e prezident Zeman jmenoval Petra Fialu premié rem 28. listopadu 2021, tedy sedm tý dnů po sně movní ch volbá ch, s tí m, ž e sé rii schů zek s kandidá ty na ministry by mě l ukonč it do 13. prosince 2021, a pak by mě l jmenovat celou vlá du. Naví c nebý t tá hlé vá ž né nemoci prezidenta a jeho poně kud sporné ho využ í vá ní prezidentský ch pravomocí, mohla bý t nová vlá da jmenovaná již ř adu tý dnů a kdyby tomu tak bylo, vlá da Andreje Babiš e v demisi by k nyně jš í mu projedná vá ní novely oč kovací vyhlá š ky nemohla př istoupit. Jestliž e vš ak má bý t nová vlá da jmenovaná do poloviny prosince a jestliž e vlá da v demisi obejde meziresortní př ipomí nkové ř í zení a vyhlá š ku chce zavé st ješ tě do ná stupu nové vlá dy, tedy zř ejmě do deseti dnů od vlož ení ná vrhu novely do elektronické knihovny, nelze si neklá st otá zky. Mimochodem, jak vyplý vá z př edklá dací zprá vy k novele, o udě lení vý jimky neprové st meziresortní př ipomí nkové ř í zení a nezpracová vat zá vě reč nou zprá vu z hodnocení dopadů regulace byla př edsedkyně Legislativní rady vlá dy Marie Beneš ová pož á dá na ú stně a pož adovanou vý jimku paní př edsedkyně té ž udě lila ú stně.

Ministr zdravotnictví Vojtě ch, jako zá stupce př edkladatele ná vrhu vyhlá š ky, ví, ž e budoucí vlá da se vyjadř uje v tom smyslu, ž e povinné oč ková ní zavá dě t nechce[2], př esto neustoupí, a naopak se vyjadř uje tak, ž e nová vlá da bude mí t kompetenci tuto vyhlá š ku zruš it, pokud jí nebude vyhovovat. [3] To má bý t nový vzor jedná ní ministra vlá dy v demisi v demokratické zemi? Snahy o autokrativní rozhodová ní Ministerstva zdravotnictví (dá le jen „MZd“) si v jiné vě ci povš iml i Nejvyš š í sprá vní soud, když v rozsudku ze dne 23. č ervna 2021 ve vě ci 8 Ao 16/2021 konstatoval, ž e „nemů ž e př ipustit, aby se v demokratické m prá vní m stá tě stal ministr zdravotnictví […] osobou obdobnou ř í mské mu diktá torovi“. Tento trend jsme mohli zaznamenat ješ tě dř í ve např. v kvě tnu 2021 v souvislosti se snahou vlá dy prosadit novelu zá kona o ochraně veř ejné ho zdraví, která mě la mimo jiné zavé st zcela novou š iroce pojatou mož nost omezení lidský ch prá v prostř ednictví m nové ho § 69 odst. 1 pí sm. i), a to projedná ní m ve stavu legislativní nouze, tedy ve zkrá cené m ř í zení bez ř á dné deliberace. [4]

Pravomoc k vydá ní vyhlá š ky

Obecně je pravomoc ministerstva vydá vat odvozené sekundá rní prá vní př edpisy založ ena v č l. 79 odst. 3 Ú stavy. Ovš em za podmí nky, ž e realizace té to pravomoci odpoví dá limitů m ve vztahu k moci zá konodá rné – tedy na zá kladě zá kona, v jeho mezí ch a pouze, je-li k tomu zá konem zmocně no. Ač koli je autorce zná má př í sluš ná judikatura, vč etně rozhodnutí ESLP z 8. dubna 2021 ve vě ci Vavř ič ka a ostatní proti Č eské republice a disentní ho stanoviska soudce Wojtyczeka[5], př iklá ní se k disentní mu stanovisku ú stavní soudkyně Kateř iny Š imá č kové k ná lezu Ú stavní ho soudu ze dne 27. ledna 2015, sp. zn. Pl. Ú S 19/14. Spolu se Š imá č kovou autorka upozorň uje, ž e naš e prá vní ú prava povinné ho oč ková ní je v rozporu s vý hradou zá kona, upravenou v č l. 7 odst. 1 Listiny zá kladní ch prá v a svobod (dá le jen „Listina“) tak, ž e zá sah do tě lesné integrity musí bý t proveden jen zá konem. (Doslova: „Nedotknutelnost osoby a její ho soukromí je zaruč ena. Omezena mů ž e bý t jen v př í padech stanovený ch zá konem. “) Tomu odpoví dá i zně ní č l. 26 Ú mluvy o lidský ch prá vech a biomedicí ně (dá le jen „Ú mluva“)[6] a č l. 8 odst. 2 Evropské ú mluvy o ochraně lidský ch prá v a zá kladní ch svobod (dá le jen „Evropská ú mluva“). V naš em prá vní m ř á du je povinnost podrobit se jisté mu druhu oč ková ní stanovena v zá koně č. 258/2000 Sb., o ochraně veř ejné ho zdraví (dá le jen zá k. o. v. z. ), a to velmi obecně a neurč itě v jeho č l. 46 odst. 1. Zá kon nestanoví pravidla a podmí nky pro rozhodová ní o tom, proti který m nemocem se MZd rozhodne zavé st povinné oč ková ní. Samotný rozsah zá sahu do prá va na nedotknutelnost osoby a její ho soukromí je daný až v prová dě cí vyhlá š ce, kterou je vyhlá š ka č. 537/2006 Sb., o oč ková ní proti infekč ní m nemocem (tzv. „oč kovací vyhlá š ka“). V dalš í argumentaci si autorka dovolí odká zat na vý borné vý š e zmí ně né disentní stanovisko Kateř iny Š imá č kové.

Soulad navrhované vyhlá š ky se zá konem

Př estož e si autorka Ú stavní ho soudu i jeho rozhodnutí vá ž í, je př esvě dč ena o tom, ž e pravomoc k vydá ní vyhlá š ky MZd zde v té to podobě není. I kdyby vš ak zde pravomoc k vydá ní takové vyhlá š ky byla, je tř eba, aby byla vyhlá š ka v souladu se zá konem, od ně jž by mě la bý t odvozena. Ač koli se v odů vodně ní př ipravované vyhlá š ky tvrdí opak, autorka tohoto př í spě vku se domní vá, ž e navrhovaná ú prava v souladu se zá konem o ochraně veř ejné ho zdraví není. V ust. § 46 odst. 2 zá k. o. v. z. se uvá dí: „Pravidelné a zvlá š tní oč ková ní se neprovede př i zjiš tě ní imunity vů č i infekci nebo zjiš tě ní zdravotní ho stavu, který brá ní podá ní oč kovací lá tky (kontraindikace). “ V ust. § 46 odst. 6 se uvá dí: „Prová dě cí prá vní př edpis upraví č leně ní oč ková ní a podmí nky provedení oč ková ní, způ soby vyš etř ová ní imunity, pracoviš tě s vyš š í m rizikem vzniku infekč ní ho onemocně ní a podmí nky, za nichž mohou bý t v souvislosti se zvlá š tní m oč ková ní m fyzické osoby zař azeny na pracoviš tě s vyš š í m rizikem vzniku infekč ní ho onemocně ní. “ Navrhovaná novela vš ak se zjiš ť ová ní m imunity př ed povinný m oč ková ní m proti onemocně ní covid-19 nepoč í tá. Nenaplň uje tedy podmí nky dané v zá koně a v souladu se zá konem proto bý t nemů ž e.

U lidí, kteř í covid-19 prodě lali, dalš í oč ková ní proti té to nemoci nezbytné není. S ohledem na stá vají cí vě decké poznatky je zř ejmé, ž e prodě lané onemocně ní covid-19 vytvá ř í robustní, komplexní a dlouhodobou ochranu. [7] V praxi to mů ž eme pozorovat na poč tu hospitalizací vč etně JIP – hospitalizace osob, které covid-19 prodě laly, jsou zcela minimá lní oproti hospitalizací tě ch, kteř í do té doby danou nemoc ješ tě neprodě lali. [8] Proto bychom mě li imunitu vů č i infekci př ed oč ková ní m zjiš ť ovat, i kdyby se nejednalo o zá konnou podmí nku. Povinnost oč kovat se je omezení m zá kladní ho prá va a omezová ní prá v je př í pustné pouze, je-li nezbytné.

Povinné oč ková ní je opravdu vý znamný m zá sahem do zá kladní ch prá v. Jední m ze zasaž ený ch prá v je i prá vo na zdraví. Ač koli podle souč asné ho oficiá lní ho stanoviska Č eské vakcinologické společ nosti Č LS JEP nemá zjiš tě ní protilá tek z individuá lní ho pohledu oč kované ho ž á dný vý znam[9], imunologové upozorň ují na skuteč nost, ž e zdraví č lově ka mů ž e ohrozit i př í liš vysoká hladina protilá tek. K té to situaci by mohlo dojí t, pokud by mě l bý t oč ková n postinfekč ní pacient, tedy č lově k, který by mě l vysokou hladinu protilá tek již po prodě lané m onemocně ní. Naví c zde existuje mož nost než á doucí ch ú č inků po vakcinaci, vč etně ú mrtí. (Ví ce v př ehledu nahlá š ený ch podezř ení na než á doucí ú č inky po vakcí ná ch proti covid-19 na strá nká ch SÚ KL[10] č i ve VAERS – Systé mu hlá š ení než á doucí ch ú č inků vakcí n a ú mrtí po vakcinaci, spadají cí ho pod CDC – centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA. [11]) Vš echny použ í vané vakcí ny byly vyvinuty a hodnoceny neobvykle rychle. Nemů ž eme si tedy bý t jisti, ž e se ně které než á doucí ú č inky nedostaví až v ř á du let, jako se tomu stalo v př í padě jiný ch lé č ivý ch lá tek. [12] I kdyby byla pravdě podobnost než á doucí ch ú č inků po vakcinaci ní zká, je i tak př í liš vysoká, pokud vakcinace nebyla nutná. Pokud mají bý t posuzová na dvě stejná prá va – prá vo na zdraví a prá vo na zdraví ně koho jiné ho, o to spí š by mě la bý t podle ná zoru autorky posuzovaná nezbytnost takové ho zá sahu. Jak vyplý vá z vyjá dř ení Ú stavní ho soudu v ná lezu sp. zn. Pl. Ú S 19/14, zá sah do prá va na ochranu zdraví podle č l. 31 Listiny by mohl bý t obhajitelný, pokud by legitimní m cí lem bylo zabrá nit vý skytu a š í ř ení infekč ní ch chorob mezi lidmi.

Podle § 46 odst. 1 zá k. o. v. z. se k zamezení vzniku a š í ř ení zá važ ný ch infekč ní ch onemocně ní s vysoký m rizikem dalš í ho epidemické ho š í ř ení v kolektivech a ž ivot ohrož ují cí ch infekč ní ch onemocně ní prová dě jí pravidelná oč ková ní. Autorka nemá v ú myslu zpochybň ovat, ž e u ně který ch lidí mů ž e mí t onemocně ní covid-19 velmi zá važ ný až fatá lní prů bě h, avš ak podí vá me-li se na toto onemocně ní bez emocí, zjistí me, ž e IFR (smrtnost) tohoto onemocně ní se v Evropě pohybuje pouze kolem 0, 3–0, 4 %, globá lně je pak IFR 0, 15 % (ref. [13]). U dě tí dosahuje IFR 0, 000002 % (ref. [14] ) a tě ž ký m č i kritický m prů bě hem onemocně ní je postiž eno celosvě tově pouze 0, 4 % aktuá lně aktivní ch nemocný ch. [15] Pro srovná ní tuberkuló za má smrtnost 43 %, anthrax 10–50 %, horeč ka dengue 26 %, bakteriá lní meningitida 10–20 %[16], dý mě jový mor 30–60 % a jeho plicní forma 30–100 %. [17] Pohlé dneme-li tedy na covid-19 bez emocí, jedná se skuteč ně o zá važ né ž ivot ohrož ují cí infekč ní onemocně ní? Pokud považ ujeme covid-19 za tak zá važ né onemocně ní, ž e je tř eba proti ně mu prová dě t povinné oč ková ní, proč nezavá dí me povinné oč ková ní tř eba i pro chř ipku? Proč jsme zruš ili ploš né povinné oč ková ní proti tuberkuló ze, když má smrtnost 43 %? Není vní má ní covidu-19 jako celosvě tové ho ohrož ení zdraví spí š e produktem politiky a mé dií? Jestli př ipustí me, ž e se o zá važ né ž ivot ohrož ují cí infekč ní onemocně ní nejedná, nemě li bychom oč ková ní proti covid-19 zavá dě t jako povinné.

K tomu se př idá vá skuteč nost, ž e ž á dná ze souč asný ch vakcí n zamezit vzniku a š í ř ení covidu-19 nedoká ž e. Ohledně vakcí n zde bylo velké oč eká vá ní, ž e by mohly brá nit př enosu, a př ispě t tak k vytvoř ení kolektivní imunity. I když oč eká vá ní to bylo mož ná př ehnané, uvá ž í me-li, ž e se souč asné vakcí ny proti covid-19 aplikují intramuskulá rně, mají vytvá ř et př edevš í m protilá tkovou imunitu a stavě né byly za ú č elem př edchá zení tě ž ké mu prů bě hu. Kaž dopá dně praxe uká zala, ž e po oč ková ní dochá zí k vý znamné mu a pomě rně č asné mu vyvanutí imunity. I oč kovaní mohou onemocně t a virus SARS-CoV-2 š í ř it. Data prokazují cí tuto skuteč nost jsou k dispozici v ř adě vě decký ch publikací, ale mů ž eme je sledovat i v mé dií ch. Autorka si v té to otá zce dovoluje odká zat na souhrnné odborné stanovisko MUDr. Vladimí ra Č í ž ka „Vliv oč ková ní na ochranu populace př ed š í ř ení m viru SARS-CoV-2“[18] a na preprint š vé dské studie[19], která ukazuje, jak se ú č innost vakcí ny Comirnaty (Pfizer/BioNTech) proti symptomatické infekci sní ž ila z 92 % bě hem první ho mě sí ce na 47 % ve 4. –6. mě sí ci a od 7. mě sí ce nebyla zjiš tě na ú č innost ž á dná. Na skuteč nost, ž e se vakcí ny zamě ř ují jen na prevenci zá važ ný ch onemocně ní, zatí mco k infekci mezi oč kovaný mi jedinci mů ž e dojí t, upozorň uje i ECDC ve svý ch „Pokynech pro sledová ní covid-19 – Př echod od nouzové ho sledová ní covid-19 k rutině, dohled nad respirač ní mi patogeny“[20] ze dne 18. ř í jna 2021. Ve srovná ní s vakcí nami proti jiný m onemocně ní m si praxe vyž aduje př eoč ková ní, a to naví c v neobvykle krá tké době po zá kladní m oč ková ní proti covid-19. U ná s se momentá lně doporuč uje posilovací dá vka po š esti, resp. po pě ti mě sí cí ch[21], ně které země, jako např. Ř ecko budou př eoč ková vat pod tř ech mě sí cí ch. [22]

Rozpor s ú č elem pravidelné ho oč ková ní podle § 46 odst. 1 zá k. o. v. z. je tedy dalš í m dů vodem, proč navrhovaná vyhlá š ka nemů ž e bý t v souladu se zá konem.

Co je vš ak v naprosté m rozporu s vý hradou zá kona, je urč ení poč tu dá vek a č asový ch intervalů mezi jednotlivý mi dá vkami podle souhrnu ú dajů o př í pravku k oč kovací lá tce. Jední m ze zá kladní ch pož adavků na prá vní ř á d je tzv. prá vní jistota. Aby byl pož adavek na prá vní jistotu naplně n, objektivní prá vo i subjektivní prá va musejí bý t dlouhodobě stabilní, jednotná, relativně jednoduchá, a př edevš í m př edví datelná. Nejen, ž e by prá va a povinnosti nemě ly bý t založ eny až vyhlá š kou, ale z vyhlá š ky podle tohoto ná vrhu by se obč an ani nedozvě dě l, jaké konkré tní povinnosti má č ekat. Pokud toto př ipustí me, př í š tě se mů ž eme doč kat toho, ž e naš e povinnosti si budeme losovat, anebo je MZd vylosuje za ná s.

Soulad navrhované vyhlá š ky s meziná rodní mi smlouvami

V odů vodně ní ná vrhu vyhlá š ky se uvá dí, ž e tato oblast prá vní ú pravy není př edmě tem ž á dné meziná rodní smlouvy, kterou by byla Č eská republika vá zá na, a proto zde není nesoulad s meziná rodní mi smlouvami, který mi je Č eská republika vá zá na. Podle ná zoru autorky vš ak př ipravovaná vyhlá š ka není v souladu minimá lně s č l. 26 Ú mluvy a s č l. 8 Evropské ú mluvy. Z obou uvedený ch ustanovení vyplý vá, ž e zasá hnout do tě lesné integrity č lově ka lze bez jeho souhlasu, který se jinak vž dy vyž aduje, pouze za kumulativní ho splně ní ná sledují cí ch podmí nek: 1. pokud tak stanoví zá kon, 2. pokud se jedná o omezení nezbytné v demokratické společ nosti a 3. pokud je toto omezení nezbytné v zá jmu bezpeč nosti veř ejnosti, př edchá zení trestné č innosti, ochrany veř ejné ho zdraví nebo ochrany prá v a svobod jiný ch.

O vý hradě zá kona již bylo pojedná no vý š e. K otá zce nezbytnosti se vyjá dř il ESLP v rozsudku z 22. ř í jna 1981 ve sporu Dudgeon v. Spojené krá lovství [23] tak, ž e „nezbytné “ v tomto kontextu nemá flexibilitu vý razů jako „už iteč né “, „rozumné “, nebo „ž á doucí “, ný brž implikuje existenci „nalé havé společ enské potř eby“ pro daný zá sah.

MZd v odů vodně ní ná vrhu novely nezbytnost navrhované ú pravy vysvě tluje tí m, ž e pozorujeme kontinuá lní a vý znamný ná rů st epidemie, roste tlak na lů ž kové kapacity, má me ní zkou prooč kovanost, v rizikové skupině 60+ má oč ková ní dokonč eno 80 % obyvatel, takž e v té to skupině zbý vá ví ce než 300 000 neoč kovaný ch osob, prů mě rný vě k hospitalizovaný ch se pohybuje v rozmezí od 65 do 70 let, proto se MZd rozhodlo oč kovat osoby ve vě ku 60 let a starš í. Co se tý č e vybraný ch profesní ch skupin, MZd uvá dí, ž e povinné oč ková ní je v zá jmu zachová ní kontinuity vý konu jimi vykoná vaný ch č inností, ž e riziko š í ř ení ná kazy covid-19 v kolektivech navrhovaný ch profesní ch skupin je vý znamně vyš š í, ž e urč itá č á st navrhovaný ch profesní ch skupin nemů ž e bý t chrá ně na stacioná rní mi zá branami š í ř ení ná kazy, a proto se mů ž e snadně ji nakazit a ná sledně nakazit i jiné pracovní ky. MZd nevysvě tluje nalé havou společ enskou potř ebu ani proporcionalitu zá sahu – zda je daný zá sah vhodný k naplně ní zvolené ho cí le ani zda je opravdu potř ebný, zda by neš lo tř eba nadmě rný m hospitalizací m zabrá nit jiný m, z pohledu lidský ch prá v š etrně jš í m způ sobem. Př itom se minimá lně od lé ta mluví o tom, ž e je tř eba s oč kovaný mi zachá zet stejně jako s neoč kovaný mi, protož e mohou š í ř it ná kazu, což v souč asnosti potvrzuje i stanovisko ECDC. [24] Př esto se oč kovaný ch, pokud nejeví klinické př í znaky nemoci, netý ká testová ní a do nedá vna ani karanté ny. Od zač á tku pandemie také ně kteř í odborní ci upozorň ují, ž e je tř eba klá st vě tš í dů raz na primá rní pé č i, vč asnou lé č bu rizikový ch osob[25] a podá vá ní lé ků, které sní ž í pravdě podobnost hospitalizace s tě ž š í m prů bě hem o 70 %. [26]

Co se tý č e proporcionality v už š í m smyslu, je zde tř eba př ipomenout, ž e ani u povinné ho oč ková ní není ř á dně vyř eš ena otá zka odš kodně ní ú jmy na zdraví v dů sledku vakcinace. Podle zá kona č. 116/2020 Sb., o ná hradě ú jmy způ sobené povinný m oč ková ní m, je mož né domoci se odš kodně ní pouze v př í padě, ž e se jedná o zvlá š ť zá važ né ublí ž ení na zdraví, č í mž se naprostá vě tš ina osob poš kozený ch vakcinací k ná hradě ú jmy nedostane. Naví c jsou poš kozené osoby nuceny dokazovat př í č innou souvislost mezi vakcinací a zdravotní m poš kození m. Zá kon sice v § 3 obsahuje domně nku př í č inné souvislosti, na její mž zá kladě by poš kozené osoby nemusely př í č innou souvislost dokazovat, avš ak ta je navá zá na na existenci prová dě cí vyhlá š ky, kterou MZd nevydalo ani po ví c než roce ú č innosti zá kona č. 116/2020 Sb. V souč asně př ipravované verzi vyhlá š ka se dle informací autorky s využ ití m domně nky př í č inné souvislosti pro oč ková ní proti covid-19 nepoč í tá. Naš e ú prava odš kodně ní ú jmy v dů sledku povinné ho oč ková ní je tak v rozporu s č l. 24 Ú mluvy, podle ní ž osobě, která utrpě la ú jmu způ sobenou zá krokem, ná lež í spravedlivá ná hrada š kody. Obzvlá š ť z tohoto dů vodu je tř eba proporcionalitu zkoumat velmi př í sně.

Tam, kde není nezbytnost zá sahu proká zá na, není mož né veř ejný zá jem a priori upř ednostň ovat př ed zá kladní mi prá vy a svobodami jedince. Takové tendence bylo mož né pozorovat v totalitní ch zř í zení ch vč etně nacistické ho Ně mecka, ale př ekvapivě i v pová leč né m Č eskoslovensku a pozdě ji i samostatné m Č esku, kde např í klad dochá zelo k protiprá vní m sterilizací m „v zá jmu zdravé populace“[27], a to proto, aby se zabrá nilo reprodukci z pohledu „společ enské ho blaha“ nevhodný ch osob. Na takové situace pomý š lí ust. č l. 2 Ú mluvy, v ně mž se uvá dí, ž e „zá jmy a blaho lidské bytosti jsou nadř azeny zá jmů m společ nosti nebo vě dy“. V pochybnostech, zda má př evá ž it veř ejný zá jem nebo zá kladní prá vo č i svoboda jedince, je tedy nutné aplikovat vý klad in favoremlibertatis č i in dubio pro libertatis a upř ednostnit zá kladní prá vo a svobodu jedince.

Bezpeč nostní aspekt novely

Př edkladatel ná vrhu novely uvá dí, ž e ná vrh vyhlá š ky nemá vztah k bezpeč nosti nebo obraně stá tu, resp. s ohledem na vý š e uvedené smě ř uje ke zvý š ení bezpeč nosti stá tu. V té to souvislosti je tř eba se zamyslet, jaký vliv na bezpeč nost stá tu mů ž e mí t skuteč nost, ž e v př í padě u ná s použ í vaný ch covidový ch vakcí n se jedná vakcí ny zcela nové ho typu (mRNA a vektorové vakcí ny), které naví c zatí m neproš ly ř á dnou registrací. Koneč ná fá ze klinické ho hodnocení tě chto vakcí n dosud probí há a dokud bude probí hat, budou se teprve sbí rat data o než á doucí ch ú č incí ch. Jen pro informaci – př estož e ně kteř í tvrdí, ž e klinické hodnocení covidový ch vakcí n je ukonč eno[28], autorka se na zá kladě nahlé dnutí do databá ze ClinicalTrials. gov (databá ze klinický ch studií z celé ho svě ta, poskytovaná U. S. NationalLibraryofMedicine) domní vá, ž e k ukonč ení studie vakcí ny Comirnaty by mě lo dojí t 2. kvě tna 2023[29], vakcí ny Spikevax 27. ř í jna 2022[30], vakcí ny Vaxzevria 14. ú nora 2023[31] a vakcí ny Janssen 2. ledna 2023[32]. Pravdě podobně tomu tak nebude, ale kdyby mě ly covidové vakcí ny v delš í m č asové m horizontu způ sobit vá ž né zdravotní obtí ž e, což neví me, protož e klinické hodnocení vakcí n probí halo a probí há v neobvykle krá tké m č ase, mohli bychom mí t zá važ ný bezpeč nostní problé m. Pokud totiž povinně naoč kujeme vš echny osoby z profesní ch skupin, které jsou nezbytné pro zabezpeč ení zá kladní ch funkcí stá tu a jejich č innost je specificky zamě ř ena na zajiš tě ní bezpeč nosti obyvatel, ochrany jejich zdraví a sociá lní ch potř eb, nemusel by zů stat nikdo, kdo by se o zá kladní funkce stá tu ve smyslu zajiš tě ní bezpeč nosti obyvatel a ochrany jejich zdraví a sociá lní ch potř eb staral.

Dá le př edkladatel ná vrhu novely nevyhodnotil, jaký vliv mů ž e mí t povinná vakcinace na vznik sociá lní ch nepokojů, ke který m v souvislosti s povinný oč ková ní m dochá zí v jiný ch zemí ch. V té to souvislosti autorka uvá dí jen ně kolik ú ryvků ze zprá v: „Ve Francii se seš lo 160 tisí c lidí na demonstrací ch proti covidový m pasů m a povinné mu oč ková ní “[33] „Policie zasá hla pepř ový m sprejem a gumový mi projektily proti tisí ců m demonstrantů, kteř í v ú terý v australské m mě stě Melbourne znovu vyš li do ulic na protest proti koronavirový m opatř ení m. Mezi protestují cí mi byly stovky stavební ch dě lní ků, kteř í vyjadř ovali nesouhlas s povinný m oč ková ní m proti nemoci covid-19 pro zamě stnance ve stavebnictví. “[34] „Ve Ví dni protestovaly tisí ce lidí proti nadchá zejí cí mu lockdownu, vadí jim i povinné oč ková ní … Podle poř adatelů do centra metropole dorazilo až 100 000 lidí … Demonstrantů m podle ní také nevadil tolik dalš í celostá tní lockdown, jako nař í zení povinné ho oč ková ní, které považ ují za naprosto nekompromisní. “[35] „Nizozemci, Rakuš ané č i Italové se bouř í proti antivirový m opatř ení m. V Rotterdamu se dokonce stř í lelo. “[36]

Otá zky diskriminace

Do pravidelné ho oč ková ní proti covid-19 mají bý t podle novely oč kovací vyhlá š ky zař azeny vš echny osoby ve vě ku 60 let a starš í. MZd tuto vě kovou hranici neodů vodň uje lé pe než tvrzení m, ž e prů mě rný vě k hospitalizovaný ch se pohybuje od 65 do 70 let. MZd vš ak nezdů vodň uje, proč je prá vě osobá m ve vě ku 60+ odepř eno prá vo uplatň ovat svou autonomii vů le. Stejně jako se mož ná ně který senior rozhodne neoč kovat, př estož e má informace o mož ný ch dů sledcí ch své ho rozhodnutí, mů ž e se sportovec rozhodnout provozovat adrenalinový sport a ně kdo jiný zase s cigaretou v ruce konzumovat tuč né maso, zapí jet ho velký m množ ství m alkoholu a do restaurace vzdá lené 500 metrů jezdit vý luč ně autem. Jak ve své m ná lezu z 2. ledna 2017, sp. zn. I. Ú S 2078/16, uvedl Ú stavní soud, „v oblasti poskytová ní zdravotní pé č e je tř eba plně ctí t zá sadu svobody a autonomie vů le a mož nost pacienta odmí tnout poskytnutí pé č e, byť by byla i považ ová na za nezbytnou pro zachová ní jeho ž ivota. Lé kař i a dalš í zdravotnič tí pracovní ci mohou takové osoby př esvě dč ovat, mohou se snaž it je př imě t ke změ ně jejich postoje, pokud je zjevně pro ně š kodlivý, ale v koneč né m dů sledku nemohou zabrá nit realizaci rozhodnutí o odmí tnutí pé č e, které bylo uč ině no na zá kladě svobodné a vá ž né vů le dospě lé své prá vné osoby, pouze z toho dů vodu, ž e se domní vají, ž e toto rozhodnutí danou osobu poš kozuje“. Rozliš ová ní podle vě ku bez legitimní ho cí le č i bez př imě ř enosti prostř edků k jeho dosaž ení je podle ná zoru autorky v rozporu s č l. 1 a s č l. 3 odst. 1 Listiny.

Opodstatně nost vý bě ru profesní ch skupin

Zvlá š tní oč ková ní proti onemocně ní covid-19 je v novele navrhová no u fyzický ch osob, které:

a) poskytují zdravotní služ by nebo jsou zamě stnanci poskytovatele zdravotní ch služ eb,

b) poskytují sociá lní služ by nebo se na jejich poskytová ní podí lejí,

c) jsou osobami př ipravují cí mi se na vý kon zdravotnické ho povolá ní nebo osobami př ipravují cí mi se na vý kon odborné č innosti podle § 115 zá kona o sociá lní ch služ bá ch, pokud souč á stí jejich vý uky je i praktická vý uka v sociá lní ch služ bá ch,

d) jsou zamě stnanci zař azený mi k vý konu prá ce v krajské hygienické stanici nebo v Hygienické stanici hlavní ho mě sta Prahy,

e) jsou př í sluš ní ky bezpeč nostní ch sborů nebo zamě stnanci Č eské republiky zař azený mi k vý konu prá ce v bezpeč nostní m sboru,

f) jsou strá ž ní ky obecní policie,

g) jsou č leny jednotky dobrovolný ch hasič ů obce nebo jednotky dobrovolný ch hasič ů podniku,

h) jsou vojá ky z povolá ní a vojá ky v aktivní zá loze, nebo

i) jsou př í sluš ní ky nebo zamě stnanci zpravodajský ch služ eb.

Autorka si dovolí jen př í kladmo uvé st ně které otá zky: Na první pohled snad kaž dé ho zaujmou dobrovolní hasič i. Povinné oč ková ní dobrovolný ch hasič ů – to by ani K. H. Má cha nevymyslel. Oč kovací povinnost by se pak mě la např í klad vztahovat na prá vní ka, který je zamě stnancem poskytovatele zdravotní ch služ eb. Pokud by takový prá vní k pracoval pro zamě stnavatele, který by byl poskytovatelem sociá lní ch služ eb, oč kovat by se nemusel. Jestli MZd pomý š lelo na jiné profese, jako tř eba na profesi uklí zeč ky poskytovatele zdravotní ch služ eb, pak je zvlá š tní, ž e uklí zeč ka v zař í zení sociá lní pé č e by se nemusela povinně oč kovat. V jednom zamě stná ní by byla v ohrož ení, ve druhé m nikoli. MZd neř eš í, jak by se nalož ilo s osobou, která se např í klad na povolá ní lé kař e př ipravuje v poslední m roč ní ku a odmí tla by se povinně oč kovat – tř eba z ná bož enský ch dů vodů. Když taková osoba nastupovala studium medicí ny, ž á dné podobné podmí nky kladeny nebyly. Kdyby byly, mož ná by zvolila jiné studium. Nyní, pokud se nenaoč kuje, po pě ti letech dř iny a „dobrovolnič iny“ v období ch covidový ch nouzový ch stavů, by mě lo bý t takové osobě ukonč eno studium, protož e nesplň uje pož adavky ně jaké nově př ijaté vyhlá š ky?

Vykonatelnost

Pokud se urč uje povinnost, je tř eba mí t př edstavu o vykonatelnosti té to povinnosti. Podle naš í prá vní ú pravy faktická vykonatelnost oč kovací povinnosti není. Podle § 92k odst. 6 pí sm. a) zá k. o. v. z. se př estupku dopustí fyzická osoba, která se nepodrobí stanovené mu pravidelné mu nebo mimoř á dné mu oč ková ní nebo se př ed zař azení m na pracoviš tě s vyš š í m rizikem vzniku infekč ní ho onemocně ní nepodrobí stanovené mu zvlá š tní mu oč ková ní. Sankcí za tento př estupek pokuta podle § 92k odst. 7 pí sm. d) zá k. o. v. z. ve vý š i maximá lně 10 000 Kč, kterou lze ulož it pouze jednorá zově [37] a která vš ak, jak se zdá, dopadne jen na seniory. V § 16 oč kovací vyhlá š ky jsou uvedená pouze dvě pracoviš tě s vyš š í m rizikem vzniku infekč ní ho onemocně ní – na jednom z tě chto pracoviš ť se pracuje s virem hepatitidy B, na druhé m s virem vztekliny.

K ú č innosti novely

Podle č l. III navrhované vyhlá š ky by mě la nabý t ú č innosti dnem ná sledují cí m po dni její ho vyhlá š ení. Podle př edstav vlá dy v demisi by k tomu mě lo dojí t do doby jmenová ní nové vlá dy, tedy cca v pů lce prosince 2021. Z ustanovení § 47 odst. 1 ve spojení s ustanovení m § 80 odst. 1 pí sm. e) zá k. o. v. z. vyplý vá, ž e k pravidelné mu, zvlá š tní mu a mimoř á dné mu oč ková ní mohou bý t použ ity jen oč kovací lá tky podle antigenní ho slož ení oč kovací ch lá tek stanovené ho na zá kladě doporuč ení Ná rodní imunizač ní komise a zveř ejně né ho ve formě sdě lení ve Sbí rce zá konů, a to vž dy do 28. ú nora kalendá ř ní ho roku. Pro rok 2021 tak MZd uč inilo ve Sdě lení č. 509/2020 Sb. ze dne 18. listopadu 2020 s platností od 7. prosince 2020, které antigenní slož ení oč kovací ch lá tek proti onemocně ní covid-19 neobsahuje. Pokud by tedy mě la novela vyhlá š ky nabý t ú č innosti již v tomto roce, ani pravidelné, ani zvlá š tní oč ková ní by nemohlo bý t provedeno, protož e antigenní slož ení covidový ch vakcí n nebylo ve Sdě lení MZd pro tento rok obsaž eno. Fakticky by se tedy podle té to novely mohlo zač í t oč kovat až od 1. ledna 2022, pokud bude do Sdě lení MZd zapracová no antigenní slož ení vakcí n proti covidu-19. Jenž e…

Otá zka souladu s podmí nkami § 80 odst. 1 pí sm. e) zá k. o. v. z.

Vakcí ny v době, kdy vznikl zá kon o ochraně veř ejné ho zdraví, obsahovaly antigeny – vý znamně oslabené nebo inaktivované (usmrcené ) formy viru nebo bakterie, které obvykle způ sobují konkré tní onemocně ní, eventuá lně malou č á st viru č i bakterie. Imunitní systé m antigen rozpozná jako cizorodý, aktivuje imunitní buň ky a vytvoř í protilá tky. Souč asné vakcí ny proti onemocně ní covid-19 pracují na zcela jiné m principu – namí sto antigenu obsahují jaký si „pokyn“, jak takový antigen vytvoř it uvnitř tě la oč kované ho. Takový m „pokynem“ je ve vakcí ná ch Comirnaty (Pfizer/BioNTech) a Spikevax (Moderna) mRNA a ve vakcí ná ch Vaxzevria (AstraZeneca) a Janssen (Johnson & Johnson) je takový m „pokynem“ virový vektor, č ili modifikovaný neš kodný virus. Teprve po dodá ní „pokynu“ do organismu oč kované ho ně které buň ky na zá kladě „pokynu“ vytvoř í antigen. Jelikož souč asné vakcí ny proti onemocně ní covid-19 antigen neobsahují, jejich antigenní slož ení definová no bý t nemů ž e. A jestliž e nebude antigenní slož ení covidový ch vakcí n uvedeno ve Sdě lení MZd podle § 80 odst. 1 pí sm. e) zá kona o. v. z., pak tyto vakcí ny podle ná zoru autorky nemohou bý t za souč asné prá vní ú pravy urč eny k „povinné “ vakcinaci.

Otá zka registrace vakcí n proti covid-19

Dalš í problé m s uvedení m covidový ch vakcí n ve Sdě lení MZd spoč í vá v tom, ž e se jedná o vakcí ny dosud registrované pouze podmí neč ně – v souladu s č l. 14 odst. 7 nař í zení č. 726/2004[38] a na zá kladě nař í zení č. 507/2006[39] se nejedná o registraci definitivní. V ustanovení § 47 odst. 1 zá kona o. v. z. se uvá dí: „K pravidelné mu, zvlá š tní mu a mimoř á dné mu oč ková ní mů ž e poskytovatel zdravotní ch služ eb použ í t jen oč kovací lá tky podle antigenní ho slož ení oč kovací ch lá tek stanovené ho Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 pí sm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné oč ková ní a fyzická osoba pož á dá o jeho provedení jinou registrovanou oč kovací lá tkou. “ Ze slovní ho spojení „provedení jinou registrovanou oč kovací lá tkou“ v druhé vě tě tohoto ustanovení lze vyvodit, ž e i v první vě tě se mluví o registrované oč kovací lá tce. Jelikož covidové vakcí ny použ í vané v Č R jsou pouze podmí neč ně registrované, nikoli ř á dně registrované, nelze je podle ná zoru autorky využ í t pro ú č ely „povinné ho“ oč ková ní.

Zá vě r

Vyhlá š ka, kterou má bý t novelizovaná oč kovací vyhlá š ka, by v aktuá lně navrhované podobě vydaná bý t nemě la. Autorka se v tomto textu pokusila upozornit, ž e se jedná o př edpis problematický snad na vš ech ú rovní ch. Pokud k její mu vydá ní dojde, bude prakticky než ivotaschopný a mů ž e způ sobit ř adu komplikací.

-----------------------------------------------------------------------------------

JUDr. Vladana Vališ ová, LL. M., pů sobí jako advoká tka a rozhodce Meziná rodní ho rozhodč í ho soudu př i Č MKBK a Sboru rozhodců FAČ R a pro Č LK př edná š í zdravotnické prá vo v rá mci kurzů celož ivotní ho vzdě lá vá ní lé kař ů

Foto: canva. com

[1] Pavlí č ek, V. – Hř ebejk, J. Ú stava a ú stavní ř á d Č eské republiky, 1. dí l. Linde, Praha, 1998, str. 221

[2] Š koly nezavř eme, oč ková ní bude dobrovolné. Nová vlá da př edstavila plá n boje proti covidu, 24. 11. 2021, https: //www. e15. cz/domaci/skoly-nezavreme-ockovani-bude-dobrovolne-nova-vlada-predstavila-plan-boje-proti-covidu-1385654 (dostupné 4. 12. 2021).

[3] Vojtě ch vydá vyhlá š ku o povinné m oč ková ní, nová vlá da ji mů ž e změ nit, 3. 12. 2021, https: //www. idnes. cz/zpravy/domaci/ministr-zdravotnictvi-adam-vojtech-svolal-tiskovou-konferenci. A211203_151224_domaci_vank (dostupné 4. 12. 2021).

[4] Vališ ová, V. Glosa k aktuá lní mu ná vrhu novely zá kona o ochraně veř ejné ho zdraví, 25. 5. 2021, https: //advokatnidenik. cz/2021/05/25/glosa-k-aktualnimu-navrhu-novely-zakona-o-ochrane-verejneho-zdravi/ (dostupné 4. 12. 2021).

[5] Rozsudek velké ho sená tu ze dne 8. dubna 2021 ve vě ci č. 47621/13 a pě t dalš í ch – Vavř ič ka a ostatní proti Č eské republice, https: //hudoc. echr. coe. int/eng#{%22itemid%22: [%22001-209039%22]} (dostupné 4. 12. 2021).

[6] Sdě lení č. 96/2001 Sb. m. s. – Sdě lení Ministerstva zahranič ní ch vě cí o př ijetí Ú mluvy na ochranu lidský ch prá v a dů stojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicí ny: Ú mluva o lidský ch prá vech a biomedicí ně.

[7] Alexander, P. E. 96 ResearchStudiesAffirmNaturallyAcquiredImmunity to Covid-19: Documented, Linked, and Quoted, 17. 10. 2021, Brownstone Institute, https: //brownstone. org/articles/79-research-studies-affirm-naturally-acquired-immunity-to-covid-19-documented-linked-and-quoted/ (dostupné 4. 12. 2021).

[8] Vý buch vakcí n. Oč kovaní obsazují JIP. Dě lejte ně co! Zprá va Vojtě chovi, PL, 3. 11. 2021, https: //www. parlamentnilisty. cz/arena/monitor/Vybuch-vakcin-Ockovani-obsazuji-JIP-Delejte-neco-Zprava-Vojtechovi-682301 https: //www. facebook. com/smislab/ 3. 11. 2021.

Zeman, J. Proč bylo vč era pozdě zruš it platnost prů kazů „bezinfekč nosti“ u nepromoř ený ch oč kovaný ch. 24. 11. 2021. https: //janzeman. blog. idnes. cz/blog. aspx? c=779342 (vš e dostupné 4. 12. 2021).

[9] První aktualizace doporuč ení Č eské vakcinologické společ nosti Č LS JEP (Č VS) k oč ková ní proti onemocně ní covid-19. 27. 08. 2021. https: //www. vakcinace. eu/ (dostupné 4. 12. 2021)

[10] https: //www. sukl. cz/tydenni-zpravy-o-prijatych-hlasenich-podezreni-na-nezadouci (dostupné 4. 12. 2021)

[11] https: //openvaers. com/covid-data (dostupné 4. 12. 2021)

[12] např. tzv. Conterganová afé ra – viz https: //cs. wikipedia. org/wiki/Thalidomid

[13] Ioannidis J. P. A. Reconcilingestimatesofglobalspread and infection fatality ratesof COVID-19: Anoverviewofsystematicevaluations. EuropeanJournalofClinicalInvestigation. 26. 3. 2021. https: //onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1111/eci. 13554 (dostupné 4. 12. 2021).

[14] Deathsfrom COVID ‘incrediblyrare’ amongchildren. Nature. 15. 7. 2021. https: //www. nature. com/articles/d41586-021-01897-w, vč etně odkazu na studie Ward, J. L. et al. Preprint at https: //www. medrxiv. org/content/10. 1101/2021. 07. 01. 21259785v1. full. pdf (2021), Smith, C. et al. Preprint at https: //www. medrxiv. org/content/10. 1101/2021. 07. 07. 21259779v1. full. pdf (2021) a Harwood, R. et al. Preprint at https: //www. medrxiv. org/content/10. 1101/2021. 06. 30. 21259763v1. full. pdf (2021) (dostupné 4. 12. 2021).

[15] https: //www. worldometers. info/coronavirus/? utm_campaign=homeAdvegas1? (dostupné 4. 12. 2021)

[16] https: //en. wikipedia. org/wiki/List_of_human_disease_case_fatality_rates (dostupné 4. 12. 2021)

[17] https: //www. who. int/news-room/fact-sheets/detail/plague (dostupné 4. 12. 2021)

[18] Č í ž ek, V. Vliv oč ková ní na ochranu populace př ed š í ř ení m viru SARS-CoV-2, 8. 10. 2021, https: //smis-lab. cz/2021/10/18/ockovane-osoby-mohou-sirit-koronavirus-vakcina-neni-dostatecne-ucinna/.

[19] Nordströ m, P., Ballin, M., Nordströ m, A. Effectivenessof Covid-19 VaccinationAgainst Risk ofSymptomaticInfection, Hospitalization, and Death Up to 9 Months: A SwedishTotal-PopulationCohort Study, 25. 10. 2021, https: //papers. ssrn. com/sol3/papers. cfm? abstract_id=3949410 (dostupné 5. 12. 2021)

[20] COVID-19 surveillanceguidanceTransitionfrom COVID-19 emergencysurveillance to routinesurveillanceofrespiratorypathogens. https: //www. ecdc. europa. eu/en/publications-data/covid-19-surveillance-guidance

[21] https: //www. mzcr. cz/wp-content/uploads/2021/11/Rozhodnuti-o-docasnem-povoleni-pouziti-registrovanych-lecivych-pripravku-Comirnaty-a-Spikevax-posilovaci-davka-po-uplynuti-5-mesicu. pdf (dostupné 5. 12. 2021)

[22] Ř ecko zač ne př eoč ková vat své obč any už po tř ech mě sí cí ch po druhé dá vce, 4. 12. 2021, https: //echo24. cz/a/SXjuP/recko-zacne-preockovavat-sve-obcany-uz-po-trech-mesicich-po-druhe-davce (dostupné 5. 12. 2021).

[23] stí ž nost č. 7525/76

[24] COVID-19 surveillanceguidanceTransitionfrom COVID-19 emergencysurveillance to routinesurveillanceofrespiratorypathogens. https: //www. ecdc. europa. eu/en/publications-data/covid-19-surveillance-guidance

[25] Svoboda, T. Boj s covidem-19 má v Č esku vý znamnou trhlinu, ř í ká imunolog. 24. 10. 2021. https: //www. seznamzpravy. cz/clanek/cisla-infikovanych-jsou-nepresna-zanedbavame-primarni-lecbu-covidu-rika-imunolog-178671 (dostupné 5. 12. 2021).

[26] Nohl, R., Př á dová, D. Lé k na covid za 600 milionů lež í na skladě. Neví se, co s ní m. https: //web. archive. org/web/20211012072406/https: //www. seznamzpravy. cz/clanek/lek-na-covid-za-600-milionu-lezi-na-sklade-nevi-se-co-s-nim-176840 (dostupné 5. 12. 2021).

[27] Viz § 35 vyhlá š ky MZSV č. 152/1988 Sb., navazují cí na pů vodní metodický pokyn.

[28] Cemper, J. Nová „deklarace lé kař ů k ná tlaku na oč ková ní “ je podporová na dezinformač ní mi weby, 1. 12. 2021, https: //manipulatori. cz/nova-deklarace-lekaru-k-natlaku-na-ockovani-je-podporovana-dezinformacnimi-weby/ (dostupné 5. 12. 2021).

[29] https: //clinicaltrials. gov/ct2/show/NCT04368728 (dostupné 5. 12. 2021)

[30] https: //clinicaltrials. gov/ct2/show/NCT04470427 (dostupné 5. 12. 2021)

[31] https: //clinicaltrials. gov/ct2/show/NCT04516746 (dostupné 5. 12. 2021)

[32] https: //clinicaltrials. gov/ct2/show/NCT04505722 (dostupné 5. 12. 2021)

[33] https: //www. irozhlas. cz/zpravy-svet/koronavirus-covid-19-protesty-proti-opatrenim-demonstrace-povinne-ockovani_2107242049_onz, 24. 7. 2021 (dostupné 6. 12. 2021)

[34] https: //www. seznamzpravy. cz/clanek/odpurci-se-bouri-proti-covidovym-opatrenim-v-melbourne-zasahovala-policie-175086, 21. 9. 2021 (dostupné 6. 12. 2021)

[35] https: //www. irozhlas. cz/zpravy-svet/rakousko-viden-demonstrace-protest-ockovani-lockdown_2111201529_til, 20. 11. 2021 (dostupné 6. 12. 2021)

[36] https: //www. lidovky. cz/svet/zastupy-nizozemcu-rakusanu-ci-italu-se-bouri-proti-antivirovym-opatrenim-v-rotterdamu-se-dokonce-str. A211122_105918_ln_zahranici_lros, 22. 11. 2021 (dostupné 6. 12. 2021)

[37] Ú stavní prá vní k Wintr: Povinné oč ková ní by bylo legá lní. Vynucovat by se dalo jednorá zovou pokutou, 24. 11. 2021, https: //www. irozhlas. cz/zpravy-domov/ustavni-pravnik-wintr-povinne-ockovani-cesko-legalni-pokuta_2111242140_btk (dostupné 6. 12. 2021).

[38] Nař í zení Evropské ho parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. bř ezna 2004, který m se stanoví postupy Společ enství pro registraci humá nní ch a veteriná rní ch lé č ivý ch př í pravků a dozor nad nimi a který m se zř izuje Evropská agentura pro lé č ivé př í pravky, https: //eur-lex. europa. eu/legal-content/CS/TXT/? uri=celex%3A32004R0726 (dostupné 6. 12. 2021).

[39] Nař í zení Komise (ES) č. 507/2006 ze dne 29. bř ezna 2006 o podmí neč né registraci pro humá nní lé č ivé př í pravky spadají cí do oblasti pů sobnosti nař í zení Evropské ho parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 https: //eur-lex. europa. eu/legal-content/CS/TXT/? uri=CELEX%3A32006R0507 (dostupné 6. 12. 2021).

⇐ Предыдущая 1 234 5 6 Следующая ⇒