Tomio Okamura: Sociální programy ožebračují chudé a vychovávají z lidí lenochy, podvodníky a parazity

Tomio Okamura: Sociá lní programy ož ebrač ují chudé a vychová vají z lidí lenochy, podvodní ky a parazity

Autor: Tomio Okamura | Publiková no: 6. 5. 2013 | Rubrika: Zamyš lení

" Sociá lní programy ož ebrač ují chudé. Cí leně vychová vají z lidí lenochy a podvodní ky, uč í je parazitovat na systé mu. Pozitivní diskriminace menš in ve š kolá ch vede k ú padku kvality š kolství a v dů sledku nijak pozitivně neovlivní společ enský ú spě ch př í sluš ní ků menš in. A je fakt, ž e inteligence rů zný ch etnik a ras je rů zná a ž á dný vzdě lá vací program s tí m nepohne. A naopak emancipace ž en bí lé rasy v dů sledku př iná š í duš evní ú padek celé rasy, to proto, ž e talentované a chytré ž eny mají č í m dá l mé ně dě tí, protož e se vě nují karié ř e. Naopak ž eny s minimem duš evní ch schopností se ž iví tí m, ž e rodí stá le dokola dě ti, na které berou sociá lní dá vky. "

Kdybych vý š e uvedené napsal a podepsal já, tak jsem za rasistu. Autorem tě chto myš lenek je americký sociolog Charles Murray. Př i č tení Lidový ch novin jsem na jeho jmé no narazil ve velmi inspirují cí m textu č eské ho sociologa Petra Hampla. Problematice chudý ch a sociá lně vylouč ený ch menš in, tedy č ernochů v USA, vě noval Murray tř i knihy. Jedna z nich vyš la v Č R, jmenuje se Př í liš mnoho dobra a vě ř te, stojí za př eč tení.

Na zá kladě tvrdý ch dat autor dolož il to, co sice vš ichni ví me, ale co se snaž í nejen americká vlá da, ale i ty naš e vlá dy nevní mat. Tedy to, ž e pokud ně kdo celý ž ivot nepracuje tak to zpravidla není vý hradně vinou společ nosti. A ž e jediný, kdo se svý m osudem mů ž e pohnout je č lově k sá m. O rasizmu ví m své, zaž il jsem ho v Japonsku a jako dí tě i v Č eské republice. A mě l na mě naprosto opač ný vliv, než na mnohé naš e spoluobč any. Neuzavř el jsem se do ně jaké své mí š enecké komunity a nezač al ž í t na ú kor nená vidě né vě tš inové společ nosti. Nekradl jsem ví ka od kaná lu, ale š el jsem studovat. A poctivě př izná vá m, ž e jsem nebyl ž á dný velký talent a studia na vysoké jsem nakonec nedokonč il. Nemě l jsem to za zlé ani š kole ani své zemi, tehdejš í mu Č eskoslovensku. Protož e já jsem byl lajdá k a dostateč ně jsem se neuč il. Když jsem neuspě l v akademické sfé ř e, pustil jsem se do prá ce. Proč? Mimo jiné př ece proto, abych své mu okolí, ale také tatí nkovi a mamince uká zal, ž e nejsem zas takový lajdá k, za které ho mě mají. Pracoval jsem a pracuji 16 a ví ce hodin denně v ně kolika firmá ch a nově i v Sená tu.

Proč už není lenost ostuda?

To, co má m č i nemá m je zá sluhou mé prá ce a také standardní ch podmí nek, které mi moje země poskytla. Stydě l bych se chtí t cokoli naví c. Proč se nestydí druzí? Americký sociolog nesvá dí vinu na menš iny - ř í ká: " Chovají se racioná lně - dě lají jen to co jim systé m dovolí, chovají se tak, jak jsme je to nauč ili". Murray dost trefně pojmenová vá dalš í problé m - tedy podpora matek s dě tmi - americký systé m, stejně jako ná š, vede k tomu, ž e matky, které by jinak dě ti nemě ly, rodí stá le dokola a berou dě ti jako vý dě leč ný byznys. Nejví ce ovš em rodí matky s ní zký m intelektem, bez pracovní ch ná vyků a př ivá dí na svě t a vychová vají dalš í generaci parazitů. Omluvte mne, ale nezná m př esně jš í slovo - ten, kdo systé m cí leně jen využ í vá a nic mu nedá vá, je parazit.

Murray sledoval a analyzoval statistiky a vě cně dolož il, ž e po dvaceti letech vlá dní ch programů pro chudé a menš iny, po miliardá ch vynalož ený ch na jejich podporu a vzdě lá vá ní se poč et chudý ch nezmě nil ani o procento. Naopak - zvě tš il se rozestup mezi bí lý mi a č ernochy, kteř í př ed zahá jení m menš inový ch programů bě lochy celkem ú spě š ně dohá ně li. Co se změ nilo? Př ed vyhlá š ení m sociá lní ch programů za prezidenta Johnsona alespoň č á st chudý ch bojovala o lepš í existenci a vedla k tomu své dě ti a dě lala maximu, aby alespoň ony ž ily lé pe.

Sociá lní programy př evrá tily jejich myš lení. Sociá lní pracovní ci zač ali chudý m tvrdit, ž e když se jejich dě tem ve š kole nedař í, je to vina společ nosti. Skuteč nost je opač ná, krutá a nekorektní – tí m, ž e se ve š kole snaž í me udrž et ty, co by př ed lety byli vylouč eni nebo př eř azeni na " zvlá š tní " š kolu, tí m nič í me celý systé m. Sniž uje se kvalita vyuč ová ní - za cenu toho, ž e ve š kole udrž í me jednoho " nepř izpů sobivé ho" studenta nič í me budoucnost vš em ostatní m a sniž ová ní m hranic kvality, ale také disciplí ny potř ebné pro uč ení i prá ci vyrá bí me dalš í nepř izpů sobivé. Tohle není popis č eské š koly - takhle Američ an popisuje dů sledky takzvané pozitivní diskriminace, která se pokusila otevř í t š koly ponejví c nepř izpů sobivý m menš iná m.

" Intelektuá lové " z celé země se snaž ili Murrayova tvrzení zpochybnit. Americká psychologická asociace dokonce sestavila speciá lní tý m, který mě l Murrayovy teze vyvrá tit - ale smů la. Podle Petra Hampla zatí m nikdo Murayova fakta a č í sla nevyvrá til. Pravda a fakta se prostě př ebarvit nedají. Statistika je neú prosná - v roce 1968 mě ly USA podle své oficiá lní definice 13 procent chudý ch. Bě hem ná sledují cí ch 12 let se ná klady na pomoc chudý m zeč tyř ná sobily a v roce 1980 - svě tě div se - mě ly USA stá le 13 procent chudý ch.

To zá sadní se nedá nijak vyvrá tit - vlá dní politika stanovuje ně jaká pravidla hry a také strategie lidí, jak zí skat pení ze. " Platí také princip, ž e č í m mé ně má č lově k nezá vislý ch zdrojů peně z, tí m silně jš í je ú č inek pravidel hry urč ovaný ch shora. " První m ú č inkem tě chto pravidel je jak pí š e Murray " ž e chudí se zač ali krá tkodobě chovat způ sobem, který je dlouhodobě neudrž itelný ".

Co s tí m?

Chudý m a lidem v nouzi se má pomá hat - to platí na sto procent. Ale jen tě m, kteř í si nemohou pomoci sami. Dvacetiletý fracek nemá na pracá ku co dě lat. Ať už má vysokou nebo zá kladku, mů ž e vž dycky mí chat maltu v lé tě na stavbě, nebo sá zet stromky tř eba v lese, kdekoli, kde je stá le dost a dost prá ce. Musí se nauč it vzí t i š patně placenou dř inu. Když tu je prá ce pro Ukrajince, najde se ji bezesporu dost i pro Č echy, Moravá ky i Romy.

A nejde jen o menš iny - bí lý ch dlouhodobě nezamě stnaný ch mladý ch lidí př ibý vá. Př itom sehnat dobré ho ř emeslní ka - tesař e, zední ka, instalaté ra je nejen stá le vě tš í problé m, je to také stá le draž š í. A firmy mohou vyprá vě t zkazky o tom, kolik chybí soustruž ní ků fré zař ů.

Rodič e i dě ti se holt musí smí ř it, ž e ze vš ech nebudou manaž eř i. Musí me své dě ti nauč it tomu, ž e se budou chtě j nechtě j muset ž ivit prací svý ch rukou. Jiný recept na nezamě stnanost a na chudobu neexistuje. Pokud nauč í me sebe a dě ti pracovat, tak vě ř te, ž e zbude na ty, kdo pomoc skuteč ně potř ebují a kteř í si sami nepomohou. Invalidé, mentá lně zaostalí, stař í lidé, nemocní lidé.

Musí m ř í ct, ž e se mi ani nechce vě ř it, ž e tu jsou statisí ce mladý ch lidí, kteř í parazitují i na svý ch rodič í ch - nechají se jimi ž ivit i v dospě losti. Hanba by mě fackovala vytá hnout ze své maminky nebo tatí nka byť jen jedinou korunu - naopak má m za samozř ejmost, ž e č á st své ho platu jim posí lá m. To, ž e sociá lní pomoc a rů zné sociá lní programy ve vě tš ině nefungují sprá vně, vů bec neznamená, ž e bychom na ně mě li rezignovat.

Jen je tř eba si př iznat tvrdou pravdu, ž e z blbce holt vysokoš kolá k nebude, ať už je z jaké koli menš iny*). Jsem vš emi deseti proto, aby chodili na dobré a elitní š koly i dě ti z romské ho ghetta nebo synové č eské ho recidivisty. Š kola ovš em nesmí rezignovat na své zá kladní poslá ní. Tedy nabí zet vzdě lá ní v nejvyš š í kvalitě a ve š kole také nesmí chybě t disciplí na. Komenské ho š kola hrou se tý kala formy vý uky - rozhodně ne zruš ení uč itelské autority a podř í zenosti ž á ka uč iteli. Jsou vě ci, ve který ch demokracie neexistuje - a to je tř eba vý chova. Mů ž eme diskutovat s dě tmi, kam pojedeme na vý let. Ale nebudeme diskutovat o tom, jestli se budou uč it č í st a psá t anebo jestli si vyč istí zuby. Ostatně kaž dá demokracie má své hranice a pravidla, která musí me vš ichni respektovat - prá vě proto, abychom tu svou mí ru demokracie udrž eli.

Solidarita je nutná, ale má své meze - platí jednoznač ně pravidlo, ž e bez prá ce nejsou kolá č e a pokud je rozdá vá m zadarmo, musí m se př ipravit na to, ž e jednou dojde mouka i na obyč ejný chleba. I když trochu bych si to př á l. Pokorná ú cta ke chlebu - jako symbolu lidské prá ce a bož í mu daru je ta tam. Stá lo by za to ji obnovit.

http: //okamura. blog. idnes. cz

*) (a samozř ejmě i z vě tš iny!!! - doplnil newsen - jinak naprosto souhlasí m)

⇐ Предыдущая 1 2 3 45