Infekční onemocnění z pitné vody

Od 18. –19. století, kdy dí ky rozvoji př í rodní ch vě d a pokroků m v chemii, mikrobiologii a epidemiologii mohli bý t poprvé identifiková ni konkré tní pů vodci „vodní ch nemocí “, se naš e pozná ní o vztazí ch mezi kvalitou vody a vznikem urč itý ch chorob mnohoná sobně prohloubilo a rozš í ř ilo a také v praktické oblasti zabezpeč ení nezá vadné pitné vody bylo bě hem 20. století dosaž eno neuvě ř itelné ho pokroku. Tento pokrok se vš ak, bohuž el, netý ká rovnomě rně celé ho svě ta. A tak podle zprá vy Svě tové zdravotnické organizace z roku 2004 ž ije na naš í planetě na poč á tku 21. století stá le ješ tě 1, 2 miliardy lidí, kteř í nemají př í stup k nezá vadné pitné vodě – a mikrobiologicky zneč iš tě ná voda má za ná sledek ně kolik tisí c ú mrtí denně. I když jde př edevš í m o problé m rozvojové č á sti svě ta, uš etř ena není ani Evropa. V roce 2001 zemř elo v Evropě (vč etně Turecka, Izraele a zemí bý valé ho SSSR) v dů sledku š patné kvality pitné vody a nedostateč né likvidace a č iš tě ní odpadní ch vod č i feká lií 13, 5 tisí ce dě tí do 14 let. Také v Č eské republice a dalš í ch vyspě lý ch zemí ch je kaž dý rok zaznamená na ř ada epidemií z pitné vody, i když naš tě stí jen vý jimeč ně konč í smrtí.

Př í klad z praxe: V Č R bylo v období let 1995 až 2000 evidová no 18 epidemií * z pitné vody, s celkový m poč tem 1123 hlá š ený ch onemocně ní. Podle pů vodce onemocně ní se ve 4 př í padech jednalo o virovou hepatitidu A (celkem 255 onemocně ní ), ve 3 př í padech o bacilá rní ú plavici (v jednom př í padě kombinovanou se salmoneló zou; celkem 29 onemocně ní ), ve 2 př í padech o salmoneló zu (45 onemocně ní ), v 1 př í padě o tularé mii (48 onemocně ní ) a v 8 př í padech o akutní gastroenteritis pravdě podobně infekč ní ho pů vodu, ale bez př esné ho urč ení infekč ní ho agens (celkem 747 onemocně ní ). Zá vadný m zdrojem byly ve vě tš ině př í padů domovní, veř ejné a neveř ejné studny, ale ve dvou př í padech té ž veř ejný vodovod a v jednom př í padě podnikový vodovod.

Hlavní pů vodci onemocně ní z pitné vody:

Vibrio cholerae je bakterie způ sobují cí choleru, ž ivotu nebezpeč né onemocně ní, které se projevuje tě ž ký mi vodnatý mi až krvavý mi prů jmy. Roč ně se ve svě tě vyskytne okolo jedné miliardy př í padů cholery a ví ce než tř i miliony ú mrtí, př edevš í m v Asii, Africe a Již ní Americe. I v Č R se dodnes kaž doroč ně vyskytne ně kolik ojedině lý ch př í padů importovaný ch z exotický ch zemí.

Salmonellaentericatyphije bakterie způ sobují cí bř iš ní tyfus– nemoc, která ješ tě př ed sto lety byla nejč astě jš í př í č inou vodní ch epidemií v prů myslově rozvinutý ch zemí ch. Charakteristický m obrazem nemoci je ná hlý atak horeč ky, bolest bř icha a hlavy, celková schvá cenost, nevolnost a prů jmy vedoucí k vá ž né a ž ivot ohrož ují cí dehydrataci nebo perforaci stř eva.

Salmonellatyphimuriuma dalš í druhy vyvolá vají salmoneló zy – akutní prů jmovitá onemocně ní s krá tkou inkubač ní dobou (8–10 hodin). Typické jsou explozivní epidemie, př i nichž v rozmezí ně kolika hodin onemocní vě tš ina osob exponovaný ch ná kaze. Salmoneló za je nemoc, která je v Evropě na vzestupu, i když pitná voda není hlavní cestou př enosu.

Shigelladysenteriae, S. flexneri a S. sonneijsou bakterie způ sobují cí bacilá rní ú plavici, vá ž né a vysoce nakaž livé prů jmové horeč naté onemocně ní charakterizované až krvavý mi prů jmy, k jehož vzniku stač í velmi ní zká infekč ní dá vka. I když hlavní cesta př enosu je osobní kontakt („nemoc š pinavý ch rukou“), př enos pitnou vodou je také mož ný a dobř e zná mý.

Escherichia colije bakterie, která ž ije ve velký ch poč tech ve stř evech lidí a zví ř at a je ve vě tš ině př í padů zcela neš kodná. Existují vš ak i patogenní kmeny (např. Escherichia coli O157: H7), které byly př í č inou ř ady epidemií z pitné vody (viz př í klady z Walkertonu nebo Caboolu) s velmi vá ž ný mi ná sledky. U lidí se kromě krvavý ch prů jmů mů ž e vyvinout (ve 2 – 7 % př í padů ) i hemolyticko-uremický syndrom, který bý vá č asto smrtelný. Postiž ený m (č asto malý m dě tem) př i ně m selhá vá č innost ledvin. Je souč á stí mikrofló ry tlusté ho stř eva u vě tš iny teplokrevný ch ž ivoč ichů. Obvykle se do tě la dostá vá okamž itě po narození. Dlouhodobě neumí existovat mimo hostitele.

Escheria coli je indiká tor č erstvé ho feká lní ho zneč iš tě ní. U zdravé ho jedince nevyvolá vá onemocně ní.

Limit ve vodě: 0 KTJ/100 ml – Nejvyš š í mezná hodnota (vyhlá š ka 252/2004 Sb. )

Viry hepatitidy A, E a F jsou skupiny virů způ sobují cí zá ně tlivé onemocně ní jatera př ená š ené feká lně -orá lní cestou. Vyskytují se po celé m svě tě a i v Č R byly v poslední m desetiletí př í č inou ně kolika epidemií z pitné vody.

Rotaviry jsou hlavní virovou př í č inou tě ž ký ch horeč natý ch prů jmů u kojenců a malý ch dě tí v rozvinutý ch i rozvojový ch zemí ch. Byly objeveny teprve na poč á tku 70. let dvacá té ho století. Vzhledem k obtí ž né diagnostice se rotavirové infekce dostá vají do statistik nejč astě ji jako „akutní infekč ní zá ně ty trá vicí ho traktu bez zjistitelné ho pů vodce“. Př enos pitnou vodou je mož ný, ale neví me, jak je č astý; rozhodují cí m způ sobem př enosu je vš ak osobní kontakt (feká lně -orá lní cesta).

Cryptosporidium je prvok, jehož odolné vý vojové stadium (tzv. oocysta) se pomě rně č asto vyskytuje v povrchový ch vodá ch a bez dů kladné filtrace vody mů ž e pronikat i do pitné vody, neboť použ í vaná chemická dezinfekce je proti oocystá m cryptosporidií zcela neú č inná. Způ sobuje prů jmovité onemocně ní zvané kryptosporidió za a ve Velké Britá nii a v USA je dnes nejč astě jš í př í č inou epidemií z vody jak pitné, tak rekreač ní. Nejvě tš í epidemie infekč ní nemoci z pitné vody v moderní historii vodá renství byla zaznamená na v roce 1993 v americké m Milwaukee a jednalo se prá vě o kryptosporidió zu.

Giardiaintestinalisneboli lamblie lidská je prvok (bič í kovec) s podobnou problematikou jako vý š e zmí ně né Cryptosporidium. Nemoc jí m způ sobená se nazý vá giardió za a má obraz prů jmové ho onemocně ní, mé ně č asto spojené ho s postiž ení m jater.

Legionelaje bakterie způ sobují cí nemoc legioneló zu, která mů ž e mí t dvě klinické formy: tzv. legioná ř skou nemoc, která se projevuje tě ž ký m zá palem plic, nebo tzv. pontiackou horeč ku, což je mí rně jš í horeč naté onemocně ní. Byla objevena až v roce 1976 dí ky zá hadné epidemii v USA, která postihla ú č astní ky sjezdu legioná ř ů (odtud ná zev) a která mě la pů vod v hotelové klimatizaci masivně kontaminované legionelou. Legionela se vyskytuje bě ž ně ve vodá ch, ale v teplé vodě nebo klimatizač ní ch jednotká ch se mů ž e pomnož it do velmi vysoký ch poč tů. Cesta př enosu infekce je př edevš í m inhalač ní a spoč í vá ve vdechnutí infikované ho aerosolu (kapé nek) např í klad př i sprchová ní, ve ví ř ivý ch koupelí ch nebo v klimatizovaný ch prostorá ch. Popsá na je ale i cesta aspirač ní, která spoč í vá ve vdechnutí kapky vody př i pití kontaminované vody.

Legionella je nebezpeč ná bakterie ž ijí cí ve stojatý ch vodá ch vodovodní ho potrubí pod rů zný mi ú sadami v rozsahu teplot 30–50 °C. Ná kaza (Legioná ř ská nemoc) touto bakterií probí há vdechnutí m a podobá se zá palu plic. V př í padě jedinců se sní ž enou imunitou hrozí i smrt.

zdravotnická pracoviš tě s pacienty se sní ž enou imunitou – 0 KTJ (Legionell) / 50 ml
nemocnice a ubytovací zař í zení – 100 KTJ (Legionell) / 100 ml

LegionellapneumophilaKoliformní bakterie

Koliformní bakterie mů ž eme nají t v trá vicí ch ú strojí ch rů zný ch ž ivoč ichů vč etně č lově ka. Jsou hlavní m signá lem feká lní ho zneč istě ní vody. Č asto se podle jejich vý skytu pozná, ž e př edř azená ú pravna vody nefunguje sprá vně. Koliformní bakterie se dě lí podle toho, v jaké m jsou hostiteli, podle biochemický ch vlastnosti a podle odliš nosti antigenní struktury na skupiny, rody, druhy a sé rovary.

Nemoc	Inkubač ní doba	Př í znaky	Lé č ba
Cholera	1-5 dnů	Tě ž ký prů jem, dehydratace, (smrt)	Antibiotika, tekutiny
Bacilá rní ú plavice	2-5 dnů	Tě ž ký prů jem, dehydratace	Antibiotika, tekutiny
Kampylobakterió za	5-10 dnů	Prů jem, bolesti bř icha, horeč ka	Antibiotika, tekutiny
Virové enteritidy	1-2 dny	Prů jem, zvracení, dehydratace	Tekutiny, klid
Toxoplasmagondií		Ú nava, č asto skrytá ná kaza, nebezpeč í poš kození plodu až potrat	Antibiotika
Giardialamblia		Hlenovitý prů jmem s př í mě sí tuku, hubnutí nechutenství, slabost	Specifické lé ky
Mě ň avka ú plavič ná		Bolesti a kř eč e bř icha, vodnaté prů jmy s př í mě sí krve a hlenu	Antibiotika