Vyznamenání Za vynikající práci (1951)

Vyznamená ní Za vynikají cí prá ci (1951)

(Bronzová medaile) – Obr. 20

Urč eno pracovní ků m, kteř í jsou vzorem v plně ní pracovní ch ú kolů.

Vyznamená ní Za pracovní obě tavost (1955)

Propů jč ová no za př í kladnou prá ci na rozhodují cí ch ú secí ch hospodá ř ské, vě decké nebo kulturní vý stavby socialismu. Obr. 21

Vyznamená ní Za stateč nost (1951)

(Stř í brná medaile) – Obr. 22

Za proká zanou stateč nost a obě tavost v zá pase s rozvratní ky, př i obraně stá tní ch hranic nebo za jiné vynikají cí projevy stateč nosti.

Medaile J. A. Komenské ho

propů jč uje se uč itelů m a jiný m š kolský m pracovní ků m za vynikají cí prá ci pedagogickou. Obr. 23

Č estný odznak mateř ství

udě lují ná rodní vý bory matká m ví ce dě tí. Má tř i stupně: zlatý (za ví ce než 10 dě tí ), stř í brný (za 8 nebo 9 dě tí ) a bronzový (za 5, 6 nebo 7 dě tí ). Obr. 24

Č estný titul laureá t stá tní ceny Klementa Gottwalda

udě luje prezident republiky za vynikají cí tvů rč í vý kony, které př ispě ly k socialistické vý stavbě naš í republiky. Viditelný m odznakem titulu je stuž ka. Obr. 25

Vojenské i civilní ř á dy a vyznamená ní mají nejen rozdí lný tvar a vzhled, ale i rů zné zá vě sné stuhy, liš í cí se př edevš í m barvami a jejich uspoř á dá ní m. Nositelé ř á dů a vyznamená ní nosí ř á dy jen př i slavnostní ch př í lež itostech. Obvykle mají na klopě kabá tu pouze ú zké stuž ky v barvá ch zá vě sný ch stuh. Pro rozpozná ní druhu ř á du nebo vyznamená ní je tedy dů lež ité zná t i barevné uspoř á dá ní stuhy. Zapamatujte si proto barvy zá vě sný ch stuh, abyste podle stuž ky na klopě poznali na první pohled, o jaký ř á d nebo vyznamená ní jde.

STAVITELSKÉ SLOHY NA Ú ZEMÍ Č SSR

Na ú zemí naš í republiky se vystř í daly vš echny stavitelské slohy, který mi se v Evropě bě hem staletí stavě lo. Nejstarš í stavební pamá tky jsou vě tš inou stavby cí rkevní: kaple, kostely a klá š tery. Z pozdě jš í ch dob se zachovaly už i stavby svě tské: tvrze, hrady, mě stské stavby a zá mky.

Kaž dá doba vtiskla architektuř e svů j rá z. A zná te-li hlavní stavitelské slohy, ví te-li, v jaké době se jimi stavě lo, mů ž ete aspoň zhruba odhadnout stá ř í pamá tný ch budov.

Nauč te se rozezná vat jednotlivé slohy a zapisujte si nejvý znamně jš í stavby jednotlivý ch slohů, pokud je už zná te nebo je na svý ch cestá ch po vlasti ješ tě pozná te. Fotografujete-li, poř izujte si i sní mky staveb a udě lejte si malá fotografická alba jednotlivý ch slohů. Nemá te-li fotografický př í stroj, sestavujte si alba z pě kný ch pohlednic!

VELKÉ POSTAVY SVĚ TOVÉ KULTURY, VĚ DY A TECHNIKY

AISCHYLOS – staroř ecký dramatik, autor her Perš ané, Spoutaný Promé theus a trilogie Oresteia (525-456 př. n. l. )

AMPERE André – [ampé r andré ] francouzský matematik a fyzik, jehož jmé nem byla nazvá na jednotka elektrické ho množ ství (1775-1836)

AMUNDSEN Roald – norský polá rní badatel, který r. 1911 dosá hl jako první již ní toč ny. Zahynul př i zachraň ová ní troseč ní ků italské vzducholodi Italia, mezi nimiž byl i ná š radiolog Fr. Bě hounek (1872-1928)

ANDERSEN Hans Christian – dá nský bá sní k a spisovatel, autor slavný ch pohá dek (1805-1875)

ARCHIMÉ DES – syrakuský rodá k, staroř ecký fyzik a matematik (asi 287-212 př. n. l. )

ARISTOFANES – staroř ecký autor komedií a satir (asi 446-338 př. n. l. )

ARISTOTELES – staroř ecký filozof, ž á k Plató nů v, vychovatel Alexandra Veliké ho (384 až 322 př. n. l. )

BACH Johann Sebastian – ně mecký skladatel a klaví rní virtuos (1685-1750)

BALZAC Honoré de – [balzak onoré d] francouzský romanopisec, autor romá nů Eugé nieGrandetová, Otec Goriot aj. Jeho romá ny tvoř í celek nazvaný Lidská komedie (1799 až 1850)

BAUDELAIRE Charles – [bó dlé r š á rl] francouzský bá sní k, autor sbí rky Kvě ty zla (1821-1867)

BEETHOVEN Ludwig van – ně mecký skladatel, autor slavný ch symfonií a mnoha dalš í ch skladeb (1770-1827)

BELL Alexander Graham – americký vyná lezce telefonu (1847-1922)

BERLIOZ Hector – francouzský skladatel orchestrá lní ch skladeb, např. Fantastická symfonie, Trojane, Faustovo prokletí aj. (1803-1869)

BIZET Georges – [bize ž orž ] francouzský skladatel, autor opery Carmen (1838-1875)

BRAHMS Johannes – ně mecký skladatel symfonií a komorní hudby (1833-1897)

BRAILLE Louis – (braj luji) francouzský uč itel, který sestavil slepecké pí smo (1809-1852)

BRECHT Bertolt – ně mecký spisovatel, bá sní k, dramatik a rež isé r, zakladatel berlí nské ho divadla Berliner Ensemble, autor Tř í groš ové ho romá nu, Ž ebrá cké opery, Matky Kurá ž e atd. (1898-1956)

BRUEGHEL Pleter – [brechl pí tr] holandský malí ř (asi 1520-1569)

BYRON George – (bajrn dž ordž ) anglický bá sní k, autor eposů Don Juan, Child Harol-dova pouť aj. (1788-1824)

CERVANTES SAAVEDRA Miguel – š paně lský spisovatel, autor romá nu Dů myslný rytí ř don Quijote de la Mancha (1547-1616)

CIOLKOVSKIJ Konstantin Eduardovič – ruský matematik a fyzik, zakladatel raketové techniky a autor teorie letů do vesmí ru (1857-1935)

COOK James – [kú k dž ejms] anglický moř eplavec, který prozkoumal Oceá nii (1728 až 1779)

COOPER James Fenimore – [kú pr dž ejms fenymó r] americký spisovatel romá nů Poslední Mohyká n, Stopař atd. (1789-1851)

CURIE-SKLODOWSKÁ Marie – [kirí ] francouzská chemič ka polské ho pů vodu, která se svý m manž elem Pierrem Curiem (1859-1906) objevila r. 1899 rá dium (1867-1934)

Č AJKOVSKIJ Petr lljič – ruský skladatel, autor oper Eugen Oně gin, Piková dá ma a baletů Labutí jezero, Louská č ek aj. (1840-1893)

Č ECHOV Anton Pavlovič -ruský spisovatel a dramatik, autor mnoha novel a poví dek, her Racek, Strý č ek Vá ň a, Tř i sestry, Viš ň ový sad aj. (1860-1904)

DANTE Alighieri – italský bá sní k, autor Bož ské komedie (1265-1321)

DARWIN Charles Robert – [dá rvin č á rlz robrt] anglický př í rodově dec, autor vý vojové teorie, objasně né v dí le O pů vodu druhů cestou př irozené ho vý bě ru (1809-1882)

DEFOE Daniel – [dyfou denjel] anglický spisovatel, autor Robinsona Crusoe (1659 nebo 1660-1731)

DICKENS Charles – [dykns č á rlz] anglický romanopisec, autor romá nů Kronika Pick-wickova klubu, David Copperfield, Malá Doritka atd. (1812-1870)

DOSTOJEVSKIJ Fjodor Michajlovič – ruský romanopisec, př edstavitel ruské ho realismu, autor romá nů Zloč in a trest, Bratř i Karamazovi, Idiot, Uraž ení a poní ž ení atd. (1821-1881)

DUMAS Alexandre – [dyma] francouzský spisovatel historický ch romá nů, autor Tř í muš ketý rů (1803-1870)

Dü RER Albrecht – [dyrer] ně mecký malí ř a rytec (1471-1528)

EDISON Thomas Alva – [edysn toumes elve] americký vyná lezce a podnikatel, vyná lezce ž á rovky, fonografu atd. atd. (1847-1931)

EINSTEIN Albert – [ajnš tajn] ně mecký fyzik, autor teorie relativity a jednotné teorie prostoru, č asu a gravitace (1879-1955)

EJZENŠ TEJN Sergej Michajlovič - sově tský film. rež isé r, autor filmů Kř iž ní k Potě mkin, Generá lní linie, Ivan Hrozný atd. (1898-1948)

ENGELS Friedrich – ně mecký filozof, jeden z tvů rců marxismu, spolupracovní k Karla Marxe, vedoucí osobnost I. a II. internacioná ly (1820-1895)

ERENBURG Ilja Grigorjevič – sově tský spisovatel, autor mnoha poví dek a romá nů, např. vá leč né trilogie Pá d Pař í ž e, Bouř e a Devá tá vlna (1891-1967)

EUKLIDES – staroř ecký matematik, zakladatel rovinné geometrie (asi 3. stol. př. n. l. )

EURIPIDES – staroř ecký dramatik, autor her Ifigenie na Tauridě, Trojane aj. (kolem 480-406 př. n. l. )

EZOP – staroř ecký bajkař; jeho bajky byly sebrá ny kolem r. 300 př. n. l. (asi 6. stol. př. n. l. )

FARADAY Michael – [feredy majkl] anglický fyzik a chemik, objevitel elektromagnetické indukce aj. (1791-1867)

GALILEI Galileo – italský fyzik, matematik a astronom, ž á k Koperní ků v, vyná lezce dalekohledu (1564-1642)

GÁ NDHÍ Mohá ndá s Karamč and, zvaný Mahá tmá – indický filozof, politik a bojovní k za nezá vislost Indie (1869-1948)

GARIBALDI Giuseppe – [garibaldy dž usepe] italský revolucioná ř, vů dce boje za sjednocení Itá lie (1807-1882)

GERSHWIN George – [gerš vin dž ordž ] americký skladatel, č erpají cí z tvorby americký ch č ernochů a z dž ezu, autor mnoha pí sní, klaví rní ch skladeb a oper, např. Porgy a Bess (1898-1937)

GLINKA Michail Ivanovič – ruský skladatel, autor mnoha orchestrá lní ch skladeb a oper, např. Ruslan a Ludmila (1804-1857)

GOETHE Johann Wolfgang von – [gé te] ně mecký bá sní k a spisovatel, autor Fausta, Utrpení mladé ho Werthera, Heř mana a Dorotky aj. (1749-1832)

GOGH Vincent van – [choch fan] holandský malí ř impresionista ž ijí cí ve Francii (1853 až 1890)

GOGOL Nikolaj Vasiljevič – ruský spisovatel a dramatik, autor Mrtvý ch duš í, Tarase Bulby, Revizora atd. (1809-1852)

GOLDONI Carlo – [goldony karlo] italský dramatik, autor mnoha komedií, jako Sluha dvou pá nů, Poprask na laguně, Mirandolina aj. (1707-1793)

GORKIJ Maxim – ruský a sově tský spisovatel a dramatik, zakladatel socialistické ho realismu, autor Matky, ž ivotopisné trilogie Dě tství, Do svě ta, Moje univerzity a dramat Na dně, Vassa Ž eleznovová aj. (1868-1936)

GUTENBERG Johann – ně mecký tiskař, vyná lezce knihtisku (asi 1400-1468)

HAYDN Josef Franz – rakouský skladatel, autor mnoha symfonií a soná t (1732-1809)

HEINE Heinrich – [hajne hajnrich] ně mecký bá sní k, spisovatel a kritik, autor sbí rky Kniha pí sní atd. (1797-1856)

HEMINGWAY Ernest – [hemingvej ernst] americký spisovatel, autor poví dek, novel a romá nů, např. Komu zvoní hrana, Stař ec a moř e aj. (1898-1961)

HÉ RODOT – staroř í mský dě jepisec, nazý vaný otcem dě jepisu (asi 484-425 př. n. l. )

HOMÉ R – pod jmé nem tohoto nedolož ené ho autora se zachovaly dvě nejstarš í pamá tky staroř ecké literatury, eposy Ilias a Odyssea (asi 9. nebo 8. stol. př. n. l. )

HORATIUS – [horá cius] staroř í mský lyrický bá sní k (65-8 př. n. l. )

HUGO Viktor – [igo vlktor] francouzský bá sní k, spisovatel a dramatik, autor romá nů Dě lní ci moř e, Ubož á ci, Devadesá t tř i atd. (1802-1885)

CHAPLIN Charles Spencer – [č eplin č á rlz spensr] filmový komik anglické ho pů vodu, scená rista, rež isé r, prů kopní k americké filmové grotesky (nar. 1889)

CHOPIN Fryderyk – [š open] polský skladatel a klaví rní virtuos (1810-1849)

IBSEN Henrik – norský dramatik, autor her Hedda Gablerová, Paní z ná moř í. Divoká kachna, Stavitel Solness, Nora atd. (1828-1906)

JOLIOT-CURIE Fré dé ric – [ž oliokirí frederik] francouzský atomový vě dec, první př edseda Svě tové rady mí ru (1900-1958)

KALVÍ N Jan – francouzský ná bož enský reformá tor pů sobí cí v Ž enevě (1509-1564)

KATAJEV Valentin Petroviř – sově tský spisovatel, autor knih Na obzoru plachta bí lá, Zimní ví tr, Syn pluku atd. (nar. 1897)

KEPLER Johann – ně mecký astronom pů sobí cí v Praze, objevitel zá konů o pohybech planet kolem Slunce (1571-1630)

KCHUNG-FU-C * (Konfucius) – č í nský filozof (551-479 př. n. l. )

KIPLING Rudyard – [radjerd] anglický spisovatel, autor poví dek a romá nů, proslulý svý mi Knihami dž unglí (1865-1936)

KOCH Robert – ně mecký lé kař, objevitel bacila tuberkuló zy (1843-1910)

KOLUMBUS Kryš tof – italský plavec ve š paně lský ch služ bá ch; r. 1492 př istal u americký ch bř ehů, aniž vě dě l, ž e objevil nový dí l svě ta (1451-1506)

KOPERNÍ K Mikulá S – polský astronom, objevitel dvojí ho pohybu planet, kolem osy a kolem Slunce (1473-1543)

KOŠ CIUSZKO Tadeusz – [koš č uš ko tadeuš ] polský revolucioná ř, bojovní k proti carské vlá dě v Polsku (1746-1817)

LA FONTAINE Jean de – [lafonté n ž á n d] francouzský bajkař (1621-1695)

LAVOISIER Antoine-Laurent – [lavoazjé antoan lorá n] francouzský chemik, objevitel zá kona o zachová ní hmoty (1743-1794)

LENIN Vladimí r Iljič – vl. jm. Uljanov, ruský filozof, politik a revolucioná ř, dovrš itel dí la Marxe a Engelse, zakladatel první ho socialistické ho stá tu na svě tě, Sově tské ho svazu (1870-1924)

LINCOLN Abraham – [linken ejbrehem] prezident USA v době vá lky Severu proti Jihu, osvoboditel č ernochů z otroctví (1809-1865)

LINNÉ Carl– [kari] š vé dský př í rodově dec, zakladatel př í rodově dné systematiky (1707 až 1778)

LISZT Ferenc – maď arský skladatel a klaví rní virtuos (1811-1886)

LIVINGSTONE David – [livingstn dejvid] – skotský misioná ř, objevitel nezná mý ch krajů v Africe (1813-1873)

LOMONOSOV Michail Vasiljevič – ruský chemik a fyzik, spisovatel a bá sní k, autor nové ruské gramatiky, otec moderní ruské vě dy, objevitel zá kladní ch chemický ch zá konů a zakladatel první ruské univerzity (1711-1765)

LONDON Jack – [landn dž ek] americký spisovatel dobrodruž ný ch poví dek a romá nů (1876-1916)

LUTHER Martin – ně mecký ná bož enský reformá tor (1483-1546)

MAGALHÁ ES Ferdinand – [magaljenš ] portugalský moř eplavec, který jako první obeplul země kouli (asi 1480-1521)

MARCONI Guglielmo – [markony guljelmo] italský fyzik proslulý pracemi v oboru radiotelegrafie (1874-1937)

MARX Karl – ně mecký filozof, tvů rce dialektické ho a historické ho materialismu, politické ekonomie a zakladatel vě decké ho komunismu, spolu s Engelsem organizá tor I. internacioná ly (1818-1883)

MENDĚ LEJEV Dmitrij Ivanovič – ruský chemik, objevitel periodické soustavy prvků (1834-1907)

MICKIEWICZ Adam – [mickjevič ] nejvě tš í polský bá sní k (1798-1855)

MIČ URIN Ivan Vladimirovič – ruský š lechtitel a ovocná ř, který svý mi pracemi vyvrá til staré ná zory o nemě nnosti druhů na zá kladě dě dič nosti (1855-1935)

MICHELANGELO Buonarroti-[mikelandž elo buonaroty] italský renesanč ní architekt, sochař, malí ř a bá sní k (1475-1564)

MOLIERE – [molié r] vl. jm. Jean Baptisté Poquelin [ž á n batyst poklé n] francouzský dramatik, autor her Zdravý nemocný, Lakomec, Uč ené ž eny, Smě š né fifleny, Š kola ž en, Mě š ť á k š lechticem atd. (1622-1673)

MONTGOLFIEROVÉ Etienne a Joseph – [etjen, ž ozef] francouzš tí konstrukté ř i první ho baló nu (1745-1799, 1740-1810)

MORSE Samuel – [mó rs semujil] americký malí ř, konstrukté r telegrafu a autor telegrafní abecedy, morseovky (1791-1872)

MOZART Wolfgang Amadeus – [mó cart] rakouský skladatel, který pů sobil i v Praze, autor mnoha skladeb a oper, např. Figarova svatba, Don Giovanni atd. (1756-1791)

MOŽ AJSKIJ Alexandr Fjodorovič – ruský vyná lezce, konstrukté r první ho letadla tě ž š í ho než vzduch (1825-1890)

MUSORGSKIJ Modest Petrovič – ruský skladatel, autor opery Boris Godunov aj. (1839-1881)

NANSEN Fridtjof – norský polá rní badatel (1861-1930)

NEWTON sir Isaak – [njú tn ajzek] anglický matematik, fyzik, astronom afilozof, zakladatel moderní matematiky a fyziky (1643-1727)

NOBEL Alfred – š vé dský chemik a vyná lezce dynamitu, zakladatel zná mé Nobelovy ceny, udě lované za nejvý znamně jš í dí la v oblasti vě dy, literatury a boje za mí r (1833 až 1896)

OVIDIUS – staroř í mský bá sní k, autor Promě n (43 př. n. l. -17 n. l. )

PAGANINI Nicolo – [paganyny nykolo] italský houslový virtuos a skladatel (asi 1782 až 1840)

PASTEUR Louis – [pasté r luji] francouzský chemik, zakladatel moderní bakteriologie, objevitel způ sobu boje proti nakaž livý m chorobá m (1822-1895)

PAVLOV Ivan Petrovič – ruský a sově tský fyziolog, který studoval vyš š í nervovou č innost, zakladatel moderní fyziologie (1849-1936)

PEARY Robert – [pí ri ró brt] americký polá rní badatel, který r. 1909 dosá hl jako první severní ho pó lu (1856-1920)

PICASSO Pablo – [pikaso pavlo] š paně lský pokrokový malí ř ž ijí cí v Pař í ž i (1881-1973)

PLATÓ N – staroř ecký filozof, ž á k Sokratů v a uč itel Aristotelů v, zakladatel š koly, která mocně pů sobila na vý voj evropské filozofie (asi 427-347 př. n. l. )

POE Edgar Allan – [pou edgr elen] americký bá sní k a spisovatel fantastický ch poví dek, otec moderní detektivky (1809-1849)

POPOV Alexandr Stě panovič – ruský fyzik, vyná lezce radiotelegrafie (1859-1906)

PROKOFJEV Sergej Sergejevií – sově tský skladatel, autor opery Vojna a mí r a baletu Romeo a Julie, mnoha kantá t a pí sní (1891-1953)

PUŠ KIN Alexandr Sergejevií – ruský bá sní k a spisovatel, autor Pikové dá my, Eugena Oně gina, Ruslana a Ludmily, Kapitá novy dcerky aj. (1799-1837)

PYTHAGORAS – staroř ecký filozof a matematik (asi 580-501 př. n. l. )

REMBRANDT Harmensz van RIJN – holandský malí ř, jehož dí la jsou poklá dá na za vrchol malí ř ské ho umě ní (1606-1669)

RIMSKIJ-KORSAKOV Nikolaj Andrejevič – ruský skladatel, autor mnoha oper a symfonický ch bá sní, např. Š eherezá da (1844-1908)

ROBESON Paul – [roubsn pó l] americký č ernoš ský zpě vá k, př ední postava svě tové ho boje za mí r a za prá va utlač ovaný ch (1898-1976)

RODIN August – [rodé n ó gist] francouzský sochař, jehož prá ce mě ly vliv i na naš e sochař e, např. na J. Š tursu (1840-1917)

ROENTGEN Wilhelm Conrad [rentgen konrat] ně mecký fyzik, objevitel rentgenový ch paprsků (1845-1923)

ROLLAND Romain – [rolá n romé n] francouzský pokrokový spisovatel, autor romá nů Jan Kryš tof, Okouzlená duš e a mnoha monografií a politický ch studií (1866-1944)

ROSSINI Gioacchino – [rosí ny dž oakino] italský skladatel, autor oper Lazební k sevillský, Othello, Vilé m Tell aj. (1792-1868)

ROUSSEAU Jean-jacques – [rusó ž á nž ak] francouzský filozof, autor dě l o nový ch zá sadá ch vý chovy, jehož spisy ovlivnily strů jce Velké francouzské revoluce (1712-1778)

SALTYKOV-Š Č EDRIN Michail Jevgrafovič – ruský spisovatel bajek a satirický ch spisů, jimiž bojoval proti byrokratismu a carské mě š ť á cké společ nosti (1826-1889)

SCOTT sir Walter-skotský bá sní k a spisovatel historický ch romá nů, autor knih Ivanhoe, Rob Royatd. (1771-1832)

SHAKESPEARE William – [š ejkspí r uiljem] anglický dramatik, nejvě tš í postava svě tové dramatické tvorby, autor her Romeo a Julie, Hamlet, Richard III., Krá l Lear, Othello, Macbeth, Kupec bená tský, Zimní pohá dka, Sen noci svatojanské, Več er tř í krá lový atd. (1564-1616)

SHAW George Bernard – [š ó dž ordž bernerd] irský pokrokový spisovatel a dramatik, autor her Svatá Johanka, Pygmalion, Caesar a Kleopatra aj. (1856-1950)

SCHILLER Friedrich – [š iler frí drich] ně mecký spisovatel, dramatik a historik, autor her Marie Stuartovna, Loupež ní ci, Don Carlos, Vilé m Tell aj. (1759-1805)

SCHUBERT Franz – [š ubrt franc] rakouský skladatel, proslulý hlavně pí sň ovou tvorbou (1797-1828)

SIENKIEWICZ Henryk – [š enkjevič ] polský spisovatel historický ch a dobrodruž ný ch romá nů a poví dek, např. Ohně m a meč em, Quo vadis, Pouš tí a pralesem atd. (1846 až 1916)

SOFOKLES – staroř ecký dramatik, autor tragé dií Antigona, Elektra, Oidipus krá l atd. (496-406 př. n. l. )

SOKRATES – staroř ecký filozof, uč itel Plató nů v (asi 468-399 př. n. l. )

STANISLAVSKIJ Konstantin Sergejevič – ruský herec, rež isé r a spolu se spisovatelem Ně mirovič em-Danč enkem zakladatel Moskevské ho umě lecké ho divadla MCHAT (1863 až 1938)

STEINBECK John – [stejnbek dž oun] americký spisovatel, autor Hroznů hně vu aj. (1902-1968)

STRAVINSKIJ Igor Fjodorovič – ruský skladatel baletů, oper a klaví rní ch dě l (1882 až 1971)

Š ALJAPIN Fedor Ivanovič – ruský basista, operní pě vec, interpret pí sň ové tvorby (1873-1938)

Š OSTAKOVIČ Dmitrij Alexandrovič – sově tský skladatel, autor mnoha soná t, symfonií, klaví rní ch skladeb, pí sní a sborů (1906-1975)

TACITUS – staroř í mský dě jepisec (asi 55-120)

TESLA Nikola – americký elektrotechnik charvá tské ho pů vodu, objevitel využ ití stř í davé ho proudu, jeden ze spoluvyná lezců radiotelegrafie (1856-1943)

THÁ KUR Rabí ndraná th – indický (bengá lský ) spisovatel, filozof, bá sní k a dramatik (1861-1941)

TOLSTOJ Lev Nikolajevič – ruský spisovatel, autor romá nů Vojna a mí r, Anna Kareninová, Vzkř í š ení, Kozá ci aj. (1828-1910)

TURGENĚ V Ivan Sergejevič – ruský spisovatel, autor romá nů Dý m, Š lechtické hní zdo a mnoha poví dek, např. Lovcovy zá pisky (1818-1883)

VERDI Giuseppe – [verdy dž usepe] italský skladatel, autor oper Rigoletto, La Traviata, Aida atd. (1813-1901)

VERGILIUS Publius Maro – staroř í mský bá sní k, autor Zpě vů pastý ř ský ch, Aeneidy aj. (70-19 př. n. l. )

VINCI Leonardo da-[vinč i] italský renesanč ní malí ř, sochař, architekt a vyná lezce, autor slavný ch obrazů Poslední več eř e a Mona Lisa (1452-1519)

VOLTA Alessandro – italský fyzik, vyná lezce elektrické ho č lá nku, jehož jmé nem byla nazvá na jednotka elektrické ho napě tí (1745-1827)

VOLTAIRE – [volté r], vl. jm. Francois Marie Arouet de Voltair [fransoa mař í arue d volté r], francouzský filozof, bá sní k a spisovatel, který mě l v době osví censké vliv svý mi myš lenkami o volnosti myš lení, o svobodě a svou ví rou v lidský pokrok. Svý mi spisy mocně zapů sobil i na vznik Velké francouzské revoluce (1694-1778)

WAGNER Richard – ně mecký skladatel, autor oper Tannhä user, Lohengrin, Bludný Holanď an, Mistř i pě vci norimberš tí atd. (1813-1883)

WASHINGTON George – [uoš ingtn dž ordž ] americký stá tní k, zakladatel Spojený ch stá tů a jejich první prezident (1732-1799)

WICLIF John – [uiklif dž oun] anglický ná bož enský reformá tor, jehož spisy ovlivnily i Jana Husa (asi 1325-1384)

ZOLA Emile –[emil] francouzský romanopisec, autor romá nů Germinal, Rozvrat, Nana atd. (1840-1902)

Z PŘ Í RODNÍ CH VĚ D

PŘ Í RODA KOLEM NÁ S

Př í sluš ní ky vš ech tř í velký ch př í rodní ch ř í š í, ř í š e ž ivoč iš né, rostlinné a nerostné, se zabý vají př í rodní vě dy. Mají mnoho vě dní ch oborů. Tak biologie zkoumá ž ivotní projevy organismů (zví ř at a rostlin), botanika studuje rostliny, zoologie zkoumá zví ř ata, antropologie se zabý vá studiem vý voje č lově ka, geologie ná s uč í o vzniku a vý voji země, mineralogie zkoumá nerosty, astronomie studuje vý voj a slož ení vesmí ru atd. atd.

Ú kolem př í rodní ch vě d je postavit vš echny poznané př í rodní sí ly a vě domosti o př í rodě do služ eb rozvoje lidské společ nosti. Vý sledky studia vš ech př í rodově dců obohacují a ovlivň ují ná š ž ivot, jsou př evá dě ny do praxe a praxí ově ř ová ny.

Abychom se mohli v př í rodní ch vě dá ch lé pe orientovat, zavedli jsme v nich systematické rozdě lení do skupin a podskupin. Otcem př í rodově dné systematiky byl š vé dský př í rodově dec Carl Linné (18. století ). Ten vš ak tř í dil př í rodniny do skupin podle vně jš í ch znaků. Moderní systematika vychá zí z vý vojové teorie a ř adí př í rodniny od nejmé ně dokonalý ch až po nejdokonalejš í tak, jak se skuteč ně vyví jely a postupně zdokonalovaly.

Seznamte se se zá klady př í rodově dné systematiky! Pomů ž e vá m to př i uč ení i v ž ivotě.

ZÁ KLADNÍ TŘ Í DĚ NÍ ORGANISMŮ

⇐ Предыдущая 3 4 5 6 789 10 11 12 Следующая ⇒