využívají se hlavně na hnojení okopanin (brambor,řepy) a kukuřici

⇐ ПредыдущаяСтр 10 из 27Следующая ⇒

- využívají se hlavně na hnojení okopanin (brambor,řepy) a kukuřici

o ostatní

§ zaorávka vedlejších produktů – sláma, chrast, nať

§ zelené hnojení, komposty, kompostovaná chlévská mrva

- Humus: exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky smíšené s hlínou

- zapravení slámy

zaorání nepotřebné slámy v zemědělském podniku

1) nekvalitní slámy(olejniny,kukuřice na zrno)

2)chemicky ošetřená (desikací – luskoviny)

3) nevyužitelná ŽV

- o zaorávce slámy rozhoduje: potřeba ŽV, možnost prodeje

- aplikace – rozmetání nařezané slámy, zapravení do půdy

- zaorávka vedlejších produktů - chrást řepy, nať brambor

- zelené hnojení - pěstování rychle rostoucích rostlin a jejich následné zaorání do půdy

- význam – 1)obohacení půdy o snadno rozložitelnou organickou hmotu

2)omezeni eroze

3)přesun živin do spodních vrstev ornice

4)zastínění povrchu půdy

5)omezení růstu plevelů

- tyto hnojiva uvolňují živiny podle podmínek prostředí

17) Humus

- exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky rostlin smíšené s hlínou

- je velice stabilní hmota organického původu s neocenitelnými vlastnostmi

- humus si lze představit jako houbovitou hmotu, která díky své složité pórovité struktuře má schopnost zadržet vodu, absorbovat na sebe toxické látky a vyrovnávat pH

- humus a ostatní půdní organická hmota zvyšují kyprost, soudržnost a optimalizují mikrobní osídlení půdy, čímž značně snižují riziko půdní eroze

- humus vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným humifikace za pomoci půdních organismů jako jsou bakterie, červi, žížaly apod.

- humus je tvořen z takzvané primární organické hmoty, tedy ze zbytků rostlin, kořenů i mrtvých živočichů postupnou přeměnou přes množství různých látek

- základní typy:

· Statkový kompost: organický podíl: sláma, znehodnocené krmivo, zbytky z posklizňových úprav

minerální podíl: skrývková zemina, rybniční bahno, vyhnilé kaly

· Průmyslový kompost: organický podíl: vytříděný bioodpad, rašelina, čistírenský kal, odpady potravin. prům.

minerální podíl: sedimenty, skrývková zemina

· Mikrobiální substrát: kejda, močůvka, čistírenský kal

· Substráty:organický podíl: rašelina, kůra, štěpka, hrabanka

minerální podíl: zemina, písek

18) Komposty

- směs organ. látek a miner. látek oživená užitečnou půdní mikroflórou, v níž probíhají nebo již proběhly humusotvorné procesy

- během zrání se musí ošetřovat, zavlažovat a přehazovat, aby se průběh humifikace urychlil

- během zrání kompost zaléváme

- použití kompostů: můžeme použít různé způsoby zapravení a termínu aplikace, můžeme ho zaorat, zapravit kombinátorem či talířovými branami nebo rozmetat na povrch bez zapravení do půdy

- rozdělení kompostů

· podle místa, kde jsou vyrobeny – statkové, průmyslové

· podle doby – krátkodobé, dlouhodobé

· podle tvarování – krechtové, na přeorávku

- základní typy- statkový kompost, průmyslový kompost, speciální + substráty

- komponenty statkových kompostů

o organický podíl (sláma, znehodnocené krmivo, zbytky z posklizňových úprav, nadrcené větvičky další organ. minerály

o minerální podíl – skrývková zemina, rybniční bahno, vyhnilé kaly, minerální podíl posklizňových úplav

o vápnění (úprava pH)

- komponenty průmyslových kompostů

o organ podíl – vytřídění bioodpadů, rašelina, čistírenský kal, odpady z potravin. prům.

o minerální podíl – sedimenty, skrývková zemina

o mikrobiální substrát – kejda, močůvka, čistírenský kal

o vápnění +živiny

19) Kejda – zařazení, složení, co ovlivňuje kvalitu, co hnojíme, kdy a jak aplikujeme, význam

- patří do organických hnojiv stájových

- směs tuhých výkalů moče s podílem vody a zbytků krmiva (neobsahuje stelivo)

- ustájení zvířat bez podestýlky (volné roštové)

- živiny v kejdě jsou pro rostliny snadno přístupné, dávka kejdy je limitována množstvím dusíku

- minimální skladovací doba je 4-6 měsíců, při skladování dochází ke ztrátám organické hmoty N,K,P

- nadměrná aplikace (nekvalitní) negativně ovlivňuje struktury půdy

- aplikace – plodiny – okopaniny, kukuřice, řepka, obiloviny (pšenice), travní porosty, meziplodiny

§ přednostní využívání k přímému hnojení, samostatně, se zaorávkou slámy nebo zeleného hnojení

§ mezi jednotlivými dávkami dělat min. 2 měsíční intervaly

§ možnost každoročního hnojení

§ dávka 20-60-80t/ha

§ termín

· na podzim ( i samostatně i se zaorávkou)

· na jaře – přihnojováni ozimů před založením porostu

§ podmínky – zapracování do půdy

§ aplikace – na široko, aplikátory

20) Hnůj – složení, co ovlivňuje jeho kvalitu, co se hnojí hnojem, termín a způsob aplikace Hnůj – složení, co ovlivňuje jeho kvalitu, co se hnojí hnojem, termín a způsob aplikace

- vzniká z chlévské mrvy „zráním“ na hnojišti

- minimální skladovací doba hnoje je 6 měs. a dochází ke kvantitativním i kvalitativním změnám

- zrání hnoje

§ chem.-biol. proces (kvašení, hnití), přeměna látek (rozklad, syntéza)

§ zrání ovlivňuje – složení chlévské mrvy, způsob uskladnění

- dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná hmota se zbytky steliva, které lze mechanicky oddělit

- zpevněné polní hnojiště

§ vrstvení mrvy 3 m. izolovaná jímka (ztráty 30-40%, což je dobré)

- nezpevněné polní hnojiště

§ ztráty na živinách, ohrožení živ. prostředí50-60% ztráty – hodně)

- zrání hnoje

§ produkce hnoje za studena - pomalejší rozklad nižší ztráty

§ produkce hnoje za horka

§ následným stlačením pokračuje proces za studena, rychlejší rozklad, vyšší ztráty

- chlévský hnůj – hluboká podestýlka – produkce hnoje přímo ve stáji, zušlechťování za studena, nejnižší ztráty (20%)

- ztráty při uložení mrvy - ztráty na organ. hoj 25-60%, na živinách N 20-40%, P 5-10%, K 10-20%

- význam zrání hnoje: zlepšení fyz. chem. vlastností hnoje, lepší aplikace hnoje, pozdní uvolňování živin

- aplikace hnoje – plodiny – okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka. oz., pšenice oz. zelenina (košťáloviny)

§ dávka 20-50t/ha (záleží na plodině a na druhu půd – lehké =míň)

§ termín – podzim, podmínky aplikace – následné zaorání

§ aplikační technika – rozmetadla

§ pole hnojíme 1 za 3-5 let

Způsoby uložení hnoje:

- hnojiště v areálu - ztráty 25%

- zpevněné polní hnojiště – ztráty 30 – 45 %

- nezpevněné polní hnojiště – ztráty 50 – 60 %

Př:

podnik – 100 dojnic = 100 DJ á 13 t mrvy = 1300 t mrvy

a) ztráty 30 % = 910 t hnoje

b) ztráty 50 % = 650 t hnoje

= rozdíl 260 t hnoje

Cena hnoje 200 – 250 Kč/t = rozdíl 60 000 Kč

21) Močůvka

- zkvašená moč hospodářských zvířat,

- moč nezachycená ve stelivu + část rozpuštěných výkalů + voda

- plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, pšenice, zelenina (košťáloviny), travní porosty, meziplodiny, zálivka kompostů, dávka: 20 – 60 t/ha

- termín aplikace: na podzim se zaorávkou slámy, zeleného hnojení, na jaře přihnojení ozimů, jařin; před založením porostu jařin

- podmínky aplikace: zapravení do půdy, neaplikovat na zmrzlou půdu a sníh, aplikace: na široko, aplikátory

22) Dusík – jeho funkce v rostlinách, jak se vyznačuje nadbytek, nedostatek, v kterých hnojivech

- dusík je podstatnou součástí aminokyselin, bílkovin, enzymů a je v chlorofylu

- vstupy: hnojiva (minerální, organická), fixace N, spady (mokrý, suchý), zbytky rostlin, mineralizace organické hmoty

- výstupy: rostlinná produkce, živočišná produkce, imobilizace N

- ztráty: do povrchových a spodních vod (vyplavováním, smyvem, erozí), do atmosféry (těkáním amoniaku, uvolňováním oxidů N)

- N v půdě: se musí stále doplňovat, hnojení každoročně

- N v rostlině: ho z půdy přijímají ve formě NO₃ a NH₄

- koloběh

· amonizace nitrifikace denitrifikace

NH₄ NO₃ N₂

- dusík v rostlině

a. podporuje především růst výhonů a tvorbu zelené listové hmoty

b. součástí chlorofylu(70%) v listech (fotosyntéza), rostlinných pletiv (součást růstových regulátorů), základní složkou:

· bílkovin (aminokyselin, bílkoviny – staveb.prvky živé hmoty, bílkoviny jsou uloženy v generativních orgánech

· kořeny – příjem živin a vody N v bílkovinách a enzymech (zlepšují příjem živin a vody)

⇐ Предыдущая 5 6 7 8 91011 12 13 14 Следующая ⇒