Jezera. Jezera podle rozlohy

Jezera

Jezero je př irozená sní ž enina zemské ho povrchu vyplně ná vodou. Podle vzniku rozliš ujeme tř i druhy jezer:

1/ jezera vzniklá č inností endogenní ch sil

- jezera vulkanická – jsou vodou zatopené jí cny a krá tery vyhaslý ch sopek (Crater Lake v Oregonu, Lago di Bracciano v Itá lii);

- jezera tektonická – vznikla př i pohybu tektonický ch desek. Doš lo buď k zahrazení nebo propadnutí ně jaké ho ú zemí podé l zlomu. Tak se vytvoř ily př í kopové propadliny, které se zaplnily vodou. Tato jezera jsou velmi hluboká a č asto i protá hlá (Bajkal, Tanganjika).

2/ jezera vniklá č inností sil exogenní ch

- jezera ledovcová – vznikla modelač ní č inností ledovců. Rozliš ujeme buď jezera karová (skalní kotel vyplně ný vodou, které vyž ivuje ledovec). Druhá jsou jezera hrazená - ledovcové ú dolí zahrazené moré nou (Lago di Garda, Ž enevské jezero);

- jezera krasová – vznikla v krasový ch depresí ch (jezera v Diná rské m krasu);

- jezera pobř ež ní – vznikla za kosami, oddě lení m od moř e.

3/ jezera smí š ené ho pů vodu – vznikla endogenní mi silami, pozdě ji byla př emodelová na exogenní mi pochody. Jako př í klad si mů ž eme uvé st tektonická jezera př emodelovaná erozí pevninské ho ledovce (Ladož ské a Oně ž ské jezero).

Jezera př edstavují 0, 5 % zá sob sladké vody na Zemi.

Nejvě tš í jezero je Kaspické moř e, je to reliktní jezero se slanou vodou. Kaspické moř e je zbytek pů vodní ho moř e.

Jezera podle rozlohy

1. Kaspické moř e 371 000 km²

2. Hoř ejš í jezero 82 414 km²

3. Viktoriino jezero 69 485 km²

4. Huronské jezero 59 596 km²

5. Michiganské jezero 58 016 km²

⇐ Предыдущая 1 2 3 4 567 8 Следующая ⇒